Za hrst dolarů
Per un pugno di dollari
Por un puñado de dólares
Für eine Handvoll Dollar
A Fistful of Dollars
A Fistful of Dollars
Režie:
Sergio LeoneHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Clint Eastwood, Marianne Koch, Gian Maria Volonté, Wolfgang Lukschy, Sieghardt Rupp, Josef Egger, Antonio Prieto, José Calvo, Margarita Lozano (více)VOD (3)
Obsahy(3)
Když se dva hádají, třetí se směje. Clint Eastwood v hlavní roli filmu, který napsal pravidla spaghetti westernu. Prach, vítr, žhavé slunce Nového Mexika. Do města rozděleného válkou dvou klanů přichází cizinec. Je klidný a mlčenlivý, z nebezpečí hrozícího ze všech stran si nic nedělá. Brzy rozehraje riskantní plán: nabídne své služby oběma soupeřícím rodinám s cílem využít jejich nepřátelství ve svůj prospěch... První výprava režiséra Sergia Leoneho na westernovou půdu předznamenala zrod legendy. Leone čerpal ze snímku Tělesná stráž (Jodžimbo) Akiry Kurosawy, ve kterém je záhadným hrdinou bezejmenný samuraj bez pána. V rozhovorech se však přihlásil i ke klasičtějším inspiračním zdrojům (byla mezi nimi také Goldoniho hra Sluha dvou pánů). Hlavní postava redefinuje obvyklý typ kladného westernového hrdiny – z ulízaného džentlmena typu Limonádový Joe se protagonistou náhle stává cynický, osamělý pistolník, jehož motivací není ani tak dobro, jako spíš vidina výdělku. Clint Eastwood vytvořil v této postavě novou ikonu – drsňáka s kamennou tváří a dokonalou muškou, který otevírá ústa, jen aby vypustil lakonickou hlášku (režisér o Eastwoodovi prohlásil, že má dvě herecké polohy – s kloboukem a bez). Dobrodružnou pouť neproniknutelného pistolníka doprovází hudba Ennia Morriconeho, pro kterého se spolupráce s Leonem stala výtahem ke slávě. Nejslavnější hudební motiv z Pro hrst dolarů později použil i Quentin Tarantino v Kill Bill 2. Snímek Pro hrst dolarů vznikl v roce 1964 a byl vzápětí následován snímky Pro pár dolarů navíc (1965) a Hodný, zlý a ošklivý (1966). „Dolarová trilogie" se stala milníkem žánru a stylistickým vzorem všech příštích spaghetti westernů. (Česká televize)
(více)Zajímavosti (69)
- Clint Eastwood (Joe) měl během natáčení problémy s italskými producenty filmu, kteří ho považovali za špatného herce a nelíbil se jim způsob jeho minimalistického projevu. „Abych dosáhl toho správného účinku, snažil jsem se působit lhostejně a proto si mysleli, že nehraji. Ale Leone věděl, čeho chci dosáhnout,“ řekl k tomu Eastwood. (ClintEastwood)
- Ennio Morricone za film obdržel v roce 1965 doma v Itálii Stříbrnou stužku. Toto ocenění uděluje Svaz italských filmových novinářů. (Locksley)
- Celosvětová premiéra proběhla 23. září 1964 na Sorrento FF. (Varan)
- Režisér Sergio Leone se vyjádřil o herectví Clinta Eastwooda slovy: "Clinta mám rád, protože má ve tváři pouze dva výrazy: s kloboukem a bez něj." (Darth Kedr)
- Podobně jako další italské filmy té doby byl snímek natáčen jako němý. Dialogy a zvukové efekty byly přidány dodatečně. (Darth Kedr)
- Během natáčení pracovali někteří členové štábu pod pseudonymy. Režisér Sergio Leone vystupoval pod jménem Bob Robertson, hudební skladatel Ennio Morricone pak použil jméno Dan Savio. (ClintEastwood)
- Clinta Eastwooda (Joe) režisérovi nakonec doporučil jeho herecký kolega ze seriálu Rawhide (1959), Eric Fleming, který byl do role zamýšlen po Richardu Harrisonovi. (džanik)
- Hlavní roli mohl hrát i James Coburn (druhá Leoneho volba), byl ale příliš drahý. Hlavní roli odmítl i Richard Harrison (třetí volba). (džanik)
- Podle Charlese Bronsona šlo o "nejhorší scénář, jaký kdy četl“. (džanik)
- Hlavní hudební motiv od Ennia Morriconeho byl původně ukolébavkou. Sergio Leone však požadoval aranžmá s “žalozpěvem“ mexické trubky, která oznamuje nepříteli, že se, v případě že se nevzdá, nedočká žádné milosti (“el deguello“). (džanik)
- Steve Reeves odmítl hlavní roli, protože už měl zajištěné vyšší příjmy jinde. (džanik)
- Uvedení v USA bylo odloženo z důvodu sporu (porušení autorských práv) mezi filmaři a autory snímku Yojimbo (1961). Akira Kurosawa a Rjúzó Kikušima při vyhráli a získali 15 % celosvětových příjmů a výhradní distribuční práva pro Japonsko, Tchaj-wan a Jižní Koreu. Akira Kurosawa tak na tomto filmu vydělal více než na vlastním Yojimbovi. (džanik)
- Film byl v Itálii natočen v roce 1964, uvedení v USA se však dočkal až v roce 1967. (džanik)
- Natočeno v italsko-německo-španělské koprodukci. Clint Eastwood (Joe) komunikoval se Sergiem Leonem a italským štábem většinou prostřednictvím kaskadéra Benita Stefanelliho. (džanik)
- Eastwoodovo (Joe) charakteristické mhouření očí bylo způsobeno kombinací slunce a vysoce výkonného osvětlení. (džanik)
- Doutníky byl nápad Clinta Eastwooda (Joe), který jinak normálně nekouří. Měl je rozdělené na třetiny. (džanik)
- Clint Eastwood (Joe) pomáhal i s tvorbou typického zevnějšku svojí postavy: černé džíny koupil ve sportovním obchodě na Hollywood Boulevard, klobouk v Santa Monice a černé doutníky měl z Beverly Hills. (džanik)
- V době natáčení už bylo v Itálii vyprodukováno 25 "spaghetti westernů". Mezinárodního ohlasu se však dočkal až tento. (džanik)
- Strom, na kterém se věšelo, rostl původně jinde. Sergiovi Leonemu se ale tak zamlouval, že ho nechal vykopat a “přesadit“. (džanik)
Související novinky
Pro hrst dolarů se dočká seriálové verze
Slavný western Sergia Leoneho Pro hrst dolarů, jenž je sám o sobě remakem samurajské klasiky Yojimbo Akiry Kurosawy, se dočká seriálového zpracování. Příběhu o potulném cizinci, který svým důvtipem… (více)