Kidnapped
Kamera:
Rudolf MiličHudba:
Jiří ŠustHrají:
Jiří Dohnal, Ladislav Pešek, Antonín Klimša, Jaroslav Mareš, Božena Obrová, Bohuš Záhorský, Miloš Kopecký, František Hanus, Rudolf Deyl ml. (více)Obsahy(1)
Odborník ing. Prokop a poslanec Horvát se nemohou shodnout na plánech další výstavby ve velkém průmyslovém závodu v Ostravě. Spor se má vyřešit na ministerstvu. Oba se proto vypraví letecky do Prahy. V tu dobu je zatčen Prokopův asistent Šimáček. Nikdo netušil, že je americkým agentem. Malé letadlo se zaplní pasažéry. Pouze dva členové posádky Grábner a Král a tři cestující - Grábnerova manželka, Řezníček a Rychman však vědí, že letadlo neskončí svůj let v Praze. Záškodníci se letadla zmocní a přistanou na americkém vojenském letišti u Mnichova. Američané jsou nespokojeni, když zjistí, že většina cestujících nežádá azyl, ale chce se vrátit domů. Podle původního plánu měli být v letadle jiní cestující, ale zatčený Šimáček nevyzvedl letenky, a ty byly dány do běžného prodeje. Ing. Prokop odmítne spolupráci s americkou špionáží. Cenné průmyslové plány zničí tajně jeho spolucestující. Také poslanec Horvát odmítne zradu. Po jednom výslechu se mu podaří uprchnout a s pomocí německých antifašistů a československého konzula dosáhne toho, že se zavlečení českoslovenští občané vrátí do vlasti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (93)
Ani vtipné to nebylo. ()
Temná československá filmová padesátá léta minulého století byla jen a pouze ve znamení bolševické propagandy a to napříč všemi žánry. Vznikly tak snímky oslavující dělnickou třídu a samozřejmě i varující proti zlému americkému imperialismu. Tento snímek je jeden z nich a dnes už slouží jen jako názorná ukázka, kam až může propagandistická zlovůle moci zajít. Námět byl sice použit na základě skutečné události, ale to je na celém počinu zcela všechno. K únosu dopravního letadla a donucení k letu na Západ skutečně došlo a tuto skutečnost, samozřejmě v naprosto jiné situaci, později použili i tvůrci slavného televizního seriálu ´30 případů majora Zemana´ (1974-79) a to v epizodě ´Mimikry´. Dějově tu tedy máme nějaké ty třídní nepřátele, kteří se dopustí únosu dopravního letadla a donutí piloty k letu na západ. Mezi cestujícími jsou samozřejmě komunistickému režimu věrní soudruzi a tak západní pohostinnost odmítnou a požadují návrat do vlasti. Jenomže mezi cestujícími jsou také lidé mající všelijaké vědecké a technické dokumenty, které by se Američanům náramně hodily. A tak se vše rázem změní ve vězeňské drama, plná nejrůznějších donucovacích prostředků, jaké známe z doby německého Gestapa či komunistické StB. Natočeno je to zručně, o tom žádná, ale na něco takového prostě musí mít divák silný žaludek. Těm je tímto ukázáno, čeho všeho jsou američtí imperialisté schopni, čímž vzniká důvod se mít před nimi na pozoru. A to si říkají obránci míru. Snímek tedy plně politický a dnes už skutečně slouží pouze jako historická ukázka manipulování lidí silnou stranickou propagandou v hraných filmech. A právě z tohoto důvodu by se mělo na tento snímek přihlížet. Nebrat nic z toho vážně a jen žasnout nad bolševickými výdobytky. ()
Film je pěknou ukázkou komunistické propagandy v 50. letech. Jednou se na to dá podívat, ale vícekrát už snad jen právě jako na studijní materiál na téma kom. propaganda. ()
Hodne naivná propaganda, ktorá je dnes na smiech. Je k neuvereniu, že toto žral formujúci sa sovietsky ľud v ČSR. V technických aspektoch na úrovni, v iných ako napríklad angličtina či stretnutie v OSN hodne amatérske. Čudné, že na takýto žvast kývli Pešek s Kopeckým. ()
To je komedie. To asi mělo pracující k smrti vyděsit. Ale vždyť to nikdo nemohl brát vážně ani tehdy. Možná svazácká kavárna. Diváci se museli v kinech tak smát, že to rači brzo stáhli z promítání! Právě díky těm pár nechtěným fórům nedávám nulu. Při zpívání internacionály jsem to už chtěl vypnout a napařit odpad. To bylo strašné. Vrchol hrůzy číslo dvě: politováníhodný poslanec káže při odjezdu Čechoslováků Američanům s přitroublým úsměvem o výhodách komunismu. Tragický Dohnal. Zasedání OSN – jedna velká předem domluvená šaškárna. To trvá dodnes. Furt stejný. Hrajou tam divadlo. Nepřátelství jen na oko. Musejí být velmi dobře placení, protože poslouchat ty žvásty a zároveň sám žvásty šířit celý den, je skutečně mimořádně náročné. Američané rádi zapůjčili na natáčení uniformy, automobily a další předměty! Taková slátanina a tolik prominentních herců! Je vidět, že to jsou votroci. Manažer (loutkovodič) řekne: budeš v tom hrát a herec zasulutuje a už se šrotí scénář! Nejlepší moment filmu: skvělé artistické vystoupení. Nároční Češi ale vofrňujou. Zednářská symbolika: 31:43; 1:20:03 – Pešek – skrytá ruka. ()
Film Únos je dokonalým prototypem socialistické agitky. Váhavý hrdina Ladislav Pešek se i přes přemlouvání a hrozby zlých Američanů vrátí ke svým československým zajatcům jako správný soudruh! Jediné, co snímek alespoň trochu pozvedá, je vcelku hvězdné obsazení v podobě Ladislava Peška, Miloše Kopeckého nebo Rudolfa Hrušínského. ()
Film je nefalšovaným propagandistickým dílem, jenž mělo přesvědčit naše občany, že na západ od našich hranic začíná cesta do pekel, nicméně ne tím nejhlubším dnem. Na rozdíl například od Botostroje, tady ještě jsem schopen pod hutným nánosem lži a překrucování skutečností, rozpoznat film, s hereckými výkony a nějakou zápletkou. ()
Takové blbosti snad nemohl věřit nikdo, zlí Amíci unesou letadlo a nutí pasažéry emigrovat. Připomíná to starý vtip "Zájezd do Mnichova, zájezd do Mnichova, odjezd už v pondělí!" "A kdy je návrat?" "Blbce neberem. Zájezd do Mnichova, zájezd do Mnichova!" Pěkné scénky se zpěvev Internacionály či s vtipně naznačeným srpem a doplněným kladivem. ()
Tento film budou u mě tvořit tři hvězdičky. Ta první že režisér měl snahu něco natočit. Druhá za to, že to nebyla tak nechutná propaganda jako Botostroj nebo Rudá záře nad Kladnem. A tu třetí dávám za to, že tam Pešek vypadal velice dobře. ()
Rok 53 - co se od toho dalo čekat? Takhle přesně vypadá myšlenka komunismu v teorii, bohužel praxe a hlavně realita je trošičku, opravdu ale jen trošičku jiná. A neříkejte, že by to nebylo krásné? ()
Tak. Budeme hodnotit film nebo jeho ideu? Pokud ideu, tak nikdo nemůže pochybovat, že šlo o neuvěřitelně fikanou a odpornou propagandu! Jako film je to ale natočené docela dobře, herci hraji docela dobře, na padesátá léta docela výpravné... tři hvězdičky by byly hodnocení jakožto filmu. V opačném případě ovšem těžký odpad... ()
Jen mě mrzí, že mistři Kadár a Klos tohle dělat jaksi museli... Nemohu hodnotit jinak, je to prostě hnus. A zpracování se mi taky nelíbilo. Proč to neudělat ve stylu anděla? S nadsázkou a humorem. Je to plivnutí do tváře všem lidem, kteří si přáli svobodu. Jen si sám sobě nechci krást iluzi, že to dva výborní tvůrci stvořili na něčí objednávku... ()
Trapná rudá bolševistická propaganda. Spíš než únos se jedná o útěk. Dokonce hrdinný. Kádar-Klos mě nikdy moc neuchvatil a tady už vůbec. ()
Hrubá agitačka. Slátanina první třídy, ale musím, nonens volens, přiznat profi zpracování. Pobavilo, ale bylo to zbytečně dlouhé. ()
Takhle komanči masírovali naše rodiče v padesátých letech...třikrát jsemmusel film přerušit,abych se šel vyblinkat. ()
Dejl ml. rovná sa etalón hnusu ()
Pro někoho možná propaganda. Pro mě rozhodně ne!!! Tento snímek získal s odstupem času zcela nový náboj. Stačí když zaměníte role "zlého Západu" a "dobrého Východu". Možná, že tato skrytá kritika režimu nebyla primárním cílem tohoto filmu. Možná, že Klos a Kadár měli zskutečně budovatelsko-propagandistické záměry. To však nic nemění na kvalitě a skrytém poselství, kterým na nás tento film v dnešní "svobodné" době působí ()
Nefalšovaný bolševický hnus! ()
Tenhle film je nejen naivní, ale i hloupý a zlý. Navíc je to jakási komunistická pohádka o tom, jak by soudruzi chtěli, aby to bylo, ale jak to ve skutečnosti nebylo ani náhodou. Představa, že počínaje oněmi "zločinci", co letadlo unesli, až po ony "typické" představitele americké administrativy jsou zkarikované zrůdy, zatímco oni "kladní" jsou neskuteční sympaťáci je zcela mimo. První nemají z realitou tehdejší doby nic společného a ti druzí taky ne, ale všichni působí stejně směšně a trapně. Za vrchol trapnosti ovšem považuji "obrácení" onoho amerického seržanta českého původu, stejně jako součinnost západoněmeckých pracujících. A ještě snad nad pomyslný vrchol trapnosti je možné zařadit onu "show" na americké základně, kde hlavním bodem programu je (tedy kromě záplavy stehen v té době v ostatních filmech té doby zcela nevídané - ale tady se to smělo, bylo to ideologicky správné...) pantomima spočívající v tom, jak dva bílí policisté mlátí černocha - to vše v jazovém rytmu. Komické je, že ony trosky (jak bylo prezentováno Bavorsko té doby) jsou podle všeho východní Německo (tipnul bych Drážďany) a ony zbrojní závody (BMW - Bayerische Maschinen Werke - sic....) jsou podle všeho točeny někde v ČKD nebo Škodovce. Nevím, jetsli na tenhle film byli Kadár s Klosem hrdí, nicméně je otázka, zda si kdy připustili (přes zejména Tři prání a Obchod na korze), k čemu že se to vlastně propůjčili. No, a nakonec nezbývá dodat, že navzdory oné propagandě, kterou film přinesl a která spočívá v tom, že vlastně onen Západ drží jen pár kapitalstických lumpů, zatímco "pracující" při prvním momentu přejdou s písní na rtech pod rudý prapor, ve válce na Korejském poostrově padlo přes třicet tisíc Američanů (právě z oněch kruhů, na které se tvrůrci tak okatě odvolávají), aby se ten spásný komunizmus dál nešířil..... ()
Nádhera! :D Kdo potřebuje vyzvracet otrávené houby z žaludku,má vyhráno...pusťte si Unos a půjde to parádně... ()