Valmont

Pripadalo mi to lepsie ako Frearsove Dangerous Liaisons, ale stale sa mi najviac paci modernizovana verzia Cruel Intentions. Najviac ma bavila prisna matka Fairuzy Balk, ktoru tam vsetci vodili za nos. Takisto bolo perfektna Meg Tilly v ulohe dokonale nevinnej zeny. Bohuzial mi prilis nesedelo obsadenie ustrednej dvojky. Colin Firth pôsobi ako prilis velky dobra aj ked ma byt riadne skazeny a ani Annette Bening som prilis nezral tu absolutnu mrchu. Naviac som ani prilis nerozumel Valmontovmu konaniu v zavere. Pripadalo mi zmätene. Takze celkovo to je film tak na jedno pozretie. 5/10. (08.07.2018)

K tomuhle žánru mám neutrální vztah, ovšem pokud je romantika mísená pro mě s nepříliš sympatickým obdobím, zmítá mnou bohužel nechuť k projekci. Nečekal jsem mnoho, ale dostal jsem vcelku stravitelnou porci romantiky se špetkou vtipných scén. Ne že bych byl zapřísáhlý romantik, ale myslím, že by byla poutavost tohoto snímku poněkud vyšší, kdyby se Forman více zaměřil na vztahy mezi postavami než na společnost. Nicméně, chuť jsem si po shlédnutí Ragtime spravil a to mi stačí. 70% (22.04.2011)

Hned z názvu je patrné, že Forman chytil svou knižní inspiraci za správný konec. Už někdy v raném dětství jsem se prostřednictvím tohoto filmu seznámila s jednou ze svých nejdražších literárních postav a zároveň jednou z nejživějších a nejvíce provokativních, tedy s vikomtem de Valmont. Na dlouhá léta mě poznamenala scéna laskání Ceciliiny zadnice. Dnes si konečně dokážu všímat i jiných věcí a především jsem si všimla, že je toto adaptace jen velmi volná, poněkud shovívavá a hravá. Nechybí formanovský humor a trapné momenty. Jsem zvyklá, že Forman, respektive jeho scénáristé, nakládají s předlohami po svém a opět mě to velmi bavilo. Jediné, co vážně nemohu skousnout je v tomto zpracování postava paní de Tourvel. Meg Tilly se k ní typově vůbec nehodí, je příliš povolná a scénář je k ní moc laskavý. Naopak překvapivě dost nemilosrdně zachází s markýzou de Merteuil, což mě skoro rozplakalo. (20.11.2008)

Film jako takový hodnotím dobře, jeho problém je ale to, že je to Forman o neformanovské věci. Čili postavy sice jsou jaké jsou, ale oko režisérovo je vidí jaksi lidštěji, s pochopením k jejich chybám, ba dalo by se říci, s jistými sympatiemi k jejich nevázanosti. Ne že by na tom bylo něco špatného, ale pro dějovou linii tohoto příběhu se tahle optika moc nehodí. Není to tedy tolik o intrikami prolezlém životě francouzské aristokracie (jejíž uzavření se v neustálých radovánkách a naprosté odtržení od reálného života bylo mimochodem jednou z hlavních příčin Francouzské revoluce), daleko spíše je film příběhem muže, který tak dlouho běhal se džbánem pro vodu, až se ucho utrhlo. Frearsovy Nebezpečné známosti jsou lepší. (10.08.2006)

Formanovy - Nebezpečné známosti, mám raději než pozdější - Velmi nebezpečné známosti - hozené do moderního hávu. Paradoxně ten klasicismus je mé divácké duši bližší než moderní zpracování ze soudobé univerzity. A v tom je asi ten rozdíl. Zatímco je málo slečen co na škole nepřišly o panenství a bere se to dnes jaksi samosebou.. Vždyť studia to jsou dnes volnost, chlastačky a sex...jo a učení. V osmnáctém století však přijít o panenství a být z urozeného rodu se mohlo rovnat naprosté pohromě. Snad proto mne Formanova verze bavila víc. Ještě se musím poohlédnout po verzi Frearse, kterou jsem nikdy neviděl a od které mne stále odrazuje přítomnost Glenn Close, kterou zkrátka nemusím... * * * * (13.12.2013)