Mission: Impossible - Ghost Protocol

Tomík by si měl přiznat, že už za jeho dveřmi klepe Pepíček Kemr a chce pozvat dál. V některých detailních záběrech totiž jeho tvář vykazovala strhanost joja (doporučuji spálit pleťový krém a vyměnit plastického chirurga, nebo naopak) a já mu v příští nemožné misi už jakoukoliv fyzičtější akci prostě neuvěřím.. Birdova M:I 4 je solidně odsýpající jízdou s předčasným akčním vrcholem na dubajském orbitdrapu a na rozdíl od ostatních dílů boduje přesně dávkovaným nadhledem. Na druhé straně stojí lacině vypadající digitální triky (písečná bouře, kremelský výbuch), nejen mentální upozadění Rennera panem producentem, co se bál o své místo na slunci, patetický epilog o zápachu skunka bez základních hygienických návyků a hlavně - do třiceti minut bude vaše vzpomínka na tuto sezónní jednohubku bez milosti zničena.. No nic, alespoň jsem viděl neobvyklou scénu, kdy Sawyer z Lostů zneškodní Šafránkovic Štěpánka - zřejmě díl Jak básnící přicházejí o vědomí.. (09.05.2012)

Všechno, co žádám od akčního filmu. Dobře napsané dialogy, detailisticky vypiplané scény, které si klidně půl hodiny počkají, než zapojí některých z naznačených elementů, vybroušený vizuál, soundtrack, který zrcadlí jemnou ironii a nadsázku celé podívané. Dvě hodiny našlapané dynamikou, invencí a infiltracemi, z nichž každá má víc nápadů, než kterákoli předchozí MI jako celek. Konečně si to nadměrně nehraje na vážnost a sází to jedinou velkou devizu - špionskou zábavu. Nejlepší MI a úhrnem jeden z nejlepších a nejsvéráznějších blockbusterů posledních let. Thumbs up for Brad Bird - vidí akci jinak. Tam, kde by jiní sázeli na monumetalitu a množství, si režisér hraje s dokonalým provedením de facto poměrně sevřených scén, jejichž spektakulárnost nespočívá v množství explozí, ale v inteligentním použití měřítka a vytěžení prostředí. Bird prostě vidí líp. (09.05.2013)

S hodnocením Ghost Protocolu jsem měl trochu problém. Faktem je, že ten film mě od začátku těžce nebavil a směřoval jednoznačně do těch končin filmového světa, které mi nic neříkají. Na druhou stranu, pokud bych měl být objektivní, byl ten film lepší než některé předchozí kousky série, takže bych se měl vrátit k těm starším dílům a přehodnotit je. Hezky to napsal uživatel Djkoma: přehlídka krásných lidí (žen, mužů), krásných věcí (hitech hračky, dokonale padnoucí obleky od drahých módních domů), jenže on to myslel jako uznání, kdežto já to myslím jako úšklebek. Přidal bych ještě sice v porovnání s Českem velmi nenápadný, a proto účinný, nicméně stále jen product placement. To, co je na Ghost Protocolu divácky atraktivní, tzn. výprava, triky a nepřetržitá akce, na mě dojem nedělá, hi-tech hračky mě spíš obtěžují a celkově bych směr, kterým se série vydala, označil za to horší z Bondova odkazu. Ten má aspoň styl a v těch nejnovějších filmech se snaží i o nějakou psychologickou rovinu vyprávění a o propracovanost postav, kdežto tady jsou postavy placaté jak list papíru. Co v mých očích selhává nejvíc (a je to paradoxní), je nadhled, protože tady se evidentně narozdíl od předchozích dílů snímek nebere vážně a dostává se na půdu nefalšované akční komedie. Jenže humorná stránka na mě paradoxně nepůsobí, prostě se té nadsázce neumím smát. Možná i proto, že akce, příběh a jeho hrdinové jsou vyšroubovány do takové absurdity, že už i parodie nemá kam nadsadit. Možná vůbec první film, kde mě Simon Pegg, ať se snaží, jak se snaží, vůbec nebaví. Celkový dojem: 25 %. (27.10.2013)

Stal se zázrak, Ghost Protocol začíná patřit mezi mé velmi oblíbené filmy. Určitě za to může Simon Pegg a Jeremy Renner, ale i Paula Patton mě přesvědčila o svých kvalitách, a obdiv Léy Seydoux a jejího kamenného výrazu je samozřejmostí. Zdejší soundtrack je určitě můj nejoblíbenější ze všech MI filmů. Úvodní vězeňská sekvence je skvělá, a když si film pouštím, tak se na ni vždycky dívám několikrát, protože jednou to nestačí. Infiltrace "Kremlinu" je taky děsně boží, tady jsem speciálně chtěla pochválit Simona Pegga, ale nenese on náhodou celý film na svých zádech? Bradu Birdovi se povedlo vztahy mezi postavami, komedii, akčnost a popkornovost namíchat v tak správném poměru, jako žádnému jinému režisérovi ze série. Dokonce i Tom Cruise, o kterém jsem přesvědčená, že nemá žádný smysl pro humor, tady působí jako docela vtipný týpek a ne jako intenzivní arogantní blázen jako obvykle. Ačkoliv to, jakým způsobem se občas dělá "neškodný idiot" z postavy Jeremyho Rennera, pořád zavání preventivní ochranou Cruisova ega. Líbí se mi i takové jemné detaily jakože jak film Ethana představuje, aniž by ukázal jeho tvář, a na kameru se plně ukáže teprve až učiní své první samostatné rozhodnutí, jak konečky prstů pohladí kamennou zeď, když opouští svou celu... No a že se některé pasáže natáčely doslova pár metrů od mého tehdejšího bydliště, takže jsem se mezi záběry mohla procházet po place, to už je jen taková třešnička na dortu. (08.01.2022)

„Tí chlapci neskončili Oxford, jasné?" Solídne, to rozhodne. Ale po dvojke pre mňa najslabší diel. Príliš sa mi nepozdával Ethanov tím, v čele s nie príliš zábavným Rennerom, vcelku otravným Peggom a mdlou Paulou Patton. Našťastie sa režisérovi Birdovi podarilo natočiť zopár scén, ktoré určite stoja za pozornosť (púštna búrka, nezabudnuteľný mrakodrap, finále s autami, geniálny nápad so „stenou“). Od veci nie je ani ústredný zloduch. Žiaľ, štvrtý diel ponúka asi najbiednejšieho Huntovho šéfa a to v podaní Toma Wilkinsona; v ťažkotonážnej konkurencii Voighta, Fishburnea a Hopkinsa, proste starý dobrý Tom nemal šancu (a to ho mám rád). Páči sa mi, čo so sériou robí Tom Cruise, ale občas ma tým nudí. Štvorka je zaujímavá tým, že po tom, čo trojka síce zarobila pekné peniaze, ale predsa len sa čakalo viac, štúdio uvažovalo o výmene Cruisea, ktorého mal nahradiť práve Renner. Štvorka napokon s rozpočtom 145 miliónov na celom svete trhla geniálnych 694, takže hoc Renner nakoniec (relatívne) zostal súčasťou série aj v nasledujúcich dieloch, po premiére štvorky už nikto nevravel o striedaní. Scenár je striedavo skvelý (parádny twist s manželkou), striedavo jalový (nekonečná finálna spása sveta samozrejme v poslednej chvíli, či skôr v tomto prípade po poslednej chvíli). „Vojna pomáha biznisu." – „Aj jadrová?"  (14.11.2016)