Duel Frost/Nixon

Nestává se často, aby hollywoodské studio sáhlo po společensky závažné látce a umožnilo vznik filmu, který se vymyká zavedeným šablonám pásové výroby komiksových adaptací, romantických a rodinných komedií či jiných zábavných žánrů. Duel je po technické stránce mimořádně zdařilý snímek s pečlivým castingem, kvalitním scénářem a promyšlenou režií. Pokud se někde skrývá úskalí, pak v samotném námětu, v tom, co tvůrci vidí jako zásadní a co chtějí sdělovat. Duel ve skutečnosti není film o politice a osobě kontroverzního, nicméně významného, dobového politika. Je o roli médií a jmenovitě televize, která v druhé polovině 20. století převzala rozhodující vliv na utváření veřejného mínění. Ne nadarmo se ve filmu opakovaně připomíná proslulá televizní debata mezi Kennedym a Nixonem, kde o porážce Nixona rozhodl pot na jeho tváři, který na kameře působil ošklivě a dělal Nixona starším. To rozhodující v Nixonově aféře se odehrávalo mimo zorné pole televizních kamer. Mravenčí práce vyšetřovatelů, investigativních novinářů a zákulisní jednání lobbistů při procesu impeachmentu, to vše je mimo záběr tohoto filmu, jako by to pro něj neexistovalo. V době, kdy se filmový příběh odehrává, už byl Nixon mimo hru a duel s Frostem byl jen symbolickou tečkou za jeho působením v nejvyšší funkci. Televizní duel na politické úrovni ve skutečnosti neznamenal žádný zásadní zvrat a Nixon dál veřejně působil jako soukromá osoba a zároveň veterán republikánské strany, která dokonce po druhém volebním období Ronalda Reagana uvažovala o resuscitaci Nixona a jeho opětovné kandidatuře. Frost byl a zůstal opravdu pouhým bavičem, který se zapsal do mediálních dějin tím, jak dokázal řadu měsíců po vládním skandálu a odstoupení prezidenta dostat znovu tyto události na televizní obrazovky a udělat z nich prvotřídní hit. Frost k rozhovoru přistupoval jako k možnosti se zviditelnit a vydělat peníze. Politice nerozuměl, zato velice dobře znal a chápal televizi jako médium. Celkový dojem: 80 %. (22.02.2013)

Na film jsem se chystal s vnitřní nejistotou. Přecijen je to politické drama, které od začátku do konce dle mého názoru uspat prostě musí, ještě když do Evropana hučí informace, které mu jsou naprosto paf. Jenže. Duel Frost/Nixon má tak silný vnitřní náboj, že veškeré názory na to, že je to politický film, a hlavně že v něm jsou informace, které my jsou paf jsou okamžitě tatam. Ron Howard totiž využil naprosto jednoduché myšlenky, stupňovat divákova očekávání až do absolutního extrému, takže já se přes počáteční nudu dostal do docela solidního tempa, které nakonec vyvrcholilo oním Duelem, který měl šťávu a hlavně jsem věděl o čem to všecko je, protože mě do toho všeho film vpravil tak originálně a zajímavě, že jsem vlastně chtěl víc a víc, až to nakonec skončilo a já na to nestíhal zírat. Frank Langella, změněný k nepoznání, zahrál naprosto úžasně, a mám strach tvrdit, že by se mohl v Oskarech poprat s wrestlerem Rourkem, i když tomu nejsem schopný uvěřit. Přesto herecké výkony dosáhli svého a z filmu udělali koukatelné drama, na které když se člověk fakt bude koukat od začátku, tak se na konec musí nesmírně těšit, tak jako já. Jen si vytrpět ten začátek, i když je to trošku úmysl, musí se to, pak to bude nervydrásající mač, který budete sledovat tak zarputile, jak fanoušek Bohemky, při utkání svého klubu s klubem Ac Sparta Praha. (13.02.2009)

Ron Howard se po Šifre mistra Leonarda, kterou kritici dle mého názoru nespravedlivě poslali do průměrnosti (možná ještě za její hranici), vrací zpět na výsluní! Duel Frost/Nixon je vynikající politické drama jaké tu už dlouho nebylo! První polovina filmu není až tak strhující, ale jakmile začne onen duel, tak ten vám všechno vynahradí!! Frank Langella alias Richard Milhous Nixon a Michael Sheen alias "moderátor" David Frost předvádějí herecké výkony par excellence. Především Langella, který je za své ztělesnění Nixona i nominován na Oscara, je výtečný. Po řemeslné stránce samozřejmě nelze nic vytknout. Možná konec mohl být ještě trochu více emocionální, ale mně osobně to vyhovalo takto. Letošní Oscary budou velmi napínavé, ale v konkurenci Milionáře z chatrče a Benjamina Buttona si myslím, že Frost/Nixon nemá příliš velké šance, i když se jedná bezesporu o báječné drama. Doporučuji všem........ (28.01.2009)

Solídna show. Ale stále iba show. Remeselne zvládnutá, nablýskaná, svižne odsýpajúca... a zároveň prekvapivo plytká, studená, bez vnútorného napätia. Hovno v pozlátku. A čakal som omnoho strhujúcejší herecký koncert. Vlastne sa nemôžem zbaviť dojmu, že tam Sheen a Langella nemali veľmi čo hrať, že o nič nešlo. Ako divadelná hra, bez toho filmového švihu, by ma toto poňatie zrejme zabilo... nudou. (23.03.2009)

Duel Frost/Nixon, aneb jak se z komerčního baviče typu Leoše Mareše stal nekompromisní, břitký a precizně přesný moderátor typu Jana Krause __ Může se to jevit jako "blbá" politická dvouhodinová nuda, avšak tomu tak zdaleka není. Ron Howard je zpátky v plné síle, po kritiky odsouzené Šifře Mistra Leonarda, kterou já považuji za výborný film, ale to je zase věc druhá. Howard ví jak u diváku vyvolat hluboké pocity a mnoho emocí, někomu se to mlže zdát na hranici vydírání (viz. Čistá duše), ale určitě není, je to ambiciozní dílo hodno Oscara svojí tématikou, kterou i přes pár záměn Akademie určitě vysoce ocení. To samé doufám u Franka Lanngelly, který si na stará kolena střihl svojí nejlepší roli, a zahrál ji na výbornou třikrát podtrženou, charisma z něj jen sršilo a hodlám si tvrdit, že ani sám Nixon by se nezahrál líp! :-) Dvě hodinky utečou jako voda díky skvělé a svižné režii ve filmu, kde se jen mluví. Jeden z nejlepších filmů roku 2008 a určitě nejlepší konverzační drama! __ And the Oscar Goes to... Richard Milhous Nixon, tedy vlastně Frak Langella! (25.01.2009)