Reklama

Reklama

Černobyl

(seriál)
  • USA Chernobyl
Trailer
USA / Velká Británie, 2019, 5 h 11 min (Minutáž: 59–65 min)

VOD (1)

Epizody(5)

Obsahy(1)

Černobyl, pětidílná minisérie z koprodukce společností HBO a Sky, rekonstruuje příběh o jaderné havárii z roku 1986, jedné z nejhorších katastrof v historii způsobených člověkem, a o obětech, které byly učiněny pro záchranu Evropy před nepředstavitelnou pohromou. Dne 26. dubna 1986 otřásla jadernou elektrárnou v Černobylu na Ukrajině mohutná exploze, která uvolnila nebezpečné radioaktivní látky nejen na ukrajinském, běloruském a ruském území tehdejšího Sovětského svazu, ale také do oblastí Skandinávie a západní Evropy. Jared Harris ztvárňuje Valerije Legasova, předního sovětského jaderného fyzika, který vedl vyšetřování tragické události. Stellan Skarsgård hraje sovětského místopředsedu vlády Borise Ščerbinu, kterého Kreml pověřil vedením vládní komise zjišťující okolnosti havárie. Emily Watsonová představuje jadernou fyzičku Ulanu Khomyukovou, která chce odhalit tajemství kolem černobylského neštěstí. (HBO Europe)

(více)

Zajímavosti (74)

  • Scenárista (Craig Mazin) ve svém podcastu přiznal, že k napsání fiktivní postavy běloruské jaderné fyzičky Uljany Chomjukové (Emily Watson) jej motivovalo vysoké zastoupení žen v pozicích vědkyň a lékařek. Ty považuje za znak emancipace Sovětského svazu, aniž by ale vzal v úvahu demografické aspekty druhé světové války nebo skutečnost, že polovina národa seděla v gulazích. (Facillitant)
  • Originál obrazu „Ivan Hrozný a jeho syn Ivan 16. listopadu 1581“ ruského malíře Ilji Jefimoviče Repina (1844-1930), který visí v hale budovy Centra vlády v Kremlu, má rozměry 199,5 × 254 cm a zhlédnout ho lze v Tretjakovské galerii. V květnu 2018 se ho pokusil zničit opilý návštěvník z Voroněže. Kovovou tyčí prorazil ochranné sklo a na třech místech plátno roztrhl. Není to jediný útok na slavný obraz. V roce 1913 do malby třikrát bodl devětadvacetiletý malíř ikon Abram Balašov. Jeho čin pak vedl Repina k přetvoření obličejů cara a careviče. (Robbi)
  • YouTube kanál Kurzgesagt, zaměřený na popularizaci vědy, ve svém videu „How Many People Did Nuclear Energy Kill? Nuclear Death Toll“ porovnal různé metody výroby elektrické energie podle počtu úmrtí, které způsobují. I při započtení nejvyšších odhadů úmrtí z Černobylu (i v dlouhodobém měřítku) a při započtení nepřímých úmrtí způsobených nehodami v jaderných elektrárnách (například nehody či infarkty při evakuaci obyvatel z okolních oblastí) je jaderná energie jedním z nejbezpečnějších zdrojů energie. Na každých 50 TWh (přibližně tolik elektřiny spotřebuje 27 000 občanů zemí EU za 50 let) jaderné elektrárny způsobí v nejpesimističtějších modelech smrt přibližně 3,5 lidí. Pro srovnání, větrné elektrárny způsobí na stejné množství energie 2 úmrtí a sluneční či vodní elektrárny jedno (většinou nehody při stavbě či údržbě). Naopak uhelné elektrárny mají na toto množství energie na svědomí 1 230 úmrtí. Především díky znečištění a následné rakovině, chronické obstrukční plicní nemoci a dalším nemocem. Model však nerozlišuje mezi elektrárnami, které spaliny filtrují a čistí a které ne. V ČR jsou spaliny čištěny. Když bylo po Sametové revoluci čištění zavedeno (elektrostatické odlučování pevných částic, odsiřování apod.), došlo k výraznému zlepšení kvality ovzduší. Ropa má na svědomí 900 mrtvých a zemní plyn 150. Celkově se odhaduje, že využívání fosilních paliv k výrobě elektřiny za posledních 50 let (k roku 2020) přineslo smrt 100 milionům lidí. Některé studie dokonce spočítaly, že jaderné elektrárny mezi lety 1971 a 2009 zachránily dva miliony lidí, když nahradily uhelné elektrárny a zabránily tak jejich emisím. (vojtaruzek)
  • Seriál je velice nespravedlivý k Anatoliji Stěpanovičovi Ďatlovovi (Paul Ritter). Vykresluje ho jako viníka celé katastrofy, který se později snaží shodit odpovědnost na své podřízené. Ve skutečnosti Ďatlov při soudním řízení trval na tom, že lidská obsluha (včetně něj) za nehodu nemohla, neboť nevěděla o kritických chybách v designu reaktorů. Bránil také čest Akimova i Toptunova, na které se v seriálu snažil svést vinu. V knize "Černobyl: Jak to bylo" i v pozdějších rozhovorech tvrdil, že podobná katastrofa se mohla stát prakticky kdykoliv, protože výkyvy výkonu u reaktorů typu RBMK nebyly neobvyklé. Ani donekonečna nepopíral, že reaktor explodoval (byť je pravda, že bezprostředně po explozi si to patrně nepřiznával). Také po explozi neopustil elektrárnu a snažil se vzniklou situaci vyřešit, dokud přibližně v pět hodin ráno nezkolaboval v důsledku ozáření. V seriálu okamžitě odchází do administrativní části komplexu. (vojtaruzek)
  • Nejčastěji objevující se zbraní byla kulovnice Mosin-Nagant M91/30. Tato kulovnice byla v různých variantách ve standardní výbavě Sovětského svazu po celou dobu jeho existence. Dále v seriálu pak můžeme vidět kulovnici AK-74 nebo pistoli Makarov PM. (Funky.F)
  • Při záběrech na reaktor je vidět hustý černý stoupající dým. Ve skutečnosti z reaktoru stoupalo trochu bílého dýmu. Horší byla neviditelná radiace. (tommahol)
  • Autobusy sloužící k evakuaci občanů Pripjatě pocházely z městské hromadné dopravy ukrajinského Kyjeva. Na místo dorazily už v sobotu večer, do Pripjatě projížděly poblíž Černobylské elektrárny, takže stroje i řidiči byli po celou dobu vystaveni radiaci. Evakuace z rozhodnutí orgánů proběhla až v neděli odpoledne. Po jejím skončení se autobusy bez dekontaminace vrátily zpět do běžného provozu. (tommahol)
  • Přesný počet úmrtí, způsobených jadernou havárií v následujících letech po katastrofě nebude nikdy znám, protože výnos SSSR z roku 1988 zabraňoval lékařům stanovit příčinu smrti nebo nemoci v důsledku ozáření. (Veskoslav)
  • Ruský ministr kultury Vladimir Medinsky pochválil seriál s tím, že je mistrovsky zpracován a s respektem k sovětskému lidu. Medinského otec pracoval jako likvidátor černobylské tragédie. (Veskoslav)
  • Nagashibay Zhusupov, jeden z černobylských likvidátorů, si údajně po zhlédnutí tohoto seriálu vzal život. Bylo mu 61 let. Černobyl u něj vyvolal hrůzostrašné vzpomínky na neschopnost vlády, která slibovala pracovníkům elektrárny a likvidátorům zvýšenou penzi a byt. (Leopard105)
  • Melodie skladeb k minisérii jsou založeny na zvucích, jimž skladatelka Hildur Guðnadóttir společně se svým týmem naslouchala a natáčela je v prostorách vyřazené jaderné elektrárny Ignalina v Litvě. V autentickém oblečení a v přirozeném prostředí elektrárny zaznamenávala dlouhé hodiny zvuky vrzajících dveří a podobně. (Klara.M.)
  • První věta seriálu je stejná jako poslední: „What is the cost of lies?“ (Cimr)
  • Na Ukrajině bere 7% a v Bělorusku 6% lidí sociální dávky z důvodu postižení havárií, 11 tisíc lidí je nějakým způsobem postižených, 100 tisíc má status likvidátora škod a 11 milionů lidí žije dodnes v zamořených oblastech. (ČSFD)
  • Úryvky z televizního a rozhlasového vysílání jsou autentické. (ČSFD)
  • Některé scény se natáčely přímo v Černobylu a jeho okolí. Kromě Ukrajiny se navíc tvůrci vydali do Litvy, kde v okrese Visaginas stojí „sesterská“ elektrárna té černobylské, někdy přezdívaná „Pobaltský Černobyl“. Ignalinská jaderná elektrárna představovala ideální kulisy pro natáčení. Byla postavena ve stejné době jako Černobyl, jen místo čtyř reaktorů má Ignalina pouze dva (s černobylskými jsou ale prakticky identické). V době natáčení již byla částečně mimo provoz. Exteriéry se pak pořizovaly v litevském Vilniusu. (Phantasma)
  • Lyudmila Ignatenko (Jessie Buckley) je v době havárie na začátku těhotenství. Skutečná postava však byla v té době už v šestém měsíci těhotenství. Její dcera Nataša skutečně zemřela na následky radiace pouhé čtyři hodiny po porodu. (Macik1982)
  • Kanál HBO zveřejnil po každé epizodě tzv. "The Chernobyl Podcast", v němž moderátor Peter Sagal vedl rozhovory se scenáristou Craigem Mazinem, který poskytl mnoho zákulisních informací o psaní scénáře, natáčení či o skutečných událostech, které se v probírané epizodě udály. (Maulincio)
  • V seriálu vidíme hasičské vozy ZiL 130 a ZiL 131. (Maulincio)
  • Navzdory havárii pokračovaly stavební práce na pátém a šestém bloku. Zastaveny byly až v roce 1988. Zbylé tři reaktory zůstaly kvůli nedostatku elektřiny v zemi nadále v provozu. Druhý reaktor byl odstaven po požáru v roce 1991, první ukončil provoz v roce 1996 a třetí byl odstaven v roce 2000. Díky svému napojení na rozvodnou síť nyní elektrárna slouží jako rozvodný uzel mezi východem a západem země. (Maulincio)
  • Lidem z Černobylu bylo při evakuaci řečeno, že z Pripjati odjíždějí jen na dobu, dokud nebude elektrárna opravena, proto si s sebou téměř nic nebrali. Obyvatelé už se nikdy nazpět nevrátili a město zůstalo přesně tak, jak bylo opuštěno v roce 1986 den po havárii elektrárny. (BadCat)

Související novinky

Vrátí se Johnny Depp jako Jack Sparrow?

Vrátí se Johnny Depp jako Jack Sparrow?

06.03.2024

Johnny Depp (Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta) má v posledních letech poměrně turbulentní období. Po soudních tahanicích se svou bývalou partnerkou Amber Heard (Aquaman a ztracené království), z… (více)

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

30.12.2023

Rok 2023 se uchýlil ke svému konci a přišel tedy čas, abychom vám stejně jako v předešlých letech opět představili výroční topky tří filmů a případně taky tří seriálů podle některých z… (více)

Leden plný seriálů

Leden plný seriálů

04.01.2023

Nový rok znamená samozřejmě taky nálož nových seriálů a hned v lednu začneme zjevně zostra. Hollywood totiž odmítá zpomalit, a tak nás už zkraje roku čekají jedny z nejvýraznějších počinů… (více)

Reklama

Reklama