Adéla ještě nevečeřela

K tomu nejlepšímu, co česká kinematografie vyprodukovala, patří trojice parodií velezkušeného režiséra Oldřicha Lipského a scénáristy Jiřího Brdečky. Vedle Limonádového Joa (parodie na westerny), Tajemství hradu v Karpatech (parodie na románový svět Julese Vernea) vznikla jako druhá v pořadí právě Adéla ještě nevečeřela, parodie na levné ,,šestákové" detektivní romány. Spolu se stylizací zrychleného světa němé grotesky, plné gagů a situačního humoru, se ústředním leitmotivem a hlavní estetickou složkou filmu stává dokonalé napodobení dějových klišé brakových detektivek i přidružených pokleslých žánrů (červenou knihovnu například paroduje osudové vzplanutí Nicka ,,Ledviny" Cartera a slečny Květušky Bočkové). Specifickou složkou humoru je humor jazykový - usazení celého filmu do 19. století, doby národního obrození, a s tím spojené použití některých příznakových slov a spojení je nosným pilířem filmu - např. puristické tendence (Nick Carter díky své příručce Česky snadno a rychle hovoří o lučbě a silozpytu...), použití příznakové fráze v běžné řeči (,,Ach, jak jsem rozvrkočena..." ,,Perfidní čmuchale!"), zaměňování slov na základě podobnosti (,,babočka jenerál, dědečku...") atd. K tomu, že film nezestárl, přispěly nemalou měrou také geniální animace a trikové postupy Jana Švankmajera, stejně jako nebývalá výpravnost celého snímku. Stejně tak architektonické a především výtvarné usazení do uměleckého slohu secese. Pro filmové tvůrce, co se týče kostýmů, komparzistů atd., byla 70. a 80. léta 20. století doslova zlatými časy - po ideové stránce tomu bylo samozřejmě naopak. Přesto parodovat ,,západní" pokleslé žánry bylo dovoleno a bavit lid dokonce žádoucí. Vzniklo tak skutečně nadčasové dílo, které baví diváky již několikáté generace. Film, který nezestárl. Výjimečný film... (16.11.2006)

Tento film je rozšafnou bliznou v tehdejší české uniformované zahrádce. Pár pěkných kvítků tehdejší české filmové produkce se sešlo, aby nás oblažilo květenou vskutku nevídanou. Stvoly a barvité listí se rozpíná všemi směry, kroutí se nad rozježenou hlavou páně Kopeckého, příslib sladkého nektaru se zrcadlí v půvabných tvářích Dočolomanského, Schoberové a kukadlovité Konvalinkové a libá vůně, nikoliv lučního kvítí, ale čerstvě natočené dvanáctky a vydatných klobás se rozhostí místností pokaždé, když se v hledáčku kamery objeví bodrý hospodář Hrušínský. Vskutku libí to pohled na tuto prapodivnou a různodivou vegetaci, kterou jsou po hříchu vinni především zahradníci Lipský, Brdečka a Švankmajer. Netřeba připomínat, že pánové se chopili díla s takovou činorodostí a nápaditostí, že i dnes jsou plody tohoto úsilí vydatné i chutné. (21.10.2015)

Joea mám o fous radši, ale i tohle je geniální záležitost. Sice to znám prakticky nazpaměť, ale vychutnávám si atmosféru a skvělé herecké výkony, především Rudolfa Hrušínského a Miloše Kopeckého. Škoda toho velmi spartánského DVD prakticky bez bonusů, bez titulkových sad, bez jakékoli snahy... Adéla by si rozhodně zasloužila vymazlené dvoudiskové vydání plné bonusů, s titulky ve všech světových jazycích atd, atp.... 95% (10.09.2006)

Jedna z najlepších československých komédií upúta hlavne svojskou výtvarnou stánkou ( pasáže s kvetinou ako od Švankmajera) a krásnou výpravou. Film sa odohráva v starej Prahe a dosť si ju užijeme. Najmä Ledvinov výber kultúrnych pamiatok má niečo do seba:) Možno to chcelo celú sériu filmov, v závere tvorci ukázali niečo, čo dnes možno vídavať v amerických blokbasteroch (predloha dvojky). (28.01.2007)

Trochu mi vadí, jak jsou mnohé zaběry tmavé. Ale jinak! "Dar přítele Messra", "Nejslavnější detektiv Ameriky v Praze - To víte, u nás se všechno hned rozkecá." "Ta po nich ale jede!" "Babočka minerál, dědečku!" "Jsem dcera národa Jana Žižky!" Šmarijá, to byla fuška!" Poklad české kinematografie, který vždycky zahřeje u srdce. (13.11.2011)