poster

Dny vína a růží

  • USA

    Days of Wine and Roses

  • Slovensko

    Dni vína a ruží

Romantický / Drama

USA, 1962, 117 min

  • dopitak
    **

    Tryzna pro mě. Alkoholová dramata nemám rád. Jsou smutná, a osudy těch lidí v nich úplně zbytečné. Je to samozřejmě většinou dobře zahrané, a ze života. Jack podává fantastický výkon, jeho demolice skleníku by měla být promítána v detoxu místo přivítacího pohovoru. Lee Remick se mi nelíbila, tupej výraz, naprostá absence sex appealu (tím myslím tu střízlivou část na začátku). Film je opatřen skvělým dabingem ČST Praha (Vladimír Brabec - Eva Hudečková).(14.4.2018)

  • misterz
    *****

    Blake Edwards sa mi spája predovšetkým s Ružovým panterom, ku ktorému nemám nejak zvlášť vrelý vzťah. Podvedome som teda nečakal nič prevratné, no ako veľmi som sa mýlil... Dni vína a ruží je jeden z mála filmov, ktorý po vzhliadnutí ostane vo mne už navždy. Mám rád opilecký námet a problémy s alkoholom vo filme, možno práve preto, že som si v detstve v rodine prešiel niečím podobným, preto postavy, najmä tie detské, dokážem dokonale pochopiť, v tomto smere ma neoklame absolútne nič. A čo sa týka tohto filmu môžem len potvrdiť, že ide o chirurgicky presnú, dokonalú a desivo reálnu anatómiu moci alkoholu nad človekom, od nevinných začiatkov a prvého potykania si s fľašou až po trpký a smutný koniec (hlavne v prípade jednej postavy). Obaja herci boli fantastickí a absolútne presvedčiví, napr. na Lemonovu scénku v skleníku nezabudnem nikdy, tak deprimujúce až sa mi chcelo zakrývať si oči. Nádherný snímok, film, na ktorý sa nezabúda!(11.5.2016)

  • kaylin
    ****

    Blake Edwards měl neskutečný dar. Dokázal spojit komedii a drama ve filmu, kde fungovaly společně naprosto dokonale. Tady je to ale vidět trochu jinak než v jiných jeho spíše komediálních filmech. Tady je první poloviny rádoby komická, aby se ve druhé části stala dokonale dramatickou, drsnou a sebedestruktivně krutou. Výborné herecké výkony!(31.10.2016)

  • Sarkastic
    ****

    Zpočátku úsměvná romantika, postupně však čím dál depresivnější drama stojící na velmi přesvědčivé ústřední dvojici. Výborný film o závislosti a jeho (pro mě překvapivý) konec jenom potvrdil, že zdaleka nejde o obyčejný snímek s nalajnovaným vyústěním. Jen ta péče o dítě trochu drhne, přitom ono samo mohlo být pro příběh využito ještě lépe. Celkově hodnotím 4* a kvituju, že můj oblíbenec Edwards si uměl dobře poradit i s nekomediálním žánrem.(19.5.2013)

  • d-fens
    ****

    Slabosťou filmu je veľmi nevyvážený scenár. Konanie postáv na začiatku je pomerne úsečné, nejasné, režisér nasilu "vlepuje" zábery s pohárikom alebo narážky na "drink", aby sme náhodou nezabudli na tému filmu. Približne po 50 minútach film prepína na "vysoké obrátky", dostáva sa vyslovene k patologickým alkoholickým stavom. Pre mňa v tomto momente scenárista až príliš tlačí na pílu, pretože alkoholizmus zďaleka nemusí byť tak explicitný (viem o čom hovorím). Našťastie, po tomto všetkom prichádza naozaj skvelých 20-30 záverečných minút. Z vlastného "výskumu" alkoholizmu môžem povedať, že ani zďaleka nemusia byť jeho prejavy takéto jednoznačné, zretelné (delírium, kazajky). Scenár síce neposkytuje úplne komplexný pohľad na fenomén (napríklad fázy odvykania, liečenia sú tam takmer úplne preskočené, tak isto motívy k pitiu tu v podstate neexistujú, aj keď pri alkoholizme sú motívy vlastne nepodstatné, keďže "dôvod na pohárik sa vždy nájde"), ale na druhej strane veľmi presne ukazuje, že boj so závislosťou je ako ísť proti pohyblivým schodom - ak človek zastane alebo zakopne, ide okamžite dole. A je to na celý život. Na film som sa dlho tešil, možno preto po jeho zhliadnutí mám pocit, že som čakal viac. Kvôli záverečnej polhodinke sa to ale určite oplatí pozrieť každému.(11.6.2012)

  • - Aby Lee Remick, představitelka Kirsten Arnesen Clay, v opilecké scéně v motelu podala co nejpřesvědčivější výkon, byla před natáčením hypnotizována. (Cherish)

  • - Lynn Borden v tomto filmu debutovala. (Pumiiix)

  • - Jack Lemmon se před natáčením pomalu zbavoval závislosti na alkoholu, ale režisér chtěl co nejvíce věrohodnosti a donutil herce opět pít. Léčení z alkoholismu trvalo Lemmonovi příštích deset let. Poté se stal zapřísáhlým abstinentem. [Zdroj: měsíčník Cinema 9/2001] (Locksley)