Ve stínu

Přílišná vážnost (Ondříček sere mramor, měl by si vzít příklad z Verhoevenovy ČERNÉ KNIHY) v kombinaci s místy až uspávajícím tempem a překvapivě malým počtem silných scén zbytečně stahují do vod průměrnosti jinak slibnou dobovou detektivku výrazně říznutou politickým thrillerem (i když v závěru se z toho beztak vyklube jen další černobílá protikomunistická agitka). Atmosféra, výprava a herecké obsazení v podstatě bez chyby (většinu i těch nejmenších a nejméně důležitých rolí tu hrají dobří a známí herci), ale pocitu promarněné příležitosti se asi neubráním... 60 % (19.09.2012)

Věčné dilema - zda ze sebe udělat dobrovolně mučedníka, nebo nést zodpovdnost za rodinu i nadále. A samozřejmě držet hubu a krok. Nadčasový příběh, který se nemusí týkat jen té páchnoucí špíny lidstva, komunismu. Jakákoli autoritativní idiocie skýtá nevídané možnosti pro hrdinství všeho druhu. Viník a oběť jsou v tomto filmu jasné téměř od začátku. Průběh a konec taktéž. Issová přemluvila bábu a střihla si květinový part. Štěpničkovi stárne Ford, a proto musí točit, aby se uživil. K jeho škodě má sice zajímavý hlas, ale "falešný" obličej. Trojan svůj part zvládl tak, jak se očekávalo. A účast přespolního běžce Kocha tu byla pro příběh téměř zbytečná. Mohli oslovit mě, já německy něco šprechtnu. Díky však za tento film. Je důležité si znovu a znovu a znovu uvědomovat, kam to může dospět, když chceme ve jménu lidu budovat...a je úplně fuk, jestli stupidní socialismus, nebo domeček z karet. Obojí má totiž úplně stejný problém se statikou..............stačí trocha svěžího vzduchu a............? (02.10.2012)

Poměrně slušný filmařský crossover, který má ale až příliš chyb na to, aby z něho mohla být veřejnost oprávněně tak odvázaná, jak je prezentováno v médiích. V čem film selhává nejvíc, je detektivní zápletka. Těžko může detektivka fungovat, když každému je od začátku jasné, kdo "je vrahem". Se zoufalou předvídatelností souvisí i antikomunistická čepička, kterou je film přikryt: Opět nechybí klasické zdůrazňování identifikačních symbolů a doslovné vysvětlování pro mladší a neznalé (zde např. u měnové reformy). Tento film tím spíš nechtěně přispívá k zprofanování antikomunismu a vytváření historického mýtu, kterého se lidé přestanou bát, protože přestanou věřit skutečné historii. Nejde o to, že by se antikomunistické filmy neměly točit, ale neměly by být tak tupě edukativní; u tohoto filmu to naštěstí není tak přehnané jako např. u jiného letošního filmu - u Konfidenta. Politizace detektivky je o to kurioznější, když si všimneme, že hlavní postava je přísně apolitická - nijak se nevymezuje k systému, není ve Straně a jakoby byla z úplně jiné doby. Přitom ve skutečnosti by takový člověk z příběhu vypadl v okamžiku nástupu StB na scénu (nedůvěryhodný nekomunista, který maří inscenování politického procesu). V kontextu závažnosti vyšetřovaných trestných činů se dokonce divím, že kpt. Hakl nezemřel někde ve druhé třetině příběhu... Takhle by se dalo pokračovat dál: indicie zjišťované skrz nezakryté okno, neschopnost StB najít klíčový důkaz proti ní, vůbec smysl celého jednání StB, která nemá zapotřebí takto komplikovaně vyrábět důkazy proti židovské obci atd. atd. Co nelze filmu upřít a nepřičíst k dobru, jsou detaily; takové ty drobnosti, které si divák třeba ani neuvědomuje, ale které zvěrohodňují scénu a přibližují atmosféru doby více, než všechno to vyřvávání úspěšných procent a antiimperialistické propagandy z tlampače na ulici nebo recitování Kulaka - viz výprava, kostýmy, kulisy, rekvizity, sluneční brýle na očích členů soudu apod. Povedené jsou i náznaky milostných scén, technické provedení vražd, Muchowova hudba... Jako celek je to ale trochu kostrbaté. (26.09.2012)

Plány sionistů zhati rudí vepři boubelati, aneb Don Quijote de la Hakl Ve stínu lopatek větrného mlýnu nápadně připomínajícího krakatici.. Sikorova úchvatná kamera nechávala tváře postav tak často Ve stínu, až jsem čekal, že se z přítmí vynoří Humphrey Bogart a zapálí si. Nechávala je Ve stínu šedi obludné doby, kdy barvu měli jen narcisy, tramvaj a krev rovného člověka. Doby, kdy spravedlnost tiše trpěla Ve stínu zvůle. Sic Ve stínu zůstalo Ve stínu světových bratříčků, v tuzemském měřítku se většina krčí v tom jeho.. Mám jen tři a půl drobné výtky: 1.) Příliš úderná hudba vše urychlovala a vedla divácké emoce zbytečně za ručičku, 2.) konstrukt detektivní zápletky neměl daleko ke konstruktům obžalob při komunistických procesech, tady Epsteinova práce trošku kulhala za ostatními nadstandardními filmařskými prvky, 3.) scéna s dědičností morálních vlastností zbytečně doslovná, vše mělo skončit Slavíčkem na zdi. A ta poloviční? Zvuk přílivu a skřehot racků, když má člověk z obličeje maso na hamburgery a chystá se „odejít“ - nevím, kdo s tímhle klišé začal, snad Leone u pana „Chu-Chu“ Mortona v Tenkrát na západě.. Toť však výtky nepodstatné s ohledem na poselství. Co je lepší? Moci se podívat na sebe do zrcadla, nebo moci ještě někdy zrcadlo vidět? Člověk není Bůh, aby odpouštěl. Nesmí se stát, aby zavřel oči, zapomněl a memento hrůzné éry nad ním kouzelnickým pohybem ruky udělalo své: „Puf…“ (31.05.2013)

Původně jsem chtěl dát 4*, ale když to tady vidím a čtu dávám plnej zásobník a řečem typu "nejbanálnější morální klišé" se fakt musím hihňat. Na filmu oceňuju poctivej přístup k dané látce, ta dobovost z toho šla až do poslední řady největšího kinosálu v České republice. Pokud jde o herectví panů Trojana a Kocha, tak ty pohledy co si tam vyměňujou, to je jak když si ve finále Wimbledonu vyměňujou míček Djokovič s Nadalem, prostě publikum sedí, ani nedutá a jen kroutí hlavičkou ze strany na strany a tiše obdivuje mistrovské umění obou zúčastněných. Samotný děj, posadí na prdel a až do konce vymaže z palice myšlenky na činnost, nazývanou nuda. Pokud jde o vyznění, ano kriminálka jest nabourána politickým dramatem, ale vynikajícím způsobem. Neumím si představit že by se tohle dalo natočit líp. Takže obhajoba mých pěti hvězdiček před filmovým národem se obešla bez banálních novinářských frází, trvala mně 3 minuty a každýmu je jasný o čem tady melu. (11.10.2012)