Reklama

Reklama

Quo Vadis

  • Polsko Quo vadis
Polsko / USA, 2001, 160 min (Alternativní 135 min)

Obsahy(1)

Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)

(více)

Recenze (149)

wosho 

všechny recenze uživatele

Na evropské a hlavně na polské poměry odvážný počin v rukou starého matadora dopadl průměrně a oproti o 50 let starší verzi klasického Hollywoodu nemá moc šanci zaujmout. Herecky je film nevyrovnaný, jen Boguslaw Linda doopracdy hraje (má i velice zajímavou postavu Petronia). Předsatvitel Nera je spíše směšný, než nevypočítatelný císař (který ve skutečnosti nebyl tak černobýlí jak ho Henryk Sienkiewicz napsal) a milenecký pár je jen líbivý na povrchu. Výprava a technická stránka je naproti velice podařená)zvláště masakrování křesťanů lvi-zde narážím na dokonale natočenou scénu lva beroucí nemluvně matce. Celkově se jedná o bezvýrazný antický skorovelkofilm, který již teď zapadl do temnoty zapomnění. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Román jsem nečetl, ale tento snímek se mi rozhodně líbil (to ten "velkofilm" Polákům nepřejete, nebo co? :-D ) Já snad ani nemám, co bych vytkl, děj poutavý, výborná výprava a herci Michal Bajor (šílený Nero; pozn. to má být překlep, nebo co, že není napsán mezi herci, když je to 1 ze stěžejních postav? :-)) a Boguslaw Linda (v roli Petronia, který obratně bruslí na hodně tenkém ledě kolem císaře Nera podobně jako Oskar Schindler mezi nacisty) předvedli velmi dobré herecké výkony. ()

Reklama

BloodyVamp 

všechny recenze uživatele

Bohužel provařená kaše, která zklamává téměř na všech frontách. Díkybohu za několik sugestivních scén (křesťané v aréně) a skvělou Kaczmarkovu kompozici, která drží film na průměru. A za skvělý herecký výkon pana Michala Bajora v roli pološíleného císaře Nerona a sympatického Boguslawa Lindy coby Petronia. Pří dalším shlédnutí by musela jít ještě hvězdička dolů. ()

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Ale ano, tento film byl více podoben Sienkiewiczovu románu než ten z roku 1951. Je ale otázkou, zda to bylo k lepšímu. Vzhledem ke dvěma a čtvrt hodině, kterou měl film k dispozici, tak se domnívám, že ne. Lepší byl snad jen Petronius. Vše ostatní bylo horší... Ligia byla sice krásná a něžná ale nic víc. Eunice ani Poppaea nedosahovaly ani knižní předlohy ani výkonu (a krásy) představitelek z roku 1951... Vinitius byl sice mladší (a tím i více odpovídající předloze) ale rozhodně ne lepší (a ani krásnější ;-)) než Robert Taylor. A krásnější než moje představa o Marcu Vinitiovi? No, to už vůbec ne. Pěkněji, ale dost pochybuji, že i věrněji, byla natočena část o křesťanství. A tak mě zaujal především závěr, který nás vlastně dovedl až do dnešních dob. ()

sta odpad!

všechny recenze uživatele

Že to trvá tři tři hodiny, je dobrý v tom, že se člověk pěkně vyspí. Tím končí veškerá pozitiva. Celej film je neuvěřitelně špatnej, až se Sienkiewicz musí obracet v hrobě. A za ztvárnění hořícího Města měst by si režisér (a vlastně i všichni zúčastnění na tomto "skvostu") zasloužil velice bolestnou smrt. Velice dobrý způsob: připoutat ho ke křeslu jako chudáka Alexe a donutit ho sledovat tu jeho slátaninu až do konce. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (5)

  • Kolbiště ve filmu byl Circus Maximus. (Maskati)
  • Film byl natočen na motivy románu „Quo vadis“ z roku 1896 od polského spisovatele Henryka Sienkiewicze. (mr.filo)
  • Premiéra filmu ve Vatikánu proběhla za přítomnosti herců, režiséra a papeže Jana Pavla II. (mr.filo)

Reklama

Reklama