Dej mi své jméno

Krásně natočená romance, která je bohužel teplá. Fakt mě to bavilo do doby, než spolu začali šukat. Poté už je to jen jedna homo či broskvo sexuální scéna za druhou a já naprosto ztratil zájem. Třeba když je rodiče vyslali na ten výlet a jeho matka pak pozvala jejich holky na večeři, tak bych mnohem raději viděl, co se odehrávalo tam, než zamilované tajtrlikování u vodopádu. Zmínit musím ještě hypertolerantní rodiče. Až to zavánělo návodem, jak se chovat k případné gay ratolesti. (19.04.2020)

Elio si v dosť možno najkrajšom lete svojho života užíva čo to dá a z každej strany. A presne o tom to je, zistiť, čo človeku najviac vyhovuje, dať tomu voľný priebeh a nakoniec tak prežiť svoje najintenzívnejšie leto lásky. V čom ale film skutočne v mojich očiach boduje, je jeho záverečný akt, kedy sa nevydáva tradičnou klišé cestou nekonečných konfrontácií s nasilu nechápajúcim okolím, ponižovaní alebo odhaľovaním pokrytectva. Otcov záverečný preslov patrí k najsilnejším filmovým "poučeniam" za dlhú dobu a budem nad ním aj ako heteroš premýšľať, pretože je o živote všeobecne a je jedno, komu a s akou sexuálnou orientáciou ho adresujete. Len škoda, že rovnako silno by film vyznel aj pri stopáži pod dve hodiny, aspoň si tak myslím. (30.01.2018)

Letní bezčasí v osmdesátkové Itálii a jeden osudový románek. Jenže mezi stejným pohlavím. Velmi vnímavý syn akademiků Elio, který tráví léto bezstarostným vysedáváním u vody, sbližováním se s kamarádkou, bloumáním po starém domě a poslechem klasické hudby, a o pár let starší Oliver, doktorand, jenž do domu hochových rodičů přijíždí dokončit svoji akademickou práci. Nejprve měli spoustu času, po vybublání citů na povrch se společné chvíle výrazně krátí. V komponování intimních scén jsou tvůrci obezřetní, jindy však velmi citliví, přesní, atmosféričtí, s čímž mnohdy dopomáhají balady Sufjana Stevense. Herecky moc fajn, přešlapující hoši v rozpacích se toho zhostili velmi dobře. Celé jsem to vnímal jako vydařené queer drama, o výrazný bod výš ho nicméně nakonec posunul Michael Stuhlbarg, který v závěru směrem k synovi pronese monolog, z kterého mrazí. Příjemně. (10.01.2018)

Zo všetkých na tohtoročného Oscara nominovaných filmov sa mi tento páčil najviac.Nemyslím si,že človek musí byť homosexuál,aby dokázal oceniť úžasnú atmosféru tohto filmu,ktorý postráda akékoľvek predsudky a okrem neuveriteľne dobrých hereckých výkonov ponúka pohľad na prekrásne prostredie,ktoré mne osobne vyrážalo dych.Nádherný zážitok. (27.06.2018)

Občan Kane pro gay komunitu. Film, ktérý otevřeně ale elegantně a s citem mluví o všem, co se Moonlight říct bál, a maskoval to třpitivým artovým pozlátkem měsíčního svitu. Majstrštyk s množstvím diskomfortních scén pro heterosexuálního diváka, ale nejvyšším vypravěčským uměním pro náročného a vnímavého filmového fanouška. Detailním a naprosto přesným zobrazením prohlubujícího se vzplanutí zakázané vášně, vedením herců a jejich fenomenálními výkony, originálním použitím hudby, vystihnutím atmosféry a nálady doby a místa, prohloubením hlavního motivu tematem uměleckých děl a obdivu k nim, a především závěrečným monologem otce a závěrečnými titulky jeden z nejsilnejších filmů o první, stoprocentně odevzdané lásce a vášni člověka k člověkovi. Celý čas, ale především od prvího otevřeného dialogu na náměstí, jsem měl pocit že koukám na filmovou klasiku ze sedmdesátých let od jednoho z mistrů evropské kinematografie jako Tornatore nebo Fellini. Na referenční romanticko-vztahovou filmařinu, ze které se učí na filmových školách a kterou se nikdo ani nesnaží napodobit, natož ji překonat. (06.04.2018)