Ramsay's Kitchen Nightmares
Áno, šéfe Veľká Británia
Obsahy(1)
Uznávaný šéfkuchár Gordon Ramsay prichádza do reštaurácií, ktoré majú veľké problémy. Či už s jedlom ako takým, alebo jednoducho s tým, ako prilákať čo najviac zákazníkov. Nutné zmeny v chode reštaurácie spôsobujú konflikty medzi Gordonom a majiteľom respektíve súčasným šéfkuchárom. Po tom, ako prebehnú zmeny, televízny štáb odchádza a vracia sa po nejakom čase naspäť, aby zistil, či sa podarilo podniku odraziť od dna. (TV JOJ)
(více)Recenze (50)
Gordon Ramsay je šéfkuchař, odborník na gastrobyznys, egocentrický showman, záchranář restaurací vedených někdy naprosto šílenými majiteli. Jeho psychologické metody jsou od empatického zacházení po brutální vulgární manipulaci. Je vidět vyšší rozpočet. Produkční tým často nákladně předělá a dovybaví celou restauraci. Je to něco za něco. Majitelé restaurací musí snést Gordonovu šikanu před kamerami. ()
Troufám si říct, že už jsem vidě dostatek dílů, abych byl schopný tento pořad zhodnotit. Ano, zbožňu ji jej. Nejen, že je to opravdu sranda, ale navíc Ramsay i ví co dělá a člověk se několik zajímavých (ačkoliv pro mě neužitečných, jelikož si nehodlám otevírat restauraci) informací dozví. "You fucking idiots! You could kill someone!" "It's fucking lamb!" ()
Mám-li věřit šéfkuchaři Ramsaymu, tak úroveň gastronomie, umění mistrů vařeček a myšlení big bossů britských restaurací je ještě mnohem horší než v naší domovině. Z toho mám dost. Nicméně etiketa se v tomhle byznysu příliš nenosí a tak si můžeme užít Mistrova organizátorského stylu, kuchařského umění i kanálového slovníku dle libosti. Ale pokud mám srovnávat slavný britský originál s ubohou českou kopií, tak Zdenda Pohlreich je u mne přeci jen o kousek výš. ()
[Po pěti sériích] Můžeme se do krve hádat nad prospěšností celého konceptu. Ale jeho hlavním účelem bylo prostě diváka bavit. A u mě úkol splněn. Ramsay úspěšně hlásí po celou dobu co tv show běžela (snad se ještě britská verze vrátí). Akorád je škoda, že se "recepty" na úspěch časem opakují a je to v podstatě o tom samém (záleží spíše na výstřednosti jednotlivých restaurací; jako je např. The Fenwick Arms). Všech pět sezón dohromady 80 % ()
Žasnout lze jen nad tím kolik lidí sežere tento pečlivě připravovaný, uměle dodělaný a řádně připepřený pokrm. Stačí přidat pár konfliktů, sprostých slov, dostatečně drsných záběrů a z postaršího, obtloustlého individua uděláme poloboha z kuchyně a žrádlo pro stádo je hotové. Nic proti soutěžím ve vaření, nic proti radám zkušenějších a konstruktivní kritice nedostatků, ale takováhle ubohá umělá reality-show je jen Big brother v kuchyni. Těžko pochopit, jak někdo může uvěřit autenticitě emocí lidí, kteří mají kameru před ksichtem. Je to tak naivní, jako očekávat při pohledu na zvíře v kleci obraz jeho přirozeného prostředí. Ale samozřejmě nejde jen o kamery a případnou nervozitu, tady se pod bičem autorů předvádějí pečlivě vybraní narušení exhibicionisté. Nejde o vaření, nejde o restauraci, jde jen o ty konflikty - a v tom případě bych si rovnou mohl pustit Ulici nebo Ordinaci. ()
Reklama