Reklama

Reklama

Tisícročná včela

Drama / Komedie / Historický
Československo / Západní Německo / Rakousko, 1983, 163 min

Obsahy(1)

Sága slovenského zednického rodu Pichandů, jehož osudy sledujeme po třicet let na přelomu 19. a 20. století, slavila úspěch už ve své literární podobě – jako stejnojmenná kniha Petra Jaroše. Nutno však říci, že teprve ve filmovém zpracování režiséra Juraje Jakubiska, s řadou vynikajících slovenských a českých herců a hudbou Petra Hapky, se stala opravdu hitem. Propletená kronika jednoho liptovského rodu, osudy lidí denně bojujících o důstojný život na této zemi, o štěstí, lásku a smysl života, oslovila všechny. Poselství starého Martina Pichandy (nezapomenutelný Jozef Kroner) o tom, že všude, i v tom nejvšednějším a nejubožejším životě je třeba hledat si svou svobodu a smysl života, promluvila zvlášť výmluvně v totalitní realitě počátku osmdesátých let. Společnost se změnila, ale moudrost tohoto poselství zůstává stále stejně naléhavá. Film, který díky svému poselství a nevyčerpatelné Jakubiskově obrazové fantazii získal ocenění i na zahraničních filmových festivalech (např. nestatutární cenu La Fenice na MFF v Benátkách v roce 1983), patří k tomu nejlepšímu, co bylo v československé kinematografii od války natočeno. Kromě verze pro kina vznikl i čtyřdílný televizní sestřih. (Česká televize)

(více)

Recenze (109)

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Jedná sa o dvojdielnu filmovú podobu pôvodného štvordielneho televízneho seriálu. Je to síce kratšie, ale v podstate môžem bez výčitiek zopakovať nadšený komentár, aj udeliť najvyššie hodnotenie, ktoré som dal seriálovej verzii tejto magicko-realistickej ságy rodiny Pichandovcov. Takže: Toto sme presne my. Sme ako tie včely, iba robota nás spasí. Nič nám nezostáva len robiť, aby sme vyžili, ako sa patrí. Veru, sme my ako tie včely. My, Slováci. Národ slovenský. Chcete vedieť aké máme nátury a čo drieme hlboko v našich dušiach? Nádherne, silne poeticky, to vykresli spisovateľ Peter Jaroš vo svojej knihe. Veľmi dobre sa to číta. Krásna, ľúbozvučná hra so slovami a citmi. Slovenský režisérsky guru Juraj Jakubisko túto literárnu predlohu taktiež bravúrne spracoval. Tým pádom sa môžeme pochváliť hneď dvoma skutočne výnimočnými umeleckými dielami. Perfektný román a päť hviezdičková filmová adaptácia. "Tisícročná včela". ***** ()

Niktorius 

všechny recenze uživatele

Pozrite na tie včely, chlapci - znášajú med celé tisícročia, aby zachovaly rod. Jedna padne, druhá ju nahradí. Všetko ich nivočí - mráz, choroby, aj my l'udia. Ale včelstvo žije stále, hádam večne... [Seriálová verze] Narozdíl od (nej)novějších Jakubiskových filmů je Tisícročná včela neobyčejně silná nejen svou výtvatrnou podobou a citlivě vykreslenou atmosférou, ale především nevídanou schopností vtáhnout diváka do sebe a dát mu pocit, že s "murárskou" rodinou Pichandů žije v jedné osadě už od narození a proto i jejich spletité osudy nevnímá jako nečí tvůrčí konstrukt, ale přímo osobní záležitost. Jakubiskova okouzlenost dobou a smysl pro alegorie i pečlivě komponované záběry se snoubí s působivostí scénáře (méně zajímavý je akorát první "seznamovací" díl, v němž charakterní cherectví Jozefa Kronera vyniká natolik, až jsem měl pocit, že se jedná o ústřední postavu), vynikající Hapkovou hudbou a suverénními výkony herců, kteří s bravurou zvládají zachytit i dozrávání a stárnutí stvárňovaných postav. Krom vlažnějšího úvodu mě rušily jen nesedící postsynchrony, spíše televiznější záběrování a vůbec jakási Jakubiskova neochota více rozpohybovat mizanscénu, vinou čehož chybí časově i emočně rozmáchlé sáze punc určité velkoleposti, jaký by ji vynesl mezi největší filmová díla bývalého Československa. 90% ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Krásná ,,magicko-realistická sága". Děj filmu je zasazen někam do poloviny devadesátých roků minulého století až po konec I. světové války. Život na malé slovenské vísce se vyznačuje hlavně prací, láskou a lidskou sounáležitostí, což symbolizuje obraz takového věčného včelího roje. Vystupují tu osudy tří generací zednického rodu Pichandů kteří vždy s takovou nezdolnou houževnatostí, posvěcenou odvahou a fantazií, vedou boj o své místo na zemi. Samo (Štefan Kvietik), přezdívaný Včela, zdědil po svém otci Martinovi (Jozef Kroner) lásku k poctivému řemeslu a včelařství. Komediální hravost, příznačná pro starého Pichandu se však v jeho dětech už neobjevuje. Avšak dědova samorostlá moudrost však zůstává zaznamenaná v kronice, v níž později pokračuje Samo a kterou si později pečlivě pročítají i jeho vnuci. Tolik taková moje malá výpověď o filmu. Jedná se opravdu o krásný film, realizace rozvijí výtvarnou stránku a současně osobitou antologií (výbor z lit. děl) prvků a postupu vývoje slovenského hraného filmu. Film se vyznačuje také svojí mnohotvárností ve filmových postupech, ale i podstatně veliké bohatství ve vizuálních motivech tu najdeme. To vše prozrazuje režisérovou rozbujelou představivost. Film tak dosahuje jak svérázné poetičnosti, tak figurální kompozitosti. Asi to NEJ od režiséra Juraje Jakubiska a navíc nesmím opomenout opravdu skvělou hudbu od zpěváka a skladatele Petra Hapky která zde zazněla. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Sága o chudobné zednické rodině Pichandů z Horného Uhorska. Situace a osudy, u kterých si říkáte, je to realita nebo sen!? Chvála bláznovství, povyšování obyčejných věcí na neobyčejné, smutek, ovšem stále nová touha jít dál. Pohřeb starého Pichandy, rozhánění demonstrace za zvuků omračující písně Mariky Gombitové či závěrečná scéna - okamžiky, které se dokáží nadobro vrýt do paměti. Životní dílo Juraje Jakubiska. 100%. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (11)

  • Točeno také ve skanzenu Zuberec a vesnici Zázrivá. (M.B)
  • Snímku videlo v československých kinách 1 milión ľudí a divácky sa stal najúspešnejším slovenským filmom desaťročia. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama