Režie:
Andrea ArnoldKamera:
Robbie RyanHrají:
James Howson, Kaya Scodelario, Nichola Burley, Oliver Milburn, Paul Hilton, Steve Evets, Solomon Glave, Shannon Beer, Lee Shaw, Amy Wren, James NorthcoteObsahy(1)
Chudobný mladý chlapec Heathcliff sa dostáva pod krídla zámožnej rodiny Earnshawových, kde nadväzuje silné puto s jeho podporovanou mladou sestrou Cathy. Film je založený na novele od klasickej autorky Emily Bronteovej. (mysiak)
Recenze (47)
Jak zde píší ostatní, opravdu slabé a nejsilnější kladný prvek jest vizuál, tj. kamera. Minimum dialogů tomu rozhodně neprospívá. A od druhé poloviny, jsem už byl hrubě nespokojen, jak naložili s nejlepší knihou, kterou jsem kdy četl. Ty 3 jsou za tu velmi syrovou vizualizaci a kameru, která z toho místy dělá hotový Blair Witch.:) Zůstanu raději u verze s Voldemortem nebo s nejnovějším Mad Maxem.:) P.s. jo a není tu ani žádná hudba, takže ost neshánějte;-) ()
Zlatý Lev - výběr ()
V mnoha ohledech mi tohle neobyčejně sedlo: Arnold zachytila dokonale romantickou smyslovost, živelnost, puzení k destrukci i obsesi drsnou přírodou, přičemž je dokonale překlopila do současného jazyka svým nezaměnitelným vizuálním stylem (detail, frenetická kamera, jedinečná práce s hloubkou záběru i syrovou změnou nálad). První polovina je bezmála dokonalá, emoce prýští z nemluvné souhry hlavních postav a krajiny. Druhá část je o poznání klopotnější, co před tím vycházelo ze záběrů samo, je tam náhle pracně roubováno (i nadbytečným retrspektivami) a Arnold neprojevuje mnoho vypravěčské šikovnosti -- příběh se jí sype a emocionální erupce jsou křečovitě šroubované, manýristicky inscenované... rozpadá se i precizní rytmus "dětské" části. Rozhodně ale tenhle film nelze marginalizovat, i když mnoho náznaků nerozvine a zůstane dlužen i některým pokusům o aktualizaci, pořád je to o stupeň odvážnější a podnětnější než Fukunagova Jane Eyre. Jsem z toho tak nějak romanticky rozerván... což je u adaptace romantického díla v pořádku, u filmu jedné z mých nejoblíbenějších filmařek pro změnu na pováženou... ()
,,NA VÝŠINÁCH JE TO JINÉ….“ /// (NAŠEL JSEM HO VENKU…) Tak tak, dobrej křesťan venku černocha nenechá. Roztřesená kamera sleduje jak mladík po očku šilhá po dívce, smrdí to láskou. Venku fouká vítr (furt, až mi je z toho kosa), na obloze hejno ptáků, po louce se honěj psi a mládežníci se válej v bahně (nesmím zapomenout na dramatickou pauzu se záběrem na mokrou větvičku – napsal bych vlhkou, ale…). Asi tak 50x zfilmovanej příběh o nepřející lásce, nepřející rase, plnej anglickýho počasí a kamerových záběrů ,,na nic“ (kameraman zřejmě dostal životní šanci vyzkoušet si všechny čudlíky na kameře a splnit všechno, co ho kdy v kamerových fantaziích napadlo – radši nemyslet, co může znamenat ten třes…). Život v osadě o pár číslech v 18.století, sleduje zajímavě rozmezí cca 30ti let. Děti rostou a rostou a jak už to tak bejvá, přichází obrat a já nevím, jestli ten tragickej příběh lásky co zabíjí, není spíš pro masochisty nebo sadisty. Byť romanticky založený. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Román ,,Na větrné hůrce“, kterej v roce 1847 napsala Emily Brontë, číst nebudu. 2.) Zjistím jaký to je, když se černoch stane bratrem skinheada. 3.) Vždycky mě dojme, když se lidi romanticky 5 minut válej po mrtvole. 4.) Thx za titule ,,Stuďo“ a ,,rad.mas“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Ačkoliv se mi velmi líbí, jak Andrea Arnold vidí věci, jaké jsou, tak na druhou stranu mě silně rozrušuje, jak je vidí v souvislostech. Neprotestuji proti tomu, že nemá potřebu události komentovat, ale spíš proti tomu, že v opojení zemitostí se rozpadá poselství (message). ()
Adaptace, která se místy snaží být velmi autentická, místy zas moderní a aktuální. To první mi sedlo dokonale; život na Větrné hůrce je neidelizovaný, sídlo nepůsobí nijak přehnaně zámožným dojmem a ze všech scén je přímo cítit ona izolovanost od okolního světa. To druhé dopadlo už o poznání hůře. A nejde tu ani o to, že se z cikánského chlapce stal černoch nebo že úvodní titulky mají odporně moderní font, jako spíš o to, že celá druhá polovina knihy z děje vypadla a že mi ta kamera neustále snímající detaily trávy, vlasů už během první poloviny filmu začala lézt na nervy. Ale nenechte se odradit; právě na vizuální stránce je totiž těnto film postaven a právě ona většinou v recenzích schytává pozitivní reakce. ()
Měla jsem náladu na toulky vřesovištěm, něžnou ale nenásilnou romantiku a nějaké "historické" drama jako je třeba Jane Eyre. Po shlédnutí mám však dojem, jakobych se dívala na nějaký dokument. Natočené to bylo krásně a opravdu citlivě, ale režisérka se tak soustředila na záběry mrtvých zvířat nebo deštivého počasí, že úplně vypustila příběh nebo snad nějakou psychologii postav. Sem tam se konal nějaký ten dialog, aby se neřeklo. S takovou by se opravdu neměly točit filmy (i když se na to pěkně kouká), ale dokumentární pořady. Nemluvě o hloupém scénáři, který neodpovídal tehdejší době (WTF a okay?) ..Po technické stránce tedy zážitek dokonalý, ale jinak jsem usínala nudou. Jestli je i knižní předloha o ničem, tak si ji rozhodně nepřečtu, jak jsem se chystala. Dvě hvězdičky za vizuál+Kayu, která se na plátně objevila až trestuhodně málo. ()
Režisérka Andrea Arnold má strašně zajímavý a osobitý vizuál. Ruční kamera mi ne ve všech místech úplně seděla, ale svůj účel měla. Co se mi líbilo, bylo to snímání postav zblízka a snímání detailů. Tento film není vůbec postaven na dialozích, režisérka vůbec dialogy nepotřebuje k vyjádření všech pocitů a emocí. Někomu jistě bude chybět ta typická hollywoodská líbivost a načančanost, ve filmu úplně chybí hudba. Prostě nám je předložen temný a "špinavý" milostný příběh bez idealizovanosti. To se mi právě líbilo nejvíce. Škoda jen, že druhá polovina už není tak působivá, jako ta první. Pro mě se jedná o dobrý film, který však není pro každého, sama nevím, komu bych film vlastně doporučila, ale pokud máte tato anglická a reálně podaná dramata rádi, tak si na film určitě čas udělejte. ()
Na CSFD snad není jiná adaptace dle slavného románu, která by měla více filmových verzí, a já se prostě musim pochválit, že jsem si napoprvé vybral tak zatraceně dobře. Jak to ta ženská dělá, že mě i napotřetí dokonale zhypnotizuje svým nezaměnitelným tvůrčím talentem? Cítím se pokaždý jako uhranutej a připadá mi, jako by to celý bylo točený jen a jen pro mé oči. Neskutečně hmatatelná živočišnost, jedním slovem magie. Až jednou Andrea v budoucnu přijde se syrovým hororem, vesmírnou sci-fi anebo putovní fantasy, odnese si v únoru toho krásnýho roku domů pytel plnej Oscarů. Fakt. ()
1939, 1970, 1992. Proč má ještě někdo pocit, že by měl natočit Větrnou hůrku :-( ()
Tři hvězdy za skvělou kameru a mladou hlavní hrdinku. Zbytek šel mimo mě. ()
Zaplaťbůh konec, snad nikdy jsem se na závěrečné titulky tak netěšila... Téměř pořád jsem měla dojem, že se jedná o nekonečné domácí video, které si pro své potěšení natáčí senilní čeledín z pastoušky. Tu natočí manželský sex na mezi, tam porod na tom skoro stejném místě... Nic proti rozevláté kameře a změnám oproti knize, ale trvá to tak dlouho a ještě to stejně neobsáhne celý děj? ZÁKAZ dívání pro pejskaře, z pouhé jedné scény v závěru by vám nebylo dobře. Už prosím netočte Větrnou hůrku, stop please! ()
Andrea Arnold má jako režisérka naprosto evidentně úžasný smysl pro estetičnost filmu, který jí v kombinaci s výbornou kamerou film vytahuje jen tímto hodně vysoko. Nedovedu si to představit bez vizuální stránky na takové úrovni, ale vzhledem k tomu, že příběh není převyprávěn špatně, jen trochu zdlouhavě a s dobrými hereckými výkony, to dopadá velmi dobře. ()
Hodně bolestná romance, hodně neutěšená. Ruční "roztřesená" kamera, ruku v ruce s přemrštěnou stopáží.. tohle nebude pro každého. // Febiofest 2012 ()
Žádnou jinou filmovou adaptaci Wuthering Heights jsem neviděl, ale pochybuji, že jsou ostatní takto moderně pojaté, temné, poetické, přírodopisně se přibližující Fliegaufovi a kamerově dokonalé. Škoda, že druhá polovina ztratila to kouzlo a scénárista nebyl bůhvíjaký pisálek. ()
Sledovat (nebo číst) Větrnou Hůrku (alias Bouřlivé výšiny) je pro mě vždycky náročné. Ta vášnivá destrukce, nenávist a láska - prostě všecho je tam na mou křehnou psýchu moc vypjaté. To ovšem v tomhle zpracování nehrozí. Nelíbí se mi jak byl posunut vztah Katka-Heatcliff, nebíla se mi délka záběrů beze slov a z kamery jsem měla mořskou nemoc a 129 minut? Proboha proč? ()
Nádherně poeticky a syrově naservírované. Podle mě skvěle vystihuje pochmurnou a místy hrozivou atmosféru knihy. Hodně tomu přispívá skvělá kamera ( nádherná příroda) a zvuk- který není během filmu doprovázen žádnou hudbou, což je právě hlavní příčina toho, proč všechno působí tak syrově. Jediné co bych snad vytkla jsou (občas) pokulhávající dialogy a taková jazyková slátanina- trocha moderního přístupu, což trochu kazí celý dojem. ...Tenhle film rozhodně není pro každěho, nebo to chce mít možná jen správnou náladu, ale mě rozhodně sedl. ()
Odvážnym hereckým obsadením bola známa knižná predloha príjemne aktualizovaná. Andrea Arnold priniesla do príbehu nenaplnenej, sebadeštruktívnej lásky nevtieravú fixáciu na prírodné motívy, dokresľujúce nespútanosť prostredia a krehkosť vzťahov. Prepasírovala tak do filmu veci, ktoré neboli explicitné v knihe, no čitateľ ich medzi riadkami cítil. Z tejto verzie cítiť sexuálne napätie, špinu, pot, čiastočky prachu, vlhkosť trávy, štipľavý vietor vo vlasoch i na tvári. Naturalistické, živočíšne a poetické zároveň. ()
Jak říká klasik: "The Wind is my only friend." "I hate yoooou". ()
Co se týče děje - velmi slabé, ale práce kamery výborná. Naprosto podtrhuje atmosféru, již jsem cítila při četbě knihy. Detailní záběry na přírodu působí poeticky, ale zároveň realisticky. Kaya Scodelario je sice krásná, ale její způsob herectví se nijak neodlišuje od její role v seriálu Skins. Adaptace z roku 1992 s Juliette Binoche a Ralphem Fiennesem mě zaujala víc. ()
Reklama