Hasta la vista!

„Je důležitý jet na ten výlet. Co mám dělat? Stejně umřu, s tím nic nenadělám. Ale do tý doby si budu dělat, co chci. Zaprvý, chci do El Ciela. Zadruhý, nechci umřít jako zkurvenej panic. Zatřetí, sex léčí rakovinu.“ - „Fakt?!“ Nezáleží na překážkách, touha dosáhnout cíle je daleko silnější! Už úvodní scéna s ňadry v pohybu ukáže, po čem hlavní hrdinové nejvíc touží. A těm 3 panicům, kteří jsou limitováni handicapem, se snad ani nedá moc divit, nebo jim dokonce vyčítat „povrchnost“ jejich tužeb. Nemluvě o tom, že v téhle roadmovie jsou důležité jak cesta, tak cíl. Od příjezdu náhradní ošetřovatelky navíc začne být cestovatelům stále víc jasné, že tenhle výlet se nebude vyvíjet dle původního plánu…Hasta la vista! baví mixem emocí, neb film je hořký, smutný, ale také vtipný a odlehčený. Je fajn, že handicap hlavních hrdinů zde není jen z důvodu laciného citového vydírání. Spíš je to o možnosti vcítit se do pocitů zúčastněných (kamarádů, ošetřovatelky, příbuzných). Konec se sice dal čekat, výsledný dojem to ale příliš nepokazí, dám solidní 4*. (28.08.2022)

Takové vážné a svým způsobem velmi smutné téma, pojaté tak lehce, přirozeně a vtipně, že by to někomu mohlo připadat ironické, nebo až pohoršující ( a to podle mě zcela oprávněně) nicméně mě tenhle film sedl. Je pravda, že tvůrcům jednoznačně šlo právě o to, zahrát na city divákům a že by se tak mohl celý film zdát prvoplánový a jednoúčelový. Možná to bylo tak dokonale promyšlené, že se jim to v mém případě povedlo na sto procent a nebo je zkrátka samotný příběh tak silný ( a to je rozhodně :D), že to člověka dostane- nehledě na to, jak je to prvoplánové. Jediná věc, která mi snad vadila je (jak už tady bylo zmíněno) předvídatelný konec. (18.09.2012)

Ďalší dôkaz, ktorý dal za pravdu tvrdeniu, že ak máte chuť na niečo "iné" ako ponúka 99% americkej filmovej produkcie, stačí siahnuť po akomkoľvek hodnotnejšom európskom snímku. Hrejivý príbeh troch handicapovaných priateľov, ktorý by na americký štýl skončil niekde na hranici únosnosti s množstvom dementných vtipov a fekálností. V belgickej produkcii sa však zrodil ľudský snímok, ktorého myšlienkou je uskutočnenie životnej cesty za splnením sna o pocite stať sa mužom. Úskalia pri jej plánovaní i počas realizácie preveria skutočnú hodnotu priateľstva. Film je plný úsmevných momentov a emócií, či smútku aj napriek tomu, že sen sa podarilo premeniť na realitu. 80%. (31.07.2014)

Solidní práce. Vozíčkářské Prci prci prcičky ve velmi kultivovaném duchu a se spoustou nepříjemných podtónů a minimem žebrání o soucit s hendykepovanými. Škoda trochu pracovního střihu a iritujícímu sklouzávání k sentimentální roadmovie, ale na to, jak je to předvídatelné, to vlastně udržuje obdivuhodné dekórum. Šlo z toho ale nepochybně vytěžit víc - hlavně z výtečně zahraných postav, jimž vévodí vrcholně nesympatický asociální, panovačný a frackovitý Philip. (20.09.2012)

Smiech, slzy, dojatie, šťastie, krutosť - všetko namiešané do letného nenápadného príbehu, ktorý je naviac inteligentne natočený a netlačí zbytočne na pilu. Tieto "handicapované" komédie sú v kurze a po francúzskych Nedotknuteľných sa pochlapili aj belgičania. Nejde o nápad, keď si traja postihnutí mladí muži plánujú návštevu bordelu kdesi v Španielsku a pre svoj ciel prísť o panictvo urobia všetko... ide o spôsob nazerania na ich túžby a sny. Hoci sa všetko vyvíja podľa osvedčených receptov a je to predvídavé, nič to nemení na skutočnosti, že film ponúkne omnoho viac zábavy a zamyslenia, ako si myslíte. (15.08.2012)