Volyň

Smarzowski si v těch válečných depkách zřejmě libuje. Po Růženě stvořil další nervydrásající záležitost, ve které si už vůbec nebere servítky a ukazuje Volyňský masakr se všemi děsivými detaily, které přinesl, což kulminuje v závěrečné půhodině, ze které jsem měl oči navrch hlavy. Válečné hrůzy ještě umocňuje fakt, že místy se film divákovi snaží namluvit, že teď už by mohlo být dobře, ale hlavní hrdinka hrající si s dítětem či slunečná sklizeň jsou jen předehrou pro ještě šílenější zvěrstva, než do těchto chvil příběh nabídl. A šílený je i fakt, že se Poláci s úlevou uchylovali pod ochranu německých okupantů. Herecky bez výhrad a zajímalo by mě, kde byla dosud zašitá Michalina Łabacz. Je úžasná. Suma sumárum, dokonalý film, který už nechci nikdy vidět. 100% (02.04.2017)

Film má zhruba do konce první poloviny velmi rozvláčné, místy i klidné tempo, kdy se seznamujeme s nastalou situací a postavami, avšak polovina druhá, to je něco zcela diametrálně odlišného. Od chvíle, kdy snímek začne "zabírat" vzniklé represe Ukrajinců vůči Polákům, Wołyń nabere zcela netušený, syrově realistický nádech smrti. Kamera při všech mučeních a následných vraždách neuhýbá ani o milimetr, což má za následek výbornou a syrovou filmovou podívanou, která kromě realisticky vykreslené situace v Polsku v těch nejtemnějších létech nabídne i skvělé herecké výkony. (03.04.2017)

Fuj dopiči! Najhoršie je si uvedomiť, že to nebola žiadna anomália. Ani v čase ani v priestore. Toto sa dialo a deje v jednom kuse. Spomeňme si, keď budeme počúvať o ohniskách konfliktov v tých vzdialených svetoch... a dajme si facku a čušme. (29.06.2020)

Film, který dělá ruské propagandě a milovníkům mezinárodně hledaného zločince radost. Zároveň ale taky film, který poměrně věrně vyobrazuje temnou stránku ukrajinské historie - kterak touha po svobodné zemi, jež by nikdo co dekádu z jedné či druhé strany neznásilňoval, vedla až k odporným nelidským masakrům. Poláci se toho nebojí a co do explicity vyobrazení násilí jdou nebývale daleko, byť dle hysterických ohlasů jsem to čekal asi ještě o něco horší. Trochu mi vadily střihem dost hrubé a chaotické skoky v čase. Ale jinak kvalitní válečná filmařina se silným koncem. (01.04.2023)

Nic přijemného a nic pro slabé nátury...Film má úplně jiný dopad na mou mysl než kdybych o těch událostech četl někde na wikipedii...Opravdu traumatické podání Wolyňského masakru...Režisér opět zvolil naturalistický pohled, ukázal dehonestaneci lidského života a boj o holý život...Ani žádná kapka naděje...Prostě nic, co by bylo alespoň trochu pozitivního...Takových filmů je třeba, to ano, ale jednou za čas...Ono si alespoň pak člověk uvědomí, co dělá s člověkem zlo v té nejhorší podobě... (25.02.2017)

Achjo.. To by tak strašně moc chtělo být polským "Jdi a dívej se" ale ve výsledku jsou to spíš takové drsnější "Želary" (04.05.2019)

Ó, můj Bože. A to jsem si myslela, že mě po letošních nevydařených Oscarech už nic nedostane do kolen. Omyl. Tento polský film je tak naturalistický, že jsem chvílemi nemohla dál koukat. Musela jsem to prostě několikrát vypnout a jít na chvíli rozdýchat. Některé scény jsem musela vynechat stejně, je strašné, čeho byli (jsou?) lidé schopni. V jaká strašná zvěrstva může přerůst nenávist, kdy lidé ze sousední vesnice vezmou sekyry a jdou vyvraždit sousedy jen proto, že jsou (třeba) Poláci. Kromě masakrů má film i děj, a to dobrý a smysluplný, aby nedošlo k omylu. Konec má v sobě naději a beznaděj zároveň, celé je to zkrátka dobré. Ale jen pro silné nátury. Opravdu. Doporučuji přečíst si i verbalův komentář, je tam všechno. (14.03.2017)

Wolyň je filmom z ktorého cítiť jeho pravosť a naprostá historická presnosť. Tento historický príbeh, nemá za úlohu sa vyrovnávať s minulosťou, ale musí varovať pred budúcnosťou, že nacionalizmus nie je liekom na žiaden spor. Film začína v mierovom svete v roku 1939, kde už eskalujú národnostné trenice. Keď začne vojna sa musia Poliaci vyrovnať s krutou realitou, na západe v ich krajine panujú Nemci a na východe Sovieti. Nasledujú roky 1939 – 1941 kedy sa začínajú deportácie Poľského obyvateľstva na Sibír a život je organizovaný sovietskymi úradmi. Nasleduje rok 1941 a s nim aj Barbarossa a ukrajinské obyvateľstvo, ktoré pred 2 rokmi vítalo Sovietov teraz v tej istej zostave víta Nemcov s vodkou a chlebom. Plánujú vytvoriť Ukrajinský štát a zbaviť sa Poliakov. Nemci likvidujú Židov a policajné jednotky z radov miestnych Ukrajincov prekypujú svojou aktivitou. Aktivita členov OUN (Organizácia Ukrajinských nacionalistov B- Banderova skupina a M- Melnykova skupina)) začala už 17.9.1939 kedy vraždili v dedinke Slawetyn sekerami, nožmi a vidlami. Neskôr vo Wolyni a východnom malopoľsku členovia OUN páchali zločiny na Poliakoch, kde bolo zavraždených beštiálnym spôsobom okolo 60 tisíc Poliakov a do 3 tisíc Ukrajincov (zaživa ich upálili, znásilňovali ženy a deti, zaživa ich ukrižovali a neskôr podpálili, vytrhávali deťom čreva v tiel, odťali nohy, ruky a hlavy a iné zverstva). A boj ukrajinských nacionalistov so sovietskymi úradmi trval až do začiatku 50. rokov. Časť z nich sa po vojne pokúšala prebiť cez vtedajšie Československo na Západ, ale väčšinou neúspešne. Bandera unikol do západného sektora Nemecka, ale v októbri 1959 ho v Mníchove zavraždil sovietsky agent Bogdan Stašinskij. Z filmu mám skutočne nepríjemný zážitok a to zďaleka nie je naturalistický natočené všetko, čo tí ukrajinskí nacionalisti vtedy napáchali. Vrcholom bol zákaz premietať tento film na Ukrajine. (05.04.2017)

Slovní spojení "peklo na zemi" dává po zhlédnutí tohoto filmu naprosto jiný, silně naturalistický a brutální rozměr. Po prozpívané první půlhodince, kdy už člověk začíná trošku otupovat přijde ledová sprcha. Sprcha dvouhodinové nálože brutality, hyenství, vraždění, mučení a mrazení na zádech i břichu. Divím se, že film jako takový prošel, že nepodlehl cenzuře a tabu, ale jsem za to opravdu vděčný. Lidi umějí být zvířata... teda ne zvířata... zvířata své oběti nemučí. Hnus. (03.09.2017)

Je těžké se ztotožnit s některou z postav. Je jich tam tolik a brzo se vytrácí, že občas nevím kdo je kdo. Půl hodiny sleduji z odstupu čísi nepodstatnou svatbu, aby se pak nevěsta o dvě hodiny později objevila už jenom v jednom krátkém záběru, než spoiler - si pro ni příjde smrt. Dozvěděla jsem se něco o folkloru,tradici, mohla si říci:"a takhle idylicky se jim žilo," ale to je asi tak vše, jinak je to patrně vyprázdněný dokument o tom, jak ve Volyni probíhaly svatby. Za to sńatek Zosii tam vůbec není, záběr končí:"vezmeš si muže,kterého jsme ti určili" a pak už jen rychlej střih a je k dotyčnému nastěhovaná. Co se komu honí v hlavě se většinou nedozvíme, psychologie postav a různých charakterů není pro scénář stěžejní. Hlavní ženská postava Zosia je také odtažitá, většinou mlčící, pouze hnětoucí těsto nebo jí vidíme při jiných domácích činnostech a péči o hospodářství, civící před sebe, bez pořádného názoru nebo se její postoj ztrácí v jiných záběrech, je taková nijaká, nekoušu se z ní do ruky a v duchu jí nefandím: "běž holka, to dáš." Což je při tak obrovské historické tragédii, která mě osobně emočně velice zasáhla, docela paradox. Film nemá děj, jen sleduju neosobní sled událostí. Některé události jsou nedořčené a zmatečné, viz záchrana Zosii z vagónu, kdy jsem se domnívala, že její muž, který ve vlaku zůstal, jede na smrt a on se pak objeví jako by nic, přišel odnikud, kde byl? co dělal?, podařilo se mu uprchnout?, nebo jsem ho v tom zmatku postav snad dokonce zaměnila za někoho jiného? Byla jsem z toho místy docela zmatená, Je dobré připomínat ve filmech důležité historické události a poukazovat na to, že když se dá zmanipulovaným lidem do ruku zbraň, slíbí se beztrestnost a ještě jim k vyvražďování požehnají v kostele, u rychlé bezbolestné smrti starých dobrých sousedů to nezůstane, pěkně si tu vražednou moc vychutnají způsoby, z kterých se chce jednomu zvracet. Neříkám, že surovost v sobě ukrývají všichni lidé, ale v populaci je dost psychoušů s latentními sadistickými sklony na to, aby konali od pouhých ústrků a šikany druhých až neuvěřitelná zvěrstva, které si vychutnají a vybijí na čísi bezbranné oběti. Než se zase stanou spořádanými občany s čistým štítem. O lidech obecně nemám valné mínění, těch slušných a vyrovnaných, schopných vcítit se do kůže jiného, je menšina. Jen film o tom všem se zas tak úplně nepovedl Škoda. - P.S. A jak ráda bych válečné drama bez výhrad pochválila! (16.09.2018)

Nekompromisný a drsný pohľad na hrôzy vojny, pri pozeraní mi nebolo príjemne a chvíľami som až zatváral oči. Je strašné vidieť tie zverstvá, ktoré sú ľudia hnaní nenávisťou schopní urobiť. Výborne natočený film bez príkras, z ktorého vás zamrazí. 8,5/10 (03.08.2021)

Jak se z lidí a sousedů hyeny a masoví vrazi stanou. Ve jménu rasy, čistoty a prachsprosté touhy po krvi, která zaštiťuje úchylky. Co jiného byla jugoslávská válka v nedávné době? Jako by Wolyni z oka vypadla.Lidi, kdy dostanete rozum? Film natočený absolutně bez příkras, syrový, krutý. A nikde jsem v těch běsnících hordách jako vždy neviděla řádit ženu. Za vším hledej chlapa.Viděla jsem spodinu lidství. (12.08.2017)

Strašný peklo!! Banderovce jsem takhle v žádném filmu pořádně neviděl. Takový prasácký vraždění a ještě tak mocně natočený. Každá země má svoji temnou historii, ale co se dělo mezi Poláky a Ukrajinci v létech 43 až 45 bylo jedno z nejbrutálnějších řádění, které se kdy na světě odehrálo. Je dobře, že natáčení filmu se zhostil rodilý Polák Wojciech Smarzowski, (který má za sebou velmi kvalitní snímky jako třeba Dom zly nebo Pod Mocnym Aniołem), než kdyby se toho ujal "hvězdný" Hollywood, který by z toho udělal melodrama amerického stylu. Tahle je to sugestivní, naturalistická, brutální a surová jízda bez nějakých líbivě srdcervoucích scén. Masakr!! (18.11.2017)

Nejhorší nebyli Sověti, ba ani fašisté. Nejhorší byli sousedi z vedlejší vesnice. 1) Velkým plusem filmu je autentičnost prostředí, chování lidí, otevřenost vypravování. Naturalismus při zobrazování násilí patří k věci a není na závadu._____ 2) Naopak podivný nepříjemný střih mě často nutil přemýšlet, co se vlastně na obrazovce děje._____ 3) S nefunkčním střihem souvisí i nevyrovnané tempo, kdy akční scény střídají utahané nicneříkající záběry. Chvilkami tvůrci jakoby odpadli od únavy, praštili sebou o zem na místě, kde zrovna stáli a prostě jen tak lelkovali a nabírali síly._____ 4) Neustálé "minitrailery" (komentátor spraTECH) mi neumožnily vytvořit si k postavám vztah a tak ani jejich osud mě nijak emocionálně nezasáhl. To považuji za úplně největší nedostatek filmu._____ 5) Mnozí diváci zahrnují do svého hodnocení i svůj postoj k zobrazovanímu ději. To ovšem nepovažuji za správné, protože posuzujeme film a ne historické události. K nim se lze vyjádřit v komentáři._____ 6) Zezvířečtění ve jménu ideologie je staré jako lidstvo samo. Není to věc teritoria ani doby a vůbec ne kultury. Pomysleme například na čínskou kulturní revoluci, khmérskou genocidu, irské náboženské fanatiky, válku v Jugoslávii či islámský stát, abych jmenoval čistě namátkou._____ 7) Obecnější historický rámec dobře popisuje článek na anglické Wiki, zatímco detaily masakru jsou přehledně zde. (15.09.2018)

Zatím nejslabší film Smarzowkého. Výprava solidní, ale scénář mizerný. Chybějí dialogy, postavy postrádají obsah. Není čas na nic jiného, než politické žvásty. A pak jen výjevy řádící lůzy. --- Propaganda jasně převládla. A ne zrovna férová. Nepřekvapilo by mě, kdyby Ukrajinci kontrovali filmem ukazujícím tentýž region, jenže v letech 1919-20. --- A Smarzowski, odvážný kritik polských neduhů, by mohl natočit film o tzv. Operaci Wisla, tedy jak polský komunistický stát po válce organizovaně vysídlil a rozptýlil ty ukrajinské komunity, které mu zbyly v rámci Stalinem nadiktovaných hranic. (03.06.2019)

Volyň se u mě zařadila do trojky nejralističtějších (rozuměj nejhnusnějších) filmů a zážitků z těchto filmů věnovaných válečným konfliktům. Ty další dva jsou Jdi a dívej se a Shake Hands with the Devil. Z počátku pomalu plynoucí příběh dostane v poslední čtvrtině takové grady, že se přistihnete, že si přejete konec a jenom se šklebíte, nebo nevěřícně zíráte na zvěrstva, kterých jsou schopni jen lidé v zájmu ideologie. Poláci se nebojí ani zdůraznit svůj podíl viny. Ještěže jsem od tohoto zážitku uchránil zbytek rodiny. To by asi nerozdýchali. Opravdu vynikající, drsný a bohužel asi pravdivý film. (12.01.2019)

Brrr, film, ze kterého mi bylo nedobře. Autentický, naturalistický, nedokáže vás nechat chladnými. Negativem je délka. Film sice nenudí a napětí i emoce naopak postupně rostou. Ale přecejen dvě a půl hodiny je moc. Tvůrci holt chtěli postihnout období několika let, což je dobře pro předložení uceleného obrazu (to se povedlo); daní za to je zdlouhavost (a jistě by to šlo udělat aspoň o půl hodiny kratší). Co ale bylo horší, ten prapodivný střih a návaznost scén. A taky vlastně přehršel postav zasazených do chaotického vývoje válečné situace. Kvůli tomu divák ztrácí nit a přehled o tom, které těhotné právě probodávají břicho a koho zrovna svlíkají z kůže. Aspoň toho malého kluka, kterého upálili, jsem identifikoval. Tyhle scény jsou opravdu děsivé a odporné. Nechce se věřit, že nejinteligentnější tvor planety toto dokáže dělat jeden druhému. Bohužel, byla to krutá realita. Člověku je z toho nablití. "Všechny národy jsou si bratry. Všichni mají právo žít a usilovat o své blaho. Ale není možné a nepřináší nic dobrého, když se od blahobytu oddělí slušnost. Svět je nakažený přílišnou oddaností své vlasti, svému národu. Mírou té oddanosti je síla nenávisti k jiným národům." Toto je potřeba si neustále uvědomovat. Jinak to vede ke zvrácenému a nelidskému utrpení, jaké jsme viděli v tomto filmu. (16.03.2019)

Začátek filmu, asi prvních 20 minut jsem si říkal, že koukám na dokument o životě ve východním Polsku před 2. SV. Pak začala atmosféra houstnout, až ke konci vyvrcholí úplným zběsilým lynčem, kde není nouze o krev a orgány vytrhané z těl apod. Výborný herecký výkon od hlavní představitelky Labacz. Film bych řekl, není pro slabé povahy, ale rozhodně doporučuji shlédnout. (13.08.2019)

Kam se hrabe Zola, kam se hrabe Tarantino - syrový popis válečných událostí v nacionální ohni na západní Ukrajině. Silný příběh touhy po přežití. Poláci opět bodovali vysoko. (17.04.2017)

Takto to dopadá, keď sa natočí film a servíruje sa diváctvu neznalému problematiky. Je z toho znôžka explicitných surovostí a historických aktualizácií. Áno, stalo sa to, je to hrozné, neľudské a nikdy sa to stať nemalo. Ale keby tento film natočili trebars Švajčiari, mohol byť objektívny. Natočila ho však 1 zo strán konfliktu - Poliaci. Polská historiografia má na Banderovcov, Rusov (Sovietov) a Nemcov svoj uhol pohľadu, ktorý je jasný. To je historicky oprávnené a je dobré poznať a aj interpretovať dejiny. Ono by však bolo treba začať niekde okolo roku 1500 a skončiť rokom 1992. Iba tak by ctené diváctvo mohlo plne pochopiť, prečo sa hrdinovia filmu chovali tak, ako sa chovali. Bez toho Wolyň vyznieva ako silná kritika fanatického nacionalizmu a náboženskej intolerancie. Základný problém tejto oblasti je však podľa mňa v absencii dostatočne liberálneho režimu, ktorý by prispel k obrúseniu hrán. To sa v susednej Haliči podarilo Habsburgovcom. (27.07.2017)