The Room
The Room
The Room
Režie:
Tommy WiseauScénář:
Tommy WiseauKamera:
Todd BarronHudba:
Mladen MilicevicHrají:
Tommy Wiseau, Juliette Danielle, Greg Sestero, Philip Haldiman, Carolyn Minnott, Robyn Paris, Mike Holmes, Kyle VogtObsahy(1)
V Česku a na Slovensku poměrně neznámé dílo si v zámoří získalo velkou pozornost publika a kultovní status. Je totiž obecně považováno za jeden z nejhorších filmů, které kdy byly natočeny.
Hlavního hrdinu Johnnyho si vystřihl sám Wiseau. Johnny nadevše miluje svou nastávající ženu Lisu (Juliette Danielle). Ta je však s jejich vztahem stále méně spokojená a tak svede Johnnyho nejlepšího přítele Marka (Greg Sestero). Johnnymu se postupně hroutí svět, který se mu za posledních sedm let podařilo vybudovat.
Film přitahuje pozornost milovníků nepovedených snímků pro svůj až komický charakter, špatnou práci s herci a absurdní repliky postav. Wiseau je někdy označován za současného Eda Wooda. Promítání filmu se uskutečňuje za bouřlivých reakcí publika, které nahlas komentuje dění na plátně.
(L_O_U_S)
Recenze (492)
Věřím, že když člověk tenhle film vidí třeba v plném kině chechtajících se lidí, ohodnotí ho pěti hvězdičkami bez nejmenších výčitek svědomí. Já ho viděl sám, a tak jsem jen dost často nevěřícně kroutil hlavou v úžasu nad všemi těmi hereckými "výkony", nad tím, co postavy vypouštěly z úst, a také nad tím, kolik postelových scén se dá vtěsnat jen do první půlhodiny (ňadra hlavní hrdinky jsem za tu dobu poznal tak důvěrně, že mám pocit, že jsem s ní spal i já). Smál jsem se až při finále, během kterého jsem si navíc uvědomil zvláštní věc - Pokoj mě vůbec nenudil. ()
Pokud je člověk sám doma a řekne si: "Hm, mám teď chuť na kus poctivého filmařského řemesla, nějakou inovativní zápletku, promyšlený scénář a dobré herecké výkony", což si samozřejmě člověk čas od času řekne, tak to přesně není film pro něj. Je to výhradně pro skupinu diváků. A tento zážitek ve skupině taky hodnocení povyšuje nad odpad. Není to snímek, který by byl tak blbý, až by byl jenom nudný, je to přesně ten typ, který je blbý a vážný, až je vtipný, a ty mám rád. Za zmínku stojí hudba, která občas zní, jak z Heroes of Might and Magic, což je v romantickém dramatu jistě vhodné. ()
Tak tohle byla legrace, film pro debily. Dialogy naprosto jednoduché, takže retardi si jistě přišli na své. Prostě se musím usmívat tomu, jakým stylem to bylo natočené. ()
Ako vraví zákon entropie, vytlačená zubná pasta sa už nedá vrátiť do tuby. Raz videný film sa už bohužiaľ nedá "odvidieť". Tento počin sa mi riadne zavŕtal do hlavy a v podstate zmenil môj pohľad na filmový priemysel. Človek si aspoň uvedomí, koľko profesionality, talentu a snahy treba na to, aby vznikol aspoň priemerný film (hoci aj adaptácia Rosamunde Pilcherovej). Absolútne nehodnotiteľné, ako už poznamenali mnohí, toto si zaslúži buď odpad alebo zlatú päťhviezdu. ()
Neveril som vlastnym ociam. Pozerat to s partiou asi sto ludi je neuveritelny zazitok. 10/10 :) ()
Protože jsem viděl Kameňáky, dílo Eda Wooda i opilecká videa Ivety Bartošové, usoudil jsem, že jsem splnil kvalifikaci ke zkouknutí údajně největšího průjmu všech dob. Asi nemá cenu psát, jak je The Room neuvěřitelně příšerný, jak má banální a nesmyslné dialogy, trapné herce a jak úpěnlivě diváka přesvědčuje, že má Tommy Wiseau místo mozku tukový rezervoár. Fascinující je každopádně pozorování titulního „hrdiny“, který se pokaždé, kdy z něj má vypadnout nějaká replika, tváří, jako by nasál kubík rajského plynu (a nemá oči!) Pro příklad uvedu několik vskutku pamětihodných scén: V jednu chvíli se tři pánové sejdou u popelnic, melou absurdní hovadiny a když už očividně neví, kudy kam, začnou si na ploše dvou metrů čtverečních házet s míčem (!!!). Pak se objeví čtvrtý chlap, jednoho ze tří přítomných bezdůvodně srazí k zemi, vzápětí o něj projeví strašnou starost a odvleče ho pryč. Konec scény. Pak je tu kvantum momentek s Johnnyho tchýní, která vždy přijde za dcerou, řekne jí, že je Johnny naprosto špica, načež prohlásí, že už musí jít a vypadne. Obzvláště vypečený je moment, kdy po krátké debatě zcela mimo mísu zahlásí „jestli vypadám unaveně, tak mě nechtěj vidět zítra“ - a tradičně zmizí. Nevim, jakej matroš všichni při natáčení hulili, ale očividně to byla kvalitka. Johnnyho štětka v průběhu jednoho dialogu prohodí, že má rakovinu prsu, což její matka odbude s tím, že je to prkotina a víckrát se k tomu nevrátí. V jiné scéně pozorujeme obsluhu jakéhosi baru/bufetu, pánové si sednou a jeden druhého se náhle zeptá „jak jsi na tom se sexem?“ The Room je úžasný film. Film o ukřivděném blbečkovi s vizáží nadrogovaného lachtana, jehož nikdo nemiluje a on by si to tak zasloužil (ach, ten závěr). Film, v němž si všichni začnou házet s míčem, sotva se sejdou. Kdekoliv. Nebo se píchat navzájem a hodiny o tom mluvit. Pokud chcete uspat prarodiče, utýrat psa nebo ze svých dětí udělat nesvéprávný asociální kretény, pusťte jim to. Za počet mrtvých neručim. P.S. - v první půlhodině se třikrát souloží, pokaždý s šerednou blondýnou, s růží v ruce a za tragicky nevkusný hudby. Takže doporučuju i jako případný lék na nadrženost, protože po tomhle má člověk chuť vojet tak maximálně hlavou zeď. ()
Dohromady to skutočne dáva unikátnu prehliadku, pri ktorej sa buď smeješ, alebo si klopeš na čelo a neveriacky pozeráš. Hlavná postava je asi najväčší blb, čo som kedy vo filme videl. Kráľom celého filmu a hlavnou postavou je samozrejme sám režisér, ktorý vo svojej nesmiernej dobrote a obetavosti neustále naráža na zneužívanie a podrazy svojich priateľov a najmä potom svojho dievčaťa. Korunu všetkému dáva úplne dementný koniec, ktorým Wiseau zrejme chcel u divákov vyvolať ľútosť s ústrednou postavou a smútok. Pravdepodobne najbizarnejší film, aký som kedy videl. Za normálnych okolností jasný odpad, avšak ak si divák film pustí s vedomím, že sa bude jednať o zábavný snímok, ktorý zábavný byť nemal, stáva sa z filmu zrazu zážitok, ktorý sledujete s otvorenou pusou. Herci sú samozrejme otrasní, ale to čo predvádza Tommy Wiseau je niečo neuveriteľného a nezabudnuteľného. ()
Bezkonkurenčně nejlepší nejhorší film všech dob. 10 portrétů se lžičkama z 10 ()
Monument. Vitrína špatných až hrozivých filmařských rozhodnutí a bohnických dialogů, které jsou ale uskutečňovány s takovou upřímností a vervou, až vlastně perfektně odráží to, proč máme všichni tak rádi filmy a proč je tak lákavé být jejich součástí. Zjev jménem Tommy Wiseau, za běžných okolností doplňovač banánů v Tescu, člověk bez sebemenší známky talentu či kreativity, stvořil dílo, u něhož se pro jeho neskrývanou debilitu budou bavit generace filmových fandů - a přiznám se, že patřím mezi ně. Lisa je největší kráva, Mark nejhorší nejlepší kamarád a Wiseau nejvtipnější herec historie, a společně s dialogy, nad nimiž zůstává rozum stát, nebo opravdu nezapomenutelně špatným vedením herců, kteří se náhodně a nesmyslně zjevují a zdraví se při každém setkání, prostě nejde The Room alespoň trochu provinile a upřímně nemilovat. Zážitkově minimálně za 4*, kvalitativně odpad, dávám smířlivé 2*. ()
Řeknu vám, vidět to v Londýně ve vyprodaném kině s (lehce) přiopilým nadšeným publikem a s živým úvodem od Tommyho Wiseaua a Grega Sestera, a s házením stovkami lžiček při každé scéně s lžícovými dekoracemi, to byl teda zážitek. Pravý kultovní film, který je fakt tak špatný, až je dobrý. Shut the fucking door Lisa! ()
Tak tohle bylo zábavnější, než jsem čekal. A to jsem na to koukal sám, střízlivý a bez drog. Asi nejlepší nezáměrná komedie, co jsem kdy viděl. Některé ty ujeté dialogy, mimózní herectví Tommyho Wiseaua, milostné scény, které jako by vymýšlel osmiletý kluk... a ten 25letý "kluk", co si furt chce házet s míčem.... Paráda. Zvláštně se mi to hodnotí, protože ve výsledku tomu ubírám z plnýho hodnocení proto, že to místy není tak zábavně příšerný... ale povětšinu času ano. (7/10) ()
Když ti chybí talent, ale peněz máš dost, prostě si publicitu koupíš. A koupíš si i kino premiéru vedle jmen jako jsou Jackson, Spielberg, Marshall, Scorsese, Synger nebo Polanski. Není to sice nejhorší film všech dob, na to je příliš zábavný, ale všiml by si ho někdo, nebýt velkého snu a zkoupené reklamy? To je to. Mistr Wiseau sice nemá talent na režii, scénář, produkci, herectví a vůbec cokoli, co s filmem nějak souvisí, ale zase má sen. A hlavně prachy, aby si svých pět minut slávy koupil. O Pokoji jsem slýchávala, ale nebýt filmu Disaster Artist a všech těch pikantních historek ze zákulisí natáčení (začátečníkům stačí pročíst zdejší zajímavosti), v životě se na něj nepodívám. Protože hlášky jako "Objednám pizzu." "Ne, nechci pizzu!" "Už jsem jí objednala." "Ty myslíš na všechno." sice vážně nemají chybu a donutí vyprsknout poslední slinu, ale bez vší té publicity, viděl by někdo vůbec tenhle film? Jak obdivně říkají současná režijní esa: "Na kasovní trháky, jejichž návštěvnost tehdy bořila kina, dneska už skoro nikdo nekouká. Na The Room se ale chodí dodnes." Tenhle film totiž totálně zabíjí obraz amerického snu (s talentem a odhodláním to dotáhneš do síně slávy) a místo toho mezi řádky jasně hlásá: "Slávu si koupíš za prachy." A za tu upřímnost tři hvězdy, seš vlastně frajer, Tomku. Možná zkouknu i Big Sharka. ()
Pri pokuse nájsť v The Room nejakú logiku, systém a zmysel som sa dopátral k jedinému možnému riešeniu. Fabula rozpráva o Johnnym, zdanlivo všednom zamestnancovi banky, šťastne nažívajúcom so svojou snúbenicou Lisou. Pod rúškou naoko dokonalého amerického sna, ktorý má čoskoro spečatiť jeho pracovné povýšenie a svadba, sa však ukrýva príbeh ťažko psychicky chorého človeka, žijúceho v milostnom vzťahu silne patologického charakteru. Keď sa následne jeho perfektný svet začína rúcať, na povrch vychádza krutá pravda o ľuďoch okolo neho, do jedného egoistov, takmer bez výnimky zneužívajúcich jeho dobrosrdečnosť a naivitu. Pes je zakopaný v tom, že sujet pri prezentovaní príbehu preberá subjektívnu optiku Johnnyho. Výsledkom je tak emocionálne nabitá, strhujúca melodráma a obžaloba sebeckej a bezohľadnej modernej spoločnosti, ktorú však dokážu plne oceniť jedine ľudia trpiaci podobne závažným mentálnym postihnutím či chorobou, ako jej hlavný hrdina.____Pokiaľ by niekto ešte stále predsa pochyboval o neoddiskutovateľnom géniovi Tommy Wiseaua, dovolím si ako nezvratný dôkaz predložiť scénu, v ktorej Johnny náhle zmení tému konverzácie a položí svojmu najlepšiemu priateľovi Markovi tú jedinú podstatnú otázku: "Anyway, how's your sex life?" Zmienená pasáž nie je ničím menším než zrejme najlepšou interpretáciou, zhrnutím a paródiou freudizmu v celej histórii ľudstva. Už z toho dôvodu nemôžem ísť pod magických 100% (a film si s radosťou kedykoľvek zopakujem) ()
Já vám nevím... tak nějak sbírám slova, abych napsal aspoň trochu soudný komentář k tomuhle dílu, ale nějak mi to nejde. Připadám si úplně vygumovanej. Přirovnal bych můj současný stav třeba k tomu, jako by mi někdo několik hodin v kuse pouštěl Nyan Cat až do zjebnutí. Tohle je prostě fakt něco nesmazatelného. Nudnější porno scény jsem teda ještě nikde neviděl, hlášky jako „I did not hit her, it's a bullshit! I did NAAAAAT... oh, hi Mark!” nebo „You're tearing me apart, Lisa!” jsou prostě už klasika a Wiseaův hekavý smích mi bude znít v uších asi ještě hodně dlouho. Je to peklo, ale věřím, že až se na to podívám někdy s přáteli v podnapilém stavu a se slušnou zásobou plastových lžiček, pak si to teprve užiju. Do té doby to bude ale nevonný odpádek, pane Wiseau, na to vemte lžičku. –– Edit: Už jsem tak učinil. Zvyšuji na plnou palbu. ()
Tak tohle bylo něco, od první scény film nedává absolutně žádný smysl. To co herci servírují také ne. Podíváme se do nitra režiséra, který má svůj sen a tak si ho splní. To co vidíte tady, neuvidíte nikde a právě proto se vám The Room vryje do paměti do konce života. Nejsmutnější na tom je, že jsem se smál, bavil a i scénář je natolik komický, že posadí na zadek, pokud ho nebudete brát vážně. Tento unikát se nedá ohodnotit, buď vás baví a nebo jednoduše ne. Nic mezitím tím být nemůže! Film vznikl jako vážný, ale vyplavala z toho nezapomenutelná komedie. 15/10 = 155% a tak jak nedává smysl celý snímek, tak samozřejmě ani mé hodnocení. ()
[OBSAHUJE SPOILERY] Milý Tommy, tak jsem si konečně pustila tvůj opus magnum The Room a musím říci, že poněkud nenaplnil má očekávání. Tedy, ne že by to nebylo strašné, naopak, strašné je to opravdu velice velmi a to všech stránkách, vlastně tu asi nebyla jediná dobrá věc, s čestnou výjimkou tvé smrti; jen ses měl možná raději podřezat, neříkej mi, že byste v rozpočtu nenašli pár dolarů na plechovku červené barvy a z garáže nevyštrachali hadici suplující krkavici, z níž by tvým spoludřevům krásně tryskala do ksichtů ona červená barva, ale nějak jsem doufala, že to bude ještě zábavnější. Ne že bych se u všech těch krásných stupidit nezasmála, leč místy mne film i trochu nudil, což je věc, kterou takovému dílu odpustit nemohu. A Tommy, taková malá, přátelská rada - chceš-li se ve svých filmech předvádět nahý, udělej prochapadlo něco s tím rosolem, který se ti klepe po celém těle, jsi opravdu nechutný. Což mne přivádí ještě k jedné radě - příště si vyber ženskou, která nemá hnusné kozy. A přestaň se, sakra, dementně hihňat, doteď mi to zní v uších! [3,5*] EDIT 21. 12. 2012: The Room je film, který dokáže shodit stropní trám! ()
Vraj jeden z najhorších filmov všetkých čias dostál svojej legende, naozaj to bolo také príšerné až ma z toho rozbolelo brucho, najhoršia telenovela natočená niekde v Uzbekistane je oproti tomuto 10-násobný držiteľ oscara. Napriek tomu však aj keď film hodnotím ako odpad, je celkom možné v akejsi obludnej zvrátenosti napariť mu i päť hviezd. Nič medzitým neexistuje. Rozhodnutie vo veľkej miere závisí na momentálnej nálade diváka a chuti na recesiu. Pokiaľ skutočne bolo zámerom režiséra, tak ako on sám tvrdí, aby ľudia pri projekcii prejavovali emócie, tak sa mu to aj vrchovate podarilo. Z tohto pohľadu ide o geniálne dielo, bravó pán Wiseau, ste skutočne majster :). Všetci sa pomodlime, aby náhodou túto príšernosť po konci ľudstva a niekedy v ďalekej budúcnosti, neobjavili mimozemšťania ako jediný dochovaný filmový materiál vytvorený človekom. ()
Vďaka ti James Franco, že kvôli tvojmu filmu The Disaster Artist (na ktorý som sa strašne tešil ešte pred pozretím The Room) som mohol vidieť tento skvost. Príbeh neopetovanej lásky ako od Shakespearea. Tommy Wiseau je diabol. To čo dokázal je až neuveriteľné, alebo inak napísané... proste celé zle až je to dobré. Bavil som sa ako už dlho nie. Guilty pleasure ako prasa. ()
Když jsem se dozvěděl, že je na spadnutí remake filmu jenž je považován za jeden z nejhorších filmů, které kdy byly natočeny tak jsem se konečně odhodlal k tomu abych The Room jenž se pyšní kultovním statusem zkoukl. Výsledek ? Nebudu lhát. Zkráceně-parodie na dobrý filmy. Nechápu proč má někdo tendence točit remake k něčemu tak zbytečnýmu. 1Hvězda za to, že se u toho člověk musí smát jak je to blbý. ()
Související novinky
Festival Naruby holduje béčkovým filmům a rumu
Organizátorem unikátního festivalu pro dospělé, tedy výhradně pro diváky od 18 let, je Kino Balt, které začalo v Praze dělat rumové kino. Hlavní koncept je jednoduchý – každý divák v ceně vstupného… (více)
Na světě bylo, je a bude mnoho nedoceněných autorů. Mnoho z nich se zaslouženo uznání dočkává posmrtně, někdy i po mnoha stoletích. A jednou tímto člověkem bezesporu bude Tommy Wiseau. Jde o člověka, který natočil zásadní film. Takový film, vedle kterého se mohou jít Občan Kane, Kmotr, Forrest Gump nebo Paddington 2 jít klouzat. Stejně jako jeho autor, i Room čeká na zasloužené uznání, které si zaslouží. Za rok 2003 vyhrál Oscara za nejlepší Pán prstenů: Návrat krále, který je ovšem v porovnání s Room suchou břečkou. This is Cinema! Room je filmem, který prozkoumává lidskou společnost, silným psychologickým dramatem, které i po letech dostává poměrně výraznou bídu díky tomu, že je jiné. Wiseau byl terčem posměchu z toho důvodu, že zřejmě nabourává veškerá filmařská pravidla, právě v tom ovšem tkvěl jeho úmysl. Jedná se o revolučního umělce, který představil svět snadno evokující Matrix, protože se dá těžce věřit tomu, že se odehrává ve skutečném světě, Wiseau ovšem čerpá z vlastních pocitů, kdy svět vnímá zcela odlišně. Výsledek je nazývání věci pravými jmény. Room se tak odehrává ve světě, kde je komediálním zlatem fyzické násilí na ženách, módním vrcholem jsou lžičky, mnoha načrtnutých motivů úmyslně nikam nevede, aby Wiseau vykreslil, jak se některé věci v životě prostě dějí a následně jim prošumí. Johnny v podání Wiseaua je obětí systému, který mu nerozumí, stejně tak nepochopen i po letech zůstává samotný Wiseau. Wiseau si nezaslouží srovnávání s Ed Woodem nebo Uwem Bollem, minimálně ve stejné kategorii se totiž pohybují Stanley Kubrick nebo Steven Spielberg. Scéna, která začne hlasitým odmítáním, pokračuje šlehnutím láhve od vody o zem a vrcholí pozdravením Johnnyho nejlepšího kamaráda Marka zavání výraznou epikou, úmyslně ošklivé pozadí je poté inspirováno avantgardním uměním, které podtrhuje sofistikovanost Wiseaua. Samotný příběh je pojat skoro jako řecká tragédie, kdy se Johnny zdánlivě nachází na osobním vrcholu, následně ovšem dochází k pomalému pádu, kdy navíc dochází k odhalení jedné zásadní pravdy: Žijeme ve světě srabů. Postavy následně projevují své emoce úmyslně pasivně, kdy pokus o vraždu nebo rakovina s člověkem nějak zásadně nehýbají, vše poté vrcholí tragickým momentem, kterým Wiseau záměrně svého hrdinu nechává odejít ve vrcholné pasáži. Inspirace Macbethem nebo Médeiou nemůže být okatější, Wiseau se rázem jeví jako Shakespeare 21. století. Revoluční přístup Wiseaua spočívá i v tom, že se film natáčel souběžně na film i digitál, Wiseau se poté do role rozpadajícího muže rozhodl ponořit i na natáčení, kdy lezl celému štábu krkem, vše ovšem bylo úmyslem, aby štáb pochopil, jak je pro Johnnyho jeho rozpadající se život složitý, to vše pochopitelně bez většího pochopení. Sám Wiseau se ostatně po letech nechal zlákat a pro uspokojení lidu prohlásil, že mají pravdu a Room není psychologickým dramatem, ale úmyslnou komedií. Wiseau se tak nechal kvůli velkému nátlaku připravit o pozici filmového Mesiáše, mnozí mu ovšem i po letech dávají pravdu. Opakovaně při sledování zdraví Marka spolu s Johnnym, proti jeho nevěrné Lise by nejradši naházeli všechny lžičky světa a zahráli si americký fotbal. Wiseau se sice nechal zlomit a díky tomu si nezaslouží kdovíjak kladné hodnocení, i po letech je ovšem Room nedoceněným klenotem. A jednou to pochopí všici! () (méně) (více)