Gomora

„MUSÍME SE DÁL ROZŠIŘOVAT. DO MELITA, CAIVANA, ARZANA, VŠUDE MUSÍ POCHOPIT, ŽE JSME TAM MY…“ /// Hlava rodiny Pietro Savastano se snaží vrátit postavení italský mafie v Neapoli tam, kam za starejch časů patřila. Můžeme celkem podrobně mrknout na praktiky, takže by seroš mohl sloužit i jako manuál nejen pro mafiány, ale i bílý koně. Zjišťuju, že mafie se taky potýká s nedostatkem kvalitních lidí. Nejedná se o žádnou gangsterku, spíš jde vo dramatickej počin „ze života“, kterej hodně zvedají (asi tak 3) závěrečný díly. Baví mě sledovat, jak „věci“ fungujou. Třeba ve vězení. Ale vocenil bych větší promakanost postav. Mohli by vzbuzovat aspoň nějaký emoce. 3a½!. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2006 napsal Roberto Saviano, číst nebudu. 2.) Potřebuju zjistit, jestli místo mě může doma šéfovat mladej. (…a kolik je macešce?... – sorry, blbá votázka. Hlavně nestří…jau) 3.) Thx za titule „panot“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (31.10.2015)

Divíte se, proč mám v desítce právě Gomoru? Tahle bezútěšná, fascinující sonda do neapolského podsvětí uštědří bláhovým milovníkům corleoneovské romantity ránu mezi oči a nechá je válet mezi stříkačkami na místní skládce. Má ovšem sílu shakespearovké tragédie v tom nejsyrovějším podání. Chvílemi mi přišlo, jako bych se ocitla zpátky na rodném chomutovském sídlišti v 90. letech, včetně onoho ústředního drugdealerského paneláku (verzi od nás se říká Experimenťák). Akorát ta náboženská procesí se tam teda nedržela. Ale vážně, bez debat jeden z nejlepších a nejostřejších evropských seriálů. Pokud jste se mu zatím vyhýbali, zatněte zuby a jděte do toho. (10.06.2021)

Před pár lety jsem viděl film Suburra od režiséra jménem Stefano Sollima. Byl jsem z něj nadšený a jméno režiséra jsem si zapamatoval a přidal si jeho seriál Gomora do chci vidět. První série byla fantastická. Opět se podařilo vytvořit především výtečnou atmosféru, která je sice značně depresivní, ale také dle mého velmi autentická. Režisér ze skvělých prvků (hudba, obsazení, herecké výkony, správný mariánský příběh) dokázal stvořit perfektně fungující celek, který dokáže postupně diváka vtáhnout a místy doslova přikovat k obrazovce. Uvažoval jsem i o maximálním hodnocení a s chutí si pustil i druhou sérii. Ta se z počátku rozjíždí pomaleji a místy mi přišlo, že ji tvůrci uměle natahovali, což se pro mě jevilo jako vůbec první výtka. Postupně se ovšem všechno rozjelo, aby i druhá série nabídla perfektní gradaci. Možná to vyzní jako protimluv, ale přesto, že se mi první dvě série nakonec velmi líbily, vyvolaly ve mně vlnu emocí, přinesly spoustu nezapomenutelných postav a vtáhly mě svou výtečnou atmosférou, tak se do dalších sérií už nepustím. Za prvé, projekt opustil režisér Stefano Sollima a hlavně se obávám snahy o zbytečné natahování úspěšného projektu a o klasickou šablonu „bylo to úspěšné, tak to budeme opakovat tak dlouho, dokud to bude vydělávat“. Toho se dočkat nechci. Také většina postav už tam vlastně pokračovat nemůže. Proto sledování ukončím skvělým hodnocením těsně pod maximem a s dobrým pocitem, že jsem viděl perfektní seriál, který se druhou sérií svým způsobem velmi dobře uzavřel. (23.02.2024)

Ač nejsem žádná velká fanynka mafiánských posezeníček, tenhle seriál je naprosto skvěle postavený - a to hovořím o všech čtyřech sériích. Rozjezd je vždy pomalý, tempo zdánlivě hlemýždí, ale posléze natolik drásavé, že vás předkládané osudy a jejich dilemata, rozhodně nenechají chladnými. Násilí je tam sice jaksi z definice na denním pořádku, ale není samoúčelné, vždy je v rámci příběhu a logiky. Celou dobu sice sledujete zločince, ale dostanou se vám pod kůži. (08.11.2019)

Popis tejto serie je spoiler jak sviňa :)...Ale nevadí treba uznať že taliani a mafianske filmy či seriály sú iná liga a Gomora je ukážkový príklad. Update: Prvá séria je jednoznačne za plný počet. Dianie vo väzení a charizma Dona Pietra ktorý vždy keď je v zábere má to grády. Postupne sa ale vytráca a nastupujú vedľajšie postavy a druhá seria je už najmä o Cirovi a jeho "skupine". Je to už o poznanie slabšie ale stále to ma silne momenty a nechýba ten pocit neistoty. Žiadna postava už nemá istotu že neskončí s gulkou v hlave...Oproti brutálnej Gomore je Kmotor už len romantický príbeh pre pamätníkov. (05.11.2017)