Zelená zóna

O Zelené zóně lze hovořit jako o jakési syntéze dvou tvůrčích přístupů, které si Greengrass dokonale osvojil ve svých předchozích počinech; pseudodokumentární rekonstrukce historických událostí (Krvavá neděle, Let číslo 93) a žánrového (akčního) fikčního filmu (Bournův mýtus, Bourneovo ultimátum). Zelená zóna stojí někde na pomezí důmyslně propojující oba směry. Z první jmenované linie přejímá onu precizní kvazidokumentárnost, jež budí dojem „live“ přenosu z válečné zóny, z té druhé pak pozoruhodnost formáních prostředků, zejména v propojení konceptu roztřesené, rozostřené, neustále švenkující a zoomující kamery a rychlého střihu (průměrná délka záběru nepřesahuje tři sekundy) jakožto způsobu vyjádření neustáleho pohybu. [==] Jako nejschůdnější žánrové zařazení se mi jeví označení filmu jako akční, drama, thriller, válečný. Jednotlivé konvence daných žánrů totiž film propojují ve funkční celek. Žánrové hranice se v průběhu filmu posouvají a vzájemně mezi sebou prostupují, a není proto nutné snímek označit pouze jedním žánrovým typem. Jednotivé žánrové přechody můžeme demonstrovat na konkrétním příkladě. Jedná se o scénu, kdy je při hledání ZHN důstojník Miller upozorněn Iráčanem Freddym, že se v nedaleké residenci odehrává důležitá ilegální schůzka bývalých vysokých armádních a vládních činitelů. Miller se rozhodne jednat, svolává svou jednotku k zásahu a v tu chvíli se začne chovat jako akční žánrový hrdina. Krátká promluva je ukončena slovy k jednomu z vojáků: „Get your fucking game face on.“ Miller tím dává jasně najevo, že je především hrdinou filmovým, jakoby žánrově ožije. Tato žánrová vsuvka předznamenává další akční část filmu a slouží také jako důležitý vývojový model. [==] Děj filmu je vyprávěn striktně chronologicky. V centru vyprávění stojí postava Roye Millera, tato hlavní dějová linie je doplňována mnoha mikroději, které ale mají logické kauzální vyústění. A právě postava Millera syntetizuje tyto mikroděje a slučuje je do jednoho celkového obrazu. Syžet je přitom rámován zřetelně vymezenými daty: první, určené hned v počátku doplňujícím titulkem, 19. březnem 2003 a druhým zobrazeným jako projev prezidenta USA George Bushe uskutečněný 1. května 2003, kdy byly ukončeny hlavní bojové akce Operace Irácká svoboda. Samotná základní myšlenka vyprávění tkví v jakési redundanci, kdy je Millerova skepse po neúspěšných hledáních ZHN více a více podporována. Konstrukce kauzálních vztahů a současně divákova narativní aktivita je syžetem přirozeně posilována. [==] V Zelené zóně se obecně odráží celosvětová nespokojenost s vedením válečných konfliktů, kdy pravé důvody k intervenci jsou skryty a Ius ad bellum není zcela naplněno. Samotný průběh války má mnoho paradoxů a je natolik bizarní, kdy jeden nehledí druhého a bojuje se za něco, co vlastně neexistuje. Všichni včetně vysokých vládních činitelů se ale tváří, že se něco děje neustále, přičemž se zakrývá důležitost jiných, těch opravdových faktorů, které samy o sobě k rozpoutání války nestačí. (17.01.2011)

Paul Greengrass si vyzkoušel styl, který uplatnil u Zelené zóny, už ve dvou dílech borneovské série, a vytvořil tak prototyp moderního akčního hrdiny zasazeného do realistického prostředí a používajícího sice špičkové bojové techniky, nicméně nahony vzdáleného akčním superhrdinům z komiksových nebo herních adaptací a rutinních thrillerů. Tady navíc od ryzí zábavy přešel k hlubšímu zamyšlení nad konkrétním politickým problémem, který v současnosti hýbe Amerikou. Jeho Zelená zóna je špičkový válečný akční film, který zároveň dokonale funguje jako zmapování kořenů války proti Sadámovi a následné občanské války v Iráku. Snímek je syntézou všech motivů, který hrály roli při vytváření dnešní složité situace, tedy diletantismus ze strany stratégů, manipulující informace ze strany tajných služeb a americké vlády, podcenění hlídací funkce tisku a médií vůbec, nepřipravenost na dlouhodobou okupaci a selhání logistiky. Film má samozřejmě i své mouchy a pět hvězdiček není čistých, ale v tomto případě rád přidám, protože proti průměru žánru si stojí hodně vysoko. Fiktivní hrdina příběhu Miller je na nižšího důstojníka armády (případní příslušníci ozbrojených složek mi prominou) příliš iniciativní a samostatný v myšlení a především neváhající zásadním způsobem porušit rozkazy a vzepřít se autoritě. Taky ruční kamera, která u Greengrasse hraje dominantní úlohu, je v některých případech zbytečná a snímek obsahuje i několik drobných logických lapsů. Pochybuju např., že by hledaný válečný zločinec, jehož podobiznu má každý americký voják na hrací kartě, se několik týdnů po okupaci pohyboval po ulicích Bagdádu v autě registrovaném na svou osobu. Ale vem to nešť, akční situace, ať už přestřelky, divoké honičky a souboje jsou natočené v nejvyšší kvalitě a celý příběh je zasazený do funkčního prostředí a odpovídá přes fiktivnost hlavního hrdiny tomu, co se v Iráku skutečně odehrávalo. Matt Damon má podobně laděného hrdinu už vyzkoušeného z postavy Jasona Bourna a jeho spolupráce s režisérem funguje na jedničku. Celé je to neuvěřitelně dynamické a strhující. Celkový dojem: 90 %. (03.12.2010)

"HAVE A NICE WAR!" Nejsem Greengrassovec a čtvrtou hvězdu dávám s podmínkou, že se Greengrass do příště naučí točit noční scény. Konečně film, kde je CIA za tu hodnou. (17.10.2010)

Domácí úkol odevzdaný o týden později. Tj. bezchybně odvedený (souhra Greengrasse s Powellem, kdy se tep hrdiny odráží v tepání hudby, nemá obdoby), nicméně zatraceně pozdní pomník zbytečnému konfliktu s průhledným, zároveň však s každou kapkou potu v Damonově tváři rezonujícím varovným vzkazem "s naší důvěrou do nekonečně vyj_ebávat nemůžete". Bourne je Bourne. Miller by mu ale svojí oddaností k uniformě, pravdě a vlasti v mnoha směrech stačil. P.S.: Případnou adaptaci Modern Warfare si představuji právě takhle. (16.07.2010)

[imdb: 7.2/10] | me: Veľmi konšpiratívny scenár o neodhalených príčinách vojny v Iráku sa nekoná. Hoci začiatok filmu naznačuje možnosť zaujímavého politického priebehu, ďalší vývin tomu nenasvedčuje. Matt Damon (ako správny americký nadporučík) berie pušku, svoj tím a spravodlivosť do vlastných rúk a s tajuplne tajným CIA agentom za svojím chrbtom sa vydáva na lov v srdci Bagdadu. Nadporučík vie, že veci sa majú inak, vie že tu niečo nehraje a tak musí konať. Film sa mení na tradičnú divočinu "sám proti špinavej politike" kde o ďalšom osude Iraku rozhoduje svojrázny vojak, jeho odhodlanie a automatická puška. Mattovi sa uniforma a M-16tka hodí parádne, taktiež aj po technickej stránke je film zvládnutý výborne (dobrá kamera, bojové scény atď.) a tak sa je na čo pozerať. Škoda, že sa film snažil byť niečím dôveryhodným a serióznym a vsadil pri tom na kartu Rambo. Buď to chce príbeh, alebo amerického vojaka, ktorý berie spravodlivosť do vlastných rúk. Jedno aj druhe v jednom filme proste nie je presvedčivá a uveriteľná kombinácia. (3 a pol) (18.04.2010)

Greengrass má tradičně vše pevně v rukou, film je pro něj vystřelená nábojnice, která přestane svištět až se skončením závěrečných titulků a jeho neomylný technický um v kombinaci s prvotřídní gradací si maximálně užijete hned několikrát (ne-li celý film). Neztrácejí na něj ani jeho oblíbenci – John Powell opět servíruje hudební energický maraton, Matt Damon nesmírně překvapil a zároveň potvrdil dnes již nezpochybnitelný vliv Greengrassova vedení tím, že jeho postava ani vzdáleně nedá vzpomenout na agenta Jasona Bournea, přestože je při její profilaci použito stejně minimalistických prostředků a pod Greengrassovým kočírováním zvládne Damon i patetičtější projevy se vztyčenou hlavou a nezlomným výrazem ve tváři. Výraznějším záporem je jedině prostší scénář – ať již adventurní výstavbou a naprostou pohotovostí všech postav v zorientování se v jakékoliv nastalé situaci, tak politicky snad až příliš vyhraněným a záměrně zjednodušeným obsahem. Nelze než opět smeknout před Greengrassem, který z materiálu Briana Helgelanda (spolu s remakem Pelhamu jasný důkaz toho, že tento držitel Oscara má svá nejlepší léta za sebou) vykřesal soudržnou a říznou podívanou, v níž (jinde patetické) vlastenecké výlevy a (jinde rozporuplný) Matt Damon (opět!) působí velice věrohodně. (17.06.2010)

Tak abych se přiznal, po finančních výsledcích v zámoří jsem žádné veledílo nečekal, mírně v poklidu mě nechávaly alespoň ohlasy kritiků a uživatelů imdb. Výsledek mě tudíž mile překvapil. Opravdu jak většina kolem píše, je to jízda od začátku až do konce a i závěrečné titulky snad mají drive závěrečné scény ze Za nepřátelskou linií. Spíše než o akční thriller se však jedná o thriller politický a o rozbroje mezi CIA a Pentagonem, mezi Brendanem Gleesonem a Gregem Kinnearem, kteří své role prožívají stejně intenzivně jako všichni ostatní (Damon, Isaacs) a nedělají tak žádný problém uvěřitelnosti příběhu a ztotožnení se s některou z postav (většina půjde stejně za Bournem, ehm tedy Damonem). S Bournem srovnávat nebudu, i když se to tak okatě nabízí. Řeknu jen, že spolupráce Greengrass + Damon + Powell je opět stejně těžkotonážní. Tmavé a neosvětlené scény - s tím jediným jsem měl problém. Na roztřesenou kameru jsem si už u Greengrasse zvykl, ale u akčních scén jsem díky tmě chvílemi ztrácel přehled. Škoda, zážitek mohl být ještě větší. (04.10.2010)

| Scenár: Brian Helgeland | Hudba: John Powell | Produkcia: Tim Bevan, Eric Fellner, Lloyd Levin, Paul Greengrass | Distribúcia: Universal Pictures | Štúdio: StudioCanal, Relativity Media, Working Title Films | Rozpočet: 100 miliónov $ | Tržby: 94,862,344 $ | (27.02.2011)

Napätie, akcia, skvelý scenár, skvelí herci, konečne umiernenejšia kamera a strhujúci hudobný doprovod. Škoda, že to scenár nezostal trošku mimo politickej šachovnice, ale to už by potom bola čistá bourneovka, takže Greengrass sa to aspoň takto snažil zaobliť. Všetko prmyslené do detailu, scenár trošku kopíruje fikciu ako realitu, ale o tom dnešné filmy sú a nikde nie je napísané "based on a true events". 85%. (08.06.2010)

Velice dobrý politicko akční film, Paul Greengrass je nejlepším režisérem s ruční kamerou, který dokáže perfektně používat rychlý střih a roztřepanou kameru a tím pádem opět vzniká jak v jeho předchozích filmech hektická a zároveň přehledná filmová podívaná. Příběh je dovyprávěn citlivě a přehledně a Matt Damon je vynikající. Paul Greengrass opět nezklamal, mé hodnocení 4 hvězdičky… (02.04.2010)

Prostinký a opravdu hodně pitomý příběh se snaží Greengrass zachránit bravurně natočenou akcí, opět podepřenou chytlavou hudbou od Johna Powella. Marně. Po novém Robinu Hoodovi další hořké zklamání postrádající vše, co dělalo Bourneovu trilogii tak jedinečným dílem. Brian Helgeland je zkrátka scénáristická trubka, která nesahá kvalitám Tonyho Gilroye ani po kotníky. Zručně natočená nuda, to je nový příspěvek zámořské produkce do tématu války v Iráku. (21.05.2010)

Našlapaná sonda do války v Iráku se vyvedla stejně dobře jako oba Bournovi bratříčci. Greengrass, Damon a Powell šlapou na plyn úplně všude, ale závěrečná akce (dokonalá kamera) nemá obdoby. To tempo, napětí, a řemeslně dokonale zvládnuté vedení... prostě paráda. Helhelandův scénář opírající se o lež, která měla posloužit (tak jako vždy) dobrému účelu přes všechnu tu dynamiku zůstává v popředí a ukazuje na chyby, které by neměli být zapomenuty a smeteny ze stolu. Jestli někdo umí sladit chytrost a zábavnost do jednoho celku je to právě Greengrass. Všechno do sebe perfektně zapadá a vážně dobře se na ZÓNU kouká. (10.06.2010)

Svižná politicky nie veľmi korektná jednohubka. Paul a Matt sú cukripárik a náramne im to spolu šlape, len škoda že tento krát ani jeden nevytiahol z rukáva nejaké to eso (aspoň vizuálne). 75% (19.07.2010)

Nemohu si odpustit slovo rutinna. Dravý střih a syrovost jsou u Greengrasse hlavní devizou a zároveň věc, na kterou se ve svých filmech fokusuje zdaleka nejvíce. Tudíž vychvalovat tyto věci mi přijde celkem zbytečné. Je to stejné jako kdybych se udivoval, že mne automobil doveze z jednoho místa na druhé, přičemž nic jiného se od něj neočekává. Nevýhodou Green Zone je to, že téma o kterém pojednává nemůže být pro diváka tak osobní, jako honba za pravdou v podání fyzické osoby Jasona Bourna, s kterým divák soucítí každý úder, i myšlenku. Zde se globalizuje a divák je tak díky tomu odtržen od hlavním hrdinů a blízká vazba/personifikace tudíž prakticky neexistuje. Akce dobrá, tempo dobré, Damon se stále umí prát a hudba je pořád stejně úderná. Funguje to zkrátka opět slušně, ale je to pouze o tom odvyprávět. To mi nestačí. (17.07.2010)

Jinak filmařsky dobře zvládnuté, ale nepamatuji si, kdy naposled mě takto rušila až přespříliš roztřesená kamera...Paul Greengrass má svůj osvědčený film a když mu to s Mattem Damonem klape, budiž, zde je celkem sympaťák a na vojáka se hodí. Film není pro fandy Black Hawk Down, kteří vyhlíží plno akce a nekompromisního zabíjení, to opravdu ne. Greengras akční pasáže odsouvá v podstatě na druhou linku a jede si to své, osvědčené z Bourna. Jedná se tudíž o takové umírněné válečné drama, ne nepodobné novějšímu 30 minut po půlnoci. A jelikož délka stopáže nepřesahuje dvě hodiny, tak jako u zmíněného filmu, dá se to celkem snést, aniž byste se začali nudit...75% (22.01.2015)

Neoformalistův splněný sen! Ve všech ohledech neskutečně důsledný film, jehož leitmotivem není nic menšího než motivace, motivace a zase motivace; ať už jde o motivace odůvodňující užití toho a onoho stylistického prvku (např. změny kamerového hlediska či razance střihu), motivace vypravěčské (kompoziční atd.) či motivace podmiňující konání postav, vlád, organizací. Za jedinou potenciální slabinu považuji politicky angažovanou zápletku, která je na můj vkus až příliš jednoduchá a naivní. Je to však pouze malá vada na kráse jinak výborného a nejen dynamikou fascinujícího filmu. Další projekce povinností. 4,5* (22.06.2010)

Paul Greengrass, mistr akce a dynamiky, Matt Damon, mistr v tom, jak vypadat drsně a Amy Ryan (nevím, v čem ta je mistryně, nicméně mám pro ni slabost už od seriálu The Wire :-)) spojili své síly a natočili film, který nám ukazuje důvody pro válku v Iráku v "trochu" jiném světle. A pak, že jsou všichni Američané hloupí… Green Zone by se teoreticky dal srovnat s filmem The Hurt Locker, ale jen tematicky (válka v Iráku). Co je rozděluje, je především důvod toho, proč vlastně válka začala. V THL se o něj nikdo nestará, prostě odvádějí svou práci a zneškodňují bomby, ale v GZ je tohle právě hlavní téma a válka (boje, přestřelky) jsou spíše okrajové. A proto se mi tento film tak líbil, pro svou neameričnost. Paul má u mě už další plus, stejně jako ostatní herci. Je škoda, že zrovna tento film tak propadl v kinech (při rozpočtu 100 milionů vydělal necelých 95 mil., z nichž polovina jde kinům) ale na druhou stranu, není to náhoda, že zrovna film, který zpochybňuje vpád do Iráku, nemá vyšší tržby? :-) (07.07.2010)

Jeden z nejrespektovanějších režisérů současnosti, Paul Greengrass, se opět vrhl vstříc kontroverznímu politickému tématu. Přiznejme si ale, že měl na režisérské sesli už lepší chvíle. Horká půda Iráku se vyrovnává se svržením krutého režimu Saddáma Husajna. Lidé nevědí, co bude dál a navíc tu dnes a denně opruzují američtí vojáci, kteří se snaží dostat zemi zpátky na nohy. Mezi nimi je i velitel Roy Miller, který je v téhle nehostinné krajině zejména proto, aby hledal zbraně hromadného ničení a velké ryby, které v bývalém režimu tahaly za nitky. Jenže to vypadá, že si Miller našel i jeden vedlejšák v podobě přísně tajných informací, které, zdá se, ukazují tuhle válku v trochu jiném světle. Zelená zóna má přesně to, co měl třeba režisérův kritikou milovaný United 93 nebo Singerova Valkýra – a to napětí. Nejednou by se dalo doslova krájet, hudba je dostatečně úderná, neposedná kamera navíc nepřešlapuje příliš dlouho na jednom místě. Neustále kmitá sem a tam a navozuje pocit, že se děje/stane něco sakra podstatného. A to je kámen úrazu. Greengrassův snímek se totiž stále tváří ambiciózněji, než čím ve skutečnosti opravdu je. Může za to zejména scenáristické pero. Toho se chopil Brian Helgeland (L.A. Přísně tajné, Odplata, Tajemná řeka), který vytvořil silně schematický politický thriller. Dialogy jsou mnohdy ukrutně nezáživné, příběh je jednoduše jednoduchý. Prostě další dítko dua Greengrass-Damon (mimochodem je opět výborný) i přes několik plně funkčních dílů úplně nechytne. Na druhou stranu poměřovat ho s díly, jejichž ambice leží někde jinde, není také úplně fér!! Tři * a kousek.. Na lecčems vytýkaném má zřejmě i svůj lví podíl skutečnost, že mě válečné politické thrillery z Blízkého východu, vracející se k bolístkám, které způsobil americký mocenský způsob vlády (Mariňák, Ve službách války, Redacted, Země zatracených aj.), dvakrát moc neberou.. (26.07.2010)

Kdybych chtěl srovnávat s pětihvězdičkovým Labyrintem lží (a že se to srovnání sakra nabízí), tak napíši, že Damon je o něco horší než DiCaprio, Gleeson o něco horší než Crowe, Greengrass se co do akce Scottovi vyrovná, ale ve chvílích, kdy se ve filmu zrovna nestřílí, už trochu pokulhává. Jenže Zelená zóna má štěstí, že se mi zrovna srovnávat nechce. Musím proto uznat, že film patří ke špičce ve svém žánru a překvapil mě mile konspiračním a vcelku inteligentním scénářem (Helgeland, no), realistickými akčními scénami, které člověka dokonale vtáhnou do děje, a monstrózně vygradovaným závěrem s jednou skvělou honičkou. Mattu Damonovi jsem Millera věřil se vším všudy (žádný namachrovaný superman typu Smrt čeká všude se zaplaťpámbu nekonal), líbila se mi i Kinnearova krysa a parádní postava Jasona Isaacse. Trochu slabších, ale přece pět hvězd. (06.03.2011)

Než jsme spolupracovali při likvidaci Kadiče, bylo nutno sundat i Sadiče. Vzpomínáte? Pro mnohé z Vás doba žužlání maminčiných terčů, ale ve škole Vám k tomu snad něco nalhali.....Nic není černobílé, nešlo jen o export demokratických principů do Iráku, ale ani o pouhé ošéfování trhu s ropou. Jediným motivem nebylo zastudit tyrana, ovšem ani snaha vystřílet munici, která se ve skladech nebezpečně blížila datu spotřeby, zatímco u Kruppa zaháleli. Pěkně se nám pohnutky sešly, k tomu se přidala touha Jirky Křovíčka potěšit (či předčít) vysloužilého prezifotra a už to lítalo. Óesen to posvětilo, Mocnost přibrala pár podřízených polomocností a šlo se vybudovat nový trh. A zlikvidovat ty fuj zbraně masivního úhynu. Dodnes přemýšlím nad tím, proč si Bush nenechal do pouště poslat malinkou zásilku yperitu, kterou by následně za uječeného mediálního humbuku vyhrabalo pár Mattů Damonů. A mohl být klid. Buď propaganda zachrápala, nebo nejsou usíci až takové svině, jak jsme doufali. Rozhodně to však byla chybička. K samotnému dílu - spekulativní záležitost, která se klidně může v některých bodech potkávat s realitou. Asi k nim nepatří to, že by nějaký jednoročák a šéfik humra svižně přebíhal mezi armádou a CIA, lítal po Bagdádu s miliónem dolců bez stvrzenky a informačně vytěžoval prominentní novinářku, libovolného vězně nebo generální štáb při předzápasovém soustředění. Pardon, při briefingu, vedeném na téma - kde zase vyčutáme ďurku do země, abychom mohli nic nenajít. Dovolím si i zapochybovat o existenci soldátů či jednonohých postperšanů, kterým peníze neříkají nic, zatímco láska k hroudě a principům humáčnismu je pro jejich ega vším. Ale jinak pěkně filmařsky zvládnuté, tempo nepokulhává. Někdo přirovnával k Bournovi s tím, že se jedná o jeho slabší, ale přesto vydařený odvar. Nezbývá, než souhlasit. Tedy - děkujeme za nastolení a těšíme se na popravu Kimiče, kterému snad nepomůže ani to jeho Čučche. (03.01.2013)