Režie:
Daniel AlfredsonScénář:
Jonas FrykbergKamera:
Peter MokrosinskiHudba:
Jacob GrothHrají:
Michael Nyqvist, Noomi Rapace, Tehilla Blad, Hans Christian Thulin, Lena Endre, Georgi Stajkov, Micke Spreitz, Paolo Roberto, Jacob Ericksson, Sofia Ledarp (více)Obsahy(2)
Filmové zpracování druhého dílu slavné knižní trilogie Stiega Larssona. Novinář spolupracující s časopisem Milénium a jeho partnerka jsou zavražděni krátce před publikováním materiálu o dětské prostituci, korupci a obchodu s bílým masem. Na zbrani nalezené na místě činu se najdou otisky Lisbeth Salanderové (Noomi Rapace), která se po roce stráveném v zahraničí vrátila zpět do Švédska, aby svému poručníkovi připomněla jejich starou dohodu. Její poručník je ale brzy nalezen mrtvý a Lisbeth je i v tomto případě podezřelou číslo jedna. Policie po Lisbeth zahajuje celostátní pátrání, podporované mediální kampaní, ve které se vytahují na světlo skandální informace o její potenciální nebezpečnosti a problematické minulosti. Novinář Mikael Blomkvist (Michael Nyqvist) je ale přesvědčen o její nevině... (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (620)
Nudný a dokonale neinvenční thriller. Duo Alfredson Frykberg naprosto rutinně osekalo předlohu a bez větších zásahů tohoto okleštěnce převedlo do filmové podoby. Vzhledem k faktu, jak komerčně silný materiál se jim dostal pod ruky je jejich znuděný přístup řekněme až šokující. Místo aby si užívali svou chvilku slávy, zahazují možná poslední možnost ke kariérnímu stoupaní. Většinu stopáže zabírají konverzační scény sloužící k seznámení diváka s potřebnými fakty. Snad jen u jedné jediné autoři pracují i s flashbacky, ostatní jsou soustředěné kolem dvojice posluchač-vypravěč a jedinou dynamiku tak poskytuje buď chůze (případně vložka s květinou), nebo urputné soustředění poslouchajícího (v lepším případě skok pro zbraň). To co v předloze díky absenci vizuální složky funguje velmi dobře, v adaptaci až bije do očí. Film Dívka, která si hrála s ohněm je kniha zbavená většiny svých silných stránek, která v některých momentech připomíná karikaturu sebe samé. ()
Bohužel druhej díl, která přesně navazuje na první, je jen zdlouhavý velký čekání na nic, kdy se řeší život Lisbeth, kterej byl nakousnutej už v prvním dílu, ale v podstatě se tu téměř nic neděje a zachraňuje to jen posledních drsných 15-20 minut a bitka s namakaným a doslova bezcitným blonďákem, jinak to je ale velkej propad. ()
Fakt jsem se bála, že mě s druhým dílem čeká po výborné jedničce zmatená nuda. No zmatené to celkem bylo, ale nuda mě nezachvátila ani jednou. Největší problém je odklon od docela "malého" zločinu, co se řešil v jedničce. Tam šlo prakticky jen o zmizení dívky, které postupně košatilo, ale dělo se to tak, že divák stíhal všechno pobírat. Tady se najednou řeší něco mnohem komplikovanějšího, většího a osobního vůči hlavní hrdince. Vyšetřování se přehouplo v naháněčky mezi záporáky a hrdiny, neustálé stěhování, útěky, stopování, mlácení a vyslýchání s pomocí škrcení a paralyzéru. Přiznávám, že párkrát jsem nechápala, proč osoba A jede do místa B a nalezne tam osobu C, ale takovou tu základní kostru jsem v hlavně přece jen měla. Herci jsou opět prvotřídní, Noomi Rapace tradičně perfektní, Nyqvist taky a většina ostatních jsou odporný znásilňovači, pasáci nebo nepříjemný policajti. Byla bych radši, kdyby i druhý díl byl trochu komornější, protože by podle mě víc zaujal, ale dopadlo to i tak moc dobře. Nemůžu se dočkat posledního dílu! ()
Tak na původní film Muži, kteří nenávidí ženy to rozhodně nemá. Toto pokračování mě také bavilo, ale filmu chybí ta pravá atmosféra, příběh už není tak zajímavý jak původním filmu. Přesto jsem se ale bavil. Michael Nyqvist mě opět přesvědčil, že je vynikající herec. Film byl opět drsný. Hudba také opět dobrá. Ale z této švédské trilogie je to výrazně slabší, ale nebudu příliš kritický, tu 4* dám. Takže hodnotím 75% = **** ()
Spoilery! Nedoporučuji si dopřávat mezi prvním a druhým (tímto) dílem příliš dlouhou pauzu. Ta moje trvala skoro 7 let a bylo to znát. Děj prvního dílu jsem si osvěžil krátkou četbou a navíc tento díl nabízel více než dost flashbacků vracejících se k prvnímu dílu. Přesto bylo k vidění tak brutální množství postav (nebyl jsem si vůbec jistý, zda nových), že jsem měl problém se v tom celém zorientovat. Po určité době se mi to podařilo, ale objevil se zase jiný problém - nějak mě to celé závratně nebavilo. Chaotický začátek pouze vystřídal neatraktivní zbytek. Dost mi vadila celá řada umělých zvratů. Nejvíce asi to, když se blonďatý pán pokoušel upálit v dřevěné chaloupce pár lidí, které předtím pouze mírně omráčil a jaksi se neobtěžoval řešit možnost, že je více než pravděpodobné, že kouř lidi vzbudí a nebude až takový problém prorazit dřevěnou zeď a uniknout na svobodu. Byl opravdu neřešitelný problém je k něčemu v rychlosti přivázat. Značnou část stopáže mě to celé opravdu dost vydatně nudilo. Netuším, zda byla knižní předloha opravdu o tolik horší než v případě vynikajícího prvního dílu, nebo zkrátka jen na celé čáře selhalo zpracování. Stopáž je neúměrně dlouhá žalostnému obsahu. Já to zkrátka nevidím ani na ty tři hvězdy. ()
Galerie (47)
Zajímavosti (14)
- Film Dívka, která si hrála s ohněm je natočen podle druhé částí trilogie „Millenium“, švédského novináře a spisovatele Stiega Larssona (1954-2004). Od roku 2005, kdy ve Švédsku vyšla první kniha, se celá trilogie stala velkým mezinárodním bestsellerem s 21 milióny prodanými knihami ve více než 40 zemích. Sám Larsson se bohužel velkého triumfu svého díla nedožil – zemřel náhle v roce 2004, krátce poté co předal rukopisy knih svému švédskému vydavateli. [Bontonfilm] (POMO)
- V momentě, kdy se koná meeting vydavatelů v kanceláři Milénia, je možné zahlédnout stoh časopisů, kde je velice nápadně zachycena kopie EXPA, anti-fašistického magazínu, který v roce 1995 pomáhal zakládat Stieg Larsson, autor knih. (žvanimírek)
- V knize, která je předlohou filmu, se vyskytuje jedna skutečná postava, a to Paolo Roberto, ve Švédsku známý bývalý profesionální boxer. Přestože nebylo nezbytně nutné, aby boxera hrál skutečný Paolo Roberto, s účastí na natáčení ochotně souhlasil. Byla to jeho již čtvrtá filmová role. (lehkoživka)
Reklama