Režie:
David OndříčekKamera:
Štěpán KučeraHudba:
Beata HlavenkováHrají:
Václav Neužil ml., Martha Issová, James Frecheville, Robert Mikluš, Jiří Šimek, Milan Mikulčík, Jaroslav Plesl, Jiří Rendl, Filip Březina, Štěpán Kozub (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Australský rekordman Ron Clarke přijíždí v pohnutém roce 1968 do Prahy za legendárním běžcem Emilem Zátopkem, jehož bezmezně obdivuje. V rozhovorech Rona s Emilem se děj filmu retrospektivně vrací do stěžejních momentů atletova sportovního i soukromého života a spojuje se v komplexní portrét muže, jenž neztrácí tempo ani poté, co jeho poslední závod skončí a jenž dokáže bojovat nejen na atletickém oválu. Film vypráví o nezlomné síle vůle, která dodnes inspiruje tisíce sportovců po celém světě. A také o jedinečném vztahu dvou lidí – Emila a Dany Zátopkových – kteří navzdory všem překážkám spolu strávili celý život. (Falcon)
(více)Videa (3)
Recenze (548)
Už dlouho jsem neviděl film, který se na konci tak rozpadne jako Zátopek. Je to ve velké míře tím, že to je zbytečně chytrý film, kde filmaři rozjedou několik relativizujících motivů, ale nakonec si vzpomenou, že chtějí, aby konečné vítězství v závodě emocionálně vyřešilo všechny problémy, protože to tak sportovní filmy dělají, i když před tím Zátopkovi všichni dvě hodiny vtloukali do hlavy, že takhle to nefunguje. Nepochopil jsem, proč tam byla dějová linka z osmašedesátého - asi aby mohl Emil pronášet facebooková moudra, co není potřeba funkčně zasadit do děje, i když ten čas žalostně chybí organičtějšímu vývoji vztahu manželů Zátopkových, který můžeme nějak cítit jen proto, že ho charismatická Issová nahlas popisuje. Zátopek mě v mnoha ohledech mile překvapil, Ondříček ale nevěří v inteligenci publika, aby dokončil světový film, který načal, a utíká k typickému provinčnímu filmu o národním hrdinovi, kde všechna ta relativizace v průběhu nakonec nemá žádný smysl a je jen estetickou kudrdlinkou. Jak říkám, vlastně je to mnohem víc, než jsem čekal - je to první Ondříčkům film, po kterém mi přijde, že se je o čem pořádně bavit. ()
Zátopek na první pohled zaujme dobrým castingem. Herci nejsou úplně dvojníky existujících lidí, ale hodně se jim přibližují a obzvlášť Václav Neužil evidentně kvůli roli hodně dřel. Všechny postavy jsou díky scénáři i hercům fajn, což je u takovéhleho sportovního dramatu potřeba. Film má super rozjezd a hodně dlouho je to slušná jízda, ale ke konci se začne trochu rozpadat. V závěru nás čeká třeba výborně natočený slavný Zátopkův maraton, ale z nějakého důvodu to vyvrcholení není prostě ono. Možná je to tím, že vidíme ve filmu dvě časové linie, z nichž ta mladší ukazuje Zátopka v době, kdy jeho sláva upadá a přesto je i mentorem amerického běžce na návštěvě. Na olympiádě i ke stáru je sice vítězem, ale s velkým ALE - týká se to jeho životní lásky a vypomáhání komunistickému režimu. Určitě nevadí, že film ukazuje i stinné stránky Zátopka, ale nějak se mu nedaří nám poskytnout nějakou tu opravdovou katarzi či něco, co sportovní filmy tohoto typu mívají. Každopádně je Zátopek zábavným a velmi sympatickým filmem. (8/10) ()
"Nesmí to být nuda. Nesmí to být vězení." Ondříčkovi se podobně jako Ševčíkovi před pěti lety s Masarykem podařilo natočit životopisný film, jenž by zcela v pohodě ustál porovnání se zahraničními snímky. Z technického hlediska jde o audiovizuálně dobře uchopený film, který nepůsobí lacině a veskrz ani kýčovitě. Herecké výkony si zaslouží pochvalu - od zdánlivě přitroublého Neužila, přes zásadovou Issovou, až ke grázlovitému Miklušovi. Našlo by se pár scén, které byly, ehm, zvláštní ("Ach, Ťopko, Ťopko!" či Zátopkova lekce koupání následovaná Clarkovým prozřením), nicméně ty se v porovnání s kvalitním zbytkem snímku ztratí (v davu). Nejvíce mě asi dostala scéna s vysíleným maratonistou. Poetická a na první pohled nezapadající vize s domorodcem měla nakonec své opodstatnění a "kouzlo". P.S. "Když nemůžeš, přidej!" ()
Je to skvěle natočené i skvěle zahrané, ale stačí to na zápis do diváckých srdcí? Za mě úplně ne, protože coby celek je Zátopek nesourodý a emočně slabý. On toho totiž David Ondříček se svým týmem naťukne docela dost, ale neklepne do dostatečné hloubky. O tom, že po výpravné stránce jede na maximum a retro stylizace (dobové rekvizity, burácející stadiony) funguje výborně, se nebavme. Emil makal ve zlínské obuvnické továrně, byl to takový prosťáček, který dostal příkazem, že musí jednorázově na dráhu. Překvapivě urval druhé místo, sledujeme tak jeho další stěžejní atletické kroky až do nezapomenutelného vrcholu v Helsinkách (1952). K jeho kariéře se vracíme díky návštěvě australského běžce v osobní krizi v roce 1968, který svůj vzor přijede do Prahy okupované Sověty navštívit. Ve velkém je tu samozřejmě vztah s Danou, s funkcionářem mnoha tváří, otřeme se o politiku, o problematiku rodičovství vrcholových sportovců, o rozdíly mezi mužským a ženským výkonem… Jenže to všechno jen naťukneme. Tvůrci nám předkládají, že mezilidské vztahy jsou pro něj na vedlejší koleji nebo že se závodů nehodlá jen zúčastňovat, ovšem pak přijde odlet na Emilovu vrcholnou akci, přičemž se postaví za kamaráda a projeví se jako osvícení chlapík pevných zásad. S Danou se rádi škádlili i báječně doplňovali. Pak ovšem přijde mráček skrze děti (na lyžařském svahu), dál ale s motivem nepracujeme, v současnosti (1968) nicméně vnímáme náznak partnerského odcizení, pak se ale Dana najednou zjeví a usmaží vajíčka. Ačkoliv ze společných scén Neužila s Issovou dýchá autenticita a jakékoliv zápolení při vbíhání do zatáčky je prostě výtečně natočené, ocenil bych prostě cokoliv navíc, co odděluje dobrý film od skvělého. I třeba víc temnějších tónů (motiv plakátového chlapce systému měl dostat víc prostoru než linie trápícího se australského rekordmana). Že byl Zátopek výjimečný atlet, jsem věděl i dávno před projekcí. ()
Emil Zátopek byl bezesporu výborný, houževnatý sportovec, který dokázal v životě mnohé. Ale také byl zapálený komunista, spolupracovník StB, který sice po roce 1968 dostal přes prsty, ale to jeho přesvědčení pořád zůstalo. To mi vůbec nevadí, vadí mi jen způsob, jak je v celém filmu vyobrazen. Vlastně jako hrdina, vesměs kladná postava a když si vzpomenu na jeho rozhovor z roku 1984 jak hájí bojkot olympiády v USA je mi z toho tak nějak smutno. Přesně podobně jako v Masarykovi, nebo Palachovi. Komplikované osoby, které jsou nám filmově servírovány převážně, jako hrdinové, ale při bližším a důkladnějším zkoumání jejich životopisů zjistíte, že to takhle (možná) ani nebylo. A nezachrání to ani přesvědčiví herci a výborná výprava, protože ta nejdůležitější věc a to vykreslit úplný a pravdivý charakter tohoto báječného běžce David Ondříček prostě a jednoduše nedokázal. Aspoň podle mého velmi skromného a subjektivního názoru. ()
Galerie (29)
Photo © Lucky Man Films / Julie Vrabelová
Zajímavosti (53)
- Film podpořil Státní fond kinematografie částkou 15 milionů korun. (ČSFD)
- Bronzového kanoistu Alfréda Jindru si zahrál kajakář a olympijský medailista z LOH v Londýně 2012 Vavřinec Hradílek. (dobrota128)
- Vlak, kterým Zátopek (Václav Neužil ml.) cestuje do Berlína, nemohl v té době existovat. Vagóny, které jsou v soupravě, byly vyráběny až v 50. letech v Tatře Smíchov. (Fi.Lip)
Reklama