Moje levá noha

Srdceryvný příběh Christyho Browna, který se dostane každému pod kůži. Protentokrát si odpustím detailnější popis tohoto filmu, neboť jsem jednak líný psát a jednak neumím vyjádřit své pocity. Jednu věc bych však rád uvedl. Hluboce děkuji autorům, že upustili od sentimentu a nezařadili tak snímek mezi ubulené dojáky. Bůh jim žehnej. (02.02.2010)

Jestli tahle role není důkazem, že Daniel Day Lewis je největším hercem současnosti, tak už nevím... Sheridanovi se podařilo vyhnout laciným trikům, jak z diváků vydojit slzičky, a místo toho se zaměřil na lidskost a sílu ducha, díky které se člověk dokáže poprat i s nemyslitelným. On i celá Brownovic rodina za to mají můj obdiv. (08.03.2010)

Otevřeně přiznávám, že filmy s podobnou tematikou obloukem obcházím. Nemám je příliš v oblibě, jsou to většinou srdcervoucí, plačtivé snímky a v mnoha případech tlačí na pilu, zcela nevhodně či manipulativně. Tomuto dílu jsem se vyhýbala dost urputně a hodně dlouho. Ovšem chyba lávky. Moje největší překvapení ve filmové tour. Nádherný příběh o houževnatosti a krásném vztahu matka-syn. Bravurní výkon Daniela Day-Lewise mě nejen přesvědčil, ale dotáhl bez připomínek až na pět hvězd. A dávám je bez rozpaků. S nadšením, úctou a pokorou. Challenge Tour Special, červen 2015. (27.06.2015)

Ačkoliv je Moje levá noha žánr dramatický, režisér Jim Sheridan neloudí z divákovy pomyslné sentimentální struny uplakané tóny jak je u tohoto žánru zvykem. Nemoc Christyho Browna už sama o sobě poskytuje dost dramatické látky a nucený slzavý nával by ničemu neprospěl. Film monitoruje příběh, který přišel na plátno na základě skutečných událostí a nabízí vstřícný a nevtíravý pohled na člověka paralyzovaného vrozenou nemocí. Všechen Christyho pohyb směřuje do jeho levé dolní končetiny a přesto v sobě nachází odvahu a vůli bojovat se životem a plnit si své sny. (09.10.2004)

Silný příběh od začátku až do konce. Celé herecké obsazení podalo skvělé výkony. Daniel Day-Lewis hraje nadpozemsky a následný aplaus ve stoje při předávání Oscarů si tvrdě odpracoval. I zcela nenápadná, zevnějškem tuctová ženská Brenda Fricker předvedla zač je toho loket a za svou roli dobrosrděčné a láskyplné matky si také odnesla zaslouženého Oscara. Ray McAnally v roli žíznivého ale milujícího otce byl taky fantastický. Snímky natočené podle skutečných údálostí a příběhů jsou ještě podstatně lepší když se do toho všichni pustí se vší vervou a plným nasazením. Poctivě zpracovaný a bravurně natočený příběh Christyho Browna toto jen dokazuje. Pečlivá režie, dokonalé herecké výkony, citlivá hudba, vynikající scénář - výjimečný film. (19.04.2008)