Režie:
André ØvredalHudba:
Bear McCrearyHrají:
Corey Hawkins, David Dastmalchian, Liam Cunningham, Aisling Franciosi, Javier Botet, Stefan Kapičič, Jon Jon Briones, Woody Norman, Chris Walley (více)Obsahy(1)
Již několikátá variace Stokerova "Drákuly", tentokrát zaměřená na onen neprobádaný úsek cesty přes moře do Anglie. Děj se odehrává na palubě obchodní lodi Demeter během její plavby z Transylvánie do Anglie a sleduje osud nešťastné posádky této lodi, která převážela rakev hraběte Drákuly. (akisha)
Videa (1)
Recenze (152)
Nic pro staromilce. Jako by nestačilo, že popkulturně pojatý Drakula (nelidská zubatá příšera) je v příkrém rozporu s pojetím Stokerovým, museli ho tvůrci ještě doprasit odporně "digitálním" vzezřením. A ani to se jim asi ještě nezdálo dostatečně moderní, zatoužili i po nějaké té korektnosti a angažovanosti, tudíž do příběhu zručně zakomponovali i bělošský rasismus a ženskou emancipaci (english speaking transylvánská venkovanka, která ukazuje námořníkům, jak se puškou otevírají zamčené dveře). Bože, spíš než před upíry nás prosím ochraň před podobnými kinematografickými lejny. A před případným druhým dílem. Od rejži Øvredala jsem dosud viděl čtyři filmy a všechny za čtyři hvězdy, tímhle výpotkem mě ovšem zklamal. ()
Zábavní plavba do Anglie je dle mého ješitného mínění jedna z nejlepších a nejpůsobivějších částí Doktorova varlete, kterou měl Bram pořádně nafouknout například na úkor sáhodlouhých anemických mindráků Míny Hárkrové, a ne ji nechat na okraji v podobě několika kapitol lodního deníku vysávaného kapitána. Když se o filmu, který by pořádně a temně rozmazal krev po palubě lodi Mižigar v dokonalé atmosféře na moři bezradného škuneru ve spárech krvesaje, začalo zhruba před pěti lety mluvit, nakoupil jsem masturbační ubrousky a těšil se víc než Drákula na krkavici. Inu, a dočkal jsem se. Satanžel jsem však ubrousky akorát tak posmrkal, plačíc nad promr(d/h)aným potenciálem, protože jsem se místo brutálního, děsivého a mrazivého gotiku dočkal sice řemeslně poměrně solidního, lepšího než drátem do oka a s docela sympatickým Vláďou Opíchavačem, ovšem skoro nestrašidelného, klišovitého, bezatmosférického a sterilního instadigitálního driftování z Rumunska, opět pilně doplněného o nucenou demagogickou neomarxistickou negrofikaci. Pan Stoker se prokazatelně nesnažil ve svém dobovém románu o Blejda, a ač to má dle manipulativního zkreslovacího manuálu vypadat, že pro ně nebylo díky odvěké dokonalé asimilaci už od 13. stolení na evropských univerzitách kam plivnout, do roku 1900 promovalo na Kenbrydži i přes všeobecný rasistický odpor přesně 5 mouřenínů, vesměs koloniálních prominentů, a notabene ani jeden medik, který by se s takto prestižním titulem mohl úspěšně ucházet i o tak lukrativní pozici, jakou bezesporu je pytlonoš na zaplivané ruské lodi, a yntelechtuálně se tam povyšovat nad bandou bílých dezolátských lopat! Tudíž toho filantropického čokogénia a dozajista budoucího Negrohama van Helsinga považují za velké, hnědé a nestoudné bolševicko revizionistické hovno na Bramův hrob a ty tři dávám jen proto, že to mohlo dopadnout ještě daleko hůř, kdyby nemrtvý středověký valašský kníže vyhnil do ebenova a střihnul si jej třeba Jonatán Majer, Valach jako poleno. ()
Výpravu to má parádní a nějaký ten doláč navíc je tu znát. Hrabě je celkem vyfešákovaný a i když tu podobná verze upíra byla několikrát, docela jsem si ho užíval, ačkoliv mohl být trošku brutálnější. A nakonec to nebylo špatné ani herecky. Hawkins tu sice byl nejspíš jen proto, aby se naplnily kvóty, ale s tím už se halt nedá nic dělat. Problém je, že je to vlastně pouhopouhá vyvražďovačka, která má navíc jasně daný konec. Všechny ty pitomosti, které posádka vyvádí, aby upíra zastavila jsou předem odsouzeny k neúspěchu a divák to moc dobře ví. Jediná nejistota spočívá v tom, v jakém pořadí to bude Drákula krosit. Navíc na to, že se vlastně jedná jen o slasher, je to strašně dlouhé. A problém mi dělalo i to se o toho nějak dostat. Pořád jsem čekal na okamžik, kdy mě to chytí a vtáhne, ale ten prostě nepřišel. Je to takový větrník se super polevou, ale ten krém uvnitř je nic moc. 55% ()
Sera Davose budu stanovat navždy, ale v případě Poslední cesty Demeter se mé srdce nepohlo. Tvůrci nepřišli s ničím, co by překročilo jednu či dvě věty, kterými se dá příběh/celý projekt popsat. Film si nenechal/nevymyslel žádné tajemství, kterým by diváka překvapil, a samotné provedení není na takové úrovni, aby existenci filmu ospravedlnilo. Proč to nefunguje jako malý atmosférický horůrek podle mě tkví zejména ve slabém soundtracku a špatném přidělování času jednotlivým záběrům a událostem. Nikdy nepřijde žádný zvrat. Na důležitých záběrech (poslední oheň na moři například) oko kamery setrvá jen chvíli a moment tak nemá šanci se stát opravdu působivým a srdceryvným, zato nic neříkajících záběrů tmy je tam subjektivně tak půlka stopáže. Škoda. Očekávání jsem sice neměla velká, ale i tak je film bohužel nedokázal naplnit. ()
Levně až televizně vypadající horor, který si bere inspiraci ze starších hororů, takže vypadá náležitě starosvětsky. Co mě ovšem nebaví je už poněkolikáté nezajímavá režie norského režiséra, který mě zatím žádným svým kouskem nedokázal vyloženě strhnout a ani Demeter na tom nic nezměnil. Přitom látka jako stvořená k nějaké naháněčce ve stylu Predátora nebo Věci. Herecké výkony bych se potom neváhal nazvat vyloženě nudnými. 50% ()
Galerie (21)
Zajímavosti (17)
- V době příprav byla s režií snímku spojována jména Roberta Schwentkeha, Marcuse Nispela, Stefana Ruzowitzkyho a Davida Sladeho. (Conspi)
- Film je adaptáciou jednej kapitoly "Denník kapitána'' z knihy "Dracula" od Brama Stokera z roku 1897. (Ronan)
- Počiatočný scenár k filmu napísal Bragi F. Schut v roku 2002, ale film sa takmer dve desaťročia trápil vo vývojovom pekle. (Ronan)
Reklama