Pomáhat a chránit

Viac než príjemná krimikomédia s neprekonateľným Brendanom Gleesonom v hlavnej roli neokrôchaného, rasistického a skorumpovaného írskeho seržanta so značne neortodoxnými metódami. A zvyšok castingu mu veľmi zdatne sekunduje. Zdá sa, že obom bratom McDonaghovcom sa osvedčili silné kriminálne príbehy s nádychom tragiky, plné čierneho humoru, podivuhodných postavičiek a spomínaného robustného hereckého bôžika. (8/10) (31.10.2011)

Kandidatúra na najzábavnejší úlet roka. Má to úplne jednoduchý a priamočiary príbeh bez akýchkoľvek zvratov či prekvapení... ale na to serie pes za bicyklom, pretože Brendan Gleeson má životnú formu, záporáci filozofujú, matka sa zúčastnila orgií a scenár je hláška na hláške ("Jasné, že sme do IRA pribrali teplošov, bol to jediný spôsob, ako infiltrovať MI5."). No a westernové finále to samozrejme spečaťuje. (09.12.2011)

Tie hviezdičky na plagáte budia veľké očakávania. Ono je to potom pomerne slušné sklamanie, keď vidíte mierne nadpriemerný film s pár dobrými fórikmi. To, čo sa tvári ako kult tarantinovského alebo ritchiovského formátu, mi vyšumelo z hlavy rýchlejšie, ako pivo v Irish pube. Gleesonovi to tu sekne, spoločne s Cheadlom tvoria slušný buddy pár, ale na takých Gibsona s Gloverom to zďaleka nestačí. A ako záporák je tu, hádajte kto, áno, Mark Strong. (02.06.2012)

Abych nejlépe přirovnal mé pocity, tak si představte, že je vám tak maximálně 35 let a o Vánocích čekáte pod stromečkem kolo. A pak nastane tak kouzelná, sváteční chvíle. Dárky se rozléhají kolem stojánku, prskavky, svíčky, vůně lesa a cukroví. Najednou se váš pohled upne směrem, kde je obrovský balík s vaším jménem. Ach ano, ono kolo! Vyrazíte k balíkokolu hrdinně kupředu, porazíte babičku a zašlápnete psa. Pak rozsápete balící papír, krabici, nakonec strčíte svoje pařáty dovnitř a tam jsou místo raketovýho kola Lance Armstronga dvě obyčejný šlapky (na kolo, ty dvě dívčiny by mi udělaly radost). Díky táto (17.10.2011)

Stát se pomahačem a chráničem je poměrně snadné, ale vydržet v uniformě až do důchodu, to vyžaduje schopnost nalézt si správnou hranici lhostejnosti, cynismu a chápavého výrazu tváře. Seržant Boyle to navíc vytunil přesvědčením starého chlapa, že v jeho věku si může dělat a plácat co chce, což je velmi osvěžující. Závěrečnou terminátorskou vložku jsem již po něm nepožadoval, ale celkově mi jeho vnímání světa připadalo velmi inspirativní a zábavné. (04.03.2012)