Ztracená brána

Po prvním díle spokojenost tak 80%. Dle hereckého obsazení to je "vytuněné" na maximum, ale prozatím příběh mi přijde méně zajímavý než s ďáblovou biblí, možná se to ještě rozvine. Velice oceňuji narážky na předchozí sérii, na epizody, humor a vyčuranost postavy Samuela Goldsteina- Pavel Kříž si tu "záporáckou" roli fakt užívá. Jsem zvědavá, jak a jestli se v následujících dílech o hlavních hrdinech dozvíme něco víc a jestli jejich postavy budou procházet nějakým vývojem, než že bude následovat schéma Sumara- chlastá, Šímová- kladná pracantka, Runa- vševědoucí až to příjemné není :-). Zatím pochvala pro Jirku Stracha. Po druhém a třetím díle- 95%, sice téma "paralelního světa" mě tak úplně nenadchlo, ale jinak to nemá chybu, klidně přijď Jirko s další trojkou, podívám se ráda :-). Krom výborných herců tu skvěle funguje pracovní atmoška Sumara-Šímová + (podle nich) mimoň Runa, který, díky svým vědomostem, dotáhne celou věc do konce sám. malinký SPOILER, pro stration, Aňa mu tu stovku vrátila, podívej se na to znovu, je to úplně na konci, zavrtí po chvilce hlavou a dá mu ji... Je tam spousta drobností, ale to se dá najít všude, otázka je, zda má film myšlenku, která tyto drobnosti překryje a to tento film bezesporu má. Teď jsem to skoukla znovu a Jirka Strach rules :-) (10.09.2012)

Oproti Ďáblově lsti po filmařské stránce o pěkný kus dál, ale po té dějové jakoby se Ztracená brána držela při zemi. Zajímavé konspirační motivy jsou zpracované poměrně mdle a povrchně, stejně tak závěr, který je vygradovaný hodně slabě. Na druhou stranu mě ale po stránce charakterů tahle česká variace na Akta X baví. Zejména proto, že se postavy už mezi sebou nějakou tu dobu znají a "buddy" chemie díky vtipným dialogům mezi Geislerovou, Dvořákem a Trojanem fakt funguje. Stejně ale jak u Ďáblovy lsti, i tady se projevují limity české kinematografie - od kolísavé kvality hereckých výkonů, přes nezáživnou hudbu až po ne zcela věrohodný děj a úsměvnou (ne)logiku. Na televizní projekt je však Ztracená brána více než dobře koukatelný kousek. (11.12.2015)

Po deseti letech a mnoha reprízách mohu se vší rozhodností napsat, že Ztracená brána je Jirkovo nejlepší populární, nebo chcete-li zábavné dílo (nepočítaje v to pohádky). Potencionální divák je obeznámen už od Ďáblovi lsti, jenomže zde je toho víc nebo je to lepší. Duo Geislerová a Dvořák jsou svými slovními výměnami připomínkou legendárních amerických screwballových komedií, doplňuje je střídmý Ivan Trojan a plejáda spolehlivých hvězd i v malých rolích (Preiss mladší). Tématu odpovídající vizuál je už u Jirky samozřejmostí, Miloš Bok kongeniálně rozvedl svá atmosférická hudební témata a hlavně se zde vzhledem k žánru dočkáme nejzajímavějšího spojení s duchovnem. Tak mě napadá, že je v Bráně ještě o pár věcí míň, než ve Lsti a to míň efektů v závěru a míň Vašíčka, což je vše ku prospěchu věci. Chrám je totiž vždycky uprostřed všeho. (07.02.2022)

Po Ďáblové lsti další koukatelná kriminálka z dílny Jiřího Stracha. Hodnocení je zatím prozatimní a jestli mě nezklame konec (nezklamal) jako v předešlé trilogii tak u něj i zůstanu. Narážky na Pardubice, pomsta Jiří Dvořáka na drzého Matěje Hádka a výborné Aniny hlody náramně pobavily. Na něco takového bych mohl koukat každý týden. (09.09.2012)

1. a 2. díl Kopance ve scénáři, typická vašíčkovská mystéria prodávaná se slevou v myšlenkovém supermarketu, místy chabé dialogy (postava rabi Töpfera slepená z anekdot), rozčilující oslí můstky a díry v logice i motivaci, které u žánrovky rozčilují. Vašíčkovy předlohy mají obecně ten problém, že se soustředí na konspirační teorie a odkazování k vnějšímu světu, zatímco uvnitř zeje jenom chaos a prázdnota doslovnosti. Ač scénář nepochází z jeho dílny, tenhle "blbštajnův" syndrom tam pořád cítím... Navíc: 70 minut trvá expozice a slepá dějová ulice (okatá), dalších 70 se vleče ospale k náznaku mystéria, které ale ve světě bulvarizovaných záhad zavání zase nějakým průšvihem "ne z tohoto světa". Strach může dělat cokoli (vést civilně herce, sem tam si vyhrát s vizuálem, držet jakýs takýs rytmus), ale detektivka, kde během prvních deseti minut vystupuje imbecil, který nepozná chlapa v drahém obleku od bezdomovce z Hlaváku a dvojice "takyokultních" detektivů, kterou povolá vyšetřovatel na základě špatně nakreslené Davidovy hvězdy, prostě může vypadat nadprůměrně opravdu jen v okresním přeboru. Ruku na srdce, tenhle žánr je tu zakletý a ztracený. 3. díl Logické díry už radši ani nebudu vypočítávat, jediné řešení je přestat ptát se, proč postavy jednají tak, jak jednají. Rozuzlení přineslo přesně to, co jsem čekal, jakousi švejkovskou verzi zednářství, v níž utajení stoupenci učení popíjejí pivo v hostincích, zatímco v odemčených domovech se jim válí insignie a bytosti z druhé strany brány se chovají jako James Bond křížený s agentem WC40. Těch pitomostí je tam moc i na novodobý Malý pitaval z velkého města. Jako mysteriózní detektivka o "středu myšlenky" (něco mezi telepatií a duchovní kontrarozvědkou) je tohle vážně praštěné chrámovým ochozem. Jen doufám, že to nebude pokračovat dílem, v němž se prostý český religionista změní na duchovního guru čtoucího myšlenky zbytku společnosti. Už takhle se mi z té pravdivě řečené lži nebo lživě řečené pravdy zatmívá před očima. Možná by z druhé strany brány bylo na čase povolat nějakého dramaturga. Třeba by se pak nějak vyřešil i filozofický problém, zda může fungovat seriózně se tvářící mystérium s poněkud fraškovitým pojetím žánru. A zda má cenu na 210 minut točit detektivku s největším počtem mylných zatčení v dějinách kriminalistiky. (05.10.2012)