Joker

Jasná životní role Joaquina Phoenixe, ať už po tomhle kousku natočí cokoliv dalšího, tak pořád bude Jokerem. Tohle mu nikdo neodpáře. Měla jsem při sledování strach, aby ta role na něm nezanechala nějaké následky. Byl to výživný materiál. Film stojí a padá s jeho výkonem. Díky němu můžeme nahlédnout do duše zlomeného a nemocného člověka, ze kterého se zrodil psychopat. Vypustil jen to, co se v něm ukrývalo. (20.10.2020)

Nezažíval jsem u tohoto filmu úplně bohulibé pocity, ale o to se Todd Phillips ani v nejmenším nesnažil. Joker je v tom nejčistším slova smyslu špinavým, drsným a hodně silným filmem, který si moc neláme hlavu s nezaujatostí ohledně podpory násilí. SPOILER Kdyby mi bylo dvacet a byl bych nakrknutý na celý systém, tak bych taky asi taky vyrazil do ulic KONEC SPOILERU. Phillipsův Joker je univerzálním modelem bezbřehé arogance vyšších vrstev, které považují Arthura Flecka a jemu podobné za podřadná individua. Démonický Joaquin Phoenix v nejméně komiksovém ztvárnění Jokera poté ukazuje, že důsledky podobné arogance a lehkomyslné nadřazenosti těch „lepších“ mohou být zatraceně závažné. I když ten film zcela legitimizuje užití násilí v případech, kdy se s člověkem jedná jako s nejposlednější onucí, tak pořád hodně dobře funguje na úrovni „cesty do hlubin Jokerovy duše“ a poskytuje doposud asi nejhlubší vhled do psychiky ultimátního DC záporáka. Na druhou stranu jsem rád, že celý projekt stojí stranou veškerého komiksového univerza, protože si nedovedu představit jakékoli napojení či dokonce pokračování ať už v rámci DCEU, či jeho nějaké „temnější větve“. (06.10.2019)

KNOCK-KNOCK ...a tam nikdo. (08.10.2019)

ano! (12.10.2019)

Zrod jednoho z největších záporáků této planety. Aneb jak zlo dokáže kulminovat ke své podstatě. Nafilmováno tak, že z plátna neodtrhnete oči. Temnota se řine proudem hlavně kvůli ponurým smyčcům a zlověstnému soundtracku. KONEČNĚ je tu nová krev na poli hudebním! Hildur Guðnadóttir zabodovala už v seriálu Chernobyl, Jokerem si svůj status podškrtla s vyznamenáním! Pryč s Tylerovskými rutinéry, vítáme soudobé novátory! Vivat Hildur!!! (16.12.2019)

Joaquin Phoenix absolutně triumfuje. Nesleze z plátna po celou dobu a jeho inkarnace Jokera je uhrančivá a děsivá. Mrazivý zážitek... (15.01.2020)

Normálně bych dala tři hvězdičky, ale za skutečně vynikajícího Phoenixe tu čtvrtou ráda přihodím, neboť temná jsou zákoutí lidské duše a smrt je vysvobozením... (27.01.2020)

Taxikář 21.století. Joker je hereckým koncertem, Phillipsovo/Phoenixovým vyjádřením nesouhlasu (nebo zdviženým prstem?), vůči současné společnosti a dokonalou hereckou jízdou. (06.03.2020)

Je to prostě šílené. V kině jsem byl v agónii. Neuvěřitelné jak ten film dokáže z totální deprese přejít ve vteříně ke scéně plné euforie. Pro mě byla naprostá nálož emocí kterou nepamatuju. Phoenix jen potvrdil, že je to úkaz. (20.06.2020)

45letý Joaquin Phoenix (Joker) hrál jako zběsilý, ale pro mě zbytečně. 1) Zábavné to nebylo, dramatické taky moc ne a mám-li soudit podle svého laického názoru, na studii šílenství to taky nevypadalo. Vymknuta z kloubů, doba šílí...ani jako shakespearovský společenský protest mi to nesedlo.____ 2) Ostatně, Temný rytíř se mi taky nelíbil. (07.12.2020)

Překvapivě fakt dobrý! Měl jsem docela pochybnosti, má to vůbec smysl, natáčet další film o Jokerovi, resp. s Jokerem? Ale když už se naskytla ta možnost zajít do kina zadarmo na projekci, řekl jsem si, proč ne? Výborný příběh, skvělý výkon Joaquina Phoenixe (ten se tady směje skoro tak příšerně a zároveň roztomile, jako Patrik Hartl), bezva atmosféra, na 2 hoďky jsem úplně vypadl z okolního světa, ponořil se do Gothamu cca let sedmdesátých a výborně se bavil. Nicméně na plné hodnocení nepůjdu, u pár pasáží či momentů mi přišlo, že to mohlo být trošku lepší/zábavnější/jinak, ale i přesto - film se mi líbil a doporučuji! (02.10.2019)

Řekl jen tolik, aby vyvolal pozdvižení, ale ne tolik, aby prodal vážnější myšlenku. Ukázal jen tolik, aby navodil atmosféru starších fláků, ale ne tolik, aby stál na vlastních nohou. Nemohl se rozhodnout, jestli bude komiksovým originem, nebo falešnou introspekcí blázna z ústavu. Ve výsledku byl tak trochu vším a vlastně ničím. Celou dobu jsme mu říkali Joker, ale on sám se představil jako Two-Face. 60% (04.10.2019)

Deprese... deprese, nepříjemnost a rozpolcenost od nejprvnější scény až téměř po tu poslední. A těch pár kousků humoru či záblesky štěstí, jakkoli může bejt pomíjivý nebo falešný, tu působí jako ostrůvky zeleně v moři temnoty. Po prvních zprávách o tom, že se připravuje film o Jokerovi, jsem od toho čekal dost málo a nakonec dostal neskutečně moc. Phoenix na Oscara, Hildur taktéž. A i když člověk tuší, čím ten skvěle gradovanej příběh nakonec skončí, stejně je to závěr dostatečně uspokojivej. Ne, rozhodně to není vtip bez pointy, ačkoli se o žádnej vtip nejedná. Na první pohled to tak může působit, ale ta pointa je nakonec úplně jinde, než kde jí spousta lidí hledá. (06.10.2019)

Obtížné psát svůj koment k Jokerovi, když už má 16 363 hodnocení a každý ho viděl v kině aspoň dvakrát. Vím o lidech, kteří na něj šli do kina třeba i čtyřikrát ... Což třeba nechápu. Pořád přemýšlím, co způsobilo tak obrovskej úspěch a oblibu tohoto filmu. Vlastně nevím a nechápu, co se na něm líbí lidem obecně, obyčejným ovečkám ...?? Chápu, že syrový, depresivní drama s torturou hlavního hrdiny na hranici exploitationu Martyrs (Francie) - tohle jsem si půjčil od uživatele SLASHERA - se bude líbit pár jednotlivcům, ale takovej celosvětovej úspěch?? Možná se v něm lidi dost vidí. ;-) Protože většina našich životů není to, co prezentujeme upravenýma fotkama na instagramech, ale v podstatě většina lidských životů jsou zcela zbytečný, smutný, frustrující frašky vedený od nikud nikam. A tam možná lidem dělá dobře, že nějakej filmovej hrdina je na tom ještě hůř... Nevím, možná, možná je to úvaha na hovno. Co mi to připomínalo, tak byl 70.kovej Taxikář, kterýho mám hrozně moc rád, ale přišel jsem mu na chuť až s věkem. Joker na něj nepokrytě apeluje, je to fajn, nemám s tím problém. Scénář s několika WTF twisty a psychologický navržení hlavního hrdiny je téměř geniální. Tohle musel vymýšlet nějakej sadistickej psycholog. Ano, tohle, co se hrdinovi filmu děje a jak to má hozený, je nekonečnej exponencionálně gradující maellstrom osobního utrpení, který nemá ve filmové podobě moc konkurenci ... ano až na hranici levlu Martyrs... Na druhou stranu mi nejde nesrovnat s reálnou postavou pana Honky z nového německého exploitationu/serial murder portrait: U Zlaté Rukavice. Už dopředu jsem věděl, že tyhle dva filmy si budou podobny a že je budu srovnávat. Oba filmy jdou podobným směrem. A bohužel pouze Joker díky neskutečnýmu celosvětovýmu HYPE vydělává neporovnatelně víc peněz, než lepší film - syrovější, realističtější, intenzivnější, lépe zahraný, vycházející z reálné události a tím pro mne více "údernejší". Nechápejte mne prosím špatně, Joker se mi rozhodně líbil. Ale byl jsem tolik naplněn očekáváním, že jsem očekával transcendentální zážitek, jaký jsem zažíval právě u Zlaté Rukavice, Martyrs Sedm, Fight Club, Raid 2, Endgame, a dalších mých osobních kultovek. Bohužel jsem to nedostal ... Kdybych na film padl nečekaně a bez jakéhokoliv upozornění předem, bez hype a reklamy, možná by se transcendence dostavila. Nakonec místo hovězího jsem dostal mletý ... nebo to hovězí bylo, ale jako mletý mi chutnalo. Což příjde na stejno... Phoenixovi nepopírám životní herecký výkon. Ten chlap jasně ukazuje, co to je být hercem a jít až na dřeň a do role se položit psychicky a fyzicky až na pokraj vlastního zdraví. Tohle jsou moje dojmy, jinak o filmu už asi v komentech bylo napsáno vše a několikrát dokola ... (17.11.2019)

V tom naprostém tichu v kině, kdy i dýchnout nahlas jste se báli, tam přišel jsem já na to, že tomuhle pět napálím!! (05.07.2020)

Když tvoříte postavu šíleného a psychopatického padoucha, jaký origin mu dáte? Co nejtragičtější. Joker tak ve svém filmu dostává velice smutný příběh, který kloubí nemocnou matku, psychickou nemoc, chudobu a mnoho dalšího. Oproti jiným verzím tu tak tentokrát máme opravdu propracovanou postavu, o níž víme úplně všechno a nejde tak pouze o tajemného maniaka bez minulosti. Mohl by ale film nést zcela jiné jméno? Určitě. Nechci Phillipsovi nijak zazlívat, ale ono to prostě vypadá, že sepsal film o psychicky labilním člověku a ve finále to pouze narouboval na slavnou značku, aby na to lidé vůbec chodili. Máme tu tak Gotham, samotného "Prince Zločinu" i rodinu Wayneů, ale bez toho všeho by se snímek v podstatě i obešel. Uvidíme, Phoenix bude určitě bojovat o Oscara, ale o film roku se rozhodně nejedná. 80% (02.10.2019)

Nevím kdy přesně byl Joker oznámený, ale bylo to někdy po fiasku jménem Justice League, DCEU byl tehdy v troskách. Od té doby uběhla nějaká doba, DC od té doby pozvedli Aquaman a Shazam, ale pořád to není zdaleka důstojný soupeř Marvelu. Na začátek bych rád řekl, že při oznámení, že Warneři chystají origin Jokera, který se bude odehrávat v osmdesátých letech a produkovat ho bude Scorsese, moje reakce byla prostě MEH. Opravdu jsem očekával průšvih, pak ovšem přišli první reakce a já jsem začal Jokerovi věřit a to byla CHYBA. Joker je totiž přesně tak špatný jak jsem čekal. Todd Phillips sice ukázal, že dokáže točit víc než jen OK komedie a velmi mu přeju do budoucna lepší nabídky. Phoenix je v roli Arthura skvělý, ale to mě vůbec nepřekvapuje, o jeho hereckých kvalitách nemá pochyby snad nikdo. Jokerův největší problém je, že v žádné své složce není plnohodnotný. Není to pořádná komiksovka. Celé to roubování na DC a komiksový originál je extrémně nucené. Charakteristické prvky (úlisný smích) jsou rušivé a naprosto zbytečné a zatahování Waynových do děje je vyloženě otravné. Film nefunguje ani jako thriller, protože má neuvěřitelně plytký a předvídatelný scénář, ve kterém se žádné napětí vskutku nevyskytuje. Joker nemůže být považován za psychologický film se sociálním komentářem, protože veškeré prokreslení končí u "lidi jsou zlí" a "s psychickou poruchou je život těžší", obě tyto věci jsou pravdivé a naprosto neoriginální, navíc ani v jednom případě film nejde do hloubky a jen tak rádoby klouže po povrchu. Celé to na mě působí jako: "Podívejte! Máme tu něco artového, geniálního a ještě podle komiksu a Vy si z toho sedněte na zadek." No, já jsem si teda z toho opravdu na zadek nesedl. Joker je typický příklad filmu, který chce Oscara, kritici ho vychválí do nebes a normální divák ho stěží zaregistruje, u Jokera je tato situace jiná jen a jen kvůli DC, bez něho by se jednalo o další film, který nikoho vlastně tak moc nezajímá. Holt skvělá režie, parádní herecký výkon v hlavní roli a ani stylové osmdesátky nedokážou Jokera vytáhnout z průměru, kam ho vrhá jeho velice bídný scénář. (04.10.2019)

Komiksový film? Ale kdeže. Joker je fenomenální temný thriller v oldschoolovém hávu, který vědomě odkazuje k sedmdesátým a osmdesátým létům a filmům Martina Scorseseho (Taxikář, Král komedie). O to překvapivější je, že ho natočil dosud spíše komediální Todd Phillips a pojal ho opravdu jako čistou temnou kriminálku, v níž humor prakticky úplně chybí. Opíral se o fantastickou depresivní atmosféru Gothamu, který znovu vypadá jako místo, kde nechce žít nikdo, celé je to potřebně syrové a temné. K tomu dopomáhá i výtečná hudba a trefný písničkový soundtrack, který původně asi optimistické songy staví do trochu temnější linie a divákovi z toho není moc dobře po těle. Výsledek by ale nefungoval bez fenomenálního a naprosto dokonalého Joaquina Phoenixe, jenž šel fyzicky totálně nadoraz a jeho výkon je stejně tak nepříjemný jako uchvacující. Ostatní zcela zastiňuje, ačkoli účast de Nira je hodně příjemná a připomíná zlatou éru Hollywoodu. Za skvělé se dá považovat i velmi těžké morální dilema, do kterého se publikum dostane, protože neví, zda má Flecka litovat, nebo jím absolutně pohrdat. Snímek navíc končí v tu pravou chvíli, abychom si mohli začít domýšlet, co se vlastně dělo dál. Je pravda, že snímek stírá auru Jokerova tajemna, s níž skvěle pracovaly předchozí filmy a ze scenáristického pohledu není tak zajímavý, protože někdy až moc vychtěný, ale to tolik nevadí, protože jde o unikátní a téměř geniální podívanou, která ukazuje, že i komiksy mohou být radikálně jiné. 90 % (04.10.2019)

Masterpiece of Gotham. Nazdar (05.10.2019)

Nevzpomínám si, kdy naposledy jsem film viděný v kině následně ohodnotil plnou palbou. Kdybych si to měl vybavit, asi bych šel hodně daleko do minulosti a možná bych se zastavil až u Návratu krále, a to jsem ještě ani nebyl na ČSFD. Jenže nemůžu si pomoct, Jokera jsem si užil a po projekci jsem byl nadšený. A to se prosím pěkně považuju za odpůrce komiksových kinoseriálů a propojených vesmírů. Tenhle film je tak málo komiksový (aspoň pokud ho srovnám s marvelovkami), že s ním nemám nejmenší problém – k úplné dokonalosti chybělo snad jen to, aby tvůrci úplně vyřadili rodinu Wayneových s malým Brucem. Já totiž tak nějak nepotřebuju vidět tyhle Anakiny sestrojující C-3PO v nové trilogii Star Wars ani kresby Gimliho v Hobitovi. Příběh je cestou do duše psychicky nemocného, především ale nešťastného muže. Nejsem sice z těch, kteří když už záporákovi zrovna nefandí, chtějí ho aspoň pochopit. Záporák má být především záporák. Ale v tomhle směru mi Joker opravdu sedl. Do detailnějších rozborů se pouštět nebudu, vyznělo by to trapně. Občas stačí, když film na člověka zapůsobí, aniž by byl nutně schopen říct, čím to bylo. (1 278.) (29.10.2019)