Bitva roku: Tým snů

Upřímně bych řekla, že jsou moje pocity dost rozházené, a do teď sama nevím, jak bych chtěla tento snímek hodnotit. Jenže ať je to jak chce, mě se tahle taneční věc Battlu hrozně líbila. Jistě byla tady vidět American style, a i komerce nepopošla o moc dál, ale pořád se The Dream Team nemůže srovnat s těmi ubohými tanečními lacinostmi, počínající od Let´s dance a konče u Fame..Myslím si, že Battle of the Year možná má pár chybek, ale úroveň celého filmu je mnohem výš, než u těch ostatních romantických tanečních, teenagerských a sladkých radovánek, bez kvalit. (28.04.2014)

Taneční čísla a davy parádních kluků převýší scénáristická klišé. 1) Možná je to tím, že jsem tanečních filmů moc neviděl, možná jsem se nechal okouzlit pěknými kluky (ti ale bývají ve všech filmech s podobnou tematikou), ale mně se film navzdory naivním dialogům a scénáristickým klišé velice líbil. Dojemná pohádka s tancujícími kluky mě chytila za srdce a já se za to ani nestydím, i když po přečtení místních dehonestujících komentářů bych asi měl. 2) 44letého Joshe Hollowaye (trenér) převezli, zdá se, přímo z pláže od zřícenin Oceanicu a zapomněli mu říci, že nehraje v další epizodě Lostů, ale ani to mi nevadilo. 3) 27letý o necelých 50 kilo lehčí (!) Josh Peck (asistent trenéra Franklyn) působil neobyčejně svěže a přitažlivě. 4) Sport (či tanec) se nazývá breaking, účastník je bboy. Média z toho udělala breakdancing, říkají dnešní členové komunity. (20.04.2015)

Sójer ze Ztracených si s sebou z ostrova přitáhl bandu napomádovaných a elegantně upravených b-boys jemně mixnutých s tamními opicemi. Tak nesympatickou bandu elektroškovaných hošošlápků jsem neviděl už od dob Heverly Debills 90210. Z bandy si zapamatujete tak maximálně George nebo to byl John? David?. A po filmu si tak maximálně vzpomenete, že měl kouč problémy s pitím. "Batl of d jr" je přesně ten typ filmu, který by měl být zakázaný dříve než se vůbec odsouhlasí. Nudné, levné, barevné jak volební program SPD. A z děje nevytřískáte nic víc než, že John? David? Pepa? si jedou pro výhru na nějakou nejprestižnější soutěž v předvádění se na světě. I přesto, že je v týmu morálka horší než ve frontách na máslo, tak stačí párkrát: "bububu, pojedete zpátky na ostrov, kokoti" a všichni jsou přítulní a a poslouchají jak po frontální lobotomii. (24.11.2013)

Tyhle filmy jsou dějově samozřejmě o ničem. Po stránce dialogů jakbysmet (viz. promlouvání trenéra do duší, apod.) Je to pouze o jediném - o akcích, resp. o tanečních choreografiích, které vsázejí na efekt, doprovázené atraktivní hudbou. Ovšem to musím ocenit, po taneční stránce se mi to líbilo. Některé kreace a umění byly obdivuhodné. Nebudu ovce ve stádu a dám jedno z nejvyšších současných hodnoceních. 70% (with J.) (05.01.2014)

Když na začátku tanečního filmu uslyšíte, že Američané nemají dost dobrý tým na to, aby se utkali s ostatními národy, je celkem jasné, že na konci filmu ten tým mít budou. Oni ho vlastně mají už na začátku, ale je potřeba to v těch lidech probudit. A tak se najme basketbalový trenér, který má svých problémů dost, udělá z těch všech rebelů spořádané hochy a může se jet na mistrovství nebo tak něco. No, proč se nějak zatěžovat něčím komplikovanějším, ono je to totiž hlavně o vztazích, vztazích, které jsou neskutečně hloupé, nudné a předvídatelné. Herecky je to nic moc, Josh Holloway je tu snad jen proto, že je trochu známý a má dobrý ksicht. Ztráta času, a nejsmutnější je na tom, že i z hlediska toho tance, protože je ho zde minimum. Závěr to nezachrání. (23.01.2014)