Reklama

Reklama

Ohněm a mečem

  • Polsko Ogniem i mieczem (více)
Polsko, 1999, 175 min

Režie:

Jerzy Hoffman

Předloha:

Henryk Sienkiewicz (kniha)

Hrají:

Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexandr Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...

První část:
Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.

Druhá část:
Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.

Třetí část:
Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...

Čtvrtá část:
Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (187)

NinonL 

všechny recenze uživatele

Skvělé. Nacionalistické, heroické, velkolepé. Takové si představuji národní filmy o historii a slávě národa. A kdo jiný by měl točit filmy o historii Polska, než Poláci. Pár docela dobrých bitev, nějaká politika a intriky, přátelství, nepřátelství, zrada a hlavně láska, se vinou celým příběhem. Taky něco tureckého nabodávání na kůly a podobných lahůdek. A skvělá vědma nebo čarodějnice. Film se mi moc líbil. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Když vám někdo řekne, že vydržíte sedět tři hodiny a zírat, nebudete mu věřit. Pak si pustíte Ohněm a mečem a zjistíte, že je to pravda. Ojedinělý snímek. Nesouhlasím s názorem, že si nezadá britsko-hollywoodskými středověkými klasikami. On je předčí. Našlapaný film, drsný, křupanský a syrový - tak jako epocha, kterou popisuje. Má ostré tempo, ale i příjemné momenty, je plný krásných postav (vědma s úžasnou Rusłanou Pysanka, Jan Onufry Zagłoba, muž diskutující s vepřem a bojující s vlajícím praporem, charismatický Adam Ferency jako chán) zdaleka se nesoustředí pouze na hlavní postavy. Dalo by se říct, že jde o plejádu skvělých polských herců několika generací. I když má milostnou zápletku, je tu s romantikou nakládano velice jemně, slouží k oživení, ale nesklouzává do kýčovitého klišé. To hlavní se odehrává v bitvě. Film skončí a vy litujete, že nemá pokračování. scénář: Jerzy Hoffman, Andrzej Krakowski kamera: Grzegorz Kędzierski Výstižný komentář: sportovec ()

Reklama

Dan9K 

všechny recenze uživatele

Velkolepý film, který je při té správné náladě na regulérní plný počet, bohužel nálada úplně nepřišla. Jsou tu postavy, se kterými se člověk sžije (Bohun nejvíce tedy). Až budu mít dost času, tak mi tahle literární trilogie snad neunikne. A za pozornost jistě stojí hudba, soundtrack, existuje-li, si chci určitě sehnat, abych mohl zodpovědně srovnávat třeba s Prokofjevovým Alexandrem Něvským... ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Moje hrdinské sledovanie tohto filmu bolo porovnateľné s hrdinstvom zobrazovaných postáv. Chápem, že Slováci musia nakrútiť Jánošíka, Angličania Robina Hooda a Poliaci, aby nezaostávali poriadne otvoria svoju peňaženku a nakrútia film podľa Sienkiewiczovej predlohy. Film drahý, dlhý a neprehľadný. Buď má divák šťastie, že čítal predlohu v rámci povinného čítania alebo si pozrie film ešte raz. Mňa sa to netýka. Už tento, ani podobný film nechcem vidieť. More koní, mnoho bitiek, výborné kostýmy, bizarné účesy a fúzy, nejaký milostný románik, ale aby som sa na to musel tri hodiny pozerať, to bolo za trest. Takže tie tri hviezdičky boli za obrovskú snahu Poliakov, aby aj oni mali niečo veľkého, čím sa budú chváliť pred svetom. A ja už zajtra nebudem vedieť o čo tam išlo a v pamäti mi ostanú iba tí Tatári, lebo mi vŕta hlavou, či boli predobrazom Irokézov alebo pankáčov. ()

Maynard. 

všechny recenze uživatele

Tak mám m za sebou nejdražší polskej film. Výpravou mi to připomíná nechvalně proslulý český filmy z dob nomalizace -- Žižka, Hus a podobný propagandy. Tady to propagandou sice nesmrdí, ale smrdí to strašným retrem. Na to, že je to film mladší než Titanic, tak je to teda retro jako prase. Dějově docela příjemně zamotaný, ani mi vlastně nevadilo, že to má 3 hodiny, je to koukatelný. Hromadný bitky takový spíš zmatečný. Co mi přišlo strašně ftipný, tak že všichni chlapi (poláci, ukáčka, tataři) nosej knírky jak za mlada :o) ()

Galerie (79)

Zajímavosti (14)

  • Daniel Olbrychski v tomto filmu hraje tatarského vůdce (Tuhaj-Bej), v předchozím filmu podle závěrečné Sienkiewiczovy knihy, Pan Wolodyjowski (1969), hraje Tuhaj-Bejova (tedy vlastně “svého“) syna Azju. (džanik)
  • Navzdory tomu, že předlohou je romantické dílo, hlavní hrdina Jan Skrzetuski a jeho sok Jurko Bohun jsou skutečné historické postavy. Stejně tak ve skutečně žil Michal Wolodyjowski, Jeremi Wiśniowiecki a Bohdan Chmielnicky. Oproti tomu postavy Podbipieta a Zagloba jsou smyšlené. (VMa)

Související novinky

Megahity z Moskvy

Megahity z Moskvy

19.04.2009

Co takhle na chvilku odvrátit zrak od Hollywoodu? A když už, proč se nemrknout rovnou pod Ural. Rusové zase jednou stojí v dlouhých frontách před pokladnami kin. Důvod? Historický velkofilm Taras… (více)

Reklama

Reklama