Režie:
Dušan KleinScénář:
Vladimír FantaHudba:
Emil ViklickýHrají:
Miroslav Donutil, Radek Holub, Ondřej Vetchý, Michal Pavlata, Jiří Langmajer, Klára Issová, Monika Hilmerová, Marián Labuda st., Roman Vojtek, Pavla Tomicová, Zdeněk Maryška, Petr Pelzer (více)Obsahy(1)
Dnes vás zveme ke třetí epizodě z trojice detektivních příběhů podle románů Emila Vachka s oblíbeným vrchním inspektorem Klubíčkem ve skvělém podání Miroslava Donutila. Dnešní příběh se odehrává těsně před Mnichovem, kdy na Karlovarsku řádí Henleinovci a kdy československá policie, aby je nedráždila a aby zabránila nacistickým útokům, musí lecjaký případ diplomaticky „zamést pod koberec“. V jednom karlovarském hotelu je nalezen mrtvý lázeňský host, vážený německý hudební skladatel, a klavír, na němž komponoval, je barbarsky zničený. Pražské ředitelství požádá o výpomoc Klubíčka (M. Donutil). Je třeba ale nasadit ještě jednoho diskrétního pátrače. Tím je inspektor Veverka (R. Holub), který si bude ve Varech léčit žlučník. Partnerem je mu místní zkušený karlovarský inspektor Tykač (O. Vetchý)… (Česká televize)
(více)Recenze (49)
Průměrná detektivka odehrávající se v Sudetech 1937. To historické pozadí je vlastně to nejzajímavější z toho příběhu. Okořeňuje jinak poměrně obyčejný případ. Atmosféra pozvolna rozpadajícího se státu je natočená pěkně, úřady neúnavně pracující až do úplného konce republiky. Pěkné. 70% ()
Třetí setkání s inspektorem Klubíčkem. Předválečné Karlovy Vary, téměř zcela německé, jsou svědky několika vražd, násilných napadení a zmizení výrobce klavírů. Je zřejmé, že tento případ nebude pouze o hledání kriminálníka, ale půjde zde též o politické napětí mezi vrcholícím vlivem Hitlera a ne tolik se bránícího českého národa. Klubíčko ke škodě diváka není téměř třetinu filmu na obrazovce, jakmile se však připojí k místnímu policejnímu veliteli, hned je film o stupeň lepší. Donutil nepřehrává, nechává Klubíčka žít jeho vlastním životem. Některé scény jsou naopak hodně amatérsky zahrané, "televizní look" místy hodně čouhá z obrazu. Nu což - jde o televizní detektivku. Důstojné rozloučení s inspektorem Klubíčkem. Hudba: Emil Viklický ()
Zajímavý... ()
Prave proto ,ze jsem milovnikem detektivnich pribehu z obdobi prvni republiky,doslova odkojen atmosferou pribehu pana rady Vacatka ci nekterych dilu Dobrodruzstvi kriminalistiky nemohu nez dvemi hvezdami hodnotiti. Me hodnoceni je tak nizke zvlaste proto ze herecky potencial byl na urovni,avsak tvurcum se nepodarilo vytvorit pribeh,ktery by mne doopravdy vtahnul.Jeste ,ze jsem to nesledoval v nedeli po obede jelikoz to jsem mohl klidne u sledovani i usnout.Nazev "Dvanact klaviru" i celkovou myslenku - zapletku spojenou s diamanty v nich ukrytych povazuji za to lepsi z filmu.Zopakuji se jeste jednou, s herci a touto zapletkou se dalo vytvoriti daleko vice nez se autorum podarilo. Cetnicke humoresky stavim na vyssi uroven. Kazdopadne po druhem sledovani filmu navysuji sve hondoceni na tri hvezdy - tentokrate se mi spat nechtelo. ()
Príjemný film. Moc dobrá výprava filmu. Osobne sa mi páčil O. Vetchý.... Dávam 70%. ()
Chyba ve filmu: Při potyčce se svou ženu shodí inspektor Tykač (Ondřej Vetchý) hromadu gramofonových desek značky Supraphon (v příslušných obalech). V roce 1937 se však značka Supraphon pro desky nepoužívala, to se dělo až po roce 1948 (navíc ve filmu použité desky mají etiketu typickou pro padesátá léta). ()
Miroslav Donutil si opět střihnul vrchního inspektora Klubíčka a je nutno říci, že tohle bylo jedno z jeho nejlepších vystoupení. ()
Celkem zajímavá dobová krimi v atmosféře předválečného napětí čechů a němců v sudetech, jenže celé to zabíjí ta sterilní televizní až divadelní forma. ()
Příjemně zpracovaný detektivní případ z Karlových Varů a doby nacionalizace našeho pohraničí. Výborné obsazení všech menších i větších rolí. Nechybí ani skutečné drama mezi jednotlivými hlavními osobami případu. Mrzí mě, že tyto filmy jsou neprávem posunuty na druhou kolej vysílání a některé filmy dává televize do unavení pořád dokola. ()
Jako retro svkostné (snad až na to, že každý, kdo je v Devatenácti klavírech židem, nosí kippu snad i do thermálních lázní,) jako detektivka vcelku poutavé až do chvíle, kdy začne docházet k rozuzlení. Vpád páně Laurinův v okamžiku lupu vyloženého na stole, továrnická dcerka jako volavka, jíž se chystá zlý a zjizvený nácek zastřelit, to mi přišlo poněkud přitažené za vlasy (a jak by se řeklo moderní terminologií: nekoncepční a špatně vykomunikované). ()
Sledovatelné. ()
Taková normální česká detektivka, ani nenadchne, ani nezklame. Do nadprůměru ji vytahuje jak jinak Vetchý, Donutil a Holub. ()
Hezké, smutné období našich dějin, film byl také drobným kursem německého jazyka. Hláška : Co pánové, vypadáte jako kdyby Vám někdo rozkopal bábovičky ()
Ze všech třech filmů s Klubíčkem byl pro mě tenhle nejmíň zajímavej, nenašel jsem si tady nic, čeho bych se pořádně chytnul - 50%. ()
Český kriminální film podle románu E. Vachka odehrávající se v roce 1937 převážně v Karlových Varech. Atmosféra filmu je silně ovlivněna vzrůstající silou nacismu, což má dopad i na vyšetřování kriminálních činů, neboť se čeští kriminalisté snažili nedráždit křiklouny v Sudetoněmecké straně a zametat některé případy pod koberec. Inspektor Klubíčko v podání elegantního M. Donutila je převelen do Karlových Varů na pomoc tamějšímu vyšetřovateli Tykačovi (O. Vetchý), který se zabývá případem vraždy související s opakovaným ničením klavírů od firmy Orfeus. Stopa vede k majiteli prosperující firmy Kodetovi, který je několik měsíců nezvěstný a který do jednoho z devatenácti klavírů, které měl na skladě, ukryl šperky a drahokamy. Snímek se vyznačuje prvorepublikovou elegancí, jež je však stále více ohrožována německou rozpínavostí a drzostí, přičemž první polovina snímku nabízí navíc i zajímavý příběh. Závěr snímku však nepovažuji za tak zdařilý, neboť totožnost pachatele jaksi vyplynula v průběhu filmu a také mě nepotěšil poněkud překotný závěr. Nejedná se vlastně ani o typický kriminální příběh, nýbrž o jakousi dobovou výpověd o společenské situaci v pohraničí v předvečer nacistické okupace. Herecké obsazení bylo však více než dobré, kromě výše zmíněných herců můžeme sledovat R. Holuba jako kriminalistu Veverku, jenž též pomáhá s případem, pražského policejního radu V. Mareše, J. Langmajera coby odvážného vlasteneckého novináře Maurina či K. Issovou jakožto dceru uneseného Kodeta. V hlavní záporné roli nacisty Ericha Bodenschatze se objevil M. Stránský a v menších rolích jsme mohli pozorovat M. Pavlatu jako demokraticky orientovaného Němce s dobrými vztahy s českou populací nebo kolaborující německou manželku inspektora Tykače M. Hilmerovou. Poslední díl třídílné filmové série o inspektoru Klubíčkovi režiséra D. Kleina hodnotím průměrně, neboť i přes nadějný začátek filmu se mezi nadprůměrná filmová díla řadit nemůže. ()
Abych byl upřímný, "Devatenáct klavírů" jsem už viděl před nějakou dobou, ovšem musel jsem se na něj znovu podívat, abych se přesvědčil o svém hodnocení. A skutečně, podle mého názoru si tahle detektivka čtyři hvězdičky zaslouží. Je to totiž příjemná, pohodová, atmosférou konce první republiky políbená kriminálka, kterou mne baví sledovat. Mimochodem, Klubíčko Miroslava Donutila je docela sympatický detektiv, taková "menší verze" Vacátka! :) Taky jste si všimli, že skopčáci na nás furt nějak brečeli, ale peníze od nás jim vůbec nevadily (narážím na scénu, kdy ta holka s klukem hrajou na flétnu, zpívají a vybírají)? ()
Nejlepší ze série, ale na vyšší hodnocení nedosáhne, zejména pro některé černobíle vykreslené a ne zcela profesionálně zahrané postavy.Scénář je jednodušší než u předchozích dílů, ale to není na škodu, aspoň se tomu dá s přihmouřenýma očima a částečnou lobotomií věřit. ()
Tato televizní adaptace Vachkovy detektivky je rozhodně mnohem zdařilejší než Zlá minuta, i když její atmosféra je poznamenaná komplikovaností doby, kdy se aktivizují prohitlerovští sympatizanti v českém pohraničí jako zlověstná předzvěst blížící se mnichovské zrady. Více než o klasickou detektivku se tak jedná o vykreslení napjatých a komplikovaných vztahů mezi českou menšinou a německy mluvící většinou v západním pohraničí, přičemž je zachycen i blížící se tragický osud její židovské části. V detektivním žánru tak stěží mohlo na tak malé ploše vzniknout něco jiného než poněkud povrchní schéma "hodní Češi - hodní Židé - zlí Němci a mezi nimi pro větší korektnost ovšem také nějaký ten hodný". Sice nic opravdu výjimečného, ale koukat se na to dalo a mělo to i nějaký spád. ()
Zůstává totéž co v minulých filmech. Dobová atmosféra na vás dýchne díky kvalitním kostýmům, dekoracím a kulisám. Bohužel už je to doba spíše smutná než veselá. Osobně si myslím, že celkově je nejslabší film ten druhý - Zlá minuta. Tady se ke skvělému Miroslavu Donutiovi a Radku Holubovi přidává ještě Ondřej Vetchý. I díky nim je film celkem povedenou kriminálkou z dob dávno minulých. ()
Z trilogie o detektivu Klubíčkovi se mi Devatenáct klavírů líbilo asi nejvíc, ale pořád to není to pravé ořechové. Potěšilo mě situování děje do Karlových Varů (sice toho ze samotného města zase tolik vidět není, ale i to málo je fajn), líbilo se mi pár herců v menších rolích (Marián Labuda, Michal Pavlata, Jiří Langmajer) a fakt, že samotný detektiv Klubíčko tentokrát tolik nedominuje, mi také nebyl proti srsti, protože - nemůžu si pomoci - mi Miroslav Donutil v té roli pořád nesedí... Ovšem stále jsem toho názoru, že detektivka by měla mít hlavně pořádný a napínavý děj. Ten je tentokrát sice o něco lepší a přehlednější, ale i tak je nutné během sledování neustále pořádně přemýšlet a vše analyzovat, pokud chceme chápat zápletku do všech podrobností a ne jen rámcově. Něco podobného u Hříšných lidí města pražského či Četnických humoresek nehrozilo ani náhodou. A atraktivita podání příběhu stále není v Devatenácti klavírech taková, jako ve zmíněných tématicky podobných titulech - i přes pár působivých scén jako např. závěrečný pochod heinleinovců. ()