U brány věčnosti

Biografická dráma At Eternity's Gate, ktorá rozpráva o živote slávneho maliara Vincenta van Gogha, nie je úplne tradičným životopisom (čo sa však dalo očakávať od tvorcu, akým je Julian Schnabel). Oveľa viac, než na klasicky vystavanom a konvenčnom príbehu, stavia na atmosfére, meditatívnej až lyrickej nálade a podnetnom scenári a dialógoch (osobne ma najviac zaujal rozhovor s kňazom v podaní Madsa Mikkelsena). Willem Dafoe v hlavnej úlohe podáva maximálne sústredený výkon a právom si zaň odniesol nomináciu na Oscara. At Eternity's Gate je fascinujúcim ponorom do mysle trápeného umelca, ktorý zápasí s vnútornými démonmi aj nepochopením verejnosti. Silný film. (24.04.2019)

Od chvíle, co si Dafoe zahrál v Antichristovi - ten chlap je pro mě jako chameleon, který snad zahraje cokoliv. Do tohoto dal podle mě ze sebe opravdu dost. Ten film je náročný. Je to hodně o procítění a snahy porozumění,ale těžko se to povede nám, běžným smrtelníkům, když vidíme, jaké "stavy" postava Dafoe zažívala. Je to krásně příroda, lehkost, touha po získání určité svobody....ten film byl pro mě dost náročný a abych ho ocenila asi o * navíc, tak jsem ho potřebovala vidět asi v jiném rozpoložení...Skvělým zpestřením pro mě byl Isaac, který je Fešák ať už vlasy či fousy má či nemá..tomu se říká charizma ;) (23.02.2019)

..ryzí ´pocitovka´ (!) všechno TO viděno a vyřčeno.. pro Schnabelovo vizuelní vnímání (světa) mám slabost.. (04.02.2019)

"Tell Me Brother Am I a Good Painter?" Velmi sugestivní film, který se s upřímnou úctou k originálu snažil v několika, skoro by se dalo říct až nepatrných momentech, vystřižených z jeho života, přiblížit Vincentův vnitřní zápas - a zároveň se tak nějak vyhýbá přímým klíčovým momentům, spíše plyne jako řeka nebo vzpomínky. Jako malíř, psavec, si v tom nacházím definitivně víc, než 99.8% zdejší movie geek populace, která je příliš zaneprázdněná buď tím, že ví, jak jejich ideální film má vypadat a nebo tím, že tohle je biografickej flick o Van Chochochovi, v obou případech těžce trefa vedle, protože, tohle je látka, která vyžaduje člověka, co je už někde dál - v životě, pohledu na něm, s Van Goghem (Schnabel si vydělává výtvarným uměním, takže nikdy netočil filmy pro peníze). Ne zrovna mainstreamové provedení filmu taky tak trochu odpoutává jeho možné Oscarové ambice, které pravděpodobně jako ostatně vždy, skončí u homo-role (takže, i když mám Freddieho Mercuryho rád, Vincent a Dafoe by si zasloužili opět oba trochu boom okolo jak umělce, tak herce, protože oba ve svých rolích udělali něco, co bylo jinej level a Vincent byl prazvláštní mix blázna), spekulace ohledně smrti / sebevraždy taky nejsou úplně podložené, takže Schnabel si jede prostě svoje a já to respektuju. Škoda, že trailer si vykradl vše a příliš toho po něm nezbylo. I tak hluboce spirituální a inspirující film. 8/10 "Maybe God made me a painter for people who aren't born yet." (05.02.2019)

Navzdory tomu, že už jsem si o VvG ledacos přečetl, a že jsem o něm viděl několik pořadů a filmů, jsem se o něm z U brány věčnosti opět dozvěděl něco nového, byť těch “objevných” informací nebylo mnoho. Pokládal jsem si například otázku, kdo byl (kým byl) otec Vincenta a Thea, že se mu mezi bratry podařilo vytvořit tak silný bratrský vztah. A na tuto otázku jsem odpověď díky filmu obdržel. Mnohé další nejasnosti (vztah k ženám, sexualita jako taková,...) ale zůstaly. Hlavní předností tohoto díla není jeho informativní, nýbrž estetická stránka. Kompozice jdou zdárně ve stopách van Goghových obrazů. Výsledkem je pastva pro oči. Další zásadní kvalitou je výběr a výkon hlavního představitele. Těžko si představit někoho lepšího. Sedmatřicet let bych ale tehdy třiašedesátiletému WD nehádal, to je pravda. Potěšil mne i part Madse Mikkelsena. Rozpačitý jsem z toho konspirativního závěru. Podle všeho ohýbá realitu. Sto třicet let se traduje, že VvG odešel ze světa vlastní rukou. Je potřeba to měnit nebo přikrášlovat? Proč? (24.07.2019)

Neuvěřitelný Van Gogh a jeho mistrné vnímání krás v přirozenosti. Nepřemýšlí nad tím, jak jej přijmou druzí, jelikož ví, že nemá jinou možnost, než být sám sebou a tvořit tak, jak mu jeho nitro říká. Je hrdý na to, že přírodu vidí přesně tak, jak ji vidí. Věří se své malby a v to, že skrze ně dokáže předat lidstvu krásu, takovou, na níž lidstvo samo zapomnělo. Chce šířit život, touhu žít a poznávat, a je ochoten pro to i zemřít. Silně a nezapomenutelně inspirativní snímek. (29.10.2020)

Willem Dafoe se do role naprosto ponořil a podává srdceryvný výkon o muži, který se narodil do špatné doby. Van Gogh byl dozajista velice komplikovanou osobností, bojoval s vnitřními démony, rošťáckými dětmi, ale především se obklopoval lidmi, kteří jím a jeho obrazy až na bratra Thea opovrhovali. Film se prezentuje silně uměleckou formou, ať už v dialozích nebo v roztěkané kameře, jež se snaží diváka k Vincentovi co nejvíce přiblížit. Schnabel se soustředí hlavně na psychologickou stránku umělce, přičemž nevynechá ani známou událost ohledně uříznutého ucha. V závěru se pak dotýká i samotné, nikdy zcela kompletně vyřešené sebevraždy. (29.03.2019)

Důkladná psychologická studie legendárního malíře v posledních letech života, zobrazena skrz optiku jeho zhoršujícího se psychického stavu. Silný herecký výkon Willema Dafoa ubit nekonečnými kamerovými delirii v přírodě i mimo. Mikkelsen a Amalric přichází až na chvíli v poslední dvacetiminutovce, aby vzbudili pozornost klimbajícího diváka aspoň na konec. Pro milovníky Van Gogha silný film, pro nezasvěcené ubíjející artová nuda. (28.03.2019)

Dafoe to dal s přehledem, ale ta kamera byla za trest... (11.12.2019)

Jako takhle: arty filmík, který je nařeďen promluvami hlavního hrdiny o svém údělu do kamery. Moc se tam mele, ale ne zas tak moc aby ti něco řekli: já ti nevím, příště se podívám raději na bakaláře a jistojitě dostanu, co očekávám. (14.02.2020)

Možná co největší divácké pochopení, až vtělení se do Vincenta van Gogha, bylo cílem Juliana Schnabela. Snad právě proto ta spousta promluv a úchvatných krajinných záběrů, které je často doprovází. Z tohoto pohledu mám pocit, že je to celé více než "pouhým" dokumentem, k němuž snad svádí především použitá kamera. Z ní jsem ze začátku nadšený nebyl, říkal jsem si, že například právě té krajině by klidná a promyšlená kompozice jen pomohla. Jenže tímto by se U brány věčnosti zařadilo mezi spousty dalších a to by byla škoda. Na pojetí filmu jsem si tak velmi brzy zvykl, líbily se mi použité filtry, velmi důležitá paleta barev i práce s hloubkou ostrosti a světlem. Ze všeho nejvíc ovšem právě ona netradičně zabíraná krajina a detaily tváří, či pronásledování hlavního hrdiny. Willem Dafoe je v jeho roli dle očekávání fantastický, dokonce do ní i typově sedne. Herecké obsazení je opravdu hvězdné, takže už jen jedno jméno, Mads Mikkelsen, sice v jediné, za to nejsilnější scéně. Kdyby měla pokračování, snad by nějaké to pochopení nakonec přišlo, v malém náznaku v ní přeci jen je. 80% (21.03.2020)

Utrpenie (25.02.2019)

Vynikající. Filmový obraz od van Gogha. (22.02.2019)

Tak jsem myslel, že se něco zajímavého dozvím z historie, ale má představa byla zřejmě až moc velká. Prvních deset minut je fajn a je takových zcela relaxačních, kdy za znění příjemné hudby se Van Gogh válí v přírodě. Úplně jsem nasával tu atmosféru. Se zbytkem snímku jsem měl už velké problémy. Někdy spousta skvělých herců neznamená automatické vítězství. I když Willem Defoe, Oscar Isaac či Mads Mikkelsen jsou výteční, jejich postavy jsou nudné, bezpáteřní. Snad stokrát jsem se podíval na hodinky a přál jsem si, kdy se něco stane, nebo ještě lépe – kdy toto utrpení skončí. Dialogy otřesné, kamera hrozná, vůbec jsem si to neužil. Dokážu si představit, že existuje někdo, kdo to úplně žral, celé to probrečel a líbilo se mu to, ale pro mě to rozhodně nebylo. Julian Schnabel dle mého názoru natočil nekoukatelný film, kdy mě vlastně Van Gogh přestal zajímat ještě víc, protože tohle je zkrátka špatný film. (10.02.2019)

At Eternity's Gate (2018) recenze: Francouzsko-americký snímek At Eternity's Gate vypráví životní příběh jednoho z nejvlivnějších a nejuznávanějších malířů historie, Vincenta van Gogha. Film zrežíroval Julian Schnabel a legendárního malíře ztvárnil Willem Dafoe, který za svůj výborný herecký výkon obdržel nominaci na oscara. Dále ve filmu hraje například Oscar Isaac a Mads Mikkelsen. At Eternity's Gate není standartní „naučný“ životopisný snímek, tvůrci podobně jako Vincet zvolili odlišný přístup a film natočili opravdu jedinečně. Dění filmu bez nějakého pevného vzorce postupuje v čase, mezi jednotlivými úseky (akty) máme jakousi pauzu v podobě černé obrazovky (většinou zhruba pět sekund), kterou doprovází nějaká Vincentova úvaha. At Eternity's Gate nemá příliš hustý děj, jde spíše o jakousi meditaci. Polemizuje nad otázkami umění, jeho přijímání společností, smyslem umění a jeho nesmrtelností. Film je především vizuální podívanou, barvy snímku jsou opravdu nádherné. Kamera se neustále pohybuje a z netradičních úhlů snímá objekty, postavy či krajinu. Většinu stopáže nemáme dobrý přehled o prostoru, a proto se soustředíme jen na daný záběr, který je nám předkládán. Tím „přehledem o prostoru“ nemyslím to, že bychom nevěděli, kde se daná scéna odehrává, ale máme horší ponětí o velikosti místností, jednotlivých vzdáleností objektů, okolí dané scény atd. Díky tomuto přístupu nás snímek nutí všímat si detailů a užívat si daný záběr, aniž bychom k němu potřebovali nějaký dějový kontext. Jsou tím zvýrazněny rysy postav a krása krajiny. Spojením této filmařské techniky s krásnými barvami působí film velmi magicky. Podobně jako Vincetovi obrazy. At Eternity's Gate není snímek pro každého, je dosti nedějový, zvláštním způsobem natočený a poskládaný. Já jsem ovšem velmi rád, že se tvůrci pokusili o vytvoření výjimečného stylu a atmosféry pro odvyprávění příběhu výjimečného umělce. Podařilo se. 7/10 (04.02.2019)

Vďaka knihe Smäď po živote som mohol viac rozumieť myšlienkovým pochodom postáv, najmä tej hlavnej, ako aj všetkým okolnostiam, ktoré nastali pred príbehom zobrazeným v tomto filme, ako aj tým, ktoré sa tam udiali, než by som rozumel iba na základe tohto filmu. Ten sa sústreďuje iba na Vincentov pobyt v Arles a je to zlomok z jeho bohatého života. Vrámci filmu je ale príbeh celkom uzavretý. Willem hrá ako vždy pozoruhodne. Občas je to snové, sem tam sa snaží pôsobiť moc filozoficky, ale všetko v znesiteľnej miere. 7,1/10. (06.02.2019)

"Maybe God made me a painter for people who aren't born yet." Život holandského maliara Vincenta van Gogha bol pestrý, ale aj pohnutý. Na posledné roky života, ktoré prežil na juhu Francúzska, sa vo svojom filme z roku 2018 zameriava americký režisér Julian Schnabel. Do úlohy Vincenta van Gogha stavia výborného Willema Dafoea a počas necelých dvoch hodín minutáže dokáže vytvoriť skvelú atmosféru, v ktorej sa spája hneď niekoľko zvládnutých prvkov. Základom celkovej funkčnosti je kvalitne napísaný príbeh s dôrazom na postavu Vincenta van Gogha. Možnosť vyniknúť mu dáva citeľná pomalosť rozprávania, ktorá akoby bolo odrazom toho, že van Gogh sa už nemá v živote kam ponáhľať, ale napriek tomu toho chce stále nakresliť čo najviac. Táto pomalosť zároveň kráča ruka v ruke s výbornou prácou kamery Benoîta Delhommea, ktorá vo veľkom uplatňuje dynamiku a pohyb, ale tiež pohľady z prvej osoby, čím čiastočne dochádza k odbúraniu štvrtej steny. Vo filme aj prostredníctvom kamery zároveň vyniká práca s farbami - ako tmavými, tak aj jasnými. Pochvalu si snímka zaslúži aj za svoju hudobnú zložku. Napriek tomu, že v podstate pôsobí veľmi nenápadne, prispieva k celkovému zážitku a do príbehu o maliarovi veľmi jemne pasuje. A dobrý dojem zanecháva tiež herecké obsadenie. Spomedzi neho jednoznačne najväčšmi vyniká Willem Dafoe, ale pochvalu si takisto zaslúžia napríklad Oscar Isaac v role Paula Gauguina alebo zaujímavá Stella Schnabel ako Gaby. At Eternity's Gate je citlivo poňatým a ľudským pohľadom na záver krátkeho života vo svojej dobe nedoceneného umelca, ktorého hnala túžba tvoriť. Vincent van Gogh mal svojich démonov, ako neviditeľných, tak skutočných, s ktorými bojoval až do konca. A film Juliana Schnabela je mu adekvátnou poctou. (10.02.2024)

Tento film je takový ten "střed", který příliš nenadchne, ale ani neurazí. Zajímaví herci a originální přístup ke kameře bylo to, co film poměrně táhlo dopředu. Oproti loňskému animovanému pokladu "S láskou, Vincent" to ale bylo slabší. Na další shlédnutí u mě zřejmě nedojde. (16.02.2019)

Dafoe se pro tuhle roli narodil, ale měl ji dostat tak o 20 let dřív, režisér si mohl odpustit své "umělecké" ambice a kameraman mohl mít jistější ruku. (24.02.2019)

Mám rád Van Gogha. Film ujde, poznávám ho zde, ale není tu nic navíc, co by mě dostalo. Líbí se mi scéna s knězem (Mikkelsen). (31.03.2019)