Magi: The Labyrinth Of Magic

Magi… velmi rozporuplný to seriál. Nejen co se celkových kvalit týče, ale v podstatě i dílčích prvků, které seriál tvoří – příběh, postavy, hudba, animace… a mohl bych pokračovat dál. Hlavním hrdinou je zde Aladin, superkladná postava malého čaroděje s dobráckým úsměvem, neutuchajícím optimismem, medovým hlasem a s takovým smyslem pro spravedlnost, že by mu jej i Mirek Dušín mohl závidět. Pravda, Mirek Dušín si na rozdíl od Aladina neliboval v mazlení se s ženskými vnadami, ale co už. Dalším hlavním hrdinou, který má rovněž jméno z příběhů Tisíce a jedné noci, jest Alibaba, rovněž podobný dobrák od kosti, jehož životní filosofie by se v podstatě dala shrnout jako „jsem dobrá postava, dělám dobré skutky, takže měním svět k lepšímu”. V podobném duchu jsou téměř všechny postavy jednoznačně zaškatulkovány: ty dobré mají krásné úsměvy, vlasy zářivých barev a patetická gesta a řeči, zatímco zlé postavy mají červené oči, jsou škaredé, koluje kolem nich černý magoi, umí se proměnit v odpudivé příšery atd. Chybí jim však také nějaký větší cíl, kvůli jehož finálnímu (ne)naplnění by měl divák důvod u seriálu zůstat do konce. Příklad: Naruto se chce stát hokagem, Ičigo chce vyhladit Hollow, Slamáci se snaží najít One Piece. Ne, nechci tím říct, že by měl celý seriál vyprávět jen a pouze o tom, jak se hrdinové snaží tohoto cíle dosáhnout, ale v tomto druhu seriálů by měl být nějaký ten příběhový rámec – byť sebevíc okrajový –, aby divák věděl, proč seriálu zůstat věrný do konce. Jaký mají však cíl postavy v Magim? Žádný. Na začátku si akorát Alibaba a Aladin řeknou, že „prostě půjdeme do světa a zažijeme spoustu dobrodružství, takže se tě, milý diváku, pokusíme těmi dobrodružstvími co nejvíce zaujmout”. A jaká že ta dobrodružství tedy jsou? Velmi zvláštního rázu. Připadá mi, jako by tvůrci nevěděli, pro koho ten seriál vlastně budou vysílat. Jednu chvíli se totiž příběh ubírá hledáním dungeonů, pak se hledají další postavy, pak se řeší rebelie ve městě, následně se řeší politika státu, proč ten a ten spal s princeznou atd., pak dojde na klasickou rubačku… a tak dále. Magi je zkrátka takovou dosti prapodivnou směsicí různých žánrů, ovšem stejně jako Subjektiv nemůžu říct, že by byť jen v jednom z výše uvedeného Magi vynikal a že by především jako celek držel pohromadě. Abych však jen nekritizoval, musím zmínit svou spokojenost nad tím, že se tvůrci nebáli nečekaně odpravit kolikrát i důležitější postavy, u nichž byste čekali, že nad nimi bude držet až do konce svou ochrannou ruku tvůrce mangy, a taky bych chtěl vyzdvihnout ze všech postav Kásima, který sice do barvitosti některých postav z jiných anime měl daleko asi jako já do Japonska, ovšem v rámci postav z Magiho to byla asi jediná ne úplně jasně kladná či záporná postava, která mě dokázala zaujmout. Jinak je seriál totiž, jak už jste nejspíš z výše uvedeného pochopili, strašně chudý na zajímavé, propracované postavy. Stejně jako u většiny dílek ze studia A-1 Pictures, i tady mi znatelně chybí nějací pořádní záporáci, kteří by měli koule. A vlastně i klaďasové. Chyběl mi tam nějaký prvek, který by mě donutil koukat na seriál dál. Nějaký šmrnc, šťáva… něco. Takto jsem seriál dokoukal víceméně jen ze setrvačnosti a taky proto, že má "jen" 25 dílů. Těm, kteří toho ještě moc ze světa anime nakoukáno nemají a mají rádi takové ty "sluníčkové příběhy", kde máte jasně dané dobro a zlo a kde dobru k vítězství stačí jen charisma a milé úsměvy, bych Magiho klidně doporučil, těm zběhlejším Magi IMHO nic nového a neokoukaného nepřinese, pouze zcela průměrný zážitek. (28.04.2013) (méně) (více)

Určitě lepší než první série – to musím předeslat hned v úvodu, abych osvětlil své o hvězdičku vyšší hodnocení. Původně jsem totiž na druhou sérii ani koukat nechtěl, ale jelikož mi v podzimní sezóně anime podobného ražení chybělo, zkusil jsem dát Aladinovi a jeho bandě druhou šanci u druhé série. A vesměs toho nelituji. Druhá série Magiho má o něco lepší kresbu a animaci, zhruba stejně kvalitní hudbu, dospělejšího Aladina, o něco méně fanservisu (čímž nechci říct, že tam vůbec není, jen je ho méně než v původní sérii) a mnohem ucelenější, zaměřenější a ne tak roztříštěný děj jako v první sérii, kde mi místy připadalo, jako by tvůrci vůbec nevěděli, co (a o kom) mají vyprávět. Tady se tvůrci jednoznačně zaměřili na postavu Aladina a postavy Alibaby a Morgiany do značné míry upozadili, což mi vůbec nevadilo, neboť po jejich plochosti se mi nijak nestýskalo. Hlavní zápletkou druhé série je Aladinovo studium na škole čar a kouzel, jež je opředena různými temnými zkazkami. — Pozor, jemný spoiler! — Než se však na školu náš modrovlasý hrdina dostane, napadnou jeho posádku při plavbě piráti. A byť mi tato část příběhu i při retrospektivním pohledu zavání fillerem, právě část s pirátskými dětmi a jejich „matkou” pro mě byla asi nejzajímavější částí druhé série Magiho. V této části příběhu se mi líbil paradox dobra a zla, záporně nezáporná (či nezáporně záporná?) vůdkyně pirátů a její osud, jenž mi připomenul začátek Fullmetal Alchemist, kde se bratři Elricovi setkávají s Cornellem a Rose a jsou nuceni si položit podobnou otázkou. Samotná část v městě magie mi až tak povedená nepřišla – objeví se zde sice spousta nových postav, ovšem nebýt postavy Tita a jeho tajemství (a možná ještě pana ředitele), tak by mě mezi nimi ani jediná nezaujala. Nějakých hodin magie a učení je zde zobrazeno jen velmi málo, neboť většina času se zde soustředí jen na vztah Aladina, pana ředitele a Tita, přičemž posledních cca šest dílů zase tvoří závěrečná akce, která trvá dlouho, je velká, plná výbuchů a je vskutku megalomanská (místy jsem si říkal, zda náhodou nezašel za tvůrci na kafíčko Michael Bay), ovšem nikoli epická, což se bohužel od předchozí řady nezměnilo – stejně tak i přítomnost záporáků bez charismatu a jasnějšího, srozumitelnějšího motivu. — Konec spoileru. — Tady se prostě záporáci snaží zničit svět, protože chtějí zničit svět. Protože jsou zlí, proto. Když chce někdo pořádně demonstrovat svou sílu, stačí jen, aby si bez větší námahy zajistil od autorky mangy nějaký slušný power-up, a pak bude opravdu silný (a navíc bude mít po power-upu naprosto ohromující outfit). A když ani tohle nestačí na porážku toho úplně nejvíc největšího nejhustějšího záporáka, stačí zkusit říct pár moudrých slov pravdy a lásky, kterými porazíte už naprosto každého. Naprosto. Uff… krystalky toho šíleně sladkého patosu mám ještě teď mezi zuby. No, ukončím to tím, že je to určitě lepší než první série, ale všechna zde zmíněná pozitiva berte prosím jen relativně, tedy vzhledem k první sérii. I tak bych totiž Magiho náročnějším anime divákům spíše nedoporučil než doporučil. (06.04.2014) (méně) (více)