Nevinnost

S odstupem času se mi Nevinnost jeví komplexněji, než byl první dojem. Zajímavé téma, které tu doposud nebylo a málo se tu o něm mluví (Jarchovský překvapil). Nádherná kamera Martina Šíchy a výborné propojení vztahů postav, které během filmu projdou radikální změnou. Hřebejk šel na jistotu a v případě Anny Linhartové narazil na zlatou žílu. (26.01.2011)

Na Nevinnost jsem se už dlouhou dobu těšila a byla jsem proto velmi potěšena, když ji vysílali v TV. Nechtěla jsem se příliš těšit, abych nebyla zklamána, ale Nevinnost mě překvapila a zapůsobila na mě ještě více, než jsem možná očekávala. Pro mě se jedná o jeden z těch českých filmů z poslední doby, o nichž si myslím, že by si zasloužily vyšší hodnocení. Nevinnost má silnou a melancholickou atmosféru snímků chladných severských zemí a rukopis Jana Hřebejka bych v něm nehledala ani náhodou. Hřebejk zcela změnil směr a přinesl snímek zcela odlišný od svých předchozích. Skvělé herecké obsazení ve všech rolích. Nejlepší Ondřej Vetchý, nový objev Anna Linhartová v roli "nevinné" malé mrchy a také Hynek Čermák. Scéna, kdy se do něj bez servítek pouští bývalá žena, je opravdu hodně "drsná." Aňa Geislerová opět v jedné ze svých rolí citově nevyrovnaných žen, těžce zkoušených osudem i tížené nenaplněným vztahem, kdy vše zkrátka jednou musí dospět do bodu, kdy už to takto déle nedokáží snášet. Aňa má zkrátka svůj osobitý herecký styl, který nemusí sednout každému. Scéna s Ondřejem Vetchým u jezera patří mezi nejsilnější momenty celého snímku. Na české poměry velmi působivá, odvážná, upřímná, nestrojená a bolestná, stejně jako krásná scéna, která fascinujícím způsobem ukazuje, jak skutečně silné Lídiny city pro Tomáše jsou. Toto dokázal Hřebejk? Kde se to v něm vzalo?:) Pro mě je Nevinnost rozhodně jedním z nejlepších českých filmů poslední doby. (04.11.2012)

Hřebejk je mizernej režisér (někdy). A spolu s Jarchovským vymysleli naprosto nezáživný a nekonzistentní příběh. Po naprosto příšerné Kawasakiho růži jsem od nich žádné veledílo nečekal, takže jsem byl v některých chvílích dokonce příjemně překvapen. Ale jako celek film opět v podstatě selhává. Marně pátrám po tom, co tímto snímkem chtěla výše jmenovaná dvojice svým divákům sdělit... V začátku filmu se tvůrcům ještě jakž takž dařilo vybudovat pocit ohrožení a napětí, které nemělo žádný konkrétní původ. (A takovéto budování atmosféry oceňuji). Poté se tento pocit proměňuje ve skutečnou hrozbu, která ale není tak závažná, jak by se z termínu "z vrcholu na absolutní dno" mohlo zdát. Tato část (trvá cca 60 minut) ještě docela dává smysl, ačkoliv se jedná o materiál, který by se lépe vyjímal v televizi. Poté přichází závěrečný zvrat (posledních 20 30 minut), který působí naprosto nepatřičně - celá ta první hodina náhle působí úplně zbytečně. Vyvolávat tam mezi dvěma postavami nějakou analogii je nesmyslné, protože obě se dočkaly jiného zacházení, stejně tak kontrast mezi osudem jedné postavy přibližně v polovině filmu a na jeho konci také nikam nesměřuje... Autoři chtěli říct moc, ale neřekli skoro nic. (07.01.2011)

Nejsilnější český film roku 2011! Stačil jeden jediný třepot motýlých křídel, který spustil nečekanou lavinnu mající za následek ztrátu nevinnosti a prozření všech zúčastněných. Žádná milá, líbivá fasáda, jen krutě mrazivá hra, ale s kým vlastně? A dostal každý to, co si skutečně zasloužil? Vytrženo zpoza řádky - Vladivojna La Chia je kouzelnice! (18.10.2011)

Po Kawasakiho růži jsem byla hodně dlouho na Nevinnost naštvaná, protože na první dobrou nebylo možné rehabilitovat Hřebejka s Jarchovským tak rychle a dát jim znovu šanci. Ale pokud se člověk dokáže kousnout a dostat do určitého rozpoložení, dokáže si Nevinnost připustit k tělu jako žádný jiný projekt. Pojem nevinnosti je tu zkoumám z mnoha hledisek a podobnost Geislerové/Linhartové, která je ostatně zafixována i na plakátu Lely, dává tušit ambice přesahující zrcadlení tolik adorované v Personě. Naštěstí Hřebejk Bergmana nekopíruje bezhlavě, jen překlápí některé věci z dějin světového filmu a to samo o sobě není zločin. Zločin by byl, kdyby ve finálním sestřihu ponechal tu jedinou scénu s Radimem Špačkem, která by z pointy udělala frašku. Takže skutečnou marností výsledného tvaru zůstává jen velmi diskutabilní hudební doprovod Vladivojny La Chii, který Hřebejk bohužel znovu použil i ve své další práci na seriálu Až po uši. Suma sumárum, hereckým králem Nevinnosti je Vetchý, Munzar příjemně podtrhuje ve svých scénách určitou satiru celého příběhu a relativizování toho, že Geislerová hraje někoho, kdo trpí tím, že už jí není 14 (což je klasický herecký koncert ve velkém stylu, na jaký jsme od ní zvyklí). (31.12.2015)

Když nevím, co je to nevinnost, jak mohu vědět, že je to nějaká (počáteční) dokonalost, a zdali ten, kdo ji v sobě má, je šťastný či nešťastný? (19.11.2011)

Oni to chcú tiež. Zvádzajúci muži aj nevinné dievčatá. Nezáleží, či ide samcov bujaro mladých, či vekovo usadlých pánov okolo päťdesiatky. A ani na tom, či dievčence majú dvanásť alebo 18. Či vlastne...tu je istá, spoločnosťou nadekrétovaná bariéra. Má podobu hrozby spáchania trestného činu, ak súložíte s osobami mladšími ako päťnásťročnými. Inteligentní páni dokážu byť zároveň vzornými manželmi i milujúcimi otcami a súčasne neodolateľné zvrhlými prasiačikmi, udržujúcimi variabilné pohlavné vzťahy s mladými sexicami (nech už to znamená čokoľvek). Podstata schopnosti viesť takýto double life je ukrytá v schopnosti maskovania a súčasne klamania bez mihnutia brvou. No niekedy i takýchto vychcánkov dobehne karma. Pretože zneužívali nevinnosť, niekedy ešte chránenú zákonom, pretože morálne zlyhali vo vzťahu k zákonitej partnerke, niekedy i k deťom a rodičom. Nevinnosť to výstižne zobrazuje. Zároveň ukazuje, že tento model správania je tu neustále a často prítomný, napriek hrozbe potrestania, napriek morálnym popáleninám. Hřebejk s Jarchovským sa nezľakli a ukázali to naplno. V príbehu, kde ani jedna postava nebola navyše. Ani obézny chlapec - mongoloid. Vetchého utlmený herecký výkon plne zodpovedá charakteru jeho postavy. Muža, žijúceho si svoj šťastný život, berúci si z neho tie najšťavnatejšie plody v podobe atraktívnych dievčat, pričom si ich vychutnáva ako predmety dennej spotreby - hrušku, víno alebo jablko. Citové a morálne potreby jablka majú bežne ľudia v paži. Rovnako má Vetchého postava na háku problémy svojich partneriek. Život berie v pohode a bez stresu. Bez ročných výkyvov, stabilne a výrazovo bez väčšej zmeny. Vyzerá to, že po skončení filmu a pár rokoch v ňom bude rovnako bezproblémovo pokračovať. (15.10.2020)

Tak tady budu výrazně mhouřit oči za čtvrtou hvězdičku. Od začátku sice film staví na skvělých mravních konfliktech a pedofilní zápletce, kterou si jistě sečtělá dívka bravurně vymyslela. Člověk se s doktorem lehce sžije a říká si, co by dělal, kdyby tohle někdo vybalil na něj. Navíc Vetchý, Čermák i Linhartová parádně hrají své role. Poté, co však skončí linka s obtěžováním mladistvé, jde celý film totálně do kopru. Pozornost se přesune a Anně Geislerové, a jak řekl Jara.Cimrman.jr, scénárista se snaží za každou cenu šokovat. Přitom postava, na kterou se v závěrečném rozuzlení upíná byla pro mě naprosto nezajímavá od začátku filmu a na konci mě maximálně neuvěřitelně nudila. Divák by zřejmě měl být v transu, ale to se tady nekoná. Jedna věc je, když má člověk slabý začátek, ale silný konec. To máte z filmu na konci vlastně celkem dobrý pocit. Když je to naopak, pomalu začnete zapomínat i na to, co bylo tak výborné na začátku... (14.06.2018)

Hřebejk láká na trochu jinou látku, než jsme od něj zvyklí. A je to jenom dobře, že nejde publiku po srsti. Bez zbytečných postav a situací předkládá dalšího výrazného evropského zástupce, který by se neztratil ani mezi dramaty světového formátu. Povídka, která má takřka básnický rozmach, je postavená na svěžích dialozích (dle mého stále nadprůměrný Jarchovský), režijních nápadech (Hřebejk má pořád co nabídnout), skvělých hercích (vedle kvalitních hereckých stálic stojí nepochybně za zmínku místy odevzdaný, vnitřně neuvěřitelně smutný a v neposlední řadě smolařský detektiv Hynek Čermák) i kameře (Martin Šácha) evropského formátu. Sice se občas až zbytečně moc dovysvětluje a emoce by taky mohly pracovat celistvě na plnější obrátky, ale ty jemné náznaky v kriminální první polovině lákají na odhalení skrytého druhého plánu filmu, který musí těšit. Výborný námět i tvůrčí pokora!! Po Krásce v nesnázích se Hřebejk opět provrtal do mých správných míst.. (04.05.2012)

Solídna záležitosť s niekoľkými dejovými zvratmi. Čakal som to horšie, no sympatia hercov robí “zázraky”. (15.03.2024)

Asi takhle: Dobře to vypadá, ale dobré to není. Hřebejk točit určitě dokáže, umí si vybírat herce, hudbu, při práci používá nápadité úhly kamery a i obyčejný rozhovor díky nim vypadá zajímavě... Jenomže scénář, který tentokrát spáchal Jarchovský, je děsný. Viděl jsem vlastně dva (až tři) filmy propojené oslím můstkem, který mi měl zřejmě vyrazit dech a donutit mě říct "No, to je teda fakt něco", jenže k tomu nedošlo. Poslední třetinu Nevinnosti jsem beze srandy trpěl. Škoda Ondřeje Vetchého, který tu prakticky neměl co hrát a pořád byl jen Ondřejem Vetchým, škoda Luďka Munzara, který byl naprosto zbytečný, škoda Anny Geislerové, která si taky jen zopakovala několik postav ze své herecké minulosti. Dvě a půl hvězdy, které dávám čistě za Hřebejkovu práci, zaokrouhluji nahoru snad jen za Zitu Morávkovou. Ale je to s odřenýma ušima. (13.01.2011)

Bol som veľmi zvedavý na tento film Jana Hřebejka. Napriek tomu, že jeho posledné tituly ma moc neoslovili, stále ho radím ku českej, režisérskej špičke. Svojou nápaditou "Nevinnosťou" si u mňa výrazne upevnil túto pozíciu. Je to výborný režisér. Tento krát sa mu podarilo natočiť hodne kvalitný, seriózny, dramatický thriller. Dokonalé herecké obsadenie, vysoko profesionálna kamera, prvotriedna réžia, dobre zložený soundtrack, odvážny scenár... najlepší český film z roku 2011. **** (03.08.2012)

Nálepku pedofila ze sebe člověk těžko smaže, i když jím rozhodně nemusí být. Stačí jen pár nevinných lží. Pokud se film rozhodl vyprávět o těchto strastech, tak se bylo rozhodně na co koukat. Ovšem druhá část mi již přišla méně uvěřitelná a vcelku zbytečná. Přesto pochvala pro Hřebejka, že se jako jeden z mála českých filmařů dokáže pustit do natáčení takovýchto témat. (02.11.2011)

Hřebejk se s doposud u něj neprobádaným žánrem popasoval velmi dobře. Vykreslil zde skoro až temnou atmosféru a po Kawasakiho růži opět potvrdil, že umí výborně pracovat s psychologií postav, s čímž mu pomáhá i výborné obsazení, kde překvapují hlavně neokoukané tváře. Hynek Čermák v roli detektiva exceluje a doufám, že ho v budoucnu budeme vídat na plátně častěji stejně jako Annu Linhartovou, po delší době velmi talentovanou mladou herečku. A pochvalu si zaslouží i Jarchovský, který napsal opravdu výborné dialogy, které je radost poslouchat. I přes tuto chválu mi ale po shlédnutí filmu zůstala v puse jakási pachuť a to hlavně kvůli posledním cca 20 minutám, které předešlý výborný film posílají skoro do kopru. Chápu, proč to tam tvůrci dali, ale v tomhle stavu ten twist vypadá jak totálně vycucaný z prstu a je naprosto nefunkční. Jinak jde o další Hřebejkův nadprůměrný film, kterým se už snad nadobro dostal ze všech těch srágor jako Medvídek a Nestyda. (09.11.2011)

Čím dál ojedinělejší filmová demonstrace toho, jak snadno "díky" Babovřeskám, Bastardům a jiným zapomínáme, že v Česku to také JDE... Ještěže Hřebek dost často CHCE (a poděkoval mi před filmem za zakoupení originálu, heč). Intenzivní. (08.10.2014)

Když jsem u Kawasakiho růže pochválila ten vnitřní žánrový přeskok, nemyslela jsem to tak, aby to Hřebejk s Jarchovským teď už používali furt za každou cenu. V předchozím filmu luďkovský zlom zafungoval a vypadalo to, že tvůrci vědí, co se od nich čeká a jak s tímto očekáváním konstruktivně pracovat. Podle Nevinnosti to ale vypadá, že nevědí nic. S první částí filmu, která je jako taková slušnější epizoda z Komisaře Rexe s dobrými herci, jsem byla celkem spokojená. To, co na ni (ne)navazuje, je ale neuvěřitelně nedomyšlený a nepřesvědčivý děs, který veškeré pozitivní dojmy zrušil. (27.07.2011)

Pro mne asi nejlepší Hřebejk, technicky se mi film líbil neskutečně, obraz a hudba se doplňovaly tak jak sem už dlouho neviděl, v domácím filmu obzvlášť. Samotný děj mě pak uhranul, ponejvíc v kriminální fázi, na nic si totiž nehraje, všechno je v ní líčeno krásně přirozeně, snad jediná postava mi v ní nepřipadla umělá. Skvělá hudba, kamera, herci, scénář, režie, co víc chtít? (a k tomu ještě skvělej plakát, obzvlášť po skončení filmu se mi líbí ještě mnohem víc). PS: Verbal je dement, měl by vědět, že Jedličkárna je pro lidi s fyzickým postižením (04.11.2012)

Češi jsou národ, který se velmi rád u tuzemských filmů baví. Připadá mi že domácí filmová dramata se v naší společnosti vůbec nenosí a vlastně se jedná o jakési TABU. Potěšilo mě že Hřebejk je jeden z mála tvůrců, který umí zatlačit na pilu a natočit kvalitu, pod kterou kdyby bylo napsáno místo Česka například USA nebo Švédsko vynášeli by zdejší odborníci snímek do nebes. Jenže není... Film vznikl v Česku, je o nás a divák, který se přišel do kina zasmát, je najednou zoufalý. Tohle samozřejmě nebude trpět. Vetchého miluje v Okresním přeboru a přes to nejede vlak. To že tady hraje najednou primáře, který je obviněn z pohlavního styku s nezletilou nehodlá akceptovat. Jeho škoda! Nevinnost je výborná záležitost. Sonda do života lidí, kteří si žijí své životy a každá postava má své máslo na hlavě. Nikdo nejsme dokonalý. Určitě film, který podává spoustu otázek a divák nechť si na tyto otázky odpoví sám. Nevodí za ručičku. Z herců u mě dominuje charismatický Hynek Čermák, na kterého se od nynějška budu těšit v čemkoliv bude hrát. Hereckou slabinou je bohužel Vetchý, přestože nad jeho 16cm nezbývá než smeknout:) 85% (11.08.2016)

S Nevinností je to těžké. Vrství na sebe motivy nevinnosti z hlouposti, zdánlivé, vylhané, nepochopené. Život nás o ní okrádá a my o ni okrádáme ostatní. Samolibí krátkozrací egoisti. Lupiči citů, v kanadách na rozkvetlý louce. Ono se Hřebejkovi povedlo v poměrně obnažené podobě ukázat ubohé aspekty tý slavný lidský romantiky, ale když už básníci přicházejí o iluze, je škoda vnímat roztříštěnost jednotlivých motivů, které smrdí účelovostí bez stravitelné pospolitosti. Velký náběh na poskládání příběhu měla Aňa v úžasnym monologu ke konci. Tím měl film končit, nechat doznít katarzi a v poklidu opustit marginálně podstatnou kostru děje. Variace na boží mlýny, které se odehrály poté, můj zážitek poslaly do kytek a je to sakra škoda. Přibližně tak nefunkčně, jako když měl záběr proti slunci v každé druhé scéně podtrhnout, že je krásné, ale když se díváme přímo do něj, může ublížit a pohled to je nejasný, oslepující, v důsledku jen po pár minutách rozčiloval tím, že nic není vidět a původní myšlenka šla pocitově stranou. (22.10.2011)

Tak jako voda Máchova jezera, která se na konec nad Lídou zavře*, uteče i drama puntíkovaného závěsu, vytažené z růžové knihovny vily Věry Chytilové. (*omlouvám se, ale původní název fimu měl být S pravdou ven) Za co? (04.03.2012)