Paralelní světy

Když si vymyslíte vlastní, fyzikálně nesmyslný svět, můžete z toho vykřesat slušné množství vizuálně působivých záběrů. Ale když do něj nezasadíte příběh, který by stálo za to vyprávět, byla vaše práce přece jen marná. Výsledek je přinejlepším průměrný a dolů s hodnocením jdu kvůli tomu, že film nedodržuje ani fyzikální zákony, které si sám vymyslel. (13.11.2014)

Mnoho sci-fi stojí na fikčním světě, na jeho konstruování, zákonitostech, pravidlech. Jak píše J*A*S*M, v Paralelních světech je těch nelogičností příliš mnoho na to, aby se člověk mohl v klidu soustředit na příběh (který je k tomu silně konvenční). Spíše přemýšlí nad tím, jestli to či ono dává alespoň trochu smysl. A ono spíše nedává. K tomu všemu je často ztížena divákova prostorová orientace ve smyslu "má teď postava padat nebo naopak?", tzn. akceptování pravidel daného světa (horního/dolního). Hlavní záporácká korporace mi přišla podivně pasivní (postavy jsou zatčeny, ale za malou chvíli se znovu setkají). Divím se, že se takovému polotovaru, který nedává moc smysl, Kirsten Dunst a Jim Sturgess vůbec upsali. (30.12.2012)

Brilantní nápad a snový vizuál neuchrání diváka od otrávenosti a zklamání. Film vypadá skvostně, ale když ho začnete pozorovat, tak zjistíte, že jde jen o krásnou slupku, zbytek je pro ostudu. ____ Když tvůrci vymyslí fyzikální pravidla pro složitě fungující dvousvětí s dvojí gravitací, měli by je dodržovat a ne je porušit při každé příležitosti, která se jim hodí. Dvojí gravitace tak existuje pouze pro to, aby umožnila natočit půvabné scény vznášení se dvou milenců. Jinak je její využití plné logických nesmyslů a nebojím se napsat: až kravin. _____ Kdyby aspoň fungovala milostná rovina! Jenomže ta je slaboučká, téměř nepatrná. Nejvíc času se vyplýtvá na to, aby se hrdina dostal do protichůdného světa - což vzhledem k tomu, jak nelogicky pracuje scénář s přitažlivostí, okamžitě přestane každého zajímat, protože je jasné, že si scenáristé vymyslí nějakou nelogickou schválnost jak ho tam dostat a udržet. Nejde tedy o důvtipnost nebo odvahu hrdiny, tohle zařídí scenáristická neschopnost. Do toho totálně nevysvětlené včely. No a mezi tím se párkrát setká chlapec s dívkou a my máme věřit na proklamovanou, ale neprožitou milostnou osudovost. Navíc, chemie mezi hlavní dvojicí není příliš silná. _____ K tomu nutno připočíst zkratkovitý závěr, který by se dal nejlépe shrnout: "Už máme příliš dlouhou stopáž, peníze došly, tak všechno vysvětlíme za dvě minuty. Nikdo, kdo se dokoukal až sem, stejně už v žádný logický konec nevěří." _____ Zajímavé, jak se v jednom filmu může sejít námět na Oscara, vizuál jak z nějaké prestižní galerie a scénář jakoby ho napsali v kroužku tvůrčího psaní pro blonďáky. /21. 1. 15./ (21.01.2015)

Poznáte ten pocit, keď si nejaký film ak napriek menším výhradám užívate a potom príde záver, ktorý váš divácky zázitok schladí? Záverečná 15 minútovka Upside Down je svojou neuveriteľnou skratkovitosťou a povrchnosťou exemplárnym príkladom toho, ako neuzatvárať príbeh s tak silným námetom a mnohými potenciálne zaujímavými vedľajšími líniami. Vzhľadom na to, že do tej doby ide o veľmi príjemnú rozprávku s fantastickým vizuálom to jemne mrzí. 70% (23.12.2012)

Naozaj rozporuplný film... Vizuál vás núti tomu streliť minimálne štyri hviezdičky, ale pritom je to neuveriteľná sr*čka! Navyše som nemal pocit, žeby som sa zamiloval do Kirsten Dunst. Vypadala ako po prebdenej noci teda... Aspoň, že z toho prehrievania hmoty sa im celý film neprehrial do gayovstva! Dám tri, nech nežerem! (21.12.2012)