Gomora

Ta nejreálnější realita? Pravděpodobně ano! Tvůrci očividně dobře vědí, s čím a s kým mají tu čest, od první chvíle jsem prakticky zapomněl, že tohle vše je jen seriál, on totiž není, tohle je Camorra! Gomora je atmosferické dílo, jako tématicky velmi podobná Suburra, je tomu tak svým způsobem díky všemu podstatnému... Příběh je výborně napsán, není plný akce, naopak se tu například intrikuje, obchoduje a samozřejmě více zaměřuje na rodiny hlavních postav. Nejen hlavní postavy jsou trefně obsazeny, neznámé tváře s ideálním vzhledem dělají pro uvěřitelnost příběhu mnoho, navíc prakticky každý z herců podává bezchybný výkon. Prostředí (nejen) domovské Neapole opět pro tento druh seriálu dokonalé a díky výborné kameře i dokonale využité. Kamera působí často až dokumentárně, což zase atmosféře značně pomáhá. Fantastické jsou potom i noční scény, nebo ty akční, vše občas podporuje vhodně použitý filtr, či světlo. Gomora nemá kladné hrdiny, dnešní idealizování, či "vhodné přídavky do filmu", v ní najít nelze. Gomora je mafie v té nejreálnější podobě, také proto je nutné občas změnit oblíbence, životy některých hold nemají dlouhého trvání a když už ano, může se stát, že oblíbená postava udělá něco, co je už opravdu hodně za hranicí... zase realita. Co dodat? Vidět Neapol a zemřít! Více u jednotlivých sérií. 85% (13.08.2018)

Přiznám se, že původní stejnojmenný film z roku 2008 jsem kdysi se značným zklamáním nedokoukal do konce (možná to v budoucnu napravím). Tento seriál je však úplně jinačí kafe! Ti, kteří očekávají stoprocentně věrnou sondu do fungování Camorry a životě v dnešní Neapoli, budou možná malinko rozčarovaní. Seriál totiž v mnoha ohledech až příliš tlačí na pilu co se týče akce a dějových zvratů. Já to přičítám hlavně tomu, že není možné nacpat komplexní dílo do pouhých 12 padesátiminutových dílů (pokud toužíte po detailně propracovaném mafiánském seriálu, musím vás odkázat na geniální a ničím nedostižitelné The Sopranos - je však nutné počítat s 86 částmi). Gomorra stojí na napětí, syrovém zpracování, soundtracku a hlavně hereckých výkonech. Proměna Salvatoreho Esposita z obtloustlého, rozmazleného, ufňukaného a naprosto nemafiánského blbečka v ještě více nesympatického, za to však tvrdého a nekompromisního sviňáka, zasluhuje velké uznání. Konec dvanáctého dílu slibuje velmi slibnou druhou sérii, na kterou už teď netrpělivě čekám. P. S. Parádnější MILFku, než Mariu Piu Calzone, asi na obrazovce dlouho neuvidím :-D (05.01.2016)

K tomuhle seriálu jsem se dostal skrze film Suburra, kterej mě naprosto přejel jak několikatunovej vlak, tam nebylo co řešit. Tady je to v podobným duchu - je to drsný, tvrdý, bohužel asi i pravdivý (máte pocit, že to ani není fikce), dobře jsou vybraní herci i prostředí. Důvod, proč tomu dávám "jen" 4*, je ten, že to mělo v první sérii pomalejší rozjezd. Moc ze začátku nevíte, kdo, kde, co a proč, chytnul jsem se cca u 4. dílu (teda možná jsem taky natvrdlej, to nepopírám). Ale pak už to frčí až do konce, probíhá jeden zvrat za druhým a finále, resp. poslední dva díly, jsou tak strhující, že to líp vygradovat snad ani nešlo. Hrozně se mně líbí charaktery postav, který se v průběhu vyvíjí úplně jinak, než byste čekali (ten, kdo vás na začátku sere, tak mu na konci budete fandit a obráceně). Dochází k velice slušným zápletkám, který nečekáte, naopak jsem si několikrát říkal "hmm a teď bude tohle nebo takhle by to mohlo být" a ono to nakonec bylo úplně jinak. Takže první série vysoce nadprůměrná a teď jdu s dovolením na dvojku! EDIT 18.7.2016 Po druhé sérii zvedám hodnocení na plnej počet, protože je to tak nekompromisní jízda plná překvapení, že chvílema nestačím zírat. Jestli se to udrží v těhle chladnokrevných (ale nikoliv zbytečně nebo přehnaně) kolejích, je to adept na TOP seriál. I když vzhledem k italské produkci se to bohužel většího ohlasu asi nedočká. Tak snad to kluci z jihu neposerou. EDIT 29.12.2017 Kvalita zůstává velice vysoko, divák vůbec nemůže tušit, co se bude dít, kdo koho podrazí a kdo se s kým spolčí. Je to fakt dobrý! (18.06.2016)

Po zhlédnutí čtyř sérií musím konstatovat, že Gomora je bezesporu nejlepší seriál z mafiánského prostředí, jaký jsem kdy viděla. Přitom všechny série drží laťku kvality tak vysoko, že nedokážu říct, která se mi líbila nejvíce. Fascinující je, že tu vlastně není nikdo vyloženě klaďas, přesto jsem si vždycky našla někoho, s nímž jsem sympatizovala, než začal být ještě větší magor v zabíjení než ostatní. Maximálně mě ale zaujaly postavy Ciro Di Marzio a Genny Savastano. Většinou jsem fandila jednomu nebo druhému, takže když Ciro na konci třetí série odešel do věčných lovišť, myslela jsem, že čtyřka bude tak trochu o ničem. Můj předpoklad se naštěstí nepotvrdil a po několika dílech jsem si na Cira už ani nevzpomněla. Gennyho nový obchodní zájem a dění kolem Patrizie Santoro mi jeho nepřítomnost plně vynahradily. Celkově bych chtěla vyzdvihnout úžasnou autentičnost velké většiny scén, propracované charaktery hlavních aktérů i vesměs skvělé herecké výkony. Taky hodně ujíždím na ústředním songu, který seriálu až neuvěřitelně přidává na atmosféře. (12.07.2020)

Jako první mě napadlo, že členové Camorry nemají vkus. Teplákovku pokládají za společenské oblečení, v domě je pozlacené všechno od rámu televize po záchodovou štětku a kdo nemá v uchu diamantovou náušnici, jako by nebyl. Pak se děj rozběhl a já jsem podobné úvahy pustil z hlavy. Neapolská mafie je parta opravdu drsných chlapů, kteří žijí podle svého vlastního kodexu. Ten stojí na třech pilířích - loajalita ke klanu, láska k rodině, víra v Boha. V tomto pořadí. Vše ostatní je slabost. Zapomeňte na Kmotra a jeho téměř romantické líčení mafiánských praktik. Gomorra ukazuje podsvětí v celé jeho syrovosti, odpornosti a nekompromisnosti. Pro spoustu lidí to může být problém, protože se není s kým ztotožnit. Všechny postavy jsou záporné, nemorální, špatné a jejich neúspěch je zisk pro společnost. Vtip je v tom, že sledujete "svoje" zlé bojující proti zlým, jejichž příběh neznáte. Postavy si tuto ironii pochopitelně neuvědomují, při pohledu zvenčí je ovšem nepřehlédnutelná. Gomorra je těžko stravitelná, jak pro svou morální relativitu, tak pro svůj občas až dokumentární styl. Nedává odpovědi, neidealizuje ani neodsuzuje. Nezúčastněně popisuje tu část společnosti, kterou by většina lidí pro svoje vlastní dobro nejraději sprovodila ze světa. Díky vynikající atmosféře, skvělým hereckým výkonům a zdrcujícímu ději je ovšem vysoce návyková. (11.10.2016)