Bitva roku: Tým snů

B-boying není cool, tak se bude trénovat crew, do toho dáme nějakej hip-hop, hlavně mít v srdci ten správnej oheň, a jestli žabožruti něco uctívaj, tak je to tanec... twe o čem se to tam mluvilo? Ta děcka fakt umí dělat kousky, proti tomu žádná, ale založit na tom film je stále WTFoidní, podobně jako další ty moderní taneční dojáky a div ne životní drámata. Potud to byl špatný vtip. Naštěstí se do toho neprděla žádná romance, takže se nic ničím zbytečně ještě více nerozmělňovalo a postupně se, světe div se, transformovalo do jakéhosi sportovního dramatu. Bohužel se ve scénáři dost brutálně škrtalo anebo jsou scénáristé prostě pakoni, protože najednou nastal střih a šup, bylo finále. Chyběla tomu nějaká gradace. Unylosti nepomohly ani dvě naprosto zbytečné postavy "přidržpíšťalky" a "choreografky", z nichž mohla být klidně jen jedna postava se smysluplnou rolí v příběhu. To hopsající drásavě epické a fatální finále to celé zase poslalo pěkně k čípku (ano, čípku). Kdyby se to nebralo tak vážně, mohla to být pěkná ukázka hopsání do rytmu s akrobatickými vsuvkami a jakýmsi dramatickým gradováním. V tomhle případě jsem ale na začátku a hlavně ke konci stále čekal nějakou sofistikovaně humornou pointu, protože mi přišlo, že to autoři asi nemyslí vážně. Prostě nemůžou. (A oni asi mysleli...). (07.12.2013)

Sójer ze Ztracených si s sebou z ostrova přitáhl bandu napomádovaných a elegantně upravených b-boys jemně mixnutých s tamními opicemi. Tak nesympatickou bandu elektroškovaných hošošlápků jsem neviděl už od dob Heverly Debills 90210. Z bandy si zapamatujete tak maximálně George nebo to byl John? David?. A po filmu si tak maximálně vzpomenete, že měl kouč problémy s pitím. "Batl of d jr" je přesně ten typ filmu, který by měl být zakázaný dříve než se vůbec odsouhlasí. Nudné, levné, barevné jak volební program SPD. A z děje nevytřískáte nic víc než, že John? David? Pepa? si jedou pro výhru na nějakou nejprestižnější soutěž v předvádění se na světě. I přesto, že je v týmu morálka horší než ve frontách na máslo, tak stačí párkrát: "bububu, pojedete zpátky na ostrov, kokoti" a všichni jsou přítulní a a poslouchají jak po frontální lobotomii. (24.11.2013)

Taneční filmy mám ráda, dobře se u nich vypíná mozek, protože od příběhu nic netradičního neočekáváte. Čekáte ovšemparádní taneční čísla a to v hojném počtu.. tady jich až tolik není... nejsou tu ale především - a to dělá hodně - žádné sympatické postavy, se kterými by se člověk sžil. Je to tu jeden vedle druhého pako nebo vůl a vlastně ani se nějak nedostanete k jejich vlastnostem apod... nic.. jediný kdo se tu jakžtakž řeší je ožralý "kouč" a dva kokrhající kouhouti. JO a okrajově jeden gay, jeden žid a jeden mladý otec. Zatím nejslabší taneční snímek, co jsem viděla. (23.12.2013)

Strašné :-) Ve všech směrech :-)) Strašný scénář, zahlcený všemožným (možná veškerým) klišé, strašné herecké výkony, strašné režijní vedení. Ani ten tanec nezaujal. Film je esencí zmatených hormonálních projevů chlapců na prahu puberty, kdy je každá póza ostrá jako umělohmotná břitva na hraní. Fuj :-) 10% (27.11.2018)

Měl jsem to připravený na zkouknutí už od chvíle kdy se vědělo, že v tom bude mít hlavní roli Holloway, kterej je strašnej sympaťák, navíc jsem ještě zjistil že tam hraje Sarah z Arrowa, což byl takovej bonus. Hodnotit samotnej breakdance nebudu, protože tomu prd rozumim a nijak mě to nenaplňuje, i když nějaký ty kousky nejsou nejhorší. Ale i tak to bylo USA klišé, s průpovídkama do duše, respektováním pravidel a celkem populárním koncem, kdy vítězství tak, tak unikne... (02.04.2014)