The Birth of a Nation
Zrodenie národa
Režie:
D.W. GriffithScénář:
D.W. GriffithKamera:
G.W. BitzerHrají:
Lillian Gish, Mae Marsh, Henry B. Walthall, Miriam Cooper, Mary Alden, Ralph Lewis, George Siegmann, Walter Long, Robert Harron, Wallace Reid, Joseph Henabery (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Dvoudílný epos natočený podle románu Thomase Dixona „The Clansman“ (1905) sleduje dopad občanské války na dvě rodiny: Stonemanovy ze Severu a Cameronovy z Jihu, z nichž každá stála na jiné straně konfliktu. První polovina filmu se odehrává od vypuknutí války až po atentát na prezidenta Abrahama Lincolna a závěrečná část se zabývá chaosem éry rekonstrukce po občanské válce. Režisér D. W. Griffith svým velkorozpočtovým a umělecky ambiciózním ztvárněním let občanské války způsobil revoluci v mladém filmovém umění. Přelomový němý film uvedený do kin v roce 1915 se stal prvním hollywoodským trhákem. Byl to nejdelší a nejvýdělečnější film tehdejší produkce a umělecky nejvyspělejší film své doby. Zajistil budoucnost celovečerních filmů i přijetí filmu jako seriózního média. Epos o americké občanské válce (1861–65) a éře rekonstrukce, která ji následovala, byl dlouho oceňován pro své technické a dramatické inovace, ale odsuzován pro rasismus obsažený ve scénáři a jeho pozitivní zobrazení Ku Klux Klanu (KKK). (Film Europe)
(více)Recenze (109)
NFR 1992 ()
║Rozpočet $110,000║Tržby USA $10,000,000║Tržby Celosvetovo $11,000,000║ ()
Ono to vůbec nebylo špatné, ale já prostě nedokážu zaujatě sledovat tříhodinový němý film, bez toho aniž bych se nudil. První hodina je těžce rozvleklá, v té druhé je už občanská válka a bitevní scény jsou fakt dobré, například moment když hlavní hrdina naláduje nepřátelské (seveřanské) dělo svojí vlajkou je fakt nezapomenutelný. Po občanské válce dostanou padoušští negři roupy a darebný, falešně zvolený mulat v jejich vedení chce s pomocí negrů ovládnout svět. Jenže hlavní hrdina si to nenechá líbit a s pomocí dalších statečných mladých mužů založí Ku Klux Klan a dá všem těm negrům pořádně na prdel, takže se dočkáme se monumentálního happy endu. Poslední hodina je fakt dobrá, dá se říct až výborná. Díky velkolepé dynamické hudbě jsem při nájezdech KKK měl fakt pocit "jo dejte to těm negrům sežrat". Celý film je navíc doplněn historickými komentáři a letopočty, dočkáme se i atentátu na Lincolna. S hodnocením je to těžké, ale volím tu hodně nižší variantu, protože když vás opravdu baví jen jedna třetina filmu (i když mistrná) je to fakt málo. Do hodnocení jsem nezahrnoval fakt, že jde o rasistickou propagandu, bral jsem to s nadhledem a párkrát jsem se fakt zagebil, jako např. u scény s inspirací image Ku Klux Klanu, když hlavní hrdina vidí malé bílé děti, jak schoulené do prostěradla straší malé negry. Ta scéna je fakt kouzelná. Takže berte, nebo nechte být, ale doporučuju spíš hodně trpělivým divákům. ()
První hollywoodský blockbuster mě oslovuje předně z důvodu své dějinné role a jak nehorázně hanebný je to ohnutí historie USA ve prospěch zhoubné "lost cause" mytologie, tj. film, co regulerně přiživil jižanský obavy z "negerskýho teroru" a měl neblahý účinek na kýžený progress práv černochů. Co jsem se kde dočetl, tak s řadou průkopnických technik to tu není až tak žhavý a bez milostné vaty bych se (3h dlouhá verze) klidně obešel, ale dílo je to sympaticky ambiciózní, působivé a náležitě dramatické i přes 100 let (!) od svého vzniku. Divácky vzato to tenkrát muselo být slušný zjevení, zvláště u pasáží jako vypálení Atlanty, akční obraz bojiště, či atentát na Lincolna. Nechci se tu příliš rozepisovat, ale kdo se chcete pohrabat v kontextu (je na místě), tak třeba to anebo tohle, ostatně ke druhé projekci mě přiměla přímo super knížka "The Mirage Factory", z 1/3 věnovaná právě životu G.W. Griffitha. ()
Vydržet se tři hodiny dívat na němý film je buď odvaha nebo bláznovství, každopádně kdo to vydrží, má můj obdiv. Z historického hlediska se jedná o přelomové dílo a v kontextu doby o největší počin své doby. D. W. Grifftih zde ukazuje válku Severu proti Jihu, která vyústila mj. ve zrušení otroctví. A o černochy, tedy negry, jak jsou zde nazývání, tu jde. Ve filmu hrají jak skuteční negři, tak běloši s mejkapem tak nedokonalým, že je hravě poznáme. Černoch je tu zobrazován jako zlo, které je třeba potírat a z tohoto hlediska se jedná o neoddiskutovatelnou kontroverzi, přestože film vznikl půlstoletí po zobrazovaných událostech. Ale na druhou stranu je třeba si uvědomit, jak to v Americe vypadalo ještě v 60. letech 20. století, vyhrazená místa černých v autobusech, atentát na Martina Luthera Kinga atd. Rasové problémy nejsou vyřešeny, přestože v čele USA právě stojí Obama. No D. W. Griffith by se asi divil, kdo necelé století stojí v čele národa, jehož zrod v tomto veledíle zfilmoval. Zrození národa je pro kinematografi významný film, ale tři hodiny je fakt moc a nebudu předstírat, že jsem se nějak moc bavil. Kritérium dnešních filmů je zcela jinde. Očima tehdejšího jasných pět, toho dnešního, který má o film skutečný zájem tři, "obyčejný divák Ordinace či Ulice", kterých je asi tak 99% by dal odpad. ()
Griffitova posedlost tvořením velkých filmů je chvályhodná, ale musel tak přeplácat i délku? Pochybné poselství raději ignorovat. ()
(1001) Film s dějem, který mě nezajímá, to by ještě šlo, ale film s dějem, který mě rozčiluje, tak to tedy ne. A tenhle film mě rozčílil docela dost. ()
Takový.... zvláštní film. Možná nejstarší dokumentární celovečerák. O čem je? "Svár započal, když byli přivezeni první Afričani. Omluvte prosím zobrazení krutosti války, kterou to vyvolalo. Hrdina Lincoln (naprostá adorace Jižany, zajímavé) tmelil národ zpět dohromady laskavostí k poraženým odpadlíkům. Proto byl zavražděn, aby mohl být Bílý Jih úmyslně uvržen pod knutu černého sajrajtu. Negři se posmívají bílým, a v nestoudné chlípnosti nabízejí sňatky běloškám. Ty raději volí smrt. Šlechetní rytíři Neviditelné říše (rozuměj Ku Klux Klan) napravují situaci spravedlivými soudy. I zaprodanci dříve věřící v rovnoprávnost negrů a mulatů nakonec prozřou. Národ kdysi rozdělený na Sever a Jih se spojí v obraně svého árijství. Již navždy jednotní a svobodní (toto heslo vždy podtrženo).".... No a to všechno byly doslovné citace. Na závěr úchvatná choreografie několika útoků cca 300 jezdců v kápích na koních za zvuků 2x opakované Jízdy Valkýr. Ano, závěrečných cca 40 minut je docela elektrizujících. Nicméně na prvních 2 a půl hodinách jsou trochu vidět plenky, které ještě kinematografie tu a tam nosila, a neexistence scénáře (no a bohužel tehdy bylo prestiží, aby měl film co nejvíc kotoučů -- ta stopáž je fakt drsná). ()
Na válku Jihu proti Severu mám jinší bijáky, i když jim možná Griffith vydláždil cestu. Za ten zbytek se tentokrát může jít i s celou svou filmařinou vycpat. ()
Rytmus filmu je silnejší ako príbeh samotný, ale charakter, najmä druhej polovice, naň nedovoľuje zabudnúť. Prečo ? Otvorená propagácia Ku-klux-klanu, ako záchrancu černochmi gniaveného juhu USA a ukázanie negrov (tak sú nazývaní v titulkoch), ako násilných, pudovo jednajúcich poloopíc, nenechá dnes, v čase vynútenej rasovej korektnosti, chladným asi nikoho. Viem pochopiť, že syn plukovníka Konfederácie asi nemohol konať a zmýšľať inak, pravda je však možno kdesi inde: niektoré zo scén naozaj prihrávajú teóriám, že Griffith celý ten prehnaný rasizmus myslel ako jeho výsmech. Vyvážené tempo podporuje prirodzené striedanie obrazu aj strihu v sprievode priliehavej hudby. Statické detaily tváre sú vzápätí zamenené za dynamické polocelky, či monumentálne výjavy bojov, ktoré akoby vystúpili z obrazov krajinárskych majstrov, individuálne osudy prechádzajú do zobrazení histórie národa bez akýchkoľvek násilných prepojení a naopak. Jedna z najzaujímavejších scén je priebeh atentátu na prezidenta Abrahama Lincolna v divadle. Forma celého opusu, prevratného diela kinematografie, zrodiaceho veľké príbehy bola vyprecizovaná vo vyše 600 krátkych filmoch (akýchsi cvičebných etudách), ktoré Griffith dovtedy nakrútil. Dospel tak k svojbytnému filmovému výrazu práce s kamerou, obrazom, strihom i hercami. Trojhodinový monument si zaslúži byť videným i dnes, a to napriek spomenutej kontroverznosti. ()
Možná nejvýznamější film americké kinematografie. To, že po ideologické stránce jde o neskrývanou špínu, je v tomto případě vedlejší. ()
Režisér a priekopník americkej kinematografie David Llewelyn Wark Griffith natočil v roku 1915 trojhodinový, čienobiely, nemý snímok "Zrodenie národa". Je to výnimočné, geniálne filmárske dielo. Nádherný, úchvatný, dokonalý film. Niečo tak perfektné, veľkolepé a strhujúce som už poriadne dlho nevidel. Tento historický titul ma pohladil po duši. Je to klenot, majstrovky vybrúsený diamant. Som z neho doslova okúzlený, nadšený a ohromený. Obrovský divácky zážitok. ***** ()
Těžko komentovat. Asi se k tomu postavím neutrálně. Ta délka je každopádně vražedná. Dívat se víc jak tři hodiny na němý film je masakr, ale přežil jsem to. A je to určitě zajímavý tehdejší dobový pohled na Americké dějiny od války severu proti jihu, přes zavraždění Lincolna, až po vznik KKK. Pochopitelně, že to je rasistické a tendenční, ale určitě ne nezajímavé a nemá cenu se pitvat v nějaký propagandě. Takhle to prostě v době vzniku viděli a tak je třeba k tomu přistupovat. Hodnotit to dnešní optikou je nesmysl.65% ()
Konecne som si tento (moralne zvrateny) kinematograficky milnik pozrel cely. A podobne ako napr. pri Triumfe vole alebo 10 dnoch, ktore otriasli svetom sa dokazem od posolstva pribehu odosobnit a uzit si to ako epicku lekciu filmoveho dejepisu. Asi zo mna nebude dobry slnieckar. Moj jediny problem je nakoniec v tom, ze vyse tri hodiny pozerat na vyse storocny film je predsa len trochu vycerpavajuce. 8/10 ()
Tak jo. Konečně jsem měl možnost vidět celevěčerní film starší než 100 let. Tenhle film se ale nedá brát vůbec vážně (protože propaganda) . Afroameričané jsou tady jasní záporáci (To určitě jsou) a členové kukuxlanu jsou hodní hrdinové (To určitě jsou) a vzhledem k tomu že se žádný afroameričan nechtěl takovému filmu zaprodat tak afroameričani hrají běloši s nabarveným obličejem. Jinak (vizuálně) je to ale krása do každého detailu. ()
Vyloženě jsem trpěl. Filmová nádhera, kterou vám přímo před očima znásilní samotný režisér. Faktem je, že se tak děje až v druhé půli filmu. Ta první, do smrti Lincolna, je sice také snůškou dobových stereotypů, ale především jde o heroicky tragické zobrazení bratrovražedné války Jihu proti Severu. Poté následuje, filmařsky prvotřídně natočený, rasistický propagandistický bizar. Ale co si budem... z historického hlediska, a nejen filmařského, jde o mimořádně důležité dílo. Podobně jako třeba "Triumf vůle". Nezavírejme před historií oči. Měla by nám je naopak otevřít. ()
Právoplatný král a předchůdce všech výpravných hollywoodských velkofilmů (kdepak Jih proti severu nebo Ben Hur), který v rozmezí 190 minut poutavě a bez zaváhání ukazuje a zároveň předvídá, jak má a jak bude klasická narace vést a neustále udržovat divákovu pozornost. Hlavně práce s mizanscénou a křížovými střihy je dovedena k dokonalosti a závěrečná hodinka, kdy příběh rovnoměrně graduje na třech vzájemně propojených frontách, je pak čirým příkladem nestárnoucí režisérské geniality. Bezpochyby největší a nejinspirativnější dílo prvních dvaceti let kinematografie, a už jako takové si plné hodnocení prostě zaslouží. ()
Nie. Jednoducho nie. Zrodenie národa si v živote celé nepozriem, stačilo mi pár ukážok, ktoré dali dokopy asi pol hodiny. Griffith je zručný režisér uplatňuje mnoho novátorských postupov, za to ho uznávam. Veľmi sa teším, kedy si pozriem jeho Intoleranciu. Ale tento inak významný film ma odpudzuje. A to mám kontroverziu rád (možno až príliš). Lenže film, v ktorom ku-klux-klan zachraňuje Ameriku pred barbarskými černochmi a žehná im k tomu Ježiš Kristus? Okrem toho pri nemom filme takmer neúnosná stopáž a ohyzdne teatrálny herci. Ďakujem, neprosím. ()
Ano jde sice o jeden z prvních celovečeráků, kterej byl svého času technicky na vysoké úrovni, ale prezentování černochů jako sexuálních úchylovů a ku-klux-klanu jako kladných hrdinovů zavání demagogickou stupiditou. Filmu byl přičítán rozvoj této sekty. Film mě znechutil. ()
Obecně... První americký velkofilm vůbec. To, co se o filmu říká, nemá s jeho skutečnou podobou nic moc společného (myslím ty kyzdy o tom, jak je to kontroverzní, rasistické a především inovativní - prosímvás, vždyť kontroverznější je i Forrest Gump... i když, možná je můj názor způsoben tím, že mi nebylo celý život vtloukáno do hlavy, že Lincoln byl svobodomyslný génij, Jenkíjové hodní a Jižani zlí, možná je to tím, že AOV vnímám coby Evropan jako žabomyší válku několika magorů, kteří se hádaj o tom, že nedokážou přijmout jednoduchá fakta, která jsme my za oceánem přijali už před desítkami let, a ještě se tím honosí jako svojí výhodou). Roztomile naivní jižanský pohled na americkou občanskou válku a její důsledky ve formě jakéhosi pokusu o filmový epos, ale je z toho jen první blockbuster v historii filmu. Ach jo.Podrobný přehled děje... Film začíná sérií scén ze života bavlnářské rodiny, názorně ukazuje (názorně myslím takovým tím debilním názorným způsobem, o kterém se ještě rozepíšu) pěstování bavlny, idylický život a rodinné tlachání (ano, film je němý), vztah mezi nimi a černochy, jejich útrapy, pak se chvilku pomlouvá Lincoln, pak se zmiňovaná rodinka chvilku veselí a pokračují v nezajímavém společenském životu, mezitím se zformuje něco jako vojsko, protože ten Lincoln je přece takový hajzl, že to my, hrdí jižanští bavlnáři s vytříbeným smyslem pro společenskou konverzaci, nemůžeme nechat jen tak. Jedna parta vojáčků, s patřičnou láskou vyprovozených ze svého jižanského domova, chvilku střílí do druhé, o které nic nevíme, čtou dopisy z domova a tak dále - prostě idylické válečné scenérie, natáčené zásadně s maximálně dvaceti herci - zde musím pochválit úžasné lokace a kameru, která se cituje dodnes. Tato drobná šarvátka představuje americkou občanskou válku. (Teď jsme někde v první hodině až hodině a půl filmu.) Ranění vojáčci ze zmíněné megabitvy (proč mají všichni obvaz zrovna na hlavě?) jsou v lazaretu ve vší počestnosti opečováváni svými rodinami a dalšími pršepichově oděnými dámami. Pak se zas chvilku pomlouvá Lincoln (je zajímavé, že dnes je přesně stejnými filmovými technikami zobrazován Hitler) coby šílenec, který svou protipřirozenou politikou celou válku způsobil, pak se zase chvilku chválí Lee coby důstojný, vznešený politik a válečný hrdina, u kterého se to Lincoln snaží si vyžehlit, čiže podepíší mírovou smlouvu. Pak nějaký chlápek donchuánovského zjevu diskutuje u domovních dveří s jižanskou lepou děv(k)ou, pak se zase pomlouvá Lincoln, a tak dále, pak nějaký magor toho zlouna Lincolna hrdinně zastřelí, zvolav přitom "sic semper tyrannis" (mimochodem, Lincoln ve skutečnosti nebyl zavražděn na žádném heroickém dramatu, ale na podprůměrné sentimentální komedii). Pak typicky griffithovské záběry na jednu rodinu, která ze smrti truchlí, a druhou, která se veselí, že je teď nejsilnější mocí v Americe. Pak dojde k ustanovení o zrušení otroctví, démonická mulatská služka praští talířem o zem a senátoři truchlí a rozhořčeně diskutují. Mezitím negři tancují a napadají vidlemi své pány. Zase scénky z lepší společnosti, rodinné tlachání, ovšem nechají občas diskutovat černošské sluhy, kteří spolu konspirují kouzelně naivním slangem. Dva negři se dokonce odhodlají pozdravit na ulici (!) bělošský pár (donchuán & děv(k)a z honorace, co se dřív objímali u dveří). Demagogický černý a posléze bílý řečník hovoří k černochům, bílého přeruší, ač má pravdu. Jiní dva magoři z honorace se líbají u jezera, ačkoliv se mezitím odehrávají první volby, kde mají ti bakaní černoši volební právo. Chvilka politických diskusí, potom černoši zlynčují bělocha (!). Náhodou je při těchto zmanipulovaných do kongresu zvoleno pár buranských černochů, kteří tam pijí whiskey a způsobí menší chaos. Bez souvislosti přecházíme do změti poulišních a domácích hovorů. Z nich je donchuán - ukáže se, že to je hlavní hrdina filmu - natolik unaven, že se jde odreagovat k řece. Tam uvidí, jak dvě bílé děti přechytračí dvě blbé černé děti, které je pronásledují - vezmou si na sebe bílé prostěradlo a udělají jim bubáka. Černé děti zděšeně uprchnou, donchuán to uzří a dostane spásný nápad. Založí Kukluxklan a bude v prostěradle strašit černochy. Pak se v podstatě zase nic neděje, jen magoři v prostěradlech a na bílých koních projíždí krajinou. (Přibližně tady končí druhá hodina filmu.) Otec té děv(k)y jí nechce dovolit, aby si vzala donchuána, pronesa památnou větu "Your lover belongs to that murderous band of outlaws." Děv(k)a je ale dojata jeho vlastenectvím a je jí ještě sympatičtější, než kdy předtím. Sčuchnou se někde u lesa, chvilku se líbají atd. atd. Děv(k)u, která je, jak se ukáže, druhou hlavní postavou filmu, při návratu z toho lesa přepadne zlotřilý negr, chvilku (tři minuty!) ji pronásleduje po docela hezkém lese, donchuán běží za nimi, snaživ se ji zachránit. Pozor, klíčový moment děje. Děv(k)a vystoupí, pronásledována, na skálu, a aby zachránila svou počestnost, skočí dolů dřív, než ji náš milý Afroameričan stačí pořádně znásilnit. Ke zdůraznění tragické absurdity použil Griffith scénu, na níž by mohla být hrdá i Rodinná pouta - děv(k)a padá svému počestnému kukluxklanskému milovanému do náruče, samozřejmě mrtvá. Počestný kukluxklanský milovaný kupodivu není nekrofil a proto nechá umírající děv(k)u umírající děv(k)ou, trochu jí, ještě než umře úplně, otře krev z ksichtu, aby ji mohl políbit, ztrácí čas tím, že ji nechá umřít na své mužné hrudi, a pak se teprve rozhodne pronásledovat afroamerického rádobyznásilňovače. Všichni truchlí, jen donchuán, který by měl v duchu správného patosu truchlit nejvíc, tiskne plakáty a snaží se děv(k)u pomstít. Černoši samozřejmě vrací úder, trošku si zaschůzují, porvou se s nějakými bělochy, kteří s tím nemají nic společného. Nějaký negr, možná ten rádobyznásilňovač, zastřelí jednoho z bělochů a ujede na koni, donchuán s kamarády ho ale statečně chytí a v bílých prostěradlech zlynčují, pak si zase trošku zatruchlí nad děv(k)ou a triumfálně projedou městem. Na znamení svého vítězství nechají mrtvého Afroameričana na schodech starostova úřadu. V průběhu této první spanilé jízdy vyvinou symboliku, založenou na skotské historii, zapálí si pár ohýnků, chvilku si v prostěradlech povídají, černoši šmírují, jak jim jejich lepé děv(k)y šijí mundůry s křížem, černí policajti několiok členů pozatýkají (protože Kukluxklan je z nějakého důvodu trnem v oku vlády). Kukluxklan se musí poprat s tím, že černochy podporuje policie i místní představitelé (to poprat myslím doslovně a ano, vypadá to dost divně). Ovšem prostý lid a farmáři se srdečně spojí s kukluxklanem proti ozbrojené soldatesce negr...Afroameričanů, která si říká polycyje. KKK mají všichni rádi a oni na oplátku všem pomáhají od černošského zla. Chvilka diskusí, jakýsi černochomil se pokusí svádět druhou děv(k)u, která s tím také nemá vůbec nic společného, málem ji znásilní (tj. políbí jí lemroucha), ona ale uteče. Mezitím na ulici vypukne šarvátka, kterou naši hodní hoši z KKK srdnatě vyřeší. Vůbec KKK se začíná profilovat jako jakýsi jižanský ekvivalent Rychlých šípů. Naopak černochy nikdo nemá rád, zvlášť když dělají takový bordel na ulicích. A všichni se o něčem dohadují, jezdí na koních, děsí se zlých černochů, trošku se i mlátí, občas se pokouší znásilnit v nepřesvědčivé a oproti pomalému zbytku trošku nevyváženě rychlé mozaice scén, ukazujících typické zlé činy černochů a dobré činy Kukluxklanu. Černoši prostě vše ničí - od mlýnů, po panenské blány, ale KKK (nemyslím Koalici pro Karlovarský kraj) je nakonec po menším procesí zachrání. Záběry na zlé činy (ta mozaika má asi deset minut) jsou porůznu prokládány identickým slavným záběrem na jedoucí hejno membrů KKK. Hraje k tomu nechutně veselá polka. A když jsou znova volby, Kukluxklanci od nich ty zlé negry hrdině odeženou. Závěrečný alegorický záběr jsem nepochopil, proto o něm pomlčím, evidentně to je nějaká metafora, kterou saksesfulní donchuán říká své druhé děv(c)e. Tím tříhodinové historické drama víceméně končí.Obhajoba hodnocení...Film je nepochybně co do scénáře velmi nápaditý, využívá důmyslnou symboliku (koťátka v úvodní scéně :-), kontrasty (jedny rodiny vojáků se veselí a druhé truchlí, tomu se říká dramatický kontrast) a kvalitní výpravu, umí také velmi dobře vytvořit ve filmu pocit majestátnosti, což dnes neumí skoro nikdo, nemohu také upřít, že založil některé postupy a techniky, které se užívají dodnes - zatímco celá řada jiných naštěstí zapadla, na svou dobu je také velmi kvalitní střih – přestože tato technická kvalita, podíváte-li se na libovolný film Georgese Méliese, není nijak závratná. Nevýhodou je nejen ukecanost filmu (titulky by v němých filmech měly být maximálně stručné a tam, kde se bez nich lze obejít, by to mělo být učiněno - to Griffith rozhodně nedělá a v podstatě bez všech mezititulků by se film bez problému obešel, ale tím víc mne štvou, navíc úryvky z historických knih, kterými autoři podklád () (méně) (více)