Reklama

Reklama

Pyšné Francii zazpíval parodii Marseillaisy v rytmu reggae, v přímém přenosu si zapaloval cigarety bankovkami, svedl sex-symbol Brigitte Bardot v dobách její největší slávy, jeho duet s Jane Birkin “Je t'aime... moi non plus“ odmítli hrát v několika zemích kvůli obscénnímu textu. Serge Gainsbourg byl provokatér a skandalista stejně jako skvělý hudebník a umělec. V porovnání s jeho životem jsou všichni pověstní rebelové 20. století jen vzteklé děti. Koho urazil a svedl, jaké hity nesou jeho rukopis a kam až sahalo jeho charizma ukáže film Gainsbourg, který je stejně zábavný a bouřlivý jako celý Gainsbourgův život. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (134)

B!shop 

všechny recenze uživatele

No tak jsem zas po case kouk na biografickej film a to je velky prekvapeni, opet jsem o hlavnim hrdinovy v zivote neslysel. Ale nevadi, dvacetiminutovej uvod, kdy je jeste malej kluk, drzej, kourici, balici zensky, je paradni, skoda, ze tu je pak hned skok na dospelost. Nicmene nevadi, film sice nikam nespecha, ale dokaze zabavit, Elmosnino sice vypada jak nosatej a usatej skret, ale ma charizma, bali hromady zenskejch a nepusobi to jako klasika o ceste na vrchol, padu do drogovy spiny a ceste zpet. Gainsbourg proste dela to, co ho bavi, obcas nekde zazpiva, zahraje si ve filmu, slozi nejakou pisnicku nebo neco namaluje. To, ze se jen tak mimochodem dostavi slava, prachy a do postele mu lezou modelky a herecky nijak zvlast neproziva. Coz spolu s tim, ze to je vizualne docela dobre natoceny, dava dohromady slusnej a zabavnej film s dobrejma pisnickama. Problem je, ze na posledni pulhodinu uz to spadne do typickyho schema podobnejch filmu, prestane to bavit, zacne se to tahnout a film uz jsem dokoukal jen tak, aby se nereklo. Mit to o pul hodinky min, mozna du i na 5*, takle ale jen 4*. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Velmi silný debut francouzského režiséra Joanna Sfara, který se výrazně zařadil do proudu francouzského hravého manýrismu odchylujícího se od klasických představ o fungování filmu. Sfarova představa (manýra) se asi nejvíce blíží představám jeho krajana Jeana-Pierre Jeuneta (i když srovnání s ním je trochu nepřesné). Nezaměnitelný, originální a osobitý filmový svět plující na vlně imaginace a hry nejen s jednotlivými postavami, ale především s divákem, který pro pozitivní přijetí snímku musí přistoupit na hru diktovanou režisérem - zhmotnělé alter ego hlavního hrdiny coby jedna z postav, navíc karikované do úžasně stylizované postavy ,,Ksichtu", jenž pronásleduje Gainsbourga téměř celý život, hodně subjektivně podávaná představa, jaké že běsy nosil legendární zpěvák v útrobách své hlavy, jakož i silně pseudobiogafické vyznění snímku, který pracuje s Gainsbourgem pouze jako s ikonou, s předmětem umění, s postavou svého filmu. Joann Sfar ale neudržel narozdíl třeba od dříve zmiňovaného Jean-Pierrea Jeuneta vysoce nasazenou laťku po celý film a umně budovaná koncepce mu několikrát zakolísala, přesto je Serge Gainsbourg svým způsobem víc než jen zaznamenání hodný jev, už jen pro tu nádhernou hudbu a sugestivní hudební čísla. Tvůrcům se navíc povedl skutečně mimořádně zdařilý casting, nelze nevyzdvihnout herecký koncert Erica Elmosnino, Serge Gainsbourg jako by ožíval ve své reinkarnaci pro 21. století, takový, jakého bychom ho dnes patrně chtěli mít. Celebritu, superstar... Silný film (a Serge Gainsbourg coby chodící reklama na cigarety :-)). ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Osoba Serge Gainsbourga se dá pojmout třikrát a pokaždé jinak a pokaždé přesně, ano mě tady chybělo některé jeho provakce např. , ale tohle bylo zase takový něžný, citlivý, možná až moc na to o kterou osobu se jednalo. Já byl spokojen, ty známý holky byly trefený dokonale Laetitia Castu nepovažuji za herečku, ale BB dala dokonale a Lucy Gordon Jane Birkin rovněž no a hlavní bonbonek příchází s výkonem Eric Elmosnina ten vysloveně září. Já mám pro Sergeho velkou slabost, takže jsem si film užíval hodně a hodně i když bych mohl zrovna tak vyčítat, tohle tam nebylo, tohle zase hodně, tohle málo, ale Joann Sfar si šel za svým pojetím a zvládl ho dokonale. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Já nevím, co si o tomhle biografickým filmu myslet. Nápad měl,byl originální a určitě se od ostatních nejenom příběhem vyjímal. Jenže jestli já nechci přesně ten typickej životní příběh, který se ve filmech tisíckrát omýlá, protože kdyby to tak bylo, možná by mě to chytlo víc. Pravda ale, že stejně tak muzikanta tak ani tu muziku jsem příliš neznal, možná jenom náznakem, což se možná také podepsalo na výsledným hodnocení. Na druhou stranu je fakt, že film samotný není pro každýho. Na ty Sergeho bludy totiž nebude každej zvyklej a někomu to příjdě jako hovadina. Podle mě to byl alespoň nápad, kterej film samotnej oživil. Serge Gainsbourg tak otevřel dveře jednomu velkému francouzskému muzikantovi, který příliš známý není a na životě také nic extraordinérního nemá. Je to ale natočené zajímavým způsobem, na životopis neobvykle, a proto si to tu pozornost zaslouží. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Jméno Serge Gainsbourg jsem znal hlavně v souvislosti s France Gall, pro kterou v 60. letech skládal písničky. Nějak jsem byl přesvědčenej, že jeho největší sláva je spojená právě s France Gall a hlavně s písničkou Les sucettes (Lízátka), což je v podstatě písnička o kouření ptáka. Tady je to ještě podaný tak, že to snad zpívala, aby nasrala svýho otce (nebo něco v tom smyslu). Naopak France Gall potom i po letech tvrdila, že jako slušně vychovaná lolitka v těch cca 17 letech opravdu myslela, že to je naprosto nevinná písnička o lízátkách. A když se potom dozvěděla, že tim bylo myšleno něco jinýho, tak se strašně styděla a odmítala tu písničku dál zpívat. No byl jsem docela překvapenej, že tohle období yé-yé popu se ve filmu odbyde asi tak za 3 minuty. Ostatní tvorba Serge Gainsbourga mi celkem nic neřiká, takže jsem se dost nudil. Nečekal bych, že se dá natočit tak nudnej film o životě chlápka, kterej mnohokrát šokoval Francii a mimo jiné taky šukal Brigitte Bardot. ()

Galerie (78)

Zajímavosti (5)

  • Českou stopou ve filmu je Symfonie č. 9 Antonína Dvořáka, která zazní ve scéně, kdy je Laetitia Casta (Brigitte Bardot) u Sergeových (Eric Elmosnino) rodičů. (multiflexi)
  • Poslední film, v němž si zahrál slavný režisér a představitel francouzské nové vlny, Claude Chabrol (claudel)
  • Představitelku Jane Birkin vybíral štáb mezi čtyřmi stovkami mladých hereček z Francie a Velké Británie. (Snorlax)

Reklama

Reklama