poster

Quo Vadis

  • Polsko

    Quo vadis

Drama

Polsko / USA, 2001, 160 min (Director's cut: 270 min)

  • Teabag
    ***

    Budu trochu lovit z paměti, neb je to dlouho, co jsem měl tu čest ptát se quo vadis, domine u tohohle filmu. Bylo to krátce po tom, co jsem si přečetl Sienkiewiczovu knihu. Tehdy bych byl (přiznávám) méně kritický. Dnes mi do značné míry vadí herecké obsazení Marca Vinicia a Lygie a příliš dlouhá stopáž. Ve zbytku nemám výraznější výhrady a už vůbec nesouhlasím s tím, že by se polská kinematografie díky tomuhle filmu propadala do pekel. Naopak velkou radost mi udělal Bogusław Linda, který Petroniovi vdechl přesně to, co jsem od něj očekával - byl pro mě onen arbiter elegantiae - , a Jerzy Trela coby Chilón Chilonidés - vychytralý budižkničemu.(1.2.2011)

  • prezdivaka
    ****

    Je mi smutno z těch ubohých a rádoby odborných komentářů, leč tak jako slepý nepozná kouzlo barev ani člověk, kterému není dáno rozpoznat kvalitu od povrchnosti a kýče, hodnotí také povrchně a uboze. Když někdo kritizuje skloňování latinských jmen, které je správné, měl by vyhledat učitelku své základní školy a dát jí pár facek, protože se nic nenaučil. Hnusná kamera? Režie? Bohužel to píší lidé, co této profesi nerozumí a schovávají se za falešný profil a přezdívku. Výborně napsal komentář GilEstel.(17.4.2017)

  • Dannysek4U
    ***

    Ale, ale, nebude tak zle, aby neslo dat alespon prumerny hodnoceni. Knizni predloha je samozrejme o nekolik radu vejs, a prave na tom si Kawalerowicz nabil svoje ctena usta, kde ale kolisa prehustenej scenar a snaha o nabubrelou vizualitu, tam mi vsechno vynahradili herci v cele s Lindou a Bajorem jako Neronem. A ze nekomu vadi prilisnej akcent na nabozenskou rovinu celyho tematu? Proste Quo Vadis. A Polaci Excorcistu nikdy nenapisou ani nenatocej.(20.10.2008)

  • Koryntos
    **

    Na střední škole jsme na tomto filmu byli ve Vrakbaru, v té době jsem byla po skončení paf ze scén se lvy. Včera jsem dočetla knihu, kterou jsem přečetla jedním hltem za 2,5 odpoledne a jsem z ní PAF ještě teď. Naneštěstí mě nenapadlo nic horšího podívat se dnes znovu i na film ze kterého jsme paf tentokrát nebyla ani trochu. Nejdražší polský film a to prosím kde? Tedy v Čem? Jediné co ušlo byla hudba. Hrozně mi vadilo nedotaženost některých přechodů ve scénách, prakticky tam vždycky vynechali něco důležitého pro plynulé pokračování děje. Viz. Petronius, záběr jak říká, že miluje svoji manželku o 20 minut dále je najednou už s Euniké, jakoby se nechumelilo, nebo to, že vynechali jak Vinicius odmítl Popeu, na konci mě zarazilo, že vlastně Nero zemřel dřív, než se Petr stihl vrátit do Říma, tím pádem by ho nepostihlo pronásledování. Navíc herci mi ve svých rolích neseděli Ligii jsem si podle knihy představovala úplně jinak, tady na ni prakticky neměla Popea důvod žárlit, protože vypadaly jako starší a mladší sestra. V knize apoštol Petr sešlý věkem, ale charismatický, tady pidlovoký pán s divnou kozí bradkou, který působil tak nepřesvědčivě, že jsem si říkala, že se mu ovečky musí rozprchnout po světě. Tento film nedokázal vystihnout kouzlo a genialitu knihy. Mučení a upalování hrstky lidí oproti tisícům a i předchozí požár na mě působili dojmem, jako když si na zahradě postaví dvě rodiny stan, rozdělají táborák a na fotkách pak tvrdí, že to byla párty o 1000 lidech. Nemám ve filmech moc ráda prolínání časové linie, ale tady to chtělo aspoň nějaký náznak, protože film působil, jako kdyby se všechno událo ze dne na den. Snad nikdy se mi nestalo, že bych se zároveň u tak dlouhé stopáže nejen začala nudit, ale navíc k tomu přemýšlela, že tam mělo být ještě hodně věcí, které tam nebyly. Jediné co mi k filmu sedělo dobře byla postava Nera a hudební podklad a pořád mě zaráží, že něco co se tak prakticky věrně drží děje knihy postrádá právě to ,, něco " co knihu dělá jedinečnou. Navíc ten záběr na konci na Petra a Řím dnešních časů, ježkovy voči za co, pane bože za co. Kniha mě přesvědčila v tom, že každé náboženství ve svých začátcích to myslí dobře a čistě, než se to vlivem některého představitele zvrhne a také o tom, že nátlaková instituce, potažmo náboženství se dokáže zahubit samo. Film u mě žel bohu způsobil přesně opačnou reakci tam kde jsem v knize byla pro, ve filmu jsem byla proti tím chci říct, že filmu něco chybí i přebývá zároveň, ale co to je, to je otázka ba přímo filosofická.(18.6.2015)

  • GilEstel
    ****

    Četl jsem tu na stránkách řadu vesměs negativních komentářů k polskému filmu Quo Vadis. Bylo to prý špatně zahrané, špatně natočené. Velkofilm, který nemá akci a tempo, přináší pouze nudu, šeď atd. Nesouhlasím! Co je to velkofilm? Film, na který byly vynaloženy mimořádné finanční prostředky, které se pak projeví v celkové pompéznosti a akci, množstvím kostýmů a dobových replik? Kde začíná a končí hranice velkofilmu? Jak v této souvislosti srovnávat Hollywood s Evropou nebo Asií? 18 mil $ je na evropské poměry slušná částka. V Hollywoodu se taková částka zaplatí jednomu herci. Nebo patentem na velkofilmy se pyšní jen Hollywood? Film nelze škatulkovat označením velkofilm. Je cosi shnilého v tom pojmu. Něco jako by nám říkalo, že okázalá pompéznost a strhující akce je víc než nápad a myšlenka. Finance plynoucí do filmu mají jít na vypíchnutí nápadů a myšlenek a ne na zakrytí faktu, že myšlenku nemáme a čímsi jí nahrazujeme. Něčím, co se skrývá pod vějičkou velkofilmu. Termín velkofilm škodí kinematografii. ………… Není pravda, že film je špatně zahraný. Objevují se zde kvalitní výkony Petroniuse (Boguslaw Linda) a Nera (Michal Bajor). Jejich rozhovory o umění, životě a politice jsou vtipné a zároveň mrazivé. Nějak takto jsem si Nerona skutečně představoval (jen trochu hezčího :-) ). Už jsem jen čekal, kdy začne předvádět své další talenty. Zejména šermířské a vozatajské schopnosti a herectví. Mimochodem nepodařilo se nikdy zjistit, jak požár vzniknul. Zapálení na příkaz Nerona je jen jedna z hypotéz. Skvělá je i postava Chilona. Jeho přetvářka, úlisnost a udavačství probouzí v člověku největší opovržení a jakousi formu strachu. Pravda, že další postavy tak výrazné nebyly. Herectví ale nahrazovali přirozeností, což pomáhá autenticitě. Chování jejich postav zůstávalo věrohodné. Počáteční zápletka jednostranně nuceného románku postupně vystřídává stupňované napětí spojené s politickou represí křesťanské komunity. Předhození lvům byl pro mě jeden z neúděsnějších filmových zážitků. Režisér se velmi citlivě snaží o postupné seznamování diváka s životem křesťanů. Rozhodně nejde o nějakou násilnou propagaci náboženství. Přesto jak se děj chýlí ke konci, několika drobných klišé se dočkáme. V očích nevěřícího diváka tak film v ten moment trochu ztrácí na hodnotě. Ale není to o tom, že by tam někdo někoho bušil 2 hodiny Biblí do hlavy a vyhrožoval peklem. Je to předně popis historické události se zaměřením na určité věci. Fakt, že obsah filmu, je jednoznačnou ódou na počátky křesťanství, nelze zakrýt a ani se o to nikdo nesnaží. Křesťanská víra v kontrastu se zhýralým prostopášným životem římských patriciů a císařského dvora působí jako něco nadpozemsky krásného. Není divu, že nové náboženství rychle nabíralo na popularitě, zejména pak u občanů neřímského původu, jichž byla v impériu většina. Přesto snímek vyznívá poněkud jednostranně. I Římané žili zbožný život a vyznávali duchovní hodnoty. Pozitivní stránka římského náboženství není zmíněna. Chování v císařském paláci bylo na hony vzdálené životu prostého občana, který se bohů bál a modlil se k nim. Společenský vývoj dal ale nakonec křesťanství za pravdu. Škoda, že křesťanství se po pár staletích institucionalizovalo. Jedna církev v určitou dobu měla takovou moc, že ovládla duchovní svět celé Evropy. Šíření víry se stalo šířením lásky k církvi. I zatoužila brzy církev i po moci světské. Nárokovala si majetek i právo na rozum. Měla dominantní politický vliv. Církevní schizmata, křížové výpravy a inkvizice, neměly nic společného s počáteční křesťanskou vírou a nadějí na lepší spravedlivější svět, ve kterém jsou si všichni lidé rovni, s nadějí kterou šířili křesťané ve filmu Quo Vadis. 72%(1.12.2010)

  • - Film byl natočen na motivy románu „Quo vadis“ z roku 1896 od polského spisovatele Henryka Sienkiewicze. (mr.filo)

  • - Kolbiště ve filmu byl Circus Maximus. (Maskati)

  • - Sluhu Ursusa ztvárnil Rafał Kubacki, reprezentant Polské lidové strany a zápasník Juda v těžké váze. (mr.filo)