Hlava-22

Pravdepodobne najlepšia ukážka fungovania armády a zelených mozgov. Svojim mierne komediálnym spracovaním mi Hlava 22 mi trocha pripomnala M*A*S*H, ale musím povedať, že seriál o kórejskej vojne sa mi zdal byť omnoho lepším ako román o absurdnosti armády. I keď má film vcelku vydarený scenár, pre mňa to bola skôr najvtipnejšia nuda akú som zatiaľ videl. Možno za to môže veľmi chaotický strih a tiež to, že slávnu kultovú knihu som nečítal, no možno tak niekedy učiním a môj názor sa zmení. Hudba sa vo filme objaví myslím iba 2x, poprvé v 48. minúte za zvuku Straussovho Tak riekol Zarathustra. (04.06.2008)

Blázen nemusí sloužit v armádě a může z války pohodlně odfrčet domů. To je pro Yossariana a jeho touhu zmizet z války skvělá zpráva. Blázen se však musí za blázna sám označit, čímž bláznem být přestává. To je pro Yossariana a jeho touhu zmizet z války špatná zpráva. Yossarian tak může dál poletovat mezi vybuchujícím střelivem a užívat si, společně s dalšími nedobrovolnými bojovníky proti nacismu, řady zábavných situací. Filmový přepis válečné absurdity určitě mohl dopadnout hůř, ale geniality psané předlohy nedosahuje ani v nejlepších okamžicích. (04.02.2009)

Nečíst knihu, asi jsem z toho zmatená. Film je zhruba stejně přehledný jako Milovy obchody. Když si k tomu dáte bavlnu v čokoládě a vaše soustředění nebude mít rozptyl bombového náletu, odnesete si přesně ten správný pocit. Všichni máme svůj podíl, Mr. kulyk, který mi vnutil jak knihu tak film, zcela jistě. (28.04.2013)

Tento film je okrajovo o akcii, ale je o satire, irónii a čiernom humore. Práve tento film poukazuje na nezmyselnosť vojny a poukazuje na to naozaj zvláštnou formou. Pri niektorých scénkach som sa naozaj nasmial, pripomínal mi M.A.S.H a ako M.A.S.H aj tento film ma bavil. Keby tu bolo viacej akcie, tak by som filmu dal plný počet, ale aj tak je to solídna satirická jeba, ktorá ma tak dômyselné dialógy, a tak vynikajúce herecké výkoni, že sa môže zrovnávať s ktorýmkoľvek vojnovým filmom, aj keď tej vojny divák veľa neuvidí. U mňa spokojnosť. (25.06.2015)

Kapitán Yossarian má problém. Vláda Spojených států chce vyhrát válku, důstojníci chtějí kariéru a vyznamenání, Yossarian chce v první řadě přežít. To - sami uznáte - nejsou tak úplně shodné cíle, zvlášť když Yossarian s každým dalším zbytečným mrtvým a s každou další ukázkou rozkladu morálních hodnot čím dál víc ztrácí ideály a roste v něm znechucení nad bezohledností a manipulacemi ze strany velících důstojníků. Yossarian je protipólem příkladných, uvědomnělých hrdinů válečných příběhů o odvaze a cti. Je v něm něco z Haškova Švejka a něco z Krylova Neznámého vojína. Yossarian nejdřív šílenství kolem sebe nechápe, ale čím víc ho poznává, tím víc ho touží poslat někam a zařídit se po svém. Při shlédnutí jsem oceňoval ironii, situační komiku a výsměch tradičnímu patetickému pojetí války, ale plně jsem Nicholsův snímek docenil až po seznámení se stejnojmenným seriálem. Snímek se s tím nepáře, je trefnější a cítím v něm větší přítomnost autora předlohy Josepha Hellera. Mimochodem, v době vzniku, který se datuje do doby vietnamské války, měla řada předních filmových amerických publicistů s filmem, respektive s jeho hrdinou, problém. Považovali ho za amorálního zbabělce, který maří protinacistické válečné úsilí. Já ale Yossarianovi a jeho zaječím úmyslům naprosto rozumím. Celkový dojem: 90 %. (04.02.2021)