Šéf na grilu

Taková letní pohoda. I když vím, že si nejspíš vůbec nic neudělám a na podobné suroviny narazím jenom v dalším televizním pořadu, tak se mi na to pěkně koukalo. A odpustím mu také to, že Zdenda skoro všechno spálil a tak ty jeho vynikající marinády určitě přišli vniveč. Nikdo na kusu spáleného masa nepozná, jestli jsem použil slunečnicový, nebo ořechový olej... (28.06.2011)

Šéf tentokrát ukazuje, co umí nejen jako manažer, ale také coby kuchař. Jazyková brilantnost zůstává ("Jestli si myslíte, že to půjde uvařit jinak, tak vás přejedu motorkou a zacouvám") a velkým kladem je rovněž fakt, že ZP jako jedna z mála českých celebrit pouze neplká o tom, co a jak by se mělo zlepšit, ale ve svém oboru to také umí lépe udělat. Kdybychom to přirovnali k české politické situaci, pak ANO, ŠÉFE! by bylo takovým obecným návodem, jak progresivně a efektivně vést stát, a ŠÉF NA GRILU by mohl zastávat funkci praktických ukázek politikových dovedností při řešení jednotlivých problémů. Je ale potřeba začít od našich žaludků, až pak je na řadě státní správa. Snad se někdy podobného politického Pohlreicha dočkáme. Václav Moravec toho zatím není schopen. Ve svém pořadu vytváří pouhou paralelu obyčejným kulinářským pořadům, v nichž vaří osoby z lidu (tu lépe, tu hůře). (29.10.2011)

Zdeněk Pohlreich je takový český Dr. House v kuchyni. Pálí mu to jak čert, má geniální nápady a navíc ještě umí udělat pěkně "vostrou" srandu, která kdekomu nesedne. Máme však obrovskou výhodu v tom, že ten náš "Dr. House" fakt žije a opravdu ty zázraky dokáže. Někdy bych chtěl přijít k němu do restaurace a ochutnat jeho nejmilejší jídla přímo jím připravená... Docela by mě zajímalo, jestli ty některé čančaninky ďobnuté doprostřed talíře umí zaujmout víc, než trošku "štrapácnější" kvalitní svíčková, nebo steak. Jednou, až budu bohatý a nebudu vědět co s penězi (nepřeji si, aby tomu tak někdy bylo ale kdyby náhodou) tak se k němu příjdu najíst a uvidím, jestli zažiju takový chuťový orgasmus, jaký jsem zažil tuhle, když jsem si udělal naprosto dokonalé bramboráky, do nichž nebyla použita ani špetka soli.... Pořad jako takový se mi moc líbí, ať už svojí pestrostí, rozmanitostí tak tím, že vlastně ukazuje všem, kdo takhle po víkendech grilují na chatě se známými, že to vlastně vůbec neumí. To pomyslné "dělání z lidí blbce" a jakási kuchařská moralita... Jóóó´to fakt můžu... (05.07.2011)

Zdeněk Pohlreich nejenom perfektně ovládá své řemeslo, ale má i talent na předávání svých zkušeností poutavou a zábavnou formou. To potom i tak zarytý odpůrce vaření (nikoli konzumace !!!), jako jsem já dostane chuť zkusit si uplácat nějaký ten hamburger. Z celého pořadu voní maso a kvalitní suroviny a intermezza s masitou Halinou Pawlovskou přináší zajímavé "zákulisní" informace ze života člověka, který práci s jídlem zasvětil celý svůj život, a od kterého se máme hodně co učit. Za to mu potom odpouštím i "nenápadný" product placement, reklamy a další komerční pitominy. (30.05.2011)

Konečně po všech těch Babicích, co v televizi najdete, pustili ke slovu odborníka. Zdeněk Pohlreich předvádí své typické umění založené na minimalismu kuchyňského prostředí a stavěné na kvalitě surovin, jejich dostupnosti a poměru ceny. Navíc se dočkáme i jisté osvěty a tradičního Pohlreichovského humoru. Ovšem, co mi nikdo nevysvětlí, který manažer nacpal do jeho pořadu Halinu Pawlovskou. To i Gejza ze statku by zpovídal Zdenka Pohlreicha lépe, pokud už to v pořadu musí být. Proč je to tímto zmrvené, nevím, ale beru to jako nutné zlo, které musím překlenout, abych se více dozvěděl o vaření a o Zdeňkovi Pohlreichovi. (17.06.2011)