Anton Špelec, ostrostrelec
Režie:
Martin FričKamera:
Otto HellerHudba:
Jára BenešHrají:
Vlasta Burian, Růžena Šlemrová, Jaroslav Marvan, Theodor Pištěk, Jindřich Plachta, Jiří Dréman, Ella Nollová, Karel Postranecký, František Kreuzmann st. (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Nejzdařilejší ze série burianovských komedií, natočených v třicátých letech, pojednává o tom, co způsobila urážka císařského majestátu, a o snaze vyhnout se trestu. Postava majitele dílny na výrobu hudebních nástrojů a neprávem nevyznamenaného člena městské domobrany patří k nejslavnějším rolím mistra českých komiků Vlasty Buriana. Stejnojmenná píseň z tohoto filmu nabyla obecné proslulosti. Růžena Šlemrová zde výjimečně ztvárnila jinou roli než obvyklou dámu z lepší společnosti. Výborný a netypický je i Jindřich Plachta. Podle jevištní frašky E. A. Longena "Už mne vezou" natočil nestárnoucí komedii, která je nadšeně vítána už několikátou generací diváků, režisér Martin Frič v roce 1932. (Česká televize)
(více)Recenze (192)
Příběhově dobré, ale Buriana a jeho otravné LIGUÉRE tady prostě nedávám. ()
Hm, zajímavé...... Také bych chtěl být na vlastním pohřbu. Kvalitní podívaná s Vlastou Burianem, zajímavým scénářem a námětem. ()
Snad nejstarší Fričův snímek, který jsem zatím viděl. Je samozřejmě nezbytné přehlédnout nějaké ty technické nedostatky. Příběh jako by napsaný na divadelní prkna, ale Frič nemá problém transformovat film na prkna filmová. To už mi předvedl v Revizorovi. Vidět čas od času klasiku rané kinematografie člověka nezabije. Trošku nečekaně jsem se i u tohoto snímku několikrát od srdce zasmál. Tolik zde opěvované objednávání panáku nemá chybu a určitě stojí za praktikování. Stejně jako několik parádních hlášek. Úplně mě neokouzlil příběh, který je po krátké chvíli docela nudný. Liguerové scénky to mírně kompenzují. U snímku jsem se tedy nerozplynul jako každý druhý zde, ale podívat se na to bez újmy na životě dá. Velmi slabé 3 * a dostal jsem chuť na liguére. ()
"Já nechci pivo.. a nenuť mě do piva - liguééére!" :) Vlasta Burian to válí.. i ze záhrobí. :D ()
Králem komiků bude navždy Burian. Tenhle film to dokazuje. Smát se musí člověk téměř neustále. Nevím, co bych tak víc dodal.. snad jen: "Císařpán je vůl!". Paráda 90% ()
Nedokážem odhadnúť koľkokrát som Antona Špelca videl a ani netuším, koľkokrát som použil niektorú z početných hlášok, ktoré odzneli v tomto slávnom filme. Dokážem si však spraviť prehľad mojich hodnotení filmov, v ktorých Vlasta Burian hral a zaradiť Antona Špelca medzi jeho nadpriemerne dobré filmy. Je mi to ľúto, ale ani moja obľuba Vlastu Buriana spojená s nostalgiou mi neumožňujú ani jeden z jeho filmov zaradiť k tým, ktoré považujem za vynikajúce a pridelil som im štyri hviezdičky. ()
"A mně se chce něco říct, a já to řeknu..". Dokonalý Burian v další ze svých dokonalých a nestárnoucích veseloher ()
Přestože Burian hláškuje o stošest a řítí se z jedné slavné scény do druhé, po pekelném nástupu a geniální komplikaci s úmrtím náhradníkova náhradníka se to poněkud zadrhne a už se to do původních obrátek neroztočí. Je to sice klasika, a je to i po osmdesáti letech zábava, ale pozdější kousky, které spolu Frič s Burianem natočili, mám mnohem raději, ať už jsou to Katakomby nebo třeba Baron Prášil. ()
Daj-li nebo nedaj-li medaili, to je oč tu běží. Frič, vybavený zkušenostmi a cennými radami svého přítele Lamače, se pojednou ocitl sám v pomyslném kolbišti a zkrocení temperamentního komika bylo velkou výzvou i pro začínajícího režiséra. Přestože se Vlasta Burian pod Fričovým samostatným vedením nesnížil k samoúčelné produkci svých obvyklých výstupů před kamerou, je na Špelcovi znát určitá nejistota ze společného setkání. Naštěstí tam, kde scénář vybíhá k průměrnosti, nastupuje Burianova mimořádná osobnost, tvarující jemnými finesami nesnáze životem těžce zkoušeného výrobce hudebních nástrojů. Pasáž, v níž je titulní hrdina nucen vydávat se za svého fiktivního bratra, je nesena na vlně přesně odváženého situačního humoru, zdobeného v drobných záchvěvech Burianovými smrtícími replikami, sypajíc se při tom všem jako esa z rukávu. V překvapivé roli zde nacházíme Růženu Šlemrovou, která tentokrát tradiční propriety svých salonních dam vyměnila za méně obvyklou vařečku a stavovskou hrdost. Nevelkým, přesto unikátním se zdá být také herecký výkon Jindřicha Plachty, který ve spojenectví s hubatým Burianem i neméně skvělým Pištěkem nachází vděčnou příležitost uplatnit svůj originální humor. Všechno zlé je k něčemu dobré a Frič s Burianem nakonec společně zvítězili u diváků i kritiky, která s nadšením přihlížela rodícímu se fenoménu obou mužů. Vy jste paní Špelcová? Vy jste měla muže? – Já dosud mám muže. – No to je omyl, z toho já vás vyvedu. Váš manžel umřel včera ve vězení. Já vím, ona je to rána, ale tímto vám oznamuju, že jste vdova a že se můžete vdát znova. ()
Chytrý film. Za co se tehdy chodilo do basy, to je více než dojemné. A jak se dalo z basy vyplatit! Tu dobu by ocenil kdejaký šikovný neplatič daní, kterému se na to občas přijde, neb je dost lidí, co za přiměřené peníze si půjde sednout do lochu za jiného i v dnešní době a stává se to pro ně běžné povolání. A tak v době, kdy je hodně nezaměstnaných, tak dost lidí se vrhá na tuhle práci.A je možné se jim divit? To ano, ale jde o výdělečnou činnost, takže se živí svým způsobem vlastně poctivě. Jak říkal jeden profesionál, babičce bych důchod nevzal, ale těmhle velkým firmám, jako je stát, tak to kdekoli a kdykoli, ti jsou na to pojištětní a pá milionů pustí jako nic. Svatá slova! ()
Vlasta Burian je nepochybně zajímavý fenomén. Přesto mi mnohé jeho komedie připadají s odstupem tolika let od doby vzniku zestárlé natolik, že se až jeden diví, že pořád dokážou fungovat jako mainstreamově vyhledávaná záležitost včetně mladého publika. Ono se svým způsobem snadno udělá kult i z vybraného průměrného snímku z počátku 30. let, budou-li ho televizní stanice donekonečna uvádět několikrát ročně, o svátcích obzvlášť a nebude-li nabídka konkurenčních titulů příliš pestrá. Ale nemohu si pomoct, ve společnosti Antona Špelca jsem nejednou usínal znuděním a jen málokdy se opravdu zasmál... no spíše pousmál. Pár vtipů a jednoduchá zápletka jsou zabaleny do hávu líně nataženého zpracování rámovaného zdlouhavými vojenskými pochody a jednou zajímavou písničkou, máme zde několik oblíbených herců své doby a Martin Frič postupně sbíral zručné filmařské zkušenosti, které v pozdějších letech dokázal proměnit v řadu filmových skvostů. Historickou hodnotu díla respektuji, ale jestli má vedle ní Anton Špelec představovat také jeden z TOP 50 filmů ze seznamu zahraničních kritiků „Golden Foundation of Czech and Slovak Cinema“, tak to je pro mě zklamání, protože od takových filmů má člověk právo očekávat daleko víc, než jen jakousi zcela zaměnitelnou cestu do pravěku domácího zvukového filmu. 45% ()
Až na výbornou scénu s pohřbem trochu slabší než jiné snímky s tímto komediálním mistrem. ()
"A mě se chce něco říct..." - Ale já raději budu zticha. - Viděno 3x cca - 55% ()
Mému srdci nejbližší Burian, kabaretní taškařice bez vnějškových pobočných milostných linií či mravokárností. ()
Vlastně jediné vtipné chvíle jsou ty v hospodě, když se Burian opije. Marvan je tady takový nedomrlý a věčně umravňující protějšek a jako přicmrndávač nijaký. Zápletka s tím, kdo vlastně umřel ve vězení, je sice originální, ale nakonec z ní kromě skrývání a snahy o bratra - dvojče nic moc dalšího vtipného nevyplyne. Ale je fakt, že Burianovo "liguééére", je stále slavný citát. ()
Kovaný profesionál Martin Frič natočil nejlepší film Krále komiků. S Vlastou Burianem to přitom určitě nebylo vůbec jednoduché, jeho cit pro improvizaci a mimika, kterou zakrýval všechny ostatní, i ta se musela vhodně použít. A v příběhu ostrostřelce, co svou medaili nedostal, šel až na hranici svých sil. Výborný spád filmu a Burianova exhibice, díky tomu snímek pobaví i dnes. ()
"Ale to žádný kamarádi, žádná hospoda ho do neštěstí nepřivedli.. Von byl doma asi nešťastnej !!" - "Tak co na to řikáš ??" - "No, něco na tom asi bude.." ;) ()
Císař pán je .... ()
Další mnou oblíbená česká komedie. Vlasta Burian opět exceluje. Film zobrazuje nenucený humor, který mám hodně rád. Hodnocení: 80% ()
Vlasta Burian se mi v roli Toníka moc líbil, upřímné těšení na medaili, následné zklamání a potupa, poté pijatika likérů, urážka majestátu, hospodská pranice, soudní řízení, vyhýbání se trestu - to vše jsem mu uvěřila a bavil mě.. A ač má skvělé spoluhráče - Jaroslav Marvan, Jindřich Plachta, Theodor Pištěk, strhává na sebe pozornost a krade si film pro sebe.. Bylo mi opakovaně potěšením.. ()