Prci, prci, prcičky: Školní sraz

Nehoráznej fail, kde se daj vtipný scény napočítat na prstech jedný ruky, která má pouze tři prsty. Nudný jak Zemanovo novoroční projev, trapný jako zjištění, že jste ve včerejším flámu souložil/a s květináčem a vyblitý jako xicht notorickýho pijana po novoroční párty. A proč jednu hvězdu? Protože nejsem zasranej hater a přeci jenom jsem se třikrát docela zasmál a to se počítá. (19.06.2014)

Je jasné, že by člověk neměl od něčeho s takovým českým distribučním názvem očekávat cokoliv intelektuálně stimulujícího. Veškerý pokus o satiru korporátní Ameriky, případně poukázání na mediokracii doby, které vládnou sociální sítě, internetové stránky se sdíleným videem a "reality" pořady, je totiž stejně nedomrlý jako všechny postavy. Naivně jsem ale doufal, že sraz po letech, vyplněných nekvalitními D2D spin-offy, bude mít smysl. Ukázalo se ale, že není o čem vyprávět a postavy se nijak nevyvinuly. Typ narace s několika protagonisty, jejichž cíle jsou neustále stejné napříč všemi díly série (= zasunout), zde naráží na potřebu sezvat kompletní původní osazenstvo, z nichž ne všechny postavy mají skutečný potenciál pro to, aby jim byla věnována vlastní dějová linie. Vyvolávání vzpomínek na to, jaké to bylo před lety a jak se věci (ne)změnily, je pro tenhle poslední (doufám!) díl hlavním sjednocujícím principem. Styl evokuje konkrétní postupy z předchozích částí trilogie, především ale prvního dílu. Stejně jako v jedničce se začíná logem studia, ke kterému zní nediegetická hudba, jež poté přejde do diegetické, jak kamera z nadhledu jede po svršcích a spodcích oblečení, aby v celku ukázala Jima na posteli, případně se v závěrečném záběru odjíždí do nadjezdu. Staré doby evokuje i užitá hudba, která má čistě aluzivní povahu, protože v pravý moment zazní skladba, která byla s některými postavami spojena v prvním díle. Lpění na minulosti je tak největší slabinou snímku, protože to, co bylo před lety vtipné z toho důvodu, že jsme se mohli smát pubertálním postavám, je zde pouze trapné, když se do velmi podobných situací dostávají už (skoro?)třicátníci. Na místo zhodnocení minulosti a posunutí se dál, jako to dokázali se "svými" postavami John Sayles či Kevin Smith ve svých návratech po x-letech, se oslavuje neschopnost dospět a "zůstat čurákem" (nejsofistikovanější metafora přátelství, jakou čtyřka amerického koláče nabízí). Sorry parto, jsem správná generace, na kterou se cílí, ale mentálně jsem neustrnul v pubertě, a tak mě vaše eskapády míjí. (11.04.2012)

"WHEN I WANNA SHOP ONLINE AND I START TYPING AMAZON, AMAZINGCOLLEGESLUTS.COM POPS UP..." -------- Stretávka chutí rozhodne najlepšie, pokiaľ je divák skalným fanúšikom prvých troch dielov série a zvyšné spin-off filmy neberie ako (nutné) zlo, ale skôr ako nevyhnutný a prirodzený vývoj a smerovanie, a o to viac zachutí, ak ich má aj napriek dosť kolísavej kvalite rád. Bonusovým bodom zohrávajúcim najdôležitejšiu úlohu v "precítení" Stretávky je nostalgia a pohľad späť na zidealizovanú minulosť v porovnaní s nie tak prívetivou prítomnosťou plnou zmien nedobrovoľných, neodvrátiteľných, čo je svojim spôsobom aj alfou a omegou tohto filmu. Skĺbiť všetky tieto faktory v plnom rozsahu znamená len jedno – že Reunion je potom istým spôsobom dokonalým filmom. Generácia odchovaná a reprezentovaná cez Animal House nepochopí, generácia z čias blízkych Projektu X možno pochopí, no generácia vyrastajúca a reprezentovaná, ale aj síce nevyrastajúca, no vzhliadajúca k sérii American Pie (prípadne Road Trip či NATM), pochopí a precíti kompletne. Tak, ako zrejme tvorcovia mienili. --- (29.5.2022) Dvojhodinové lamentovanie nad prítomnosťou s neskrotnou túžbou vrátiť spať staré časy a konečným uvedomením, že ide o nemožnú vec. Za mňa najkrajší filmový nostalgický pohľad na minulosť. --- ♪♫ / ♪♫ (x / x) (x) (x) (x) (x / x / x / x / x / x / x / x) (10.9.2017) (21.2.2021) (26.10.2021) (29.5.2022) - "I think one of those guys was Kara's babysitter. You know, the one that looked like Adam Sandler." (22.02.2021)

Hrozně pohodovej film. Nostalgicky to na mě sice zas až tak nefungovalo (logicky, původní trilogii jsem viděl poprvé před necelým týdnem :-D), ale komediálně - trefa do černýho. Stifler je pořád stejný pako, Jim se pořád dostává do trapných situací, Jimův táta mluví o věcech, o kterých se nemluví, a Stiflerova máma ... no, však uvidíte. Sem tam jsou v Reunionu i vážnější a smutnější chvíle, plynoucí z toho, že hrdinové už přecijen nejsou puberťáci, ale brzy vždy následuje další výbuch smíchu. Zatím rozhodně nejpříjemnější letošní film, při kterém se dá v kině na moment zapomenout, že v Česku vládne blbá nálada. Něco takovýho by to chtělo tak dvakrát do tejdne. (14.04.2012)

Konečně film, který navrátil PPP sérii zpět její dobrou reputaci, pošpiněnou řadou video pokračováními. Je pěkné vidět opět starou partu z prvního dílu a navíc i Jimova tátu, který tu má trochu víc prostoru. No, váhal jsem, zda na to jít do kina, ale vyplatilo se. Moc jsem se nasmál, a ačkoli nejde o úplně výbornou komedii (nechápu, že se zde ještě drží nad osmdesáti procenty), je to pořád moc dobrá oddychová zábava nejen pro fanoušky American Pie. PS. Sean William Scott si to prostě dává! (24.04.2012)