Hlas pro římského krále

1. Scénář byl jako body vybrané z životopisu Karla IV na Wikipedii. 2. Ten životopis na Wikipedii se lépe čte. 3. Bez současného listování Wikipedií se v tom zle orientuje. 4. Herecké výkony slabší. 5. Karlovi bylo v čase příchodu od Čech 17 a to třicátník Kryštov Hádek prostě nedává. 6. Mohlo být hůř. Děj se drží životopisu Karla na Wikipedii docela přesně. (26.01.2018)

Snaha natočit historické drama s asi tak dvaceti komparzisty vyznívá vysloveně trapně a to navzdory tomu, že těch pár (a to doslova) bojových scén není natočeno nikterak špatně. Špatné většinou nejsou herecké výkony. Tím ovšem veškeré klady končí... Podivné je nechronologické řazení scén, při nichž děj skáče do roku 1333 a pak zase do roku 1346 a 1331, 1346 a tak všelijak podobně. Divák dokonce možná ani neodhalí, že se dějem filmu od počátku postupně prolíná pouze jedno konkrétní zasedání kurfiřtů, na němž byl Karel zvolen římským králem. Ostatně i bez toho je děj tak zamotaný a zmatený, že se v něm mohou orientovat snad pouze ti, kteří si dopředu nastudovali Vita Caroli. Podobně bezzubá je i výprava, respektive výběr lokací. Že zkušenější divák bez problémů poznává drtivou většinou míst by nevadilo, kdyby podstatná část z nich nepocházela zpravidla z doby o sto či více let mladší. To už zase neměla Česká televize na odborného poradce, nebo je to (už zase) na Kavkách vlastně všem upřímně jedno? Století sem, století tam... Vcelku pochopitelně anachronický byl i zvolený jazyk, ale uznávám, že film natočený ve směsi středověké němčiny, francouzštiny, italštiny a sem tam i latiny a možná i češtiny by patrně nebyl moc srozumitelný a titulky jak známo diváci v české kotlině neoblibují. Já ovšem zase neoblibuji historické filmy, asi proto, že jsem historik... Jen na okraj dodávám, že by českým šovinistům použití adekvátního jazyka patrně odhalilo pro ně nepříjemný fakt, že Karel vlastně Čechem zase až tak moc vlastně nebyl... Suma sumárum, "Hlas pro římského krále" je skoro stejný trapas jako "Jan Hus", pouze je historicky o chlup věrnější a na druhou stranu má ještě o dva chlupy horší výpravu. Jak už tu někdo napsal předemnou: "když na to nemám, tak to netočím"... Celkový dojem: 55% (16.05.2016)

50 %. Začnu tím lepším a to je fakt, že kostýmy jsou v tomhle filmu krásné, kamera sem tam taky, pokud tu někdo umře, tak skutečně vidíme krev (na rozdíl od starším televizních inscenací), a Stanislav Majer je jako Jan Lucemburský vážně dobrý. Nad Hlasem pro římského krále ale jinak šťastná hvězda nestála. Tvůrci si měli především přiznat, že důležitých úkolem při realizaci historického filmu je zjednodušovat, škrtat, vypíchnout to důležité, a že historická fakta mají v tomhle případě sloužit dramatu, ne ho zabíjet. Pokud to nedokázali, měli radši natočit dokument. A pokud jim tak ležela na srdci historická věrnost, měli ostatně Voříškové pořídit blonďatou paruku a vypustit Karlův most v roce 1333 a duchy na Pražském hradě. V Hlasu pro římského krále po sobě postavy metají tituly a citáty z Wikipedie a je to stěží snesitelné, když to dělá špatný nebo průměrný herec. Přitom právě dialogy a interakce postav jsou tou správnou cestou, když si nemůžu dovolit okázale rozhazovat na výpravu filmu. Pokud tohle měl být dárek k sedmi stým narozeninám největšího českého vladaře, tak ho Česká televize moc neuctila. (20.05.2016)

Hlas pro římského krále je něčím, co bych ve sportovní terminologii označil jako rozpačitou výhru. S čím jsem spokojený, je styl vyprávění. Karel přijíždí na volbu římského krále a zatímco shlíží do údolí Rýna, vzpomíná na všechny zásadní okamžiky svého života, což se prolíná s jednáním kurfiřtů. Problém je, že Křístek chce na malém prostoru ukázat všechny důležité epizody od Karlova dětství přes tažení v Itálii až po chvíle, které vedou k jeho nastolení na říšský trůn. Celkově to pak působí až příliš zkratkovitě a divák, který se historií příliš nezabývá, v tom může mít docela maglajz. Notabene dvě nadpřirozené scény sem vůbec nezapadají. Vidění v Terenzu bych ještě jakž takž dokázal skousnout, protože se zakládá na Karlových vzpomínkách, ale strašidlo na Hradě bylo moc. Pobavila překvapivě kvalitní a krvavá bojová scéna. Taková v naší televizní produkci nejspíš ještě nebyla. Co se výpravy týče, tak tady není ČT moc co vyčíst. Brali to, co bylo k dispozici a i když některé lokace do Karlovy doby nepatří, dá se nad tím mávnout rukou. No a pak tu máme to nejožehavější a totiž výběr herců a ztvárnění postav. Předně je problém fakt, že jednotlivé postavy nemluví, ale většinou deklamují, což místy leze na nervy a ačkoliv se to dá přežít, celkový dojem to kazí. Kryštof Hádek jako mladý Karel ještě ujde, i když člověka zarazí, že ve čtrnácti vypadá stejně, jako ve třiceti. Spokojený jsem i s Hanou Vagnerovou v roli Elišky Přemyslovny a jen mrzí, že nedostala trochu větší prostor. Naopak Voříšková coby Blanka z Valois byla na můj vkus až příliš prkenná a moc mi neseděl ani Geišberg v roli Balduina Lucemburského. Majer pak zahrál klasického středověkého neurvalce, což by sice sedělo na leckterého tehdejšího šlechtice či krále, ale rozhodně ne na Jana Lucemburského. A protože tenhle slepý král je můj nejoblíbenější český panovník, smiřoval jsem se s jeho podáním jen těžce. Historická hodnověrnost je relativně vysoká, ale sráží jí plán, který Jan s Karlem vymysleli a který byl směšný a stejně tak jsem kroutil hlavu nad kurfiřtským sněmem, jenž se snažil navodit zdání, že všichni volitelé nejsou již dávno podplaceni. Právě zákulisní jednání mělo dostat větší prostor a je velká škoda, že scénáristé vynechali rozhovor mezi Janem Lucemburským a Habsburkem Albrechtem Chromým. Závěrem bych ještě dodal, že u Kresčaku král Jan nestál ve středu prvního útočného šiku, ale s největší pravděpdobností velel zálohám na levém křídle. 55% (16.05.2016)

Co napsat!? Mám rád výpravné historické filmy (o to více, když jsou tuzemské výroby, ale musí být srozumitelné. Dějová roztříštěnost, pasáže přeskakující z jednoho období do druhého, na obrazovce velmi krátce zobrazené letopočty a místo konání děje v sice pěkném, ale poměrně nečitelném snad gotickém písmu nedovolovaly dostatečnou orientaci v časoprostorové mozaice dějů. Pochválit mohu výpravu, kameru, snad i herecká podání. Bohužel zbytek byl vytvořen zmatkovitě, pro diváka nepřehledně a mnohé podstatné skutečnosti o životě Karla IV. byly zcela vynechány. Natočit film v celkové délce pouhých 104 min vyžaduje od scénáře podrobně rozebrat celý život tohoto panovníka, vytyčit nejdůležitější rozhodné body jeho života a ty (pouze ty) do filmového děje vsadit. Museli jsme však sledovat pouze jakési neurčité náznaky (diváku domysli si, nejsi přece hloupý), které jistě většině diváků plně neznalých faktů o životě Karla IV. naprosto nic neříkali. Za sebe mohu napsat, že jsem se alespoň trochu před zhlédnutím Hlasu pro římského krále s jeho životem seznámil. A přesto jsem při sledování tápal a občas nechápal. Kde jsou ty časy, když točil historické filmy Otakar Vávra. Najde se někdy někdo, kdo se Vávrovi alespoň trochu přiblíží? To je můj názor a jak tak čtu jednotlivé komentáře, nejenom můj. Nejsem ten, který apriori odsuzuje české filmy, ... když však není filmařská kvalita, není ani dobré hodnocení. Bohužel, moc mě mrzí, že se to nepovedlo. Třeba příště. (16.05.2016)

To jsem měl teda trošku větší očekávání, než skvělou výpravu a čtyřipět scén s Voříškovou. Pravda je, že zmapovat život Karla IV. by ve filmu trvalo setsakra dlouho a proto se film musí vypořádat pouze se zápletkou mladého Karla (Kryštof Hádek) a jeho složitou cestu nejen na Český trůn, ale i Císařský post. Na tuzemskou tvorbu to má super kostýmy i výpravu. Rychlý střih a přeskakování děje mi naopak nesedí. Moje oblíbená Terezka Voříšková se na scéně nikdy moc dlouho neohřeje. Svým skvělým kostýmem rozjasní scénu, aby vzápětí hned opět zmizela. Dějově mně film moc nezaujal, naopak mi přišel docela dlouhý a natahovaný. Finále se mi naopak líbilo. (50 %) (29.01.2017)

Okolnostem života Otce vlasti předcházejícím jeho usednutí na trůn Svaté říše římské filmařsky zatím prostor věnován nebyl, a proto mě velmi těší, že u příležitosti významného výročí došlo k nápravě. Je to totiž velice zajímavá látka do značné míry odhalující příčiny pozdějšího císařova počínání. Televizní ztvárnění se zaměřuje na politickou stránku a důraz klade především na samotnou volbu a na to, co k ní vedlo. Činí to formou dramatu, místy připomínající spíše inscenaci, která cílí hlavně na historickou přesnost, než výpravný snímek okouzlující svým epickým hávem. Velmi dobré jsou herecké výkony a pochvalu zaslouží krásné lokace. Děj není nijak zvlášť komplikovaný, i když místy působí trochu zkratkovitě, a jeho podání střídáním časových rovin mě nijak nerušilo, ani mi nepůsobilo problémy v orientaci. Je ovšem poměrně velká škoda, že se na podobné projekty nenajde nějaká ta koruna navíc, a tím nemyslím korunu královskou. 70 % (18.05.2016)

Nepřehledné, laciné, dehonestující. A hlavně Hádek je pro tuhle roli úplně špatně. (17.05.2016)

Tak významný panovník a tak bezvýznamný film o něm. Atmosférou je to spíše štědrovečerní pohádka. Žádné drama žádné emoce, jen poněkud matoucí a dramaturgicky ne zcela ujasněný popis historické situace. K tomu nevýrazné herecké výkony, snad s výjimkou Stanislava Majera. Zdá se tedy že se u českého filmu nenajde kapitál pro opravdu důstojný historický film. (15.05.2016)

Na začátku musím říct, že film si zaslouží daleko lepší hodnocení z toho důvodu, že na české poměry je to velmi nadprůměrně zvládnuté a taktéž jsem se zde dozvěděl mnoho užitečných informacích o Karlu IV. Je pravda, že některé chvíle zde bily do očí, ale to z toho důvodu, že film neměl bůhvíjaký rozpočet. Kryštof Hádek svou roli docela zvládl, ale jeho starší bratr roli Jana Husa zahrál lépe. Člověk, který držel kvalitu celého filmu na vysoké úrovni, byl samozřejmě skvělý Stanislav Majer v roli Jana Lucemburského. Musím pochválit i toho člověka, který vybral hudbu, která se do doby 14. století přesně hodila. To, co jsem od filmu čekal, se mi splnilo. Za mě dávám 75% (16.05.2016)

Opusťme touhy po režijních monumentech božského Scotta a Camerona a vraťme se do naší rozkvetlé zahrádky v české kotlině. Nezbývá než poklona úsilí tvůrců, kteří se snaží vyprávět o předvečeru Zlatého věku naší země. Přimlouval bych se i za natočení druhého dílu tohoto historicky-dokumentárního dramatu. Samozřejmě hvězda navíc pro povzbuzení českých srdcí nadšených filmařů. (15.05.2016)

Protože nejsem nekritickým obdivovatelem Karla Lucemburského, tak to nebylo až zas tak tragické. I když... Kromě naprosto chaotických obrazů ze života budoucího římského krále a císaře je (aspoň pro mě zcela určitě) škoda, že si z pohledu na Jana Lucemburského vybrali právě ten české historografie a nikoliv ten francouzský. Jelikož bych tuhle inscenaci bez Jana Lucemburského a Ludvíka Bavora (Stanislava Majera a Petra Štěpána) asi nedokoukala. Záběry, kde nebyli, se fakt bez újmy na zdraví a intelektu zhlédnout nedaly. Voříšková trapná až na půdu, Hádek nijakej, kulisy prabídný (Berounka místo Rýna a místo Itálie škoda mluvit...) Když si člověk přečte obsazení - Majer, Štěpán, Chmela, Plesl - řekne si, "jé, to nemůže být špatný", ale právě vzhledem k tomu, to paradoxně špatný je, protože charisma těchto chlapů musí normálně zbořit barák. Ale tady se vlastně člověk dívá na žabomyší války mezi Lucemburky a Wittelsbachy, které se točí kolem Karlova údajného mistrovského tahu, kterak za pomoci papeže s podporou dvou světských a tři církevních kurfiřtů pořádně vytočit Ludvíka... A Standa Majer se mi přece jen více líbí jako von Lippi v První republika i když mu to sluší i tady. Akorát toho Štěpána jsem musela pod maskou Ludvíka Bavora dlouho hledat, zvláště v době před zmiňovanou volbou na břehu řeky Rýna. Kdyby byl některý z vystupujících mužů můj oblíbenec (např. Záviš či princ Konradin), byla bych asi ještě kritičtější (pěkně naštvaná). (19.11.2018)

Ilustrovaná učebnice českých dějin. Zpočátku dosti nudný film se ve druhé polovině trochu vzchopil, nicméně stále jde ve stopách českých televizních inscenací ze 70. let. (22.05.2016)

Absolutní souhlas s komentářem uživatele mchnk.A poklona Stanislavu Majerovi. V roli Jana Lucemburského byl výborný. (25.01.2018)

Scénář nebyl úplně blbej a z širšího pohledu měl možná i nápad, ale v detailech obsahoval chyby a zbytečnosti, který pak u některých méně znalých lidí mohly vyvolat zmatenost. Rozhovory působily dobře a celý to díky nim působilo docela velice a tak pořád čekáte na nějakej pohled na obří armádu nebo něco, ale ono to nepřijde. O bitvách se prakticky jen mluví nebo je ukázaná jen malá potyčka, apod. Na stranu druhou se tvůrci neostýchali rozlejt litry krve a ukázat pár podříznutých krků. Celkově se pak nebáli to pojmout trochu dospěleji, takže i nahý ženský, smilnění a jedno sprostý slovo se ukáže. Exteriéry super, ale interiéry poněkud nedomrdlý a na císařovo majestát dost chudý. Ani hudba se moc nepovedla. Ne že by byla vyloženě špatná, ale její použití se moc nepovedlo. Za co tvůrci zaslouží asi největší pochvalu je výběr herců, páč ti to vytáhli hodně nahoru - hlavně teda Jan Lucemburskej, kterej byl perfektní, kterýžto závěr s ním dokázal pohladit na duši. Achjo... mohlo to bejt o dost lepší... tenhle příběh by si rozhodně zasloužil velkolepější zpracování (sakra, když můžou Holanďani za pár peněz natočit dvou a půl hodinovej velkofilm s monstrózníma námořníma bitvama o nějakým admirálovi, tak proč nemůžeme my natočit velkofilm o jednom z největších českých vládců jehož příběh je daleko zajímavější?) Ale budiž, je to TV film, tak se to tak musí asi brát... (15.05.2016)

Já vám nevím. Pompézní promotion od ČT způsobil mé očekávání, které nebylo naplněno. Celé to bylo takové nemastné neslané. Jakoby tvůrci chvílemi nevěděli, co vlastně chtějí divákovi nabídnout. Jestli dokument, který se striktně drží historických reálií, nebo záživnější podívanou na fragment ze života Karla IV. Ve výsledku to byla totiž hlavně nuda. Několikrát se o mě pokoušel spánek. Herci to celkem uhráli, i když jestli ČT natočí ještě pár historických filmů s těmi samými herci, začnu v tom mít pěknej guláš. Protože když v Polné, v Husovi a Karlu IV vystupuje v podstatě totožný herecký ansábl, bude asi někde chyba. Hudba byla založená na jednom motivu, který mi nejvíc připomínal Terminátora 2, což tomu taky moc nepřidalo. Co je ale hlavní, film měl (asi) představit českému divákovi osobnost jednoho z nejvlivnějších panovníků našich dějin, což se mu nepovedlo vůbec. O samotném Karlovi, a potažmo i jeho zásluhách a činech, jsme se dozvěděli sakra málo. V poslední scéně je akorát něco o tom, že v Čechách staví města a založil univerzitu. V tomto případě to chtělo díly tři, které by období jeho vlády trochu více zmapovaly a přiblížily veřejnosti. Založit celý příběh na tom, že pár tlusťochů sedí na poli a radí se, jestli zvolit nebo nezvolit a kdo koho nakonec vyšplouchl, je slabota. I tak dávám tři hvězdy, které jsou hlavně za to, že vůbec něco podobného vzniklo a že filmařsky to zas takový průšvih není. Příště by to ale chtělo vybrat buď záživnější etapu ze života Karla IV, nebo udělat víc dílů, protože z didaktického hlediska jsme se o Karlovi IV dozvěděli kulový. (16.05.2016)

Výpravné drama, které ale místo vypjatého zajímavého momentu je bohužel plné strohých historických faktů umocněných navíc doprovodnými titulky kdo že to vlastně je či kde se to zrovna děje...Díky, takhle raději sáhnu po učebnici dějepisu. (16.05.2016)

Stejně jako loni i nyní připravila Česká televize velkolepý historický projekt, aby vzdala hold pravděpodobně nejznámějšímu panovníkovi naší historie. Očekávání nebyla tak úplně naplněna. Snímku by dost pomohla důslednější dramaturgie, protože neustálé skoky v čase dokážou dezorientovat i ty nejvnímavější diváky. Strašidla na Pražském hradě taky byla poněkud přes čáru. Majer, Hádek a Štěpán se svých rolí ale chopili dobře a při dialogu otce se synem před bitvou u Kresčaku mi přeběhl mráz po zádech. Ucházející lekce dějepisu. (17.05.2016)

Dost velké zklamání. Hlavně bitvy vypadaly jako by šlo o B skupinu historického šermu. (17.05.2016)

Bože, taková pěkná látka - a zase to tak povorali! Copak se v celé České televizi nenajde nikdo, kdo by uměl jakýkoliv úsek z naší historie podat jiným způsobem než školometsky kostrbatě, opulentně, nabichlovaně - proč musí být v každém, i tom nejintimnějším dialogu tolik věcných informací, jmen a titulů? Chápe tam někdo, že někdy je méně více? Proč se nepoučí třeba z Hry o trůny - jak jim to tam odsejpá? I historická věc se dá přece udělat moderně a zajímavě... (27.08.2016)