I Spit on Your Grave III: Vengeance Is Mine

Milí mladí a nezkažení čtenáři! Je tu opět strýček verbal se svým okénkem „Nové a lepší filmové publicistiky“, v němž si dnes sémanticky rozebereme krásné české slovíčko promrdat. Slovíčko, které by v žádném případě nemělo chybět ve slovníku žádného moderního nezletilého mluvky a které vám pančelka, co údajně furt píče ty stížnosti panu HOMOvi, asi vysvětlí jen stěží. Inu, dnes je to jednoduché. Promrdat totiž neznamená nic jiného než „mrdáním pozbýt“. Já vím, já vím, asi teď opět tápete nad významem toho škaredého slovesa „pozbýt“, ale o jeho vysvětlení si té tlusté a šosácké zamindrákované krávě bez obav řekněte, já bych vám nerad kazil charakter. A teď už nezbývá než si dnešní lekci názorně demonstrovat v roztomilém textu. *** Vždycky jsem si myslel, že když chce někdo natočit film do nějaké aspoň trochu seriózní distribuce, a ne pro vypálení na frysbí k nedělní příloze Blesku nebo jako videoodpad na Tytrubko, musí nejprve najít někoho, kdo mu na něj dá peníze. Za tím pak naběhne a povykládá mu, jak je zručný režisér, jak má úžasný scénář a jak se to veledílo tutově vrátí zpět i s nějakou tou smetanou. Domníval jsem se také, že náš milý americký producent vesměs bývá protřelý židák, který chce, aby se mu nalichvená investice vrátila, nedá se jen tak oblafnout a není žádný mongoloid, co splachuje americké prezidenty do hajzlu, aby si krysy v kanálech měly z čeho vystýlat hnízda. Tohle ovšem vypadalo, jako by se nějaký neumětelský manták rozhodl parazitovat na poměrně osvědčeném trejdmárku, pročež složil před Mošeho hromadu zatuchlých, nevzhledných hoven a nasliboval, že z toho uplácá Táčmahál. Nepřekvapivě pak není výsledkem nic jiného než nevzhledná a veleotravná kupa hoven, akorát s hnusně rozplizlou hnědou věžičkou na vrcholu. Strašlivá, nudná a debilní psychoslátanina, navíc osazená odpornou neherečkou z jedničky, kterou by dozajista v realitě odmítl „romanticky vyprcat“ i ten nejslizčí a nejzoufalejší úchyl pod sluncem a rovnou by se jí na ten hrob místo plivání vysral. Sekunduje ji neméně nadaná a odpudivá tlupa obličejových obrn, poháněna scénářem natolik pičoidním, že jeho autorem musel být někdo, kdo natuty alespoň jednou čornul v Librexu Freudovy Úvahy o sexuální teorii, načež očichal tiráž a vyměnil je v antikvariátu za Toluen. Opravdu nechápu tu zaoceánskou lhostejnost a neempatii! Vždyť v Evropě přece teď trpí nehumánním zacházením tolik ubohých migrantů a oni raději promrdají pár mega na takovou zbytečnou sračku, místo aby jim pořídili lepší výbušniny a účinnější palebnou sílu k pořádnému masakru i v Berlíně, po němž by nám sem ta populistická tlustá pizda Endží konečně přestala ty parazity pod politickým nátlakem tahat. Abych i já angažovaně demonstroval svůj postoj, pořídil jsem si inkontinenční pleny s francouzskou vlajkou na prdeli. (23.11.2015)

Pre mňa to bol taký rozporuplný sequel. Ono sa dalo trochu čakať, že to bude o niečom inom, keďže ide už o štvrtý zárez (resp. piaty, ak by som rátal aj shitovku "Savage Vengeance") do série ISOYG. Možno by bolo lepšie, keby na režisérskej stolici ostal béčkar Steven R. Monroe, ktorý so cťou ukočíroval remake i jeho pokračovanie a nebál sa do známej značky prispieť práve tou jeho béčkovou odvahou, zábavnosťou a drzosťou. Toto sa už vyvíja trochu iným smerom, zľahka mimo ISOYG rámec, ale spracovaním, vizuálom i atmosférou mi to do (novodobej) série vlastne zapadalo, takže by som to určite nepovažoval za zlé pokračovanie, i keď to už nebolo celkom ono. Ale pri pohľade na to, že už je pásovo naplánovaný ďalší sequel, sa začínam obávať, že táto značka bude nakoniec vyžmýkaná až do samej zbytočnosti. (30.09.2015)

Už je to pět let od hrůzného prožitku, kdy byla Jennifer skupinově znásilněna ve srubu. Vzpomínky na tuto dávnou událost jsou ale stále živé. Mladá žena si změnila jméno na Angela a chce zapomenout. V práci jí nadbíhá kolega, navštěvuje psycholožku, chodí na skupinovou terapii s oběťmi znásilnění, případně jejich pozůstalými, kde se seznámí s excentrickou Marlou, s níž na muže sdílí stejný radikální názor, a kterou zanedlouho zavraždí její bývalý přítel. Angela se za noci pouští pomstít ty ženy, které trpěly pod pyjem násilníků. Radikálně feministická trilogie se dočkala návratu lepé Sary Butler z jedničky, dostala nového režiséra a ten zvolil jiný přístup než jeho exploitační předchůdce. Co tahle série určitě nepotřebovala, jsou rádoby psychologické žvásty a snaha dostat trochu té psychologie i do hlavní ženské hrdinky. Tahle série na to není stavěná. R.D.Braunstein třetí díl posunul do thrilleru s psychologickými prvky. To může být zklamání pro ty, kteří očekávali perverzně explicitní jízdu ve stylu předchůdců. Já nové tvůrce chápu, nechtěli do třetice přijít se stejným syžetem, v němž mladá a bezbranná křehulka bez zábran a do omrzení jen likviduje úchyláky. Ale ani třetí dějství se samozřejmě neobejde bez drsných mordů rukou nenávistné krásky. Je jich méně, než by jeden čekal, ale vypadají dobře. Sarah Butler je hustá killerka! Co se vyloženě nepovedlo, jsou její vražedné představy, kdy si představuje, jak někoho surově zmlátí nebo zabije. Když už se to totiž opakovalo, bylo to komické. Určitě nebylo dobré trvat na tom, že je v rozlehlém městě možné opakovaně potkávat stejnou bandu, které velí nadržený týpek. Režisér si to tím kazil. Režie je technicky vyzrálejší než u předchozích počinů. "Hororový" kameraman Richard J. Vialet je velmi zdatný v nasnímání nočních uliček, jeho kamera se explicitnosti nebrání, vizuálně je na tom film zdárně. Trojka je určitě nejkrotším dílem. Začínající režisér a scenárista navázali na sérii jinak, než byli diváci zvyklí. Holka je na nervy, násilníci, se kterými si policie neví rady, to po nocích schytávají, dobře jim tak. Závěrečná pointa vysvětlí, kde a v jakém stavu se Jennifer/Angela nacházela. 70% (31.10.2015)

Změna, i když nijak radikální, dle mého názoru sérii prospěla a „I Spit on Your Grave 3“ udržuje relativně vysokou laťku a nechává sérii živou, ale s tím, že zde už v podstatě není žádný prostor pro to, kam by se mohly tyhle filmy vyvíjet. Doufám, že se s tímhle dílem skončí, protože to samo o sobě bude rozloučení dostatečně dobré. Osobně mi tahle změna žánru sedla. (03.11.2015)

Když v roce 2010 vznikl remake původního filmu, byl jsem velice mile překvapený jak to režisér Monroe zvládl natočit a hlavně se mi líbil výkon Sarah Butler. Ani dvojka nebyla vyloženě špatná, přestože tu hrála jiná herečka a výrazně se změnilo prostředí. Náplň filmu však zůstala stejná a to se mi na tom líbilo. Takže když jsem se dozvěděl, že bude trojka a opět se Sarah, nemohl jsem se dočkat. Bohužel se opět potvrdilo, že v roce 2015 se urodilo opravdu málo opravdu dobrých hororových filmů (přestože jich bylo natočeno několik desítek) a tenhle mezi ně určitě nepatří. Nejde sice vyloženě o propadák, ale nejen dle mého názoru je to naprosto zbytečné pokračování a nejhorší díl celé této série. Hodně dlouho jsem musel překousávat zklamání (obdobné jako u poslední Lidské stonožky), než jsem se odhodlal k napsání několika řádků. Bohužel se na kvalitě tohoto filmu hodně podepsala změna režiséra a hlavně fakt, že scénář byl o hodně slabší než tomu bylo minule. Ono už se přece jenom toho nedá vymyslet moc nového (v této sérii, protože po páté by už by to diváky asi moc nebavilo). Přiznám se, že já patřím k těm, které flashbacky z minulosti docela potěšili, protože alespoň vylepšili atmosféru a bylo dobré zavzpomínat na staré dobré časy (tedy pro hlavní hrdinku asi ne…). Jenže tím se jen snažil režisér zamaskovat svou vlastní neschopnost, vytvořit si svou vlastní. Nové pasáže totiž většinou postrádaly potřebnou šťávu. Dalo se v nich cítit záchvěvy napětí, ale měl jsem prostě problém opět soucítit s hlavní hrdinkou. Protože tentokrát mi spíše lezlo její chování na nervy. I ona však měla několik světlejších okamžiků (viz kastrace, či řitní průzkum…). Jenže obdobných scén tu bylo jako šafránu a ani gore nepatřilo mezi nejzdařilejší. 40% (02.01.2016)