Zrození národa

Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. (21.01.2009)

Ať už jde o jakkoliv přelomový snímek (protiproudově dlouhý, drahý, pořádný střih, montáž, detaily - zatemňování...) akceptovat rasisusmus prostě nechci. Jasně že podle měŕítek doby byl v podstatě Griffith jedním z mnoha (většiny), ale to není omluva. Tedy pět za techniku, děj za odpad (alespoň druhou půlku) - v průměru tři. Liberty and union, one and inseparable, now and forever! (11.03.2010)

Veľkolepá trojhodinová koláž amerických dejín. Bohužiaľ rovnako neobjektívna. Griffith bol megaloman, využíval technické metódy a prostriedky, aké mu mohli ostatní režiséri iba v tichosti závidieť, ale z druhej strany, jeho Zrodenie národa dopláca (z pohľadu dejín filmového umenia) na nováčikovskú daň. Postavy sú jednorozmernými bábkami s jasným účelom rovnako ako snaha vyobrazenia "konzervatívneho výkladu amerických dejín". Nezaznamenal som moment, ktorý by to kategoricky (alebo aspoň z presvedčivého uhla pohľadu) odmietal. Zato ako nezáväzný historický sprievodca naprieč silno poznačeným 19. storočím ide stále o veľmi slušné remeslo, ktoré mi ČIASTOČNE pripomenulo Muža s Kinoaparátom (kde miesto paralelného priechodu bezprostrednosti denného života sovietskych obyvateľov tu máme spomínaný sled historických udalostí). Tiež ideologicky poznačené, ale svojim spôsobom historicky a archívačne prínosné. (09.06.2014)

Dodíval jsem se na to, ale popravdě řečeno - příliš velká bžunda to nebyla. Baví mne studovat dějiny kinematografie, ale koukat tři hodiny na poškrábaný, přeskakující obraz plný rasistické propagandy a dusného patosu je nad moje síly. Chápu a uznávám obrovský dopad, jaký mělo toto dílo na vývoj moderního filmu, jsem ale rád, že mám tento studijní úkol za sebou a mohu se věnovat záživnějším věcem. Plný souhlas s komentářem Chlupis. (07.03.2010)

Jeden z nejpozoruhodnějších a zároveň nejkontroverznějších filmů v dějinách. V době svého vzniku to musela být neskutečná bomba. Přestože se jedná o více než tříhodinový němý snímek, i dnes - bezmála po 100 letech od své premiéry je bez problémů koukatelný. Vděčí za to monumentální výpravě, důmyslné režii, autentickým kostýmům a bitevním scénám i podmanivé hudbě. Jedná se také o historicky první epický velkofilm, který používá rozličné střihové techniky. Na druhé straně nelze přehlédnout, že je to celé vlastně jedna velká rasistická a xenofobní propaganda, oslavující teroristickou organizaci Ku-klux-klan a nadřazenost bílého muže. Mám s tím podobný problém jako v případě starých sovětských snímků typu Křižník Potěmkin. Po řemeslné stránce tomu nemůžete nic vytknout, ale z ideologického hlediska je to hnus. Čestné místo v kronikách světové kinematografie nicméně Griffithově opusu můžeme jen stěží upřít. (21.02.2014)

O tom, jak je tento snímek kontroverzní, se napsalo asi dost. Ano, je rasistický. Co s tím dnes uděláte? Nic. Nemusíte ho propagovat. Já bych ale přece jen rád upozornil na jeho filmové kvality. To, jak jsou zde zobrazeny, provedeny a samozřejmě i nasnímány nějaké bitvy, je naprosto neskutečné. Kamera zde není jen statická, pohybuje se, což je přece jen docela novinka. Není to ale jen v tom. Na svou dobu je to neskutečně epické a jen pár let po Mélièsovi sledujeme scenérie, které jsou exteriérové, jsou zde nádherně široké záběry, stejně jako výborné záběry blízké, někdy je použito zastínění části kamery, pro lepší soustředění se na scénu, velmi často je pak snímek stříhán způsobem, který mu také dodává na dynamičnosti. Jasně, není to střih klipový, ale na svou dobu geniální. To, jak je zachycena vražda prezidenta Lincolna, to je naprosto dech beroucí, přimrazí vás to k dění ve filmu. Griffith a jeho kameraman volili skvělé úhly kamery, které ještě podtrhávají atmosféru. Navíc ty dynamické scény s kamerou na voze, to je na svou dobu opravdu paráda. Rasistické, ale pořád filmový klenot. (17.01.2014)

Griffithův "zlý film" není kotroverzní. Jen odráží to, v jaké zemi byl natočen. (11.12.2011)

Film s výrazně proti rasistickým vyzněním, kdy pokud si toto odmyslím, jde o celkem zajímavý počin, kdy se Griffith sice nevyhnul jeho klasickým šablonám ve vyprávění, tedy až přespříliš postav a dialogů, které většinou nemají žádný velký význam, na druhou stranu ta stopáž není až tak neúnosná jak by se mohlo jevit a snímek moc hluchých míst nemá. Jeden z těch lepších Griffithů. 65%. (31.10.2010)

3 hodiny je extrémne veľa na nemí film. Ešte keď sa k tomu pridajú 2 hodiny vaty tak to má zničujúce účinky. Priznám sa pozeral som to 2 týždne. Bolo to utrpenie. A hoci to malo silnú myšlienku a strhujúci záver koniec tie 2 hodiny nevykompenzoval. Zaujalo ma tu hlavne meniaca farba bielko čierneho obrazu. Každý interiér a exteriér mal vlastný odtieň to som doteraz nikde nevidel. Na ten rok dosť zaujímavý strih. čo stojí tiež za zmienku je fakt že tu hrali aj černoši. Avšak iba vo vedľajších úlohách. Negri ktorý mali nejakú významnejšiu rolu boli nafarbení belosi. Nemám ani potuchy prečo to spravili ale bolo to tak. Za vrchol považujem nájazdy kukluxklanu.... to bola paráda. (03.04.2014)

Film měl při svém uvedení ohromný úspěch, byl komerčním trhákem... Ale dnes je jeho realita jiná. Možná pro Američany má ještě nějaký velký význam, přece jenom pojednává o jejich historii, ale pro mě jako Evropana to zase tak objevné není. Pokud ho vezmu v kontextu doby (což je věc, jak by se měly filmy hodnotit), musím pochválit technické zpracování. Třeba bitevní scény byly dobré. Hudba se mi zpočátku líbila, ale když se stejné motivy opakovaly pořád dokola, docela mi to začalo lézt na nervy. Bohužel, dnes je více než tříhodinový němý film docela nuda a i já jsem se musela dívat na dvě etapy, abych to vůbec vydržela. Dnes jsem ráda, že jsem toto dílo světové kinematografie, které prostě musím vzhledem ke svému oboru znát, viděla, ale moc mě nebavilo a jen těžko se na něj podívám znovu... (15.06.2013)

The birth of the nation sa pravidelne umiestňuje v rebríčkoch kontroverzných filmov, jeho premietanie je zakázané v 13 z 51 štátov v USA a má rasistické podtext, ale...Ale má ho naozaj? Prvá polovica filmu je zobrazením amerických dejín od vypuknutia vojny Severu proti Juhu či Únie proti Konfederácii až po atentát na Abrahama Lincolna. V úvode druhej polovice AUTOR VARUJE všetkých divákov, že film nezobrazuje žiadnu rasu ani nikoho v súčasnosti (teda v roku 1915). Napriek tomu sa pred jeho premietaním konajú protesty proti rasizmu a podobne. V čom je vlastne druhá polovica kontroverzná? Iba v tom, že autor za rasistov označí černochov, volebné právo je odobrané bielym ľuďom, sudca Lynch je mulat a prenasleduje belochov, ktorý sa nakoniec zjednotia v Ku Klux Klane a bojujú za oslobodenie spod rasového prenasledovania zo strany černochov. Ak by boli ako rasisti vyobrazený belosi film by sa umiestnil všade na prvých miestach ako prelomový epický film, ktorý sa stal prvým historickým výpravným veľkofilmom. Keďže ale autor stavil na druhú stránku mince, jeho film sa stal zatracovaným. Z hľadiska filmového fanúšika film určil epický rozmer akým sa budú v budúcnosti uberať historické veľkofilmy. Z hľadiska etického poukázal na problém rasizmu či hrôzy vojny a jej následky. Podľa mňa sa jeho kontroverzii pripisuje zbytočne veľký význam. 1. januára roku 2020 v poradí 2020 komentár, ktorý som na tunajšej databáze uverejnil patril práve filmu The birth of the nation. (01.01.2020)

Mno takto ... z moderneho uhla pohladu brutalne rasisticky film, kde Americki cernosi su vykresleni ako ti pohlupejsi, zaostalejsi, vytvaraju nepokoje, Ku Klux Klan naopakj zachranuje belochov pomaly pred ciernym terorom ...... s odstupom vyse 100 rokov je to silne neobjektive ... ale do vseobecnehpo prehladu film rozhodne patri a ten rozhlad treba mat . 70 % (27.02.2018)

Jak hodnotit? Po filmové strance strhující, po myšlenkové a ideologické odporné... zvolim stred s konstatováním, že i tak se jedná o milník svetové kinematografie (22.10.2008)

Velkolepé, kontroverzné a nekonečne dlhé. Asi sa nemýlim, keď poviem, že sa jedná o jeden z prvých historických veľkofilmov. Za všetko hovorí ale fakt, že som dokázal prebdieť celú tú ukrutnú 3 a 1/4 hodinovú stopáž. Aj keď som mal v prvej tretine jednu slabšiu chvílku. Jeden postreh si neodpustím - prečo boli belosi natretí na čierno čiernejší ako samotní černosi? (19.02.2015)

První světový blockbuster. Obrovská reklama, prodej upomínkových předmětů, technické novinky (close-ups, fade-outs), a to vše aby si diváci vychutnali velkolepé bojové scény, milostné tokání, záchranu na poslední chvíli, historické postavy v historických chvílích... Z toho všeho vyplývá, že co se týče scénáristického umění, tak se Hollywood od tohoto filmu nikam neposunul. I dnes se standardizovaný scénář zaktualizuje technickými novinkami a pustí se do světa s halasnou reklamou. Takže když si odmyslíme kontroverzní pohled filmu přes rasismus, máme tu psychopatického zločince spřádajícího plány na ovládnutí země a chlípně toužícího po nevinné krásce, slabého intelektuála, který nedohlédne důsledky svého idealismu, a tak je potřeba síla a rozhodnost, kterou tu zastupuje dost pochybná organizace (ono cválat do otevřeného boje s maskou na obličeji zrovna o morálních kvalitách nevypovídá). Do toho nějaká ta romantika, cudné pohledy do očí, obětovaná nevinnost, která spustí boj... Mustru, který ustanovil Griffith v tomto filmu, se Hollywood drží už přes sto let jak klíště. (06.12.2020)

Tohle je jak hodnotit Riefentahlovou... Formálně dokonalý film, který využil spoustu tehdejších novinek, střihových a kamerových. Bohužel ten příběh o vzestupu Ku Klux Klanu je nepokrytě rasistický. Ale je třeba to brát i jako dokument svojí doby. Ale jinak dobré, možná trochu dlouhé. (30.12.2009)

Hodně kontroverzní a diskutovanej film, kterej mimo jiný výrazně přispěl ke vzniku druhý éry Ku Klux Klanu, zároveň ale taky strhující historickej velkofilm, kterej ve svý době nemá obdoby. Film má sice dost pomalej rozjezd a první polovině by vzhledem k celkový stopáži neuškodilo prostříhání, pokud ale tuhle část překonáte, dočkáte se velkolepejch válečnejch scén, napínavýho atentátu na Lincolna a tak perfektních záběrů nájezdů Klanu, až zamrazí. Griffith se už v desátejch letech nebál experimentovat s dynamickou kamerou a prolínáním záběrů a stejně tak zaujme i skvělá hudba. Ony bouřlivý reakce ohledně rasismu a velebení Ku Klux Klanu jsou určitě na místě, rasistický narážky se objevujou dokonce i v samotnejch mezititulkách a řada historickejch faktů je ve filmu překroucená tak, aby "negři" vypadali jako zločinci, který chtěj vládnout bílým. Tahle kontroverze je ale na druhou stranu podle mě na filmu to nejzajímavější, protože alespoň mě osobně začal snímek pořádně bavit až ve chvíli, kdy se na scéně objeví Klan. Pro někoho bude sledování Birth of a Nation určitě neúnosný, a to nejen kvůli svý délce, ale i kvůli svýmu vyznění, v americký kinematografii a u mě každopádně svý místo mít bude. (09.06.2011)

Exemplární příklad z historie filmu, který diváka nutí rozdvojit své vnímání - geniální forma s děsivým obsahem. Zpočátku jsem se obávala stopáže snímku, ale je tady tolik co sledovat, co vnímat, vstřebávat a učit se, že ani deset zhlédnutí by nebylo dost. Několikrát jsem se ubezpečovala, že jsem se nepřehlédla v roce vzniku. Typicky se jako prim formální stránky filmu uvádí použití křížového střihu v závěru fimu. Neméně podstatné je ale rovněž v této části zapojení kamery uchycené na auto - tedy jízdy - a docílení atmosféry vrcholu, kdy členové klanu zachraňují rodinu a dívku před ztrátou ctnosti. V mnoha momentech je skutečně namístě, aby divák rozpojil formu a obsah. Formu si nelze než užívat a hledat to, co film dělá filmem. Je nesmírně obohacující studovat ty zdánlivě nepatrné detaily, které ustavují krásu filmového média. Obsah je však skutečně děsivý - často se mi dokonce kradlo na mysl porovnání s Leni Riefenstahl. Na druhou stranu, jak se říká, že všechno zlé je pro něco dobré, platí to i v tomto případě - černé vůdce Griffithův počin vyburcoval k reakci a brzy se objevilo několik černých filmařů. (17.07.2014)

Rasistické (a přesto - až na výjimky - necenzurované). Vekolepé (s rozpočtem 110 tisíc dolarů na tu dobu bombastické; výdělek byl o cca 20 milionů vyšší, ale možná až 100 milionů - díky nespočítatelnosti vzhledem k prodeji práv, a tím se řadí k nejvýdělečnějším snímkům 20. století). Revoluční (výprava, střih, kompozice, stopáž...). Ovšem kamera stále prakticky furt statická (až na výjimky), což občas opravdu omezuje. Podle kritiků historicky nepřesné. I přesto je to zásadní a výborné. (23.03.2009)

Velkolepé, úchvatné, mistrovské, klasika. Vždy jsem chtěl, aby vyhrála konfederace a tento film ukazuje škaredý Sever :-) Ne, teď vážně, tento kus je opravdu nutné shlédnout, je převratný, je to revoluce. A věřím, že se u toho i nasmějete. Pravda, napadá černou rasu, ale už jen kvůli tomu mi přijde nesmírně zajímavý (chápej originální, ne myšlenkou dobrý), v dnešní době by si nikdo nemohl něco takového dovolit natočit. To už prostě nejde. Zdá-li se Vám film dlouhý, koukejte jako já na rozkouskovanou verzi po 10 minutách na Youtubu. (08.12.2009)