Reklama

Reklama

Ohněm a mečem

  • Polsko Ogniem i mieczem (více)
Polsko, 1999, 175 min

Režie:

Jerzy Hoffman

Předloha:

Henryk Sienkiewicz (kniha)

Hrají:

Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexandr Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...

První část:
Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.

Druhá část:
Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.

Třetí část:
Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...

Čtvrtá část:
Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (187)

salahadin 

všechny recenze uživatele

Rzeczpospolita szlachecka dostala krásný filmový příběh. Výborné ztvárnění polské národní látky, vynikající atmosféra, herecké výkony a geniální hudba z pera Krzesimira Debskiho. Kam se hrabe nějakej Gladiátor, pche. Herci jako Michal Zebrowski, Bohdan Stupka, Alexandr Domogarov nebo Daniel Olbrychski jsou jako stvoření pro tyto role a vůbec si nedokážu představit, jak by se v roli Bohdana Chmelnického vyjímala nějaká hollywoodská superstar. Zaplaťpánbů že to natočili Poláci a především že to natočil Jerzy Hoffman (který mě oslovil i filmem Stara Basn. Kiedy Slonce Bylo Bogiem). Tenhle film má vše, co od velkofilmu očekávám. Výprava + skvělí herci + hudba + atmosféra kozácké rebelie + humor + epický rozměr = Ohněm a mečem. Hrdě vlastním oba vyšlé soundtracky, které patří do TOP mé sbírky. Poláci si vesele točí "své vlastní" historické fimy a v ČR vznikají jen debilní hořkosladké komedie/dramata...to je k pláči..... ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Dlouho mi trvalo, nez sem si film pustil, protoze to jednak neni jeden film, ale ctyri 50 minutovy dily a jakmile ma film takle dlouhou stopaz, je mi jasny, ze to bude nuda. Jenze nebyla. Samozrejme se v kazdem dilu najde slabsi chvilka, ale ty silne jednoznacne prevladaj a celej film dokaze skvele zaujmout. Ale je fakt, ze velkolepe pusobi jen bitvy, ty jsou skvele natoceny, se spoustou lidi a skvelou hudbou, ale zase misty film pusobi dost levne, to kdyz se dej odehrava nekde v lese, protoze to vypada jak u nas na chalupe. Co se tyce hercu, tak ackoliv ani jednoho neznam, zahrali to slusne. Nejvic me zaujal Wiktor Zborowski v roli rytire, kterej prisahal, ze sejme tri hlavy jednou ranou. 5* nedam z jednoho duvodu a to je ten, ze jsem se obcas ztracel ve vztazich mezi nekterejma postavama a u nekterejch jsem vubec nevedel jak se jmenujou a ani sem nevedel o co ze to valci, protoze o tyhle casti polskejch dejin nic nevim a ty jejich jmena byly desne slozity a taky jsem za chvily musel prepnout na dabing, ta polstina se neda poslouchat. ()

Reklama

solskjaer 

všechny recenze uživatele

Po stránce výpravy, režie a kamery nemám co bych dodal, po stránce samotného příběhu mám velké výtky. Dílo Sienkiewicze je bezesporu jedno z nejlepších co se historické literatury týče, o tom není pochyb. Jen se mi nezdálo to přenesení knihy do filmové podoby. Rozporuplné pocity mám z nedostatku filmařské preciznosti při přenesení historických faktů na plátno, na člověka který se zrovna detailně nezajímá o historii Polska či Ukrajiny a o kočovných národech Tatarů, Kozáků a dalších tlup neví téměř nic, bude film působit zmateně, divák se po celou dobu filmu nedostane do dění a nedokáže "pobrat" všechna fakta a zcela se "ztratí" v přemíře historických událostí. Na druhou stranu lze ovšem pochválit velmi propracovanou výpravu a herecký talent polských herců, kteří mě mile překvapili. Úsměvné a rovněž zarážející na polské historii bylo, a ve filmu je velmi dobře zpracováno, kolik šlechtických titulů a šlechticů bylo v 17. století v Polsku u moci - téměř každý kdo měl větší statek se mohl honosit šlechtickým titulem. Celkové hodnocení, je tedy velmi ovlivněno počáteční deziluzí a zmatením. Dal bych i 4 hvězdy, ale celkové hodnocení filmu se mi zdá být neadekvátní proto "jen" 3. ()

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Budu se snažit u hodnocení tohoto filmu zůstat na zemi. Ale přesto : polský velkofilm, nádherný, výpravný, historicky pravdivý,úžasný s vynikajícími výkony všech herců. Nikdo nepřehrával, zdá se, že se všichni ve svých rolích vyžívali. Polsko má úžasnou historii, co nájezdů a válek prožilo od svých nejbližších ale i vzdálenějších sousedů, takže se nelze divit, že mají nepřekonatelnou averzi vůči všemu, co jde z východu. ONI VĚDÍ SVÉ... Je to první díl velkolepé trilogie podle románu Henryka Sienkiewicze (Nositele Nobelovy ceny za literaturu z r.1905). Druhý díl je POTOPA a třetí PAN WOLODYJOWSKI. Vše zfilmoval režisér Jerzy Hoffman - a báječně !! ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Jak vidno, i Poláci zvládají být epičtí, byla radost sledovat ty bitevní scény a šermířské souboje, které se režiséru Jerzymu Hoffmanovi podařilo zinscenovat. Na druhé straně bych se vyvaroval toho přemýšlet o Ohněm a mečem co do síly sdělení jako o východoevropském Statečném srdci, k tomu prezentovanému příběhu chybí jako svorník myšlenka národně osvobozeneckého boje (kterou by paradoxně skrze figuru - zde negativně vykresleného - Bohdana Chmelnicého mohl za jiné konstelace nabídnout ukrajinský film). Ostatně se mi zdá, že historická linka nenabízí divákovi tolik, jako linka romantická, resp. funguje převážně jako kulisa pro zápas lásky rytíře Jana (Michal Zebrowski) a sličné Heleny (Izabella Scorupco) proti úkladům kozáka Bohuna (Aleksandr Domogarov), poučení o historii polského národa bych hledal jinde. Co bych však ocenil, je jemný humor filmu, Krzysztof Kowalewski jako Zagloba si pro sebe krade každou scénu. Ovšem Sienkiewiczovu knižní předlohu si (spolu s romány Potopa a Pan Wolodyjowski) v budoucnu rád přečtu. Díky za tip uživateli jarous. 65 % ()

Galerie (79)

Zajímavosti (14)

  • V časti filmu, kde Zagloba (Krzysztof Kowalewski) a ďalší šľachtici vstupujú cez bránu na vypálene panstvo, je pri zábere na panstvo dvor bez dymu, no v nasledujúcom zábere tam viditeľne dymia dva hrnce. (Odpocivadlo)
  • V prvej časti filmu, keď Jan (Michal Zebrowski) tancuje spolu s Helenou (Izabella Scorupco), hrá poľská ľudová pieseň. Jej názov je "Hej Sokoly". (Odpocivadlo)
  • Natáčalo sa v Lubline (kaplnka Najsvätejšej Trojice), Varšave (Pevnosť légií varšavskej citadely, Wilanów, Młociny), Krakowe (lom Skałka Twardowskiego), Sierpci (Múzeum mazovských dedín), Zielonke a v obciach Klimkówka, Zubczyca Górna (Oravský etnografický park), Ojców (Krakowská brána), Sułoszowa (hrad Pieskowa Skała), Biedrusko, ako aj v pevnosti Biskupin. Natáčacie obdobie trvalo od 6. októbra 1997 do 28. júna 1998. (Arsenal83)

Související novinky

Megahity z Moskvy

Megahity z Moskvy

19.04.2009

Co takhle na chvilku odvrátit zrak od Hollywoodu? A když už, proč se nemrknout rovnou pod Ural. Rusové zase jednou stojí v dlouhých frontách před pokladnami kin. Důvod? Historický velkofilm Taras… (více)

Reklama

Reklama