Režie:
Miloslav LutherScénář:
Alexander KoenigsmarkKamera:
Dodo ŠimončičHudba:
Milan VašicaHrají:
Juraj Kukura, Emília Vášáryová, Soňa Valentová, Jana Nagyová Pulm, Vladimír Obšil, Zuzana Kronerová, Stanislav Dančiak, Viera Strnisková, Naďa Hejná, Marián Slovák, Ivan Rajniak, Iveta Kožková (více)Obsahy(1)
Mravy neuvěřitelně klesly. Slovenská adaptace slavného románu v dopisech Choderlose de Laclose. Francie, osmdesátá léta osmnáctého století. Pohledný vikomt de Valmont (J. Kukura) je známým proutníkem. Jeho milenka, ovdovělá markýza de Merteuil (E. Vášáryová), má stejnou povahu, avšak na veřejnosti vystupuje jako ztělesnění ctnosti. Oba šlechtici, poté co ukončí svůj tajný poměr, spolu uzavřou dohodu. Markýza se totiž chce pomstít hraběti de Gercourt, který ji zavrhl a teď se chystá oženit s mladičkou Cecilií de Volanges (J. Nagyová). Valmontovým úkolem je připravit Cecílii o panenství. Vikomt i markýza do své cynické hry zatáhnou jak důvěřivou Cecílii, tak jejího nezkušeného ctitele, rytíře Dancenyho (V. Obšil). Valmont navíc jen tak ze sportu svádí krásnou, avšak bohabojnou a nedobytnou paní de Tourvel (S. Valentová). Když si vikomt uvědomí, že k paní de Tourvel cítí poprvé skutečnou lásku, je již pozdě. Drtivé soukolí intrik již nelze zastavit...
Velmi zdařilá slovenská televizní adaptace známého „dopisového" románu Choderlose de Laclose je dílem režiséra Miloslava Luthera (mj. Lékař umírajícího času).
(Česká televize)
Recenze (14)
Takéto klasické dobové spracovanie ma oslovilo menej ako to moderné americké spracovanie. Dnešná zvrhlá mládež mi bola nejako bližšia ako markízy a markízovia. Herci žiadnu chybu neurobili, zvodca Kukura aj intrigánka Vášáryová všetko zvládli dokonale, k postavám sa hodili. –––– Ten, kto zapríčiní cit, má zaňho zodpovednosť. –––– Človeka všetko znudí, anjel môj. Taký je zákon prírody. ()
Fajne! 3* K filmu som sa dostala až po polhodine, takže dúfam, že sa mi raz pošťastí dopozerať resty. Napriek tomu sme sa krásne bavili. Pán Kukura hral svojho záletníka s nadhľadom, nenútene, akoby bol skutočne znudený a predsa mal v sebe neuveriteľnú iskru, kvôli ktorej určite povolili aj slečny z diela. Tiež však divákovi dovolil nahliadnuť na svoju laškovnú, baviacu stránku svodcu. Som rada mnohým známym tváram, ktoré som mohla vidieť ešte za čias ich mladosti. No autora námetu na hudbu uväzniť do veže a nechať vyhladovať! To som skutočne trpela. Tento typ bol pravdepodobne populárny v dobe vzniku filmu no absolútne sa nehodí. Nazývam ho hudba a la... istý reťazec.Bez urážky k reťazcu. Pol * sťahujem za hudbu. ()
Konečne som sa dočkal dlho očakávanej reprízy slávnej inscenácie slávneho románu v listoch. Píšem o repríze, ale je to iba repríza vysielania, pretože pre mňa to bola premiéra. Videl som množstvo adaptácií Laclosovho románu a táto mi pripadá najbližšia mojej predstave. Bez ohľadu na množstvo slávnych mien, ktoré sa podieľali na iných verziách. Výprava, masky, excelentní herci, nezanedbávanie detailov, to všetko mi pripravilo maximálny zážitok, takže už uvažujem, ktorý TV film opustí moju Top20. Iba na okraj: Doteraz ma nikdy nenapadlo, že Juraj Kukura sa v istom období života podobal na Freddieho Mercuryho. ()
Televízna inscenácia príbehu vikomta Valmonta a jeho zvodcovských dobrodružstiev. Žiaľ televízna produkcia nemá šancu sa vyrovnať Formanovmu hollywoodskemu kalibru. Herci robia čo môžu ale Juraj Kukura nie je Colin Firth, Emília Vásáryová nie je Annette Bening a takto by sme mohli pokračovať. Soňa Valentová síce nie je Meg Tilly ale jej postava je hádam stvárnená najlepšie. Hoci to nie je ich chyba, ale najhoršie na tom je asi Stano Danciak a Zuzana Krónerová, ktorí tomuto smutnému príbehu plnému zranených ľudí dávajú miestami skôr komediálny rozmer. Produkcia nedokáže vyplniť zvukové prázdno a občasnými vpádmi jazzových variácií narušuje aj to málo klasickej hudby, ktorá vytvára akú takú atmosféru. Výsledkom je síce kvalitný ale viac divadelný ako filmový zážitok . ()
Lutherova televizní adaptace slavného románu v dopisech Choderlose de Laclose z roku 1782 se zařadila po bok Vadimově aktualizaci a experimentům z euroasijského kinematografického prostoru. Až později přišel Frears, Forman, opera s Renée Fleming, trojdílná americká verze pro mládež... přičemž tento výčet není ani zdaleka kompletní. Je poměrně fascinující sledovat kontextuálně divadelní herectví, poměrně zajímavou výpravu, ovšem s laciným exteriérem a příliš experimentální hudbou. Juraj Kukura je poživačným vikomtem de Valmont, jeho vášně jsou podány s náležitou expresí podtrženou dekadentním líčením. Emília Vášáryová svou paní de Merteuil hraje navenek bez zájmu, přesto lze tušit krutý společenský kalkul za její stoickou tváří. Bohužel Jana Nagyová jako Cecilia de Volanges je pasivní až příliš a chybí jí určitý dětský zmatek v chování, který tak hezky interpretoval Forman. Soňa Valentová naopak nabídla ve své verzi paní de Tourvel velice zajímavou hru na téma potlačené vášně. Tyto živoucí postavy jsou pak hlavní devízou celé této verze. Znalce ostatních přepisů určitě zaujme výrazný prostor pro aktuálně úřadujícího rytíře paní de Merteuil na úkor zamilovanosti Cecilie a Dancenyho. Jinak je tedy možné cele zařadit a přijmout tento slovenský příspěvek do rodiny Laclosovy ódy na život a bol libertinů v době krátce před vypuknutím Francouzské revoluce. ()
Reklama