Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh se odehrává v současném Polsku. Do Krakova přijíždí skupina pražských herců v čele s režisérem hry, aby na alternativním festivalu v netradičním prostoru oceláren uvedla jevištní adaptaci Dostojevského hry Bratři Karamazovi, jejímž základem je vyšetřování otcovraždy. V divadelním dramatu, nabitém emocemi - láskou, žárlivostí, nenávistí, se řeší otázky víry, nesmrtelnosti a spásy lidské duše. Na pozadí divadelní zkoušky sledujeme osudy hereckého souboru, komické příběhy herců a režiséra. Do děje zasahuje i osobní tragédie jednoho z diváků, který projeví nezvyklé přání: poprosí herce, aby zahráli jenom pro něj. Zkouška se promění ve strhující představení, kdy herci vystupují pro jediného diváka. Náhle největší drama neprobíhá na jevišti, ale v hledišti... KARAMAZOVI jsou dramatem o morálce, povaze člověka, lidském svědomí, vině, trestu a odpuštění. Film není jen psychologickou sondou do zpustošené ruské duše, ale reflektuje aktuální téma odpovědnosti člověka za své činy. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (758)

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Nenadálé přechody z nezávazného klábosení do inscenace, vystupování z rolí a pletichaření mezi hereckým souborem na pozadí divadelní zkoušky obohacují Dostojevského vrcholné dílo o poukaz, že každé hlediště je zároveň i jevištěm a že prostor, jenž by jevištěm nebyl, nejspíš vůbec neexistuje. Jde nejen o to, že celý svět je jevištěm a všichni jsou jen herci, ale především o morální důsledky toho tvrzení. Takový náhled je živnou půdu pro zlo, neboť všichni mohou předstírat, že jim byla role záporné postavy někým přidělena a oni sami nenesou žádnou odpovědnost. Nejsou čeští politici taky takoví Smerďakovové, kteří se pod pláštíkem nepochopené ideje demokracie dopouštějí těžkých zločinů? ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Velmi svérázná a umělecky osobitá filmová adaptace stěžejního Dostojevského románu Bratři Karamazovi vycházející z dnes už legendární divadelní adaptace Evalda Schorma realizované v Divadle Na Zábradlí roku 1976. Herecké obsazení ale upomíná k pozdější dramatizaci téže látky v Dejvickém divadle z konce devadesátých let minulého století. Režisér Petr Zelenka celou hru uchopil po svém a usadil ji do lokací industriálně odosobněné staré slévárenské haly - vytváří se tak zvláštní, ale přesný rámec - Dostojevského román je především odrazem dobového nihilismu a krize racionality, která dovedla své logické úvahy až k popření existence Boha, svět bez Boha je tedy i přesnou metaforou pro starou tovární halu. Industriální periferie má dnes ale i své nové estetické rozměry - jako se studenti AVU s profesorem Knížákem jezdí dívat a inspirovat scenériemi vysokých pecí ve Vítkovických železárnách, usazení do nových konotací dá nový význam i rozpadající se tovární hale - středoevropské industriální kolosy mají dnes silnou estetickou kvalitu, kvalitu ilustrací Verneova Ocelového města... To reflektovali i tvůrci a používají tedy tomu i adekvátní formální prostředky - především skutečný širokoúhlý kinoformát, který dává celému filmu velmi silný nádech a hloubku. Ve spojení s geniální hudbou Jana A. P. Kaczmarka, úsporným a přesným střihem a především celou industriálně potemnělou mizanscénou, oživenou strhujícími hereckými výkony, tolik kontrastujícími s prostředím...anebo možná tolik prostředím gradujícími! Metarámec hereckého festivalu a přijíždějící divadelní soubor navíc umocňují pseudodokumentární charakter snímku, který je ale jen silnou uměleckou stylizací (postava údržbáře a jeho osobního neštěstí byl vlastně jediný moment filmu, který mi v percepci vadil...a přišel mi zbytečný, důležitý jen pro osvětlení motivace aktérů výjimečného divadelního představení...) Nabízí se přímé srovnání s ,,dramatickými" experimenty Larse von Triera, ale Zelenka jde svou vlastní cestou a zachovává především linii literární adaptace - Dostojevského opus magnum a zároveň poslední nedokončená kniha, která v sobě shrnuje ohlasy všech jeho děl předchozích, reflektuje ale především román Zločin a trest, tedy rovinu morální a metafyzické odpovědnosti za zabití jiného člověka - otec Karamazov umírá tak hned na začátku a přesně v duchu Schormovy divadelní adaptace se posléze zase z onoho světa vrací (ať už v podobě reminiscenčně fyzické, či v podobě Ďábla...ta je mimochodem herecky strhující!) a zasahuje do zajímavě rozehrané partie. Raskolnikov se v rodině Karamazově jmenuje Ivan Karamazov a jeho neochvějná racionalita vede až k poznání, že Bůh není a vše je dovoleno. Dostojevského text je těžký, pomalu plynoucí, dávající ne všechny odpovědi, Zelenka však do svého ,,polského dělnického" filmu dostal vše podstatné...a ještě mnohé navíc... Spolu se Slámovým Štěstím a Venkovským učitelem nejlepší české filmy poslední doby (a nutno podotknout skutečně evropských rozměrů) a pádný důkaz proti neduchaplným názorům, že se v českém filmu poslední dekády nic zajímavého neděje... () (méně) (více)

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Karamazovi jsou filmem, který si Lva zaslouží naprosto právem. Obsahují totiž kromě zajímavě zpracovaného příběhu zvláštní zpestření, pro film ne příliš obvyklé, která z obyčejného příběhu dělá životní osudové drama a divadelní představení v jednom. A v tom tkví velká síla. Mám radost, že české filmy mají v poslední době co nabídnout, protože bylo období, kdy by český divák na takovýto film nedokázal ani pomyslet a ejhle, co poslední dobou vzniká. A já jsem na to upřímně hrdý. Je vidět, že tento film se líbí všem, a to se tu hodně dlouho nestalo. Na českou kinematografii je to neobvyklé, zvláštní a ojedinělé, herci jsou výborní. Škoda jen Davida Novotného, který ze dvou nominací nezískal ani jednu, i když se to dá chápat, Karel Roden si jí zasloužil už dávno, na druhou stranu to v něm je, a myslím si, že se dočká v některých z dalších filmů. Naše polovina souměstí, Brandýs celkově kouzlí a do světa vydává zajímavé perly, krom Novotného třeba i Čtvrtníčka, nebo i Horníka, ale to asi patří někam jinam :) ()

Davies182 

všechny recenze uživatele

Jak jinak poznat život, než skrze utrpení? No comment: Karamazovi mě vyplivli oněmělého - ohromeného a nevěřícně kroutícího hlavou. Úžasná studie otázky náboženství a zároveň jeden z nejčistčích rozborů tragédie života, jaké jsem měl dosud možnost okusit. Kam se hrabe Alan Moore ve Watchmenech (Rorschachova "cesta" mi teď přijde jako procházka růžovým sadem), nebo Eriksonovy těžké filosofické rozbory v Malazské knize padlých... A to jsem nikdy nevěřil, že něco podobného vypustím z klávesnice! TOHLE je umění. ()

Rover 

všechny recenze uživatele

Při sledování filmu jsem nejednou přemýšlel nad tím, viděl-li jsem někdy lepší český snímek. Došel jsem k názoru, že za posledních pět let nikoliv. Líbilo se mi jednoduše všechno, tohle je konečně film, který má evropské, ne-li světové ambice. A napomáhá tomu hlavně divadelní zpracování tématu, které Češi umí. Spojení a prolínání několika příběhů a rovin bylo velmi podmanivé a nenechalo mě v klidu... Takhle naladěn jsem z kina dlouho nevyšel. Zajímovostí je, že se film tváří jako natáčený v polské Nové Huti, točilo se však v železárnách v Hrádku u Rokycan. HUDBA: Jan A.P. Kaczmarek - zaujala mne hned na začátku. Zde je jasně vidět, že Česko prostě nemá kvalitní skladatele filmové hudby, alespoň v orchestrální rovině. Kaczmarek to zvládl bravurně, a bude-li soundtrack, neváhám. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (16)

  • Při práci na filmu režiséra Petra Zelenku prý nejvíc překvapili herci, jejichž "divadelní herectví je velmi dobře přenositelné do filmu. Díky střihu a detailu vypadá ve filmu dokonce ještě líp než na divadle. To jsem si uvědomil nějaký druhý třetí natáčecí den. Když jsem viděl polské osvětlovače, jak jim během některých scén doslova spadly čelisti, věděl jsem, že máme vyhráno, že to stačí 'jenom' natočit." (NIRO)
  • Ivan Trojan (starý Karamazov) se natočení scény, v níž má plivnout na ikonu papeže Jana Pavla II., bránil a kvůli jejímu natočení vedl dokonce několikahodinovou debatu s režisérem Zelenkou. Z natočené scény je nakonec patrný kompromis, neboť Trojan plivne trochu vedle. (DorianGreene)

Související novinky

Oscaroví tvůrci míří do Prahy

Oscaroví tvůrci míří do Prahy

15.10.2011

Praha se už brzy zařadí po bok dalších světových měst, která mají štěstí na velké kulturní akce s účastí zajímavých hostů. V pondělí 21. listopadu 2011 totiž Rudolfinum hostí benefiční Concert for… (více)

Nej filmy roku 2008

Nej filmy roku 2008

25.12.2008

Mezi ČSFD uživateli s nejvíce body jsme udělali malý průzkum, které filmy se jim v roce 2008 líbily nejvíce a které nejméně. Nejedná se o žádné „ČSFD Oskary“ ani žádnou oficiální statistiku, jde… (více)

Český herecký úspěch v Karlových Varech

Český herecký úspěch v Karlových Varech

13.07.2008

Přestože si nejnovější režijní počin Michaely Pavlátové Děti noci samotný cenu neodnesl, hlavní herečtí představitelé filmu Martha Issová a Jiří Mádl doslova ovládli podium velkého sálu hotelu… (více)

Reklama

Reklama