Mission: Impossible - Národ grázlů

Nebýt až příliš ukecaného závěru a faktu, že Tom Cruise jde se svým obřím egem a pocitem nesmrtelnosti již dost přes čáru (Ethan Hunt se zde pomalu přeměňuje v druhého Dominica Torreta), bylo by to snad i za pět. McQuarrie nám totiž servíruje tu správně nařachanou akční jízdu s řadou téměř geniálních scén, do níž přidává i trochu oldschoolu a hlavně zatím nejlepší scénář celé série. Hlavní zápletka je totiž opravdu výborná a špionážní hra, kdy nikdo neví, komu má vlastně věřit, je zde vytěžena na maximum. Po Abramsově příspěvku jasně nejlepší díl. (24.08.2015)

Mission: Impossible – Národ grázlů ve skleněný kostce: nejlepší padouch v dějinách série, nejlepší automoto honička od třetího Bournea, nejnebezpečnější James Bond na podpatcích všech dob, hi-tech i retro, pomalý i zběsilý, brilantní minimalistický finále a Tommy Boy v životní formě. Na konci jsem řval blahem jako tur(andot). Něco jinýho než architektonicky vymazlená čtyřka, ale furt nářez. Kvůli tomuhle člověk chodí čumět na nesmyslně velký plátno. SPECTRE to bude mít ztraceně složitý. (30.07.2015)

Předností filmové série "Mission Impossible" vždy byla kombinace jasných konstant a autorských odchylek mezi jednotlivými díly. Ikonické prvky ustanovil již původní televizní seriál (masky, zadávání úkolů zprávami, které se samy zničí, i hořící zápalná šňůra) a filmy tyto původní atrakce využívají jako identifikační prvky, které je možno variovat či prostě upozaďovat. O to větší důraz kladou jednotlivé filmy na osobitosti stylu a nápaditosti akčních sekvencí, což obojí zajišťuje pohyb režisérů. V tomto ohledu pátá část série představuje precizně vysoustružený, ale na první pohled zdánlivě nejméně výrazný příspěvek série. Christopher McQuarrie si, soudě podle jeho scenáristických angažmá, velmi dobře rozumí s Tomem Cruisem a precizně zvládá filmařské řemeslo, ale není to tvůrce s vyhraněným formálním rukopisem či jasnou koncepcí akčních scén. Jeho "Mission Impossible" spíše přebírá štafetu po Bradu Birdovi precizním prostorovým rozvržením akčních scén a jejich nápaditým provázáním s atraktivním prostředím. Osobitost "Rogue Nation" a tedy i přínos režírujícího scenáristy se ale projevuje v dialozích, interakci postav a jejich motivacích. Více než v předchozích dílech tentokrát záleží na týmové práci a tedy i loajalitě, přátelství a profesní etice, které zakládají klíčové zvraty vyprávění a dostávají zosobnění ve fascinující mnohoznačné postavě Ilsy Faust. Ta na sebe strhává pozornost nejen charismatem představitelky Rebeccy Ferguson, ale také coby prototyp nové akční hrdinky. Nejen že se vyrovná hlavnímu hrdinovi co do schopností a houževnatosti a spolu s ním tvoří dokonalý profesionální tým, ale navíc nespadá do žádných tradičních klišé a přebírá některá klíčová privilegia mužských kolegů (záchrana hrdiny, finální souboj). Vlastně právě ona, která skvěle balancuje mezi šarmem, úderností, nadsázkou i osudovostí, dokonale vystihuje celý film a jeho osobitost. ____ PS: Koho by napadlo, že z tvářičky bravíčkových centerfoldů a ambiciózního herce charakterních rolí se na stará kolena stane hollywoodský ekvivalent Jackieho Chana (z doby zlaté éry hongkongské kinematografie)? A to navíc v éře, kdy americká kinematografie nemá žádné akční hvězdy, alespoň ne takové, jejichž jméno by bylo synonymem či garancí určitého typu atrakcí. Počínaje čtvrtou "Mission: Impossible" rozhovory s Cruisem a making of videa vyloženě evokují étos Jackieho Chana. Stejně jako on Cruise zdůrazňuje, že krkolomné sekvence a permanentní vystavování sama sebe reálnému nebezpečí podstupuje kvůli divákům a jejich pocitu úžasu. Cruisův zápal, odhodlání a fanatická dřina od "Ghost Protocol" po "Národ grázlů" si zaslouží o to větší uznání, že nutí také konkurenci ustupovat od šálení diváků počítačovými sekvencemi a mácháním kamerou a staly se tak předvojem nové éry spektakulárních akčních filmů. (27.08.2015)

Je to asi o 15 minút dlhšie, než by sa patrilo, ale to je asi tak jediná výhrada. Cruise je stále borec a McQuarrie sa predviedol. Ako scenárista (žiadne zbytočné kecy) a prekvapivo aj ako režisér. Natočil najdynamickejšie akčné sekvencie celej série (fantastická naháňačka na motorkách) a na konci si drzo dovolil komorné, osobné finále, ktoré mnohých divákov vyhodilo z konceptu, ale v skutočnosti je najlepšou časťou filmu. Bez trikov, len pár poriadnych po papuli. Všetky postavy využité, klišé s prekvapujúcim šéfom našťastie obídené... no a úžasná, neskutočná Rebecca. (31.07.2015)

Ja neviem. Dal by som 4*, ale sklamalo ma to ako po stránke akcie (motorková scéna je fajn, ale napriek snahe nedokáže poriadne dupnúť na plyn a paradoxne motorkové blbnutie v o dosť horšej dvojke mi pripadalo lepšie zvládnuté), tak postáv. Nováčik Rebecca Ferguson ma nebavila a Pegg s Rennerom pravdupovediac tiež nie. Najlepšie dopadol Alec Baldwin ako Huntov nový šéf (ale to nie je žiadne prekvapenie, hrať v tejto sérii Ethanovho nadriadeného znamená pripísať si automaticky do filmografie perfektnú rolu). Ghost Protocol je príliš vážny, cítite, že je to niečo "veľké", ale dosť sa to bráni a nevie si to nájsť cestu k vášmu srdcu (scéna v opere alebo lietadlový úvod - je to perfektne natočené a všetci sa s tým šialene natrápili... ale nudí to). Najviac sa mi v konečnom dôsledku páčila drobná scénka, v ktorej sa na ulici v autách náhodou stretnú obe polovice tímu. (14.11.2016)