Výheň

Druhý film režiséra, německá produkce, velké ambice a postapokalypsa? Pro předsudečně přechytračené diváky zdánlivě nekompatibilní hodnoty, ale v konkrétním případě snímku "Hell" vše do sebe dobře zapadá. Zdejší svět je (v rámci fikce) vnitřně kauzální a tedy ne jen snůška volně poskládaných nesouvztažných, či přímo si protiřečících motivů jako v pseudo-komiksových slátaninách "The Book of Eli" či ke své smůle nedotažených titulech jako "Stake Land". Navíc nápad se světem, který se ve dne mění ve výheň utváří osobitou atmosféru i zavdává k působivé vizuální stylizaci. Na jednu stranu se lze do snímku obouvat kvůli evidentní inspiraci McCormacovou "Cestou", ale nutno ocenit důsledně naplňené odlišení vůči předobrazu. Ono odlišení spočívá v důrazu na ženskou a mateřskou stránku oproti maskulinní a otcovské. Vedle péče o dítě, přesněji řečeno mladší sestru tak do vyprávění vstupují také genderové motivy. V tomto ohledu je pak pozoruhodné, jak vyprávění prostřednictvím hrdinky ohledává maskulinitu i feminitu. Muži tak jsou vyobrazení jako pudově jednající grobiáni, v krizových situacích nepoužitelní slaboši, maminkovští mazánci bez vlastní osobnosti nebo v poslední řadě ti vzácní, kteří jsou maskulinní v tom správném a ideálním světle, tedy coby opory v případě nouze a rovnocenní partneři v ostatních okamžicích. Podobně jsou i ženy prezentované jako "dívky v nesnázích", fanaticky panovačné matky, ale také v ideální podobě jako aktivní hrdinky, které se dokáží o sebe postarat. (28.10.2012)

Povedené postapo, které, kdyby v závěru nesklouzlo do trochu klišé survivalu známého z každého laciného hororu bych hodnotil výše. Líbila se mi kamera, práce s filtry a barvami a tak celkově je to na německý film hodně vydařené řemeslo. Němky v hlavních rolích neobvykle sympatické, záporáci správně vyšinutí, ale faktem je, že kdyby film záporáky vynechal a soustředil se čistě na katastrofu a prvek přežití, asi bych si film užil ještě o něco víc. (14.06.2014)

Překvapivě působivý německý nízkorozpočtový postkatastrofický film, který se námětem a realistickou syrovostí podobá americkému filmu The Road podle knihy Cormaca McCarthyho. Není sice tak epický a výpravný jako on, ale atmosféru má srovnatelnou - to myslím samozřejmě jako jeho plus. Leckomu asi nebude vonět jeho evropská pomalost a neakčnost, zkrátka klidné dějové tempo, a bude se při jeho sledování nudit, mně však sedl perfektně, poprvé i podruhé. Byla to velice příjemná změna stylu v mém zahlcení hollywoodskou produkcí. (27.09.2013)

Výheň působí jako náhodně vybraná epizoda neznámého postapo seriálu. Postavy se objevují odnikud, jedou za mlhavým cílem a pokud existují nějaké širší souvislosti, tak o nich scénář mlčí. Děj dává tušit že se stalo i něco předtím a příběh má pokračování, to už ovšem bude námětem dalšího dílu. Tahle vytrženost z kontextu filmu pochopitelně škodí. Trpí jí jak vztah k postavám, tak napětí. Poslední půlhodina, sklouzávající do hixploitation, k předchozímu ději moc nepasuje. Jako kdyby byla dopsána dodatečně a obšlehnuta z nějakého gore hororu, a jen lehce zcenzurována. (05.01.2013)

Švýcarsko-německý postapokalyptický thriller / horor s napínavým dějem z (možné) blízké budoucnosti a nepostradatelnými okrovými či modrými filtry je rozhodně překvapením pro nejednoho, do kvalitativně nejistých vod kinematografie našich západních sousedů zavítavšího diváka. ~ Pravda, film má své mouchy – počínaje skutečností, že se hrdinové z některých situací dostanou až nereálně snadno, přes občas až moc přeexponovanou (přesvětlenou) vizuální stránku, až po takové malichernosti, jakými je např. protagonistčino pečlivě oholené podpaží... Ale nebuďme hnidopiši, Hell si vás získá svým mimořádným tempem i napětím a dusnou atmosférou, a koneckonců ani z hlediska racionality či kauzality není téměř co kritizovat. Snímek nejen o snaze přežít, ale i o odvaze a sourozenecké lásce. ~ A dovolím si ještě krátké zamyšlení. Příběh, odehrávající se ve vyprahlé a Sluncem zmítané zemi, nenabízí pouze honbu za trochou vody a benzínu či zkrátka snahu zachránit si v té nesnesitelné výhni a zkáze holý krk, nýbrž nabízí další dosti zajímavý rozměr. A to téma kanibalismus, jež se sice vyskytuje v mnohých snímcích podobného ražení, ale v Hell je z mého pohledu jaksi silnější, jelikož je poměrně dobře vykresleno i zázemí a podmínky protistrany – /pozor, dále možné spoilery!/ zde tedy křesťansky založené rodiny sídlící na ranči. Nelze ji však jednostranně odsoudit. Rodina se pouze dokázala vhodně adaptovat na nově vzniknuvší podmínky, aby přežila. V této situaci už nelze rozlišovat mezi tím, co se hodí nebo nehodí, co je morální a co ne, převládne reflex sebezáchovy. Viditelná je síla a pospolitost rodiny i matčina snaha o zachování rodu… (29.11.2012)