Režie:
László NemesKamera:
Mátyás ErdélyHudba:
László MelisHrají:
Géza Röhrig, Levente Molnár, Urs Rechn, Todd Charmont, Jerzy Walczak, Balázs Farkas, Gergő Farkas, Sándor Zsótér, Marcin Czarnik, Levente Orbán (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Snímek se odehrává ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Pojednává o Saulu Auslanderovi, maďarském Židovi a příslušníkovi tzv. Sonderkommanda, jehož členové byli od ostatních osvětimských vězňů zpravidla izolováni a měli na starosti ty nejstrašnější práce. Saul chce uprostřed mašinérie průmyslového vyvražďování důstojně pohřbít svého nevlastního syna. Film přitom připomíná až „umělecký horor" a poprvé v dějinách kinematografie ukazuje Osvětim jako chaotickou a přitom bezchybnou továrnu na smrt, jejíž chod musí udržovat sami vězni. (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (405)
Saulův syn dokazuje, že i tak otřepaný filmový námět, jakým holocaust bezesporu je, může pořád ještě překvapit něčím novým. V tomto případě jsou to hned dvě věci. První je netradiční kamera, která neustále ocasníkuje hlavnímu hrdinovi, takže si divák může zblízka nastudovat herpes clonu Thomase Janea a Belmonda. Proč ne, originalitě se meze nekladou, i když puntičkáři a milovníci skálopevné lubezkiovské kamery potěšeni nebudou. Po spielbergově dostatečně explicitním Schindlerovu seznamu by člověk nečekal, že se někdo bude pouštět do vod ještě hlubších. Neříkám, že je zde nějaké torture běsnění, ale dvouhodinový pohled do pravého jádra továrny na smrt mi připadá jako posunutí hranic ještě dál. Kdyby tvůrci hodili do placu pár normotvorných tabulek, celý film začal balancovat na hraně zákona. Až doposavaď problém nemám, zvažoval bych i pětku, bohužel jádro příběhu a pohnutky, které vedou hlavního hrdinu k jeho konání, pochopí, obávám se, jen semita, resp. neznaboh a cynik jako já jen těžko. Poslední poznámkou budiž, že je to asi tak 10 let, co jsem naposled viděl v kině film ve formátu 4:3. Dá se doporučit. 80% Edit: Ten film mám i po půl roce pořád v hlavě, takže zvyšuju na plnej. ()
Štýlová dráma natočená originálnym spôsobom. Zo začiatku ma kamera z pohľadu hlavnej postavy s rozmazaným snímaním pri okrajoch zorného poľa nadchla. Z toho dôvodu ma film veľmi rýchlo a ľahko vtiahol na desivú exkurziu do fabriky smrti. Po čase ma však to nadšenie prešlo, takýto jednostranne zameraný pohľad na nejakú udalosť a len z pohľadu jednej osoby má totižto ako výhody tak i svoje nevýhody. Časom som sa začal trochu nudiť, začal mi tu chýbať komplexnejší pohľad na smutné udalosti ohľadom života v koncentračnom tábore, čiže tu chýbalo presne to, čo som našiel napr. v Schindlerovom zozname. Z toho dôvodu ma snímok po emotívnej stránke zasiahol omnoho menej ako som očakával. 70/100 ()
Snímek z prostředí osvětimského sonderkommanda natočil už v roce 2001 Američan Tim Blake Nelson. Ačkoliv je ovšem "Šedá zóna" jistě kvalitní titul, který si v popisu hrůz pekla Auschwitzu se "Saulovým synem" nijak nezadá (a dokonce má několik stejných nebo velice podobných stěžejních dějových motivů), nedosahuje údernosti svého maďarského protějšku, jehož účinek na diváka je opravdu mimořádný. Vysvětlení je očividné - "Saulův syn" používá netradičních a přitom výjimečně působivých formálních postupů, které spolu s nepřímým, jakoby jen bezděčným záznamem inferna v němž se Saul pohybuje, dohromady vytvářejí nezapomenutelný, byť pochopitelně poněkud depresivní divácký zážitek. ()
Chytré spojenie kvázi POV snímania, ktoré dokumentaristicky vťahuje do deja, a hororového prostredia real-life pekla, ktoré snád nikto až tak zblízka prežiť nechce. Žiadne iné slovo než "peklo" nie je výstižnejšie pre nočné scény pri jamách. Na režijný debut z Maďarska úctyhodné. Ak ste nevideli Šedú zónu a nepoznáte výraz "Sonderkommando", tento film vás zabije. ()
A pak že bylo o největší tragédii v dějinách lidstva natočeno vše. Polské vyhlazovací tábory jako Osvětim, Treblinka, Chmelno, Sobibor, Majdanek nebo Belzec ztělesňovaly peklo na zemi. To nejznámější se odehrávalo v prvním jmenovaném, ve kterém drtivou většinu stopáže sledujeme detail tváře nebo záda jednoho z Židů, který na nich má velké rudé X, které mu o pár týdnů/měsíců prodlužuje život. Nevíme o něm skoro nic. Jen, že plní špinavou práci, utírá zvratky, krev, žene lidi do sprch, pálí jejich těla, hází popel lopatou do řeky. A nanovo. Tvůrci dokonale vypráví zvukem, cítíme každou kulku, která je odehraje mimo obraz, ale dobře víme, pro koho byla určená. Vše ostatní je záměrně rozostřené do obrysů ležících těl. A jedno takové se náš „hrdina“ zaváže pohřbít podle židovských tradic. Formálně velmi zajímavé, ale zase úplně nahlas netleskám. ()
Reklama